Společnost Boeing chce vozit astronauty na Měsíc. Představila NASA svoje návrhy

Americká letecká společnost Boeing oznámila, že pro NASA navrhla přistávací modul, který bude schopný dostat astronauty na měsíční povrch a pak zpět na oběžnou dráhu Měsíce. Zařízení by mělo být schopné fungovat od roku 2024.

Americká vesmírná agentura NASA původně plánovala, že astronauti, kteří poletí na Měsíc, nejprve „zakotví“ u stanice, která bude na jeho oběžné dráze. Odtud by se potom přesunuli dolů na povrch Měsíce. V květnu 2019 dokonce NASA zadala první zakázku, která je spojená s výstavbou této stanice jménem Lunar Gateway.

Nový modul od Boeingu ale bude hotový výrazně dříve než kosmická stanice, a měl by proto umožnit lidem dostat se na Lunu bez mezipřistání. Koncept Boeingu je podobný tomu, jak vypadal plán misí Apollo, jež dostaly Američany na Měsíc v 60. letech 20. století.

Boeing upozornil, že jeho přistávací modul bude schopný nejen samostatného přistání, ale také spojení se stanicí Lunar Gateway, pokud to bude nutné. Firma využila na stavbu modulu technologie, které vznikaly pro kosmickou loď CST-100 Starliner – ta se vydá na první testovací let k ISS na konci letošního roku. Přistávací modul by k Měsíci měla vynést raketa SLS neboli Space Launch Systém.

Nový souboj o Měsíc

Zatímco první souboj o Měsíc se odehrál mezi USA a Sovětským svazem v době studené války, nyní probíhá střet mezi soukromými dodavateli.

Boeing není jediným velkým hráčem, který se o zakázky od NASA k letům na Měsíc uchází. NASA dostala takových nabídek více, ale zatím se mezi nimi nerozhodla – společnosti musely poslat návrhy do 5. listopadu. Největší konkurencí je projekt Blue Moon, který vyvíjí konsorcium Jeffa Bezosa, Lockehhed Martin, Northrop Grumman a Drapper.

Až NASA vyhodnotí, jaké nabídky jsou nejlepší, vybere si dva týmy. Celý projekt Artemis, jak USA novému přistání člověka na Měsíci říká, však zatím nemá dořešeno financování. Jisté je mimo jiné to, že by měla na Luně poprvé stanout žena.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 24 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
před 18 hhodinami

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
před 20 hhodinami

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
před 21 hhodinami

Po miliardách dávek. Očkování na principu mRNA je účinné a bezpečné, říká metastudie

Kanadští vědci v rozsáhlé studii potvrdili účinnost i bezpečnost očkování na principu mRNA. Současně ale otevřeně hovoří i o vedlejších účincích, dezinformacích a dalších aspektech těchto vakcín.
před 21 hhodinami

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 23 hhodinami

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
včera v 10:51

Evropský pohled