Svět bez rakoviny nebude nikdy, předpovídají nobelisté

Je nepravděpodobné, že by se mohlo podařit vymýtit rakovinu. V příštích několika desetiletích se však dá očekávat podstatný pokrok v její léčbě, domnívají se letošní laureáti Nobelovy ceny za lékařství, Američan James Allison a Japonec Tasuku Hondžó.

Oba se o své prognózy podělili s novináři na tiskové konferenci ve Stockholmu, kde v pondělí Nobelovu cenu dotovanou devíti miliony švédských korun (přes 22,7 milionu korun českých) slavnostně převezmou.

Allison a Hondžó si prestižní uznání vysloužili díky účasti na vývoji speciální imunologické léčby rakoviny. „Brzy některé druhy rakoviny výrazně potlačíme,“ řekl Allison, který poukázal na pokrok v boji proti některým druhům rakoviny, včetně melanomu. Zdůraznil ale, že svět „nikdy nebude prostý rakoviny“.

Jak vypadá budoucnost boje proti rakovině?

Hondžó očekává, že jednou bude imunoterapie používána v boji proti většině druhů rakoviny, často v kombinaci s ozařováním nebo chemoterapií. Rakovinu podle něj lze účinně pozastavit, ale „i když nedokážeme tumor zcela odstranit, můžeme s některými tumory přežít“.

„Myslím, že nejdřív přijdou na řadu trojkombinace a čtyřkombinace,“ doplnil Allison.

Ačkoli imunologická léčba znamená v léčbě rakoviny pokrok, její náklady jsou vysoké. Jednotlivé léčebné procedury údajně stojí více než 100 tisíc dolarů (téměř 2,3 milionu korun).

Allison připustil, že s náklady se musí něco stát. „Musíme jen doufat, že po dokončení a proniknutí do obecného povědomí ceny půjdou dolů,“ dodal vědec.

Allison řekl, že svou polovinu peněžní odměny spjaté s Nobelovou cenou po zdanění věnuje na podporu ostatních vědců v oboru a také charitativní organizaci podporující školy pro ženy. Hondžó hodlá peníze poskytnout své mateřské Kjótské univerzitě na podporu mladých výzkumníků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Brněnský satelit se má příští rok vydat na orbitu

Družice BrnoSat, kterou společně připravují Hvězdárna a planetárium Brno, Vysoké učení technické v Brně (VUT), Masarykova univerzita a společnost Spacemanic, má vyletět na oběžnou dráhu na konci roku 2027.
před 20 hhodinami

Německé univerzity se připravují na možný nástup vlády AfD. Obávají se, že omezí jejich svobodu

Odborný vědecký žurnál Nature se věnuje i politickému postavení vědy a vědců ve světě. Ve svém posledním čísle se podíval na Německo a možné dopady toho, že se na podzim dostane k moci strana Alternativa pro Německo (AfD). Její postoj k moderní vědě je totiž postavený na zavedení změn, které by mohly zásadně změnit status quo.
7. 7. 2026

Temná triáda může fungovat jako adaptace na stres. Vědci popsali možné evoluční příčiny psychopatie

Stres je jedním z největších problémů moderní doby. Vědci hledají jeho příčiny, ale také lepší obranu. Někteří lidé totiž odolávají stresu výrazně lépe než ostatní. Teď skupina psychologů popsala, jaké skupiny vydrží stres nejsnadněji. Jde o lidi s takzvanými temnými osobnostními rysy, tedy skupinu, která se zjednodušeně a ne úplně správně označuje jako psychopati.
7. 7. 2026

Američtí molekulární biologové navrhli novou vakcínu proti HIV. Výsledky jsou slibné

Nemoc AIDS se sice podařilo zkrotit díky lékům, které vymyslel český vědec Antonín Holý, ale nemoc se stále šíří jak v chudých, tak i v bohatých zemích světa. Vědci z několika amerických univerzit teď navrhli očkování.
7. 7. 2026

Evropský pohled