Startuje festival kosmické vědy Czech Space Week. Představen bude lovec asteroidů i český družicový nosič

V Praze a Brně v pátek startuje festival kosmické vědy a průmyslu Czech Space Week. Jde o sérii akcí pro veřejnost, studenty, start-upy i průmyslové podniky zaměřené na vesmírnou tematiku. Druhý ročník zahájí v Brně soutěžní Startup weekend, v Praze otevře své dveře agentura pro evropský navigační systém GSA.

V úterý bude například na brněnském Kosmickém průmyslovém dni představen projekt AIDA (Asteroid Impact and Deflection Assessment), v rámci kterého chystají americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) a Evropská kosmická agentura (ESA) výpravu za asteroidem 65803 Didymos, který směřuje k Zemi.

„Cílem společné výpravy je k asteroidu doletět a tvrdě do něj narazit, aby bylo následně možné zkoumat, jak změnil svou dráhu letu,“ uvedli organizátoři.

Program akce
Zdroj: GSA

K vidění bude také maketa družicového dispenseru (nosiče) rakety Vega, který staví brněnská firma SAB Aerospace. Jde o největší kus rakety, který kdy v Česku vznikl. Samotný nosič, který nyní v brněnské hale čeká, až ho inženýři z ESA zapasují do špičky rakety, by se spolu s Vegou měl na svou kosmickou cestu vypravit z Francouzské Guyany v příštím roce.

Zařízení má hodnotu jeden milion eur a podle vědců je stoprocentně české. Váží 260 kilo, unese tunu a půl. Ostatním firmám výrazně zlevní přístup do vesmíru, je totiž schopné unést 16 satelitů místo běžných čtyř. Bylo k tomu potřeba tisíc šroubů, všechny české, každý dotahovaný ručně. Práce na tomto zařízení trvala pět let zhruba stovce lidí.

Mezitím v Praze

V Praze se v týdnu konají také neformální diskuse s úspěšnými ženami z vesmírného průmyslu nebo workshopy pro děti. Ve středu bude den otevřených dveří na průmyslových a akademických pracovištích zabývajících se kosmickými technologiemi po celém Česku. Kosmický týden zakončí v Brně koncert Pražského filmového orchestru, který zahraje filmové skladby s tematikou vesmíru.

Česko a kosmický výzkum

Spolupráce mezi Evropskou agenturou pro globální navigační satelitní systém (GSA) a kosmickým inkubátorem Evropské kosmické agentury ESA BIC českým firmám umožňuje zapojit se do projektů v evropském programu na podporu vědy Horizon 2020. GSA české ekonomice každoročně přináší zhruba 200 milionů korun, zaměstnává asi 200 lidí z 21 zemí, uvedla agentura.

Zapojení firem v inkubátoru ESA BIC v Praze a Brně přináší podle vládního zmocněnce pro spolupráci s GSA Karla Dobeše nové technologie do českého průmyslu. „Máme dostatečné množství firem, které na základě těchto technologií vyrobí výrobky, které jdou na trh,“ poznamenal. Připomněl například, že brněnská firma Frentech Aerospace vyrobila mechanismy pro rozvíjení solárních panelů, které byly využity na 75 družicích.

Satelitní navigace a systémy, jako jsou GPS, Galileo nebo EGNOS, jsou podle Dobeše důležité například v zemědělství. V inkubátoru v ESA BIC byla zapojena například česká společnost Big Terra. V současnosti používá družici Sentinel 1 k tomu, aby v subsaharské Africe i v Asii dodávala informace o stavu vegetace a zemědělských plodin. Vytváří modely, s nimiž je možné hodnotit stav úrody v určitém ročním období.

Podle Dobeše má Česko v kosmickém průmyslu náskok před okolními státy i díky tomu, že GSA sídlí v Praze. Třeba některé slovenské firmy vstupují do inkubátoru v Brně, protože tam taková infrastruktura jako v Česku neexistuje, uvedl.

GSA v Praze

GSA byla založena jako agentura Evropské unie v roce 2004. Sídlo v Praze má od roku 2012. Zodpovídá za provoz evropských programů satelitní navigace Galileo a EGNOS.

Galileo je evropský globální satelitní systém, který by díky 30 satelitům ve vesmíru měl být přesnější při určování polohy než americký konkurenční systém GPS. V současnosti je na oběžné dráze 26 satelitů, čtyři další by měly být vypuštěny do konce příštího roku. Smyslem komunikačního systému EGNOS je vylepšit fungování navigačních systémů GPS či Galileo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
před 6 hhodinami

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
včera v 08:00

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025

Ozempic mění nakupování v Americe

Když Američané začali užívat léky potlačující chuť k jídlu, jako jsou hlavně populární Ozempic a Wegovy, změny se projevily velmi rychle nejen na váze v koupelně, ale podle nové studie hlavně v obchodech s potravinami.
23. 12. 2025
Načítání...