Společnost Pfizer začala testovat vakcínu proti variantě omikron

Rozbíhá se klinická studie, která bude zkoumat, jak vakcína Pfizer/BioNTech specificky modifikovaná a zaměřená proti variantě omikron funguje u neočkovaných osob a také u lidí, kteří jsou již očkováni a posíleni i třetí dávkou. Medicínští experti tím chtějí být připraveni na situaci, kdy by se virus dál proměňoval.

Společnosti Pfizer a BioNTech v úterý uvedly, že do studie, která bude hodnotit, jestli je vakcína proti omikronu bezpečná a zda vytváří silnou imunitní odpověď, chtějí zařadit až 1420 zdravých dospělých osob ve věku 18 až 55 let.

Účastníci budou rozděleni do tří skupin: neočkovaní, plně očkovaní a lidé naočkovaní třemi dávkami. Společnosti rovněž uvedly, že brzy očekávají zahájení podobné studie, která bude testovat stejné očkování u osob ve věku nad 55 let.

Je nová vakcína zapotřebí?

Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) v pátek zveřejnilo nový výzkum, který zjistil, že posilovací injekce současných vakcín poskytuje spolehlivou ochranu před závažným onemocněním rychle se šířící variantou, která představuje prakticky všechny nové případy v USA.

Studie CDC rovněž naznačují, že posilovací dávky vakcíny poskytují „významnou ochranu“ proti infekci i proti symptomatickému onemocnění, i když ochrana byla proti variantě delta vyšší než proti omikronu.

Existující vakcíny tedy mohou stále chránit lidi před nejhoršími následky covidu, výrobci léčiv uvedli, že přesto budou pokračovat ve vývoji vakcín specifických pro danou variantu v případě, že budou potřeba.

Příprava na další vývoj viru

John Moore, profesor mikrobiologie a imunologie na Weill Cornell Medical College, uvedl pro stanici NBC, že takto upravené očkování by se mohlo stát důležitým v „nejhorším případě“, čili v situaci, kdy by varianta omikron dál zmutovala a stala se stejně smrtelnou jako delta. „Takový scénář není nemožný,“ řekl. „Pokud by k němu došlo, nová varianta by mohla zabít i mnoho očkovaných lidí a změnila by pandemii k horšímu.“

Před podobným scénářem varoval tento týden také německý virolog Christian Drosten, který pro německý rozhlas uvedl, že vůbec není jisté, že by omikron měl zůstat i v budoucnu jen mále nebezpečný. Jinými slovy, nový pokus by mohl být vnímán jako „pojistka“, řekl.

Moore dodal, že v době, kdy budou výsledky studie k dispozici, by měli jak úředníci z vládních agentur i nezávislí odborníci vědět více o vývoji pandemie.

„Zůstane omikron dominantní variantou, nebo se stane menším hráčem v současné pandemii? Objeví se jiná varianta, která bude více příbuzná těm, jež se objevily v loňském roce? Tuto odpověď možná nebudeme znát v dohledné době, ale je to důležité pro to, zda a jak bude vakcína založená na omikronu užitečná,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
před 1 hhodinou

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
před 2 hhodinami

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
před 16 hhodinami

Knoflíčky, hrnky i nábojnice. Archeologové zkoumají bývalý tábor pro Romy

Pozůstatek terasy, na které stál vězeňský dům, ale také knoflíčky, hrnky nebo nábojnici objevili archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni v areálu bývalého tábora pro Romy v Hodoníně u Kunštátu. Výzkum v místě, kde se dnes nachází Památník holokaustu Romů a Sintů, začal minulý týden.
před 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.