Společnost Pfizer začala testovat vakcínu proti variantě omikron

Rozbíhá se klinická studie, která bude zkoumat, jak vakcína Pfizer/BioNTech specificky modifikovaná a zaměřená proti variantě omikron funguje u neočkovaných osob a také u lidí, kteří jsou již očkováni a posíleni i třetí dávkou. Medicínští experti tím chtějí být připraveni na situaci, kdy by se virus dál proměňoval.

Společnosti Pfizer a BioNTech v úterý uvedly, že do studie, která bude hodnotit, jestli je vakcína proti omikronu bezpečná a zda vytváří silnou imunitní odpověď, chtějí zařadit až 1420 zdravých dospělých osob ve věku 18 až 55 let.

Účastníci budou rozděleni do tří skupin: neočkovaní, plně očkovaní a lidé naočkovaní třemi dávkami. Společnosti rovněž uvedly, že brzy očekávají zahájení podobné studie, která bude testovat stejné očkování u osob ve věku nad 55 let.

Je nová vakcína zapotřebí?

Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) v pátek zveřejnilo nový výzkum, který zjistil, že posilovací injekce současných vakcín poskytuje spolehlivou ochranu před závažným onemocněním rychle se šířící variantou, která představuje prakticky všechny nové případy v USA.

Studie CDC rovněž naznačují, že posilovací dávky vakcíny poskytují „významnou ochranu“ proti infekci i proti symptomatickému onemocnění, i když ochrana byla proti variantě delta vyšší než proti omikronu.

Existující vakcíny tedy mohou stále chránit lidi před nejhoršími následky covidu, výrobci léčiv uvedli, že přesto budou pokračovat ve vývoji vakcín specifických pro danou variantu v případě, že budou potřeba.

Příprava na další vývoj viru

John Moore, profesor mikrobiologie a imunologie na Weill Cornell Medical College, uvedl pro stanici NBC, že takto upravené očkování by se mohlo stát důležitým v „nejhorším případě“, čili v situaci, kdy by varianta omikron dál zmutovala a stala se stejně smrtelnou jako delta. „Takový scénář není nemožný,“ řekl. „Pokud by k němu došlo, nová varianta by mohla zabít i mnoho očkovaných lidí a změnila by pandemii k horšímu.“

Před podobným scénářem varoval tento týden také německý virolog Christian Drosten, který pro německý rozhlas uvedl, že vůbec není jisté, že by omikron měl zůstat i v budoucnu jen mále nebezpečný. Jinými slovy, nový pokus by mohl být vnímán jako „pojistka“, řekl.

Moore dodal, že v době, kdy budou výsledky studie k dispozici, by měli jak úředníci z vládních agentur i nezávislí odborníci vědět více o vývoji pandemie.

„Zůstane omikron dominantní variantou, nebo se stane menším hráčem v současné pandemii? Objeví se jiná varianta, která bude více příbuzná těm, jež se objevily v loňském roce? Tuto odpověď možná nebudeme znát v dohledné době, ale je to důležité pro to, zda a jak bude vakcína založená na omikronu užitečná,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mise Artemis překonala rekordní vzdálenost lidí od Země

Posádka mise Artemis II zlomila dosavadní rekord v největší dosažené vzdálenosti lidí od Země. Potvrdil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Čtyři astronauti v kosmické lodi Orion v pondělí překonali hranici 400 171 kilometrů od Země, kam se dostala posádka mise Apollo 13 v roce 1970.
20:29Aktualizovánopřed 6 mminutami

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
včera v 08:00

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026
Načítání...