Letní zemědělské sucho v letech 2015 až 2018 bylo v souhrnu ve střední Evropě závažnější než kterákoli jiná suchá období za uplynulých 2110 let. Na základě analýz stabilních izotopů uhlíku a kyslíku v letokruzích dubů to zjistili vědci z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR a Univerzity v Cambridgi. Z 13 500 letokruhů dokázali pro každý rok určit míru nedostatku nebo nadbytku vláhy, uvedl spoluautor odborné studie Miroslav Trnka.
Střední Evropa zažila nejhorší sucha za dva tisíce let. Problém se bude zhoršovat, ukazuje výzkum
Letokruhy ve studii fungují jako otisky prstů, které lze využít k rekonstrukci minulého klimatu. Odborníci jich analyzovali 13 500 ze 147 vzorků živých i mrtvých evropských dubů. Většina z nich pochází z území České republiky, pouze v některých obdobích je bylo nutné doplnit o materiál z jihovýchodního Bavorska.
„Nejstarší vzorky pocházejí z letokruhů stromů, které rostly v době Césarova dětství, a nejmladší z roku 2018. Roky 2019 a 2020 do rekonstrukce klimatu doplníme v nejbližší době. Díky systematické práci započaté v roce 2015 vznikla dosud největší a nejpodrobnější souvislá řada údajů o letních hydroklimatických podmínkách ve střední Evropě,“ uvedl Trnka.
Výsledky odhalily, že dlouhodobý trend vysychání krajiny patrný v celém sledovaném období se ve 20. století podstatně zrychlil a po roce 2015 překonal všechny dosavadní suché periody. Podle hlavního autora studie Ulfa Büntgena z Univerzity v Cambridgi je série mimořádně suchých let od roku 2015 ve střední Evropě mimořádná i v kontextu posledních dvou tisíciletí.
V tomto období se vyskytla také mimořádně vlhká léta, z nichž tři nejvýraznější spadají do let 183, 899 a 728 našeho letopočtu. Naopak mezi tři nejsušší patřily roky 1509, 1508 a 2018 našeho letopočtu. Období 2014 až 2018 bylo nejsušší pětileté období v celé datové řadě. V souhrnu výsledky studie ukazují, že za poslední dvě tisíciletí střední Evropa pomalu vysychá.
Evropu čeká sucho
„Po staletích pomalého vysychání jsme ve 20. století zaznamenali zrychlující se pokles zvoleného indexu sucha, což je obzvláště alarmující pro zemědělství a lesnictví. Změna klimatu ale neznamená, že bude všude a vždy větší sucho. Některá období na našem území budou na srážky bohaté, a to i extrémně, ale jak porostou teploty, bude se zvyšovat i pravděpodobnost výskytu jak extrémně vysokých teplot, tak dlouhých epizod sucha. Bez adaptačních opatření negativně ovlivní nejen ekosystémy, ale i kvalitu našeho života,“ dodal Trnka.
„Všichni jsme si vědomi sledu výjimečně horkých a suchých let, která jsme měli v posledních několika rocích,“ uvedl profesor Ulf Büntgen z Cambridgeské univerzity. „Naše výsledky ukazují, že to, co jsme zažili, je mimořádné. Tato série nemá za posledních dvou tisících letech obdoby,“ uvedl. Zkoumané údaje končí rokem 2018, přičemž v letech 2019 a 2020 byla léta v Evropě také velice horká.
Studie rovněž uvádí, že léta ve střední Evropě se stávají v posledních dvou miléniích čím dál suššími nehledě na současné globální oteplování. Jako důvod tohoto dlouhodobého trendu vědci vylučují sopečnou činnost či sluneční cykly a kloní se k závěru, že je to způsobeno drobnými odchylkami dráhy oběhu Země kolem Slunce.
