Společnost Boeing chce vozit astronauty na Měsíc. Představila NASA svoje návrhy

Americká letecká společnost Boeing oznámila, že pro NASA navrhla přistávací modul, který bude schopný dostat astronauty na měsíční povrch a pak zpět na oběžnou dráhu Měsíce. Zařízení by mělo být schopné fungovat od roku 2024.

Americká vesmírná agentura NASA původně plánovala, že astronauti, kteří poletí na Měsíc, nejprve „zakotví“ u stanice, která bude na jeho oběžné dráze. Odtud by se potom přesunuli dolů na povrch Měsíce. V květnu 2019 dokonce NASA zadala první zakázku, která je spojená s výstavbou této stanice jménem Lunar Gateway.

Nový modul od Boeingu ale bude hotový výrazně dříve než kosmická stanice, a měl by proto umožnit lidem dostat se na Lunu bez mezipřistání. Koncept Boeingu je podobný tomu, jak vypadal plán misí Apollo, jež dostaly Američany na Měsíc v 60. letech 20. století.

Boeing upozornil, že jeho přistávací modul bude schopný nejen samostatného přistání, ale také spojení se stanicí Lunar Gateway, pokud to bude nutné. Firma využila na stavbu modulu technologie, které vznikaly pro kosmickou loď CST-100 Starliner – ta se vydá na první testovací let k ISS na konci letošního roku. Přistávací modul by k Měsíci měla vynést raketa SLS neboli Space Launch Systém.

Nový souboj o Měsíc

Zatímco první souboj o Měsíc se odehrál mezi USA a Sovětským svazem v době studené války, nyní probíhá střet mezi soukromými dodavateli.

Boeing není jediným velkým hráčem, který se o zakázky od NASA k letům na Měsíc uchází. NASA dostala takových nabídek více, ale zatím se mezi nimi nerozhodla – společnosti musely poslat návrhy do 5. listopadu. Největší konkurencí je projekt Blue Moon, který vyvíjí konsorcium Jeffa Bezosa, Lockehhed Martin, Northrop Grumman a Drapper.

Až NASA vyhodnotí, jaké nabídky jsou nejlepší, vybere si dva týmy. Celý projekt Artemis, jak USA novému přistání člověka na Měsíci říká, však zatím nemá dořešeno financování. Jisté je mimo jiné to, že by měla na Luně poprvé stanout žena.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Íránu se šíří houbový patogen odolávající léčbě. Zkoumá ho vědkyně z Prahy

V Íránu existují místa, odkud se šíří houbové patogeny, které napadají i lidi. A proti některých druhům přestávají fungovat standardní léčiva. Vzhledem k turistice a migraci existuje riziko, že se rozšíří i do Evropy – a právě na tyto scénáře se připravují včasným výzkumem čeští vědci, popsala v rozhovoru mikrobioložka Adéla Wennrich.
před 23 mminutami

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
včera v 09:01

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026
Načítání...