Startuje festival kosmické vědy Czech Space Week. Představen bude lovec asteroidů i český družicový nosič

V Praze a Brně v pátek startuje festival kosmické vědy a průmyslu Czech Space Week. Jde o sérii akcí pro veřejnost, studenty, start-upy i průmyslové podniky zaměřené na vesmírnou tematiku. Druhý ročník zahájí v Brně soutěžní Startup weekend, v Praze otevře své dveře agentura pro evropský navigační systém GSA.

V úterý bude například na brněnském Kosmickém průmyslovém dni představen projekt AIDA (Asteroid Impact and Deflection Assessment), v rámci kterého chystají americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) a Evropská kosmická agentura (ESA) výpravu za asteroidem 65803 Didymos, který směřuje k Zemi.

„Cílem společné výpravy je k asteroidu doletět a tvrdě do něj narazit, aby bylo následně možné zkoumat, jak změnil svou dráhu letu,“ uvedli organizátoři.

Program akce
Zdroj: GSA

K vidění bude také maketa družicového dispenseru (nosiče) rakety Vega, který staví brněnská firma SAB Aerospace. Jde o největší kus rakety, který kdy v Česku vznikl. Samotný nosič, který nyní v brněnské hale čeká, až ho inženýři z ESA zapasují do špičky rakety, by se spolu s Vegou měl na svou kosmickou cestu vypravit z Francouzské Guyany v příštím roce.

Zařízení má hodnotu jeden milion eur a podle vědců je stoprocentně české. Váží 260 kilo, unese tunu a půl. Ostatním firmám výrazně zlevní přístup do vesmíru, je totiž schopné unést 16 satelitů místo běžných čtyř. Bylo k tomu potřeba tisíc šroubů, všechny české, každý dotahovaný ručně. Práce na tomto zařízení trvala pět let zhruba stovce lidí.

Mezitím v Praze

V Praze se v týdnu konají také neformální diskuse s úspěšnými ženami z vesmírného průmyslu nebo workshopy pro děti. Ve středu bude den otevřených dveří na průmyslových a akademických pracovištích zabývajících se kosmickými technologiemi po celém Česku. Kosmický týden zakončí v Brně koncert Pražského filmového orchestru, který zahraje filmové skladby s tematikou vesmíru.

Česko a kosmický výzkum

Spolupráce mezi Evropskou agenturou pro globální navigační satelitní systém (GSA) a kosmickým inkubátorem Evropské kosmické agentury ESA BIC českým firmám umožňuje zapojit se do projektů v evropském programu na podporu vědy Horizon 2020. GSA české ekonomice každoročně přináší zhruba 200 milionů korun, zaměstnává asi 200 lidí z 21 zemí, uvedla agentura.

Zapojení firem v inkubátoru ESA BIC v Praze a Brně přináší podle vládního zmocněnce pro spolupráci s GSA Karla Dobeše nové technologie do českého průmyslu. „Máme dostatečné množství firem, které na základě těchto technologií vyrobí výrobky, které jdou na trh,“ poznamenal. Připomněl například, že brněnská firma Frentech Aerospace vyrobila mechanismy pro rozvíjení solárních panelů, které byly využity na 75 družicích.

Satelitní navigace a systémy, jako jsou GPS, Galileo nebo EGNOS, jsou podle Dobeše důležité například v zemědělství. V inkubátoru v ESA BIC byla zapojena například česká společnost Big Terra. V současnosti používá družici Sentinel 1 k tomu, aby v subsaharské Africe i v Asii dodávala informace o stavu vegetace a zemědělských plodin. Vytváří modely, s nimiž je možné hodnotit stav úrody v určitém ročním období.

Podle Dobeše má Česko v kosmickém průmyslu náskok před okolními státy i díky tomu, že GSA sídlí v Praze. Třeba některé slovenské firmy vstupují do inkubátoru v Brně, protože tam taková infrastruktura jako v Česku neexistuje, uvedl.

GSA v Praze

GSA byla založena jako agentura Evropské unie v roce 2004. Sídlo v Praze má od roku 2012. Zodpovídá za provoz evropských programů satelitní navigace Galileo a EGNOS.

Galileo je evropský globální satelitní systém, který by díky 30 satelitům ve vesmíru měl být přesnější při určování polohy než americký konkurenční systém GPS. V současnosti je na oběžné dráze 26 satelitů, čtyři další by měly být vypuštěny do konce příštího roku. Smyslem komunikačního systému EGNOS je vylepšit fungování navigačních systémů GPS či Galileo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína obkličuje druhou největší poušť světa zelenou zdí. Už zachytává oxid uhličitý

Číně se daří zalesňovat jednu ze svých největších pouští. Okraje Taklamakanu pomalu zarůstají stromy a keři, které už jsou místy tak husté, že pohlcují ze vzduchu oxid uhličitý. Konkrétní dopady popsala nová studie.
před 17 hhodinami

„Pouč se z toho.“ Archeologové popsali drzý vzkaz na starověkém projektilu

Olověná střela nalezená v ruinách římského města na území dnešního Izraele nese na svém povrchu vzkaz pro člověka, kterého měla zabít. Objev popsal mezinárodní vědecký tým, který místo zkoumal.
před 19 hhodinami

Klima se vychyluje z rovnováhy, varuje Světová meteorologická organizace

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) je klima Země více v nerovnováze než kdykoli v zaznamenané historii. Koncentrace skleníkových plynů totiž způsobují oteplování atmosféry a oceánů a tání ledu. K těmto rychlým a rozsáhlým změnám došlo během několika desítek let, jejich škodlivé dopady ale bude lidstvo cítit po stovky, a možná i tisíce let, uvedla agentura v nově zveřejněné zprávě.
před 21 hhodinami

V Íránu se šíří houbový patogen odolávající léčbě. Zkoumá ho vědkyně z Prahy

V Íránu existují místa, odkud se šíří houbové patogeny, které napadají i lidi. A proti některých druhům přestávají fungovat standardní léčiva. Vzhledem k turistice a migraci existuje riziko, že se rozšíří i do Evropy – a právě na tyto scénáře se připravují včasným výzkumem čeští vědci, popsala v rozhovoru mikrobioložka Adéla Wennrich.
před 23 hhodinami

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
22. 3. 2026

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026
Načítání...