Testování odpadních vod na koronavirus by mohlo sloužit jako nástroj včasného varování

Vědci v Česku mají první výsledky výzkumu, ve kterém zkoumali přítomnost koronaviru v odpadních vodách. Potvrdili, že lidé s nemocí covid-19 mohou vylučovat části viru ve stolici. Odpadní vody testovali v jednadvaceti okresech, pozitivní výsledky byly téměř v polovině z nich. Zjištění by v budoucnu mohlo sloužit jako nástroj včasného varování obyvatel.

Vzorky ke speciální analýze zaměřené na přítomnost koronaviru v odpadních vodách získávali vědci po celé České republice od dubna. Po dvou měsících představili první výsledky.

„Podařilo se nám analyzovat 112 vzorků nečištěných odpadních vod, bylo to celkem z 33 čistíren odpadních vod po celé České republice. Zjistili jsme přítomnost koronaviru ve 12 procentech vzorků,“ řekla vedoucí ústavu hydrologie Výzkumného ústavu vodohospodářského Brno Kateřina Sovová.

Nahrávám video

Vzorky z čistíren vědci odebírali primárně tam, kde byl zjištěný vyšší počet případů nemoci covid-19. Z jednadvaceti okresů byly pozitivní výsledky v devíti. Z toho v chebském, břeclavském a vyškovském byl koronavirus v odpadních vodách zjištěn dokonce opakovaně.

„Vzorky byly analyzovány metodou polymerázové řetězové reakce v reálném čase. Analýza jednoho vzorku nám zabírá dva až tři dny,“ řekla vedoucí výzkumu Výzkumného ústavu veterinárního lékařství Petra Vašíčková.

Testování odpadních vod na přítomnost koronaviru
Zdroj: Výzkumný ústav vodohospodářský

Viry se v odpadní vodě objeví dřív než příznaky u nemocného

Výsledky výzkumu chtějí vědci použít pro vytvoření takzvaného systému včasnému varování obyvatel před případnou další vlnou nemoci covid-19. Viry se totiž v odpadních vodách objevují dřív než u nemocného příznaky. Hygienici by se tak o výskytu nemoci v dané oblasti dozvěděli ještě dřív než by lidé začali chodit k lékaři. „Cílem výzkumu není zjišťovat infekčnost viru, ale pouze jeho přítomnost,“ upozornila Kateřina Sovová.

Vytvoření systému ale ztěžuje počet čistíren v Česku. Podle ministerstva zemědělství je na ně napojeno přes osmdesát procent obyvatel. „Samozřejmě není reálný pravidelný monitoring na všech čistírnách odpadních vod, proto bychom chtěli na základě získaných dat vytipovat ty, na kterých by bylo vhodné monitoring provádět,“ vysvětlila Sovová. Pro pokračující výzkum potřebují vědci peníze, zažádají proto o grant u ministerstva vnitra.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bonobové dosahují míru pomocí mazlení a polibků

Doteky, objetí a polibky před stresujícími událostmi mohou být prastarým způsobem budování důvěry, domnívají se vědci, kteří studují velké primáty z řad nejbližších příbuzných lidí. Výzkumníci z Durhamské univerzity sledovali šimpanze učenlivé a šimpanze bonobo, jak se navzájem uklidňují fyzickým kontaktem.
před 35 mminutami

Robot MRV nasadí družicím „batůžky“ s palivem. Už je na orbitě

Nová družice, kterou aktuálně vynesla do vesmíru raketa společnosti SpaceX, by měla být schopná zvýšit životnost důležitých satelitů na oběžné dráze Země.
před 16 hhodinami

Před tři čtvrtě stoletím poslali Sověti k hranici kosmu Cigana a Dezika

První živí tvorové, kteří se podívali na hranici vesmíru, byli psi na palubách sovětských raket. Absolutní prvenství patřilo dvojici „voříšků“, kteří se jmenovali Cigan a Dezik. Ti odstartovali 22. července 1951 z kosmodromu Kapustin Jar v raketě, kterou sovětští vědci vyvinuli na základě německé válečné V-2.
před 17 hhodinami

Lidé jedli proso na českém území od doby bronzové. Začali kvůli změnám klimatu

Proso lidé na českém území jedí už více než tři tisíce let a pravidelnou součástí jídelníčku se stalo kolem roku 1500 před naším letopočtem. V době klimatických změn šlo zřejmě o jeden ze způsobů, jak rozšířit škálu plodin a tím se uživit, popisuje nová studie.
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.