Společnost Boeing chce vozit astronauty na Měsíc. Představila NASA svoje návrhy

Americká letecká společnost Boeing oznámila, že pro NASA navrhla přistávací modul, který bude schopný dostat astronauty na měsíční povrch a pak zpět na oběžnou dráhu Měsíce. Zařízení by mělo být schopné fungovat od roku 2024.

Americká vesmírná agentura NASA původně plánovala, že astronauti, kteří poletí na Měsíc, nejprve „zakotví“ u stanice, která bude na jeho oběžné dráze. Odtud by se potom přesunuli dolů na povrch Měsíce. V květnu 2019 dokonce NASA zadala první zakázku, která je spojená s výstavbou této stanice jménem Lunar Gateway.

Nový modul od Boeingu ale bude hotový výrazně dříve než kosmická stanice, a měl by proto umožnit lidem dostat se na Lunu bez mezipřistání. Koncept Boeingu je podobný tomu, jak vypadal plán misí Apollo, jež dostaly Američany na Měsíc v 60. letech 20. století.

Boeing upozornil, že jeho přistávací modul bude schopný nejen samostatného přistání, ale také spojení se stanicí Lunar Gateway, pokud to bude nutné. Firma využila na stavbu modulu technologie, které vznikaly pro kosmickou loď CST-100 Starliner – ta se vydá na první testovací let k ISS na konci letošního roku. Přistávací modul by k Měsíci měla vynést raketa SLS neboli Space Launch Systém.

Nový souboj o Měsíc

Zatímco první souboj o Měsíc se odehrál mezi USA a Sovětským svazem v době studené války, nyní probíhá střet mezi soukromými dodavateli.

Boeing není jediným velkým hráčem, který se o zakázky od NASA k letům na Měsíc uchází. NASA dostala takových nabídek více, ale zatím se mezi nimi nerozhodla – společnosti musely poslat návrhy do 5. listopadu. Největší konkurencí je projekt Blue Moon, který vyvíjí konsorcium Jeffa Bezosa, Lockehhed Martin, Northrop Grumman a Drapper.

Až NASA vyhodnotí, jaké nabídky jsou nejlepší, vybere si dva týmy. Celý projekt Artemis, jak USA novému přistání člověka na Měsíci říká, však zatím nemá dořešeno financování. Jisté je mimo jiné to, že by měla na Luně poprvé stanout žena.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Londýně nalezli mrtvého akademika Ardaye, který byl obviněn z plagiátorství

V Londýně v pátek nalezli tělo 41letého Jasona Ardaye, který minulý týden opustil profesorský post na Cambridgeské univerzitě kvůli obvinění z plagiátorství částí své disertace. S odvoláním na britská média to napsala agentura AFP. Někdejší nejmladší černošský profesor na této prestižní univerzitě byl nalezen v bezvědomí na adrese v londýnské čtvrti Battersea a prohlášen za mrtvého, upřesnil web Sky News.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Nižší počet případů tuberkulózy vede Estonsko k přehodnocení plošného očkování

Klesající výskyt tuberkulózy v Estonsku přiměl tamní ministerstvo sociálních věcí k přípravě změny, která by nahradila plošné očkování novorozenců cílenou vakcinací dětí z rizikových skupin.
před 8 hhodinami

Evropu sevřela už pátá letošní vlna veder. Opět za ni může tepelná kupole

Na západě a na jihu Evropy pokračuje vlna veder, teploty nad 35 stupňů Celsia ve čtvrtek pocítilo hlavně ve Francii, Itálii, Španělsku a Británii více než 135 milionů lidí. Přibližně u 340 milionů obyvatel Evropy s výjimkou Turecka a Ruska pak ve čtvrtek teploty překonaly třicet stupňů.
před 16 hhodinami

V Řecku stoupá počet případů nákazy západonilskou horečkou, devět lidí zemřelo

Počet případů nákazy virem západonilské horečky v několika řeckých regionech, zejména v Athénách, výrazně stoupá, uvedl řecký Národní zdravotnický úřad (EODY). Během uplynulého týdne bylo hlášeno 45 nových případů, čímž se celkový počet infekcí tímto virem od začátku letošní sezony zvýšil na 110. Devět lidí starších 65 let od té doby zemřelo.
před 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.