Společnost Pfizer začala testovat vakcínu proti variantě omikron

Rozbíhá se klinická studie, která bude zkoumat, jak vakcína Pfizer/BioNTech specificky modifikovaná a zaměřená proti variantě omikron funguje u neočkovaných osob a také u lidí, kteří jsou již očkováni a posíleni i třetí dávkou. Medicínští experti tím chtějí být připraveni na situaci, kdy by se virus dál proměňoval.

Společnosti Pfizer a BioNTech v úterý uvedly, že do studie, která bude hodnotit, jestli je vakcína proti omikronu bezpečná a zda vytváří silnou imunitní odpověď, chtějí zařadit až 1420 zdravých dospělých osob ve věku 18 až 55 let.

Účastníci budou rozděleni do tří skupin: neočkovaní, plně očkovaní a lidé naočkovaní třemi dávkami. Společnosti rovněž uvedly, že brzy očekávají zahájení podobné studie, která bude testovat stejné očkování u osob ve věku nad 55 let.

Je nová vakcína zapotřebí?

Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) v pátek zveřejnilo nový výzkum, který zjistil, že posilovací injekce současných vakcín poskytuje spolehlivou ochranu před závažným onemocněním rychle se šířící variantou, která představuje prakticky všechny nové případy v USA.

Studie CDC rovněž naznačují, že posilovací dávky vakcíny poskytují „významnou ochranu“ proti infekci i proti symptomatickému onemocnění, i když ochrana byla proti variantě delta vyšší než proti omikronu.

Existující vakcíny tedy mohou stále chránit lidi před nejhoršími následky covidu, výrobci léčiv uvedli, že přesto budou pokračovat ve vývoji vakcín specifických pro danou variantu v případě, že budou potřeba.

Příprava na další vývoj viru

John Moore, profesor mikrobiologie a imunologie na Weill Cornell Medical College, uvedl pro stanici NBC, že takto upravené očkování by se mohlo stát důležitým v „nejhorším případě“, čili v situaci, kdy by varianta omikron dál zmutovala a stala se stejně smrtelnou jako delta. „Takový scénář není nemožný,“ řekl. „Pokud by k němu došlo, nová varianta by mohla zabít i mnoho očkovaných lidí a změnila by pandemii k horšímu.“

Před podobným scénářem varoval tento týden také německý virolog Christian Drosten, který pro německý rozhlas uvedl, že vůbec není jisté, že by omikron měl zůstat i v budoucnu jen mále nebezpečný. Jinými slovy, nový pokus by mohl být vnímán jako „pojistka“, řekl.

Moore dodal, že v době, kdy budou výsledky studie k dispozici, by měli jak úředníci z vládních agentur i nezávislí odborníci vědět více o vývoji pandemie.

„Zůstane omikron dominantní variantou, nebo se stane menším hráčem v současné pandemii? Objeví se jiná varianta, která bude více příbuzná těm, jež se objevily v loňském roce? Tuto odpověď možná nebudeme znát v dohledné době, ale je to důležité pro to, zda a jak bude vakcína založená na omikronu užitečná,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
před 17 mminutami

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
před 18 hhodinami

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
před 19 hhodinami

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
včera v 07:51

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
včera v 07:30

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.