Tento týden bude patřit vědě. Do Prahy dorazí kyborg, který vidí vibrace

Tento týden bude v Praze patřit vědě a technologiím. V hlavním městě se konají dva festivaly pro veřejnost, které zábavnou formou přiblíží zajímavé poznatky z přírodních a technických oborů a ukážou nové trendy vývoje v elektronice či kybernetice. Zajímavostí bude také čtvrteční videomapping na budovu Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze, který přestaví historii této školy.

První z akcí pro veřejnost je středeční Festival vědy na travnaté ploše na Vítězném náměstí v Dejvicích. Má podtitul Zábavná vědecko-technická laboratoř na Kulaťáku a je určený hlavně pro děti ze základních škol a studenty středních škol. Od 8:30 do 18:00 si tu návštěvníci budou moci prohlédnout nebo přímo vyzkoušet nejrůznější experimenty, třeba hoření železa, psaní elektrodou a tajným písmem, ovládání robotické ruky nebo pokusy s tekutým dusíkem o teplotě kolem -169 °C.

Velký zájem čekají organizátoři u stánků Vysoké školy chemicko-technologické, kterou zástupci této školy pojali jako raketovou základnu. „Chemici chystají různé experimenty s ohněm, při nichž zažehnou mimo jiné model raketového motoru,“ uvedla za pořadatele Tamara Mašatová. Zájemci budou mít možnost vystřelit si vlastní raketku nebo si nechat zapálit oheň přímo na ruce.

Drony, roboti, autonomní auta

Hned následující den se v arénu technologií promění Pražská tržnici v Holešovicích. Na nultém ročníku festivalu Future Port Prague, který chce ukázat možnosti technického vývoje techniky a elektroniky pro budoucnost, budou mít lidé možnost vyzkoušet si drony, jízdu novou Teslou X či se seznámit s robotem ovládaným přes internet.

Pořadatelé chtějí také představit grafen, formu uhlíku, jehož vlastnosti prý „předčí i lidskou fantazii“. „Je ultratenký a přitom tvrdší než ocel, průhledný, ohebný a dokonale vede elektrický proud. Brzy bude dominovat v elektronice, strojírenství, letectví, medicíně a mnoha dalších oborech,“ uvedla Renata Hladná z Future Port Prague. Program zveřejněný na webových stránkách festivalu slibuje i témata jako medicína budoucnosti, internet věcí, umělá inteligence či auta bez lidských řidičů.

Hlavní hvězdou této přehlídky technologií bude kyborg Neil Harbisson, muž, který si nechal do hlavy zabudovat anténu převádějící barvy na vibrace. Harbisson spojuje propagaci technologií s uměleckými vizemi, díky anténě snímající barvy tvoří například svérázné zvukové portréty osobností, s jimiž se setkal. Jak upozornila Hladná, na konferenci, která je součástí akce, vystoupí i nejrůznější osobnosti ze světa vědy či byznysu.

Neil Harbisson
Zdroj: ČTK

Pro čtvrteční večer připravila ČVUT světelnou projekci na svou budovu Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) v Dejvicích. „Na vnější plášť budovy A je po setmění plánovaný opakující se videomapping provázející dějinami ČVUT od jeho založení až do současnosti, připomínající úspěchy jednotlivců i spolupracujících týmů a vyhlížející do budoucnosti,“ uvedla mluvčí školy Andrea Vondráková. ČVUT oslavila v lednu 310 let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Svět se mění rychleji, než lidský mozek stíhá. Vědci navrhují evoluční vysvětlení duševních potíží

Proč je současný svět tak plný napětí, krizí, proč má tolik lidí pocit, že jsou v něm cizinci a že jim život protéká mezi prsty? Podle nové studie by to mohlo být způsobené nadměrným zrychlováním změn, které překonalo schopnost adaptace lidského mozku.
před 3 hhodinami

Botticelliho Venuše podlehla zákeřnému nádoru, zjistil výzkum

Lékaři a historici spojili síly, aby dohromady odhalili záhadu spojenou se životem a smrtí jedené z nejslavnějších žen renesanční Itálie. Tvrdí, že se jim podařilo odhalit opravdovou příčinu smrti Simonetty Vespucciové, která byla zřejmě předlohou pro slavný obraz malíře Sandra Botticelliho Zrození Venuše.
před 5 hhodinami

Před třiceti lety poprvé zabečel klonovaný tvor. A rozjel obří byznys

Ve skotském Roslinově ústavu přišlo 5. července 1996 na svět zvíře, jehož narození znamenalo velký vědecký úspěch, zároveň ale otevřelo řadu otázek. Ovečka Dolly byla totiž prvním živočichem naklonovaným z dospělé buňky savce a metoda, díky níž se narodila, je teoreticky použitelná i v případě člověka. Asi nejznámější ovčí celebrita ovšem na výjimečnost možná doplatila, a to o půlku kratším životem ve srovnání s obyčejnými ovcemi. Ovečka byla utracena ve věku šesti let v polovině února 2003.
včera v 09:02

Tesáky pavouků mají delší historii, než se myslelo. Vědci je našli u tvora starého půl miliardy let

Kousnutí pavouka, klíštěte nebo štíra může být bolestivé, a dokonce může člověku přinést ve výjimečných případech smrt. Paleontologové teď rozkryli evoluční příběh jejich tesáků.
4. 7. 2026

VideoLetní obloha nabízí krásu i poučení. Astronom radí, co pozorovat

Začátek července přichází s kombinací teplých večerů, jasné oblohy a volného času. Astronom Pavel Suchan doporučuje, kam v této době na noční obloze hledět, aby se člověk něco dozvěděl o vesmíru a viděl to nejzajímavější, co letní obloha nabízí.
3. 7. 2026

Robotický tahač letí zachránit teleskop NASA, který se rychle blíží k Zemi

Do vesmíru bylo v pátek vysláno trojramenné robotické vesmírné plavidlo, které má zachránit dalekohled amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dříve, než by mohl shořet v zemské atmosféře. Napsala o tom agentura AP.
3. 7. 2026

El Niño je tady. Ještě zesílí a přinese extrémní počasí, varuje WMO

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v tropickém Pacifiku vyvinuly podmínky jevu El Niño. Vědci předpovídají, že v nadcházejících měsících rychle zesílí, čímž se v mnoha částech světa zvýší pravděpodobnost výskytu vln veder, sucha, silných srážek a dalších extrémních povětrnostních jevů.
3. 7. 2026

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
3. 7. 2026

Evropský pohled