Společnost Boeing chce vozit astronauty na Měsíc. Představila NASA svoje návrhy

Americká letecká společnost Boeing oznámila, že pro NASA navrhla přistávací modul, který bude schopný dostat astronauty na měsíční povrch a pak zpět na oběžnou dráhu Měsíce. Zařízení by mělo být schopné fungovat od roku 2024.

Americká vesmírná agentura NASA původně plánovala, že astronauti, kteří poletí na Měsíc, nejprve „zakotví“ u stanice, která bude na jeho oběžné dráze. Odtud by se potom přesunuli dolů na povrch Měsíce. V květnu 2019 dokonce NASA zadala první zakázku, která je spojená s výstavbou této stanice jménem Lunar Gateway.

Nový modul od Boeingu ale bude hotový výrazně dříve než kosmická stanice, a měl by proto umožnit lidem dostat se na Lunu bez mezipřistání. Koncept Boeingu je podobný tomu, jak vypadal plán misí Apollo, jež dostaly Američany na Měsíc v 60. letech 20. století.

Boeing upozornil, že jeho přistávací modul bude schopný nejen samostatného přistání, ale také spojení se stanicí Lunar Gateway, pokud to bude nutné. Firma využila na stavbu modulu technologie, které vznikaly pro kosmickou loď CST-100 Starliner – ta se vydá na první testovací let k ISS na konci letošního roku. Přistávací modul by k Měsíci měla vynést raketa SLS neboli Space Launch Systém.

Nový souboj o Měsíc

Zatímco první souboj o Měsíc se odehrál mezi USA a Sovětským svazem v době studené války, nyní probíhá střet mezi soukromými dodavateli.

Boeing není jediným velkým hráčem, který se o zakázky od NASA k letům na Měsíc uchází. NASA dostala takových nabídek více, ale zatím se mezi nimi nerozhodla – společnosti musely poslat návrhy do 5. listopadu. Největší konkurencí je projekt Blue Moon, který vyvíjí konsorcium Jeffa Bezosa, Lockehhed Martin, Northrop Grumman a Drapper.

Až NASA vyhodnotí, jaké nabídky jsou nejlepší, vybere si dva týmy. Celý projekt Artemis, jak USA novému přistání člověka na Měsíci říká, však zatím nemá dořešeno financování. Jisté je mimo jiné to, že by měla na Luně poprvé stanout žena.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
před 20 hhodinami

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
1. 3. 2026

Trump nařídil úřadům ukončit využívání AI od Anthropicu

Americký prezident Donald Trump nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání technologií umělé inteligence (AI) od firmy Anthropic. Učinil tak poté, co společnost odmítla ustoupit americkému ministerstvu obrany ve sporu o bezpečnost využívání AI pro vojenské účely. Americké ministerstvo obrany podotklo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun).
27. 2. 2026Aktualizováno28. 2. 2026

Čeští vědci jako první popsali na Marsu masivní výboj připomínající blesk

Čeští vědci ukázali, že v atmosféře Marsu dochází k elektrickým výbojům podobným bleskům. Čtyřčlennému výzkumnému týmu z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR se to povedlo zjistit na základě měření americké sondy Maven.
27. 2. 2026
Načítání...