Svět bez rakoviny nebude nikdy, předpovídají nobelisté

Je nepravděpodobné, že by se mohlo podařit vymýtit rakovinu. V příštích několika desetiletích se však dá očekávat podstatný pokrok v její léčbě, domnívají se letošní laureáti Nobelovy ceny za lékařství, Američan James Allison a Japonec Tasuku Hondžó.

Oba se o své prognózy podělili s novináři na tiskové konferenci ve Stockholmu, kde v pondělí Nobelovu cenu dotovanou devíti miliony švédských korun (přes 22,7 milionu korun českých) slavnostně převezmou.

Allison a Hondžó si prestižní uznání vysloužili díky účasti na vývoji speciální imunologické léčby rakoviny. „Brzy některé druhy rakoviny výrazně potlačíme,“ řekl Allison, který poukázal na pokrok v boji proti některým druhům rakoviny, včetně melanomu. Zdůraznil ale, že svět „nikdy nebude prostý rakoviny“.

Jak vypadá budoucnost boje proti rakovině?

Hondžó očekává, že jednou bude imunoterapie používána v boji proti většině druhů rakoviny, často v kombinaci s ozařováním nebo chemoterapií. Rakovinu podle něj lze účinně pozastavit, ale „i když nedokážeme tumor zcela odstranit, můžeme s některými tumory přežít“.

„Myslím, že nejdřív přijdou na řadu trojkombinace a čtyřkombinace,“ doplnil Allison.

Ačkoli imunologická léčba znamená v léčbě rakoviny pokrok, její náklady jsou vysoké. Jednotlivé léčebné procedury údajně stojí více než 100 tisíc dolarů (téměř 2,3 milionu korun).

Allison připustil, že s náklady se musí něco stát. „Musíme jen doufat, že po dokončení a proniknutí do obecného povědomí ceny půjdou dolů,“ dodal vědec.

Allison řekl, že svou polovinu peněžní odměny spjaté s Nobelovou cenou po zdanění věnuje na podporu ostatních vědců v oboru a také charitativní organizaci podporující školy pro ženy. Hondžó hodlá peníze poskytnout své mateřské Kjótské univerzitě na podporu mladých výzkumníků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...