SpaceX slaví. Dokázala letět se stejnou raketou do vesmíru už sedmkrát

Americká soukromá společnost SpaceX ve středu úspěšně dopravila na oběžnou dráhu kolem Země už šestnáctou sérii 60 satelitů sítě Starlink, která má v budoucnu umožnit připojení k internetu kdekoli na Zemi. SpaceX při tom úspěšně využila první stupeň rakety Falcon 9, který na oběžnou dráhu vynesl náklad rekordně už posedmé. A poté ve čtvrtek dokázal úspěšně přistát, nic tedy nebrání tomu, aby letěl do kosmu znovu.

Dvoustupňový Falcon 9 odstartoval z vesmírného střediska na mysu Canaveral ve středu po třetí hodině ráno středoevropského času. Když splnil svůj úkol vynesením nákladu do stanovené výšky, přistál první stupeň rakety hladce na jedné ze dvou plujících plošin společnosti SpaceX v Atlantském oceánu.

Aktuálně kolem Země už krouží 955 družic Starlink. Hlavním cílem tohoto projektu je poskytnout dostupnější přístup k vysokorychlostnímu internetu po celém světě, zejména ve venkovských a odlehlých oblastech.

SpaceX původně počítala s počtem 1440 satelitů, ale již získala souhlas pro celkových 12 tisíc aparátů. Výhledově dokonce uvažuje o rozšíření sítě, která by pak mohla využívat až 30 tisíc družic.

Tento let byl pro SpaceX významný v několika ohledech. Předně šlo o úspěch v úsilí společnosti snížit náklady na lety do vesmíru opakovaným využíváním stejného zařízení. První stupeň Falconu 9 už tímto letem dokázal vystoupat do vesmíru posedmé.

Sedmý start stejné rakety SpaceX
Zdroj: SpaceX

Web Space.com poznamenal, že ve středu šlo o 67. let opakovaně využitých prvních stupňů raket Falcon 9. Přitom to byl celkově jubilejní stý start těchto vesmírných nosičů.

Kromě toho tato událost pro společnost SpaceX znamená již rekordní 23. vypuštění vlastní rakety během jednoho roku. Předešlý rekord, zaznamenaný v loňském roce, byl 21 startů.

Znovupoužití se vyplatí

Elon Musk poprvé naznačil, jak výhodné je vyrábět rakety, které jsou znovupoužitelné, na konferenci All Things Digital v roce 2013. Tehdy uvedl, že první stupeň rakety tvoří asi tři čtvrtiny celkové ceny. Tehdy se přitom cena letu rakety Falcon 9 pohybovala kolem 62 milionů dolarů.

O pět let později Musk přišel s novou kalkulací. Tehdy tvrdil, že cena jednoho letu Falconu se dá rozložit do čtyř kategorií:

  • 60 procent tvoří cena prvního stupně rakety
  • 20 procent tvoří horní stupně rakety
  • 10 procent tvoří cena kosmické lodě
  • 10 procent jsou náklady spojené se samotným startem

Analýza stanice CNBC tehdy popsala, že cena prvního stupně se tedy pohybuje kolem 37 milionů dolarů, v přepočtu asi 814 milionů korun. Jde ale jen o základ, mnohdy se náklady velmi liší, například mise pro americké vojenské letectvo přijdou asi na jedenapůlnásobek základní částky kvůli bezpečnostním opatřením.

Jen čistě výrobní náklady na jednu raketu jsou vysoké. V květnu 2020 dal Elon Musk rozhovor odbornému webu Aviation Week, kde popsal, že základní cena znovupoužití jedné rakety Falcon 9 je asi 15 milionů dolarů.

Z Muskových čísel vyplývá, že se úprava rakety vyplatí velmi rychle. Kolikrát ale může jedna raketa do vesmíru letět? Musk věří, že vlastně neexistuje žádná horní hranice. S technickým pokrokem se dá raketa, která se vrátí z mise, teoreticky opravovat a připravovat na další starty znovu a znovu. Podle serveru Spaceflight Now Musk věří, že nejnovější verze rakety by to mohla bez zásadních úprav dokázat desetkrát a při pravidelných opravách možná až stokrát.

Na Twitteru pak doplnil, že novější modely raket společnosti SpaceX se připravují na znovupoužití výrazně lépe než ty starší. „Vyčistit všech devět turbín Merlin (motory rakety Falcon 9) je obtížné. U Raptorů (nový typ motorů) je to mnohem jednodušší, a to přesto, že se jedná o mnohem složitější stroj.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 7 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 9 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 10 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...