Startuje festival kosmické vědy Czech Space Week. Představen bude lovec asteroidů i český družicový nosič

V Praze a Brně v pátek startuje festival kosmické vědy a průmyslu Czech Space Week. Jde o sérii akcí pro veřejnost, studenty, start-upy i průmyslové podniky zaměřené na vesmírnou tematiku. Druhý ročník zahájí v Brně soutěžní Startup weekend, v Praze otevře své dveře agentura pro evropský navigační systém GSA.

V úterý bude například na brněnském Kosmickém průmyslovém dni představen projekt AIDA (Asteroid Impact and Deflection Assessment), v rámci kterého chystají americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) a Evropská kosmická agentura (ESA) výpravu za asteroidem 65803 Didymos, který směřuje k Zemi.

„Cílem společné výpravy je k asteroidu doletět a tvrdě do něj narazit, aby bylo následně možné zkoumat, jak změnil svou dráhu letu,“ uvedli organizátoři.

Program akce
Zdroj: GSA

K vidění bude také maketa družicového dispenseru (nosiče) rakety Vega, který staví brněnská firma SAB Aerospace. Jde o největší kus rakety, který kdy v Česku vznikl. Samotný nosič, který nyní v brněnské hale čeká, až ho inženýři z ESA zapasují do špičky rakety, by se spolu s Vegou měl na svou kosmickou cestu vypravit z Francouzské Guyany v příštím roce.

Zařízení má hodnotu jeden milion eur a podle vědců je stoprocentně české. Váží 260 kilo, unese tunu a půl. Ostatním firmám výrazně zlevní přístup do vesmíru, je totiž schopné unést 16 satelitů místo běžných čtyř. Bylo k tomu potřeba tisíc šroubů, všechny české, každý dotahovaný ručně. Práce na tomto zařízení trvala pět let zhruba stovce lidí.

Mezitím v Praze

V Praze se v týdnu konají také neformální diskuse s úspěšnými ženami z vesmírného průmyslu nebo workshopy pro děti. Ve středu bude den otevřených dveří na průmyslových a akademických pracovištích zabývajících se kosmickými technologiemi po celém Česku. Kosmický týden zakončí v Brně koncert Pražského filmového orchestru, který zahraje filmové skladby s tematikou vesmíru.

Česko a kosmický výzkum

Spolupráce mezi Evropskou agenturou pro globální navigační satelitní systém (GSA) a kosmickým inkubátorem Evropské kosmické agentury ESA BIC českým firmám umožňuje zapojit se do projektů v evropském programu na podporu vědy Horizon 2020. GSA české ekonomice každoročně přináší zhruba 200 milionů korun, zaměstnává asi 200 lidí z 21 zemí, uvedla agentura.

Zapojení firem v inkubátoru ESA BIC v Praze a Brně přináší podle vládního zmocněnce pro spolupráci s GSA Karla Dobeše nové technologie do českého průmyslu. „Máme dostatečné množství firem, které na základě těchto technologií vyrobí výrobky, které jdou na trh,“ poznamenal. Připomněl například, že brněnská firma Frentech Aerospace vyrobila mechanismy pro rozvíjení solárních panelů, které byly využity na 75 družicích.

Satelitní navigace a systémy, jako jsou GPS, Galileo nebo EGNOS, jsou podle Dobeše důležité například v zemědělství. V inkubátoru v ESA BIC byla zapojena například česká společnost Big Terra. V současnosti používá družici Sentinel 1 k tomu, aby v subsaharské Africe i v Asii dodávala informace o stavu vegetace a zemědělských plodin. Vytváří modely, s nimiž je možné hodnotit stav úrody v určitém ročním období.

Podle Dobeše má Česko v kosmickém průmyslu náskok před okolními státy i díky tomu, že GSA sídlí v Praze. Třeba některé slovenské firmy vstupují do inkubátoru v Brně, protože tam taková infrastruktura jako v Česku neexistuje, uvedl.

GSA v Praze

GSA byla založena jako agentura Evropské unie v roce 2004. Sídlo v Praze má od roku 2012. Zodpovídá za provoz evropských programů satelitní navigace Galileo a EGNOS.

Galileo je evropský globální satelitní systém, který by díky 30 satelitům ve vesmíru měl být přesnější při určování polohy než americký konkurenční systém GPS. V současnosti je na oběžné dráze 26 satelitů, čtyři další by měly být vypuštěny do konce příštího roku. Smyslem komunikačního systému EGNOS je vylepšit fungování navigačních systémů GPS či Galileo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 1 hhodinou

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 2 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 4 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 5 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 6 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
před 22 hhodinami

Drobné dary, velké dopady. Studie popsala, jak lékaře ovlivňují farmaceutické firmy

Lékaři se často setkávají s nejrůznějšími dárky od firem, které podnikají v lékovém průmyslu. Vědci teď prostudovali všechny dostupné důkazy, aby zjistili, jak moc se to projevuje na předepisování léků.
včera v 12:54‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.