Svatý grál léčby malárie je tady. V Malawi se proti ní začalo očkovat

Nahrávám video

V Malawi zdravotníci tento týden po letech příprav začali s rozsáhlým testováním vůbec první očkovací látky proti malárii. Informovala o tom Světová zdravotnická organizace (WHO). V první fázi budou očkovány malé děti v Malawi, Ghaně a Keni a do roku 2022 by jich mělo vakcinací projít kolem 360 tisíc.

Podle šéfa WHO může nová očkovací látka nazvaná RTS,S zachránit desetitisíce dětských životů. Vědci na ní pracovali více než třicet let. Ačkoliv poskytuje jen částečnou ochranu, může počet úmrtí rapidně snížit. V klinické studii provedené na 15 tisících dětech se ukázalo, že vakcína dokáže ochránit 40 procent očkovaných dětí ve věku od pěti do 17 měsíců. 

Zatím poslední zpráva WHO o malárii pochází z listopadu 2018. Konstatuje, že zatímco v předešlých letech počet případů celosvětově plynule klesal, loni se ustálil. Zdravotníci by se podle ní měli zaměřit na znepokojující ústup v boji proti tomuto onemocnění.

Výskyt malárie v Africe
Zdroj: ČT24

Podle zprávy WHO se v loňském roce celosvětově objevilo 219 milionů případů malárie, což je asi o dva miliony více než v roce předešlém. Onemocnění loni podlehlo 435 tisíc lidí. Naproti tomu v letech 2010 až 2015 se počet případů malárie plynule snižoval; z 239 milionů případů v roce 2010 na 214 milionů v roce 2015. V roce 2010 onemocnění podlehlo zhruba 607 tisíc lidí, v roce 2013 se jejich počet snížil na 500 tisíc.

„Problémem je, že jsme zastavili pokrok,“ řekl agentuře Reuters ředitel programu boje s malárií při WHO Pedro Alonso. Podle něj je potřeba vylepšit stávající přístup k boji proti onemocnění.

WHO se nyní soustředí především na oblasti, kde si nemoc vyžádá nejvíc obětí. Ze zprávy vyplývá, že 70 procent případů malárie i úmrtí na její následky se objevilo v deseti afrických zemích, například v Kamerunu, Nigérii nebo v Kongu, a pak také v Indii.

K příznakům malárie patří horečka, zimnice, pocení, bolesti kloubů a hlavy, zvracení a křeče. Onemocnění nemusí být smrtelné, pokud se včas léčí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 9 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 11 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 12 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 14 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled