Společnost Pfizer začala testovat vakcínu proti variantě omikron

Rozbíhá se klinická studie, která bude zkoumat, jak vakcína Pfizer/BioNTech specificky modifikovaná a zaměřená proti variantě omikron funguje u neočkovaných osob a také u lidí, kteří jsou již očkováni a posíleni i třetí dávkou. Medicínští experti tím chtějí být připraveni na situaci, kdy by se virus dál proměňoval.

Společnosti Pfizer a BioNTech v úterý uvedly, že do studie, která bude hodnotit, jestli je vakcína proti omikronu bezpečná a zda vytváří silnou imunitní odpověď, chtějí zařadit až 1420 zdravých dospělých osob ve věku 18 až 55 let.

Účastníci budou rozděleni do tří skupin: neočkovaní, plně očkovaní a lidé naočkovaní třemi dávkami. Společnosti rovněž uvedly, že brzy očekávají zahájení podobné studie, která bude testovat stejné očkování u osob ve věku nad 55 let.

Je nová vakcína zapotřebí?

Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) v pátek zveřejnilo nový výzkum, který zjistil, že posilovací injekce současných vakcín poskytuje spolehlivou ochranu před závažným onemocněním rychle se šířící variantou, která představuje prakticky všechny nové případy v USA.

Studie CDC rovněž naznačují, že posilovací dávky vakcíny poskytují „významnou ochranu“ proti infekci i proti symptomatickému onemocnění, i když ochrana byla proti variantě delta vyšší než proti omikronu.

Existující vakcíny tedy mohou stále chránit lidi před nejhoršími následky covidu, výrobci léčiv uvedli, že přesto budou pokračovat ve vývoji vakcín specifických pro danou variantu v případě, že budou potřeba.

Příprava na další vývoj viru

John Moore, profesor mikrobiologie a imunologie na Weill Cornell Medical College, uvedl pro stanici NBC, že takto upravené očkování by se mohlo stát důležitým v „nejhorším případě“, čili v situaci, kdy by varianta omikron dál zmutovala a stala se stejně smrtelnou jako delta. „Takový scénář není nemožný,“ řekl. „Pokud by k němu došlo, nová varianta by mohla zabít i mnoho očkovaných lidí a změnila by pandemii k horšímu.“

Před podobným scénářem varoval tento týden také německý virolog Christian Drosten, který pro německý rozhlas uvedl, že vůbec není jisté, že by omikron měl zůstat i v budoucnu jen mále nebezpečný. Jinými slovy, nový pokus by mohl být vnímán jako „pojistka“, řekl.

Moore dodal, že v době, kdy budou výsledky studie k dispozici, by měli jak úředníci z vládních agentur i nezávislí odborníci vědět více o vývoji pandemie.

„Zůstane omikron dominantní variantou, nebo se stane menším hráčem v současné pandemii? Objeví se jiná varianta, která bude více příbuzná těm, jež se objevily v loňském roce? Tuto odpověď možná nebudeme znát v dohledné době, ale je to důležité pro to, zda a jak bude vakcína založená na omikronu užitečná,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Experimentální terapie zachránila v USA život chlapci s pokročilou rakovinou jater

Genetická úprava vlastních imunitních buněk patří mezi nejmodernější lékařské metody. Přes její novost i experimentální status přináší spoustu úspěchů. Teď oznámili další pokrok američtí pediatři.
19. 9. 2026

Vědci objevili nový druh kočky. Měří půl metru a žije v Bolívii

Před deseti lety zavolali bolivijské bioložce Paole Nogales-Ascarrunzové z jedné rezervace. Oznámili jí, že našli opravdu divnou kočku, kterou původně ještě jako kotě našel místní muž a myslel si, že je to obyčejná kočka domácí. Když si uvědomil, že je to divoká šelma, informoval úřady. Vědci, kteří tvora zkoumali, ho teď popsali jako dosud neznámý druh kočkovité šelmy.
18. 9. 2026

Severokorejské jaderné testy probudily spící seismologické zlomy

Vědci ze tří čínských univerzit popsali, že Severní Korea způsobila svými podzemními testy atomových zbraní nečekaně silné dopady. Otřesy nepřestávají dodnes, a to přesto, že se poslední taková zkouška odehrála už roku 2017.
18. 9. 2026

Vědci v Česku poprvé chytili největšího netopýra Evropy

Česká zoologická společnost oznámila, že se jejím vědcům podařilo odchytit netopýra obrovského. O jeho občasném výskytu na českém území sice věděli už řadu let, ale snaha o přímé pozorování byla nesmírně složitá. Tento druh může mít rozpětí křídel až půl metru.
18. 9. 2026

El Niño dál zesiluje. Letos je jiné

El Niño roku 2026 patří mezi ty nejsilnější v dějinách pozorování. Navíc se ale rozvíjí v mnohem teplejším světě, než byl ten při minulých extrémních epizodách tohoto jevu. Vědci předpokládají, že také jeho dopady proto mohou být letos velmi odlišné.
18. 9. 2026

Tajné náklady a rušení družic. Vesmírné zbrojní závody sílí

Sdělení Spojených států ohledně rozmístění zbraní na oběžné dráze odstartovalo novou éru militarizace vesmíru, míní experti. Nečekaný krok podle nich ukazuje, že závody ve zbrojení zrychlují. USA mají nejspíš v kosmu systémy elektronického boje, protože kinetické zbraně za sebou zanechávají nebezpečný odpad. Washington chce vyslat vzkaz Rusku a Číně, která ve velkém modernizuje své síly.
18. 9. 2026

Všechny římské cesty nevedly do Říma. Klíčová byla i Konstantinopol, naznačuje výzkum

Před rokem zveřejnila skupina vědců největší mapu silniční sítě starověkého Říma. Poprvé zobrazili alespoň náznak skutečného rozsahu fenoménu, který na dva tisíce let spojil Evropu. Od té doby data analyzují a nyní tým, v němž hrál významnou roli český vědec Adam Pažout, zveřejnil první výsledky. Naznačují, že celá řada dosavadních poznatků o římských silnicích je možná mylná.
17. 9. 2026Aktualizováno17. 9. 2026

Ministerstvo zdravotnictví odmítá přijít o výzkum, přesun navrhuje resort průmyslu

Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhuje od roku 2028 přesun zdravotnického výzkumu z resortu zdravotnictví pod Technologickou agenturu ČR (TAČR). Návrh potvrdilo ministerstvo zdravotnictví, se změnou ale nesouhlasí.
17. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.