Svět bez rakoviny nebude nikdy, předpovídají nobelisté

Je nepravděpodobné, že by se mohlo podařit vymýtit rakovinu. V příštích několika desetiletích se však dá očekávat podstatný pokrok v její léčbě, domnívají se letošní laureáti Nobelovy ceny za lékařství, Američan James Allison a Japonec Tasuku Hondžó.

Oba se o své prognózy podělili s novináři na tiskové konferenci ve Stockholmu, kde v pondělí Nobelovu cenu dotovanou devíti miliony švédských korun (přes 22,7 milionu korun českých) slavnostně převezmou.

Allison a Hondžó si prestižní uznání vysloužili díky účasti na vývoji speciální imunologické léčby rakoviny. „Brzy některé druhy rakoviny výrazně potlačíme,“ řekl Allison, který poukázal na pokrok v boji proti některým druhům rakoviny, včetně melanomu. Zdůraznil ale, že svět „nikdy nebude prostý rakoviny“.

Jak vypadá budoucnost boje proti rakovině?

Hondžó očekává, že jednou bude imunoterapie používána v boji proti většině druhů rakoviny, často v kombinaci s ozařováním nebo chemoterapií. Rakovinu podle něj lze účinně pozastavit, ale „i když nedokážeme tumor zcela odstranit, můžeme s některými tumory přežít“.

„Myslím, že nejdřív přijdou na řadu trojkombinace a čtyřkombinace,“ doplnil Allison.

Ačkoli imunologická léčba znamená v léčbě rakoviny pokrok, její náklady jsou vysoké. Jednotlivé léčebné procedury údajně stojí více než 100 tisíc dolarů (téměř 2,3 milionu korun).

Allison připustil, že s náklady se musí něco stát. „Musíme jen doufat, že po dokončení a proniknutí do obecného povědomí ceny půjdou dolů,“ dodal vědec.

Allison řekl, že svou polovinu peněžní odměny spjaté s Nobelovou cenou po zdanění věnuje na podporu ostatních vědců v oboru a také charitativní organizaci podporující školy pro ženy. Hondžó hodlá peníze poskytnout své mateřské Kjótské univerzitě na podporu mladých výzkumníků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
před 1 hhodinou

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
před 4 hhodinami

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 9 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026
Načítání...