Testování odpadních vod na koronavirus by mohlo sloužit jako nástroj včasného varování

Vědci v Česku mají první výsledky výzkumu, ve kterém zkoumali přítomnost koronaviru v odpadních vodách. Potvrdili, že lidé s nemocí covid-19 mohou vylučovat části viru ve stolici. Odpadní vody testovali v jednadvaceti okresech, pozitivní výsledky byly téměř v polovině z nich. Zjištění by v budoucnu mohlo sloužit jako nástroj včasného varování obyvatel.

Vzorky ke speciální analýze zaměřené na přítomnost koronaviru v odpadních vodách získávali vědci po celé České republice od dubna. Po dvou měsících představili první výsledky.

„Podařilo se nám analyzovat 112 vzorků nečištěných odpadních vod, bylo to celkem z 33 čistíren odpadních vod po celé České republice. Zjistili jsme přítomnost koronaviru ve 12 procentech vzorků,“ řekla vedoucí ústavu hydrologie Výzkumného ústavu vodohospodářského Brno Kateřina Sovová.

Nahrávám video

Vzorky z čistíren vědci odebírali primárně tam, kde byl zjištěný vyšší počet případů nemoci covid-19. Z jednadvaceti okresů byly pozitivní výsledky v devíti. Z toho v chebském, břeclavském a vyškovském byl koronavirus v odpadních vodách zjištěn dokonce opakovaně.

„Vzorky byly analyzovány metodou polymerázové řetězové reakce v reálném čase. Analýza jednoho vzorku nám zabírá dva až tři dny,“ řekla vedoucí výzkumu Výzkumného ústavu veterinárního lékařství Petra Vašíčková.

Testování odpadních vod na přítomnost koronaviru
Zdroj: Výzkumný ústav vodohospodářský

Viry se v odpadní vodě objeví dřív než příznaky u nemocného

Výsledky výzkumu chtějí vědci použít pro vytvoření takzvaného systému včasnému varování obyvatel před případnou další vlnou nemoci covid-19. Viry se totiž v odpadních vodách objevují dřív než u nemocného příznaky. Hygienici by se tak o výskytu nemoci v dané oblasti dozvěděli ještě dřív než by lidé začali chodit k lékaři. „Cílem výzkumu není zjišťovat infekčnost viru, ale pouze jeho přítomnost,“ upozornila Kateřina Sovová.

Vytvoření systému ale ztěžuje počet čistíren v Česku. Podle ministerstva zemědělství je na ně napojeno přes osmdesát procent obyvatel. „Samozřejmě není reálný pravidelný monitoring na všech čistírnách odpadních vod, proto bychom chtěli na základě získaných dat vytipovat ty, na kterých by bylo vhodné monitoring provádět,“ vysvětlila Sovová. Pro pokračující výzkum potřebují vědci peníze, zažádají proto o grant u ministerstva vnitra.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 7 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 9 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 10 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 12 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 15 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled