SpaceX slaví. Dokázala letět se stejnou raketou do vesmíru už sedmkrát

Americká soukromá společnost SpaceX ve středu úspěšně dopravila na oběžnou dráhu kolem Země už šestnáctou sérii 60 satelitů sítě Starlink, která má v budoucnu umožnit připojení k internetu kdekoli na Zemi. SpaceX při tom úspěšně využila první stupeň rakety Falcon 9, který na oběžnou dráhu vynesl náklad rekordně už posedmé. A poté ve čtvrtek dokázal úspěšně přistát, nic tedy nebrání tomu, aby letěl do kosmu znovu.

Dvoustupňový Falcon 9 odstartoval z vesmírného střediska na mysu Canaveral ve středu po třetí hodině ráno středoevropského času. Když splnil svůj úkol vynesením nákladu do stanovené výšky, přistál první stupeň rakety hladce na jedné ze dvou plujících plošin společnosti SpaceX v Atlantském oceánu.

Aktuálně kolem Země už krouží 955 družic Starlink. Hlavním cílem tohoto projektu je poskytnout dostupnější přístup k vysokorychlostnímu internetu po celém světě, zejména ve venkovských a odlehlých oblastech.

SpaceX původně počítala s počtem 1440 satelitů, ale již získala souhlas pro celkových 12 tisíc aparátů. Výhledově dokonce uvažuje o rozšíření sítě, která by pak mohla využívat až 30 tisíc družic.

Tento let byl pro SpaceX významný v několika ohledech. Předně šlo o úspěch v úsilí společnosti snížit náklady na lety do vesmíru opakovaným využíváním stejného zařízení. První stupeň Falconu 9 už tímto letem dokázal vystoupat do vesmíru posedmé.

Sedmý start stejné rakety SpaceX
Zdroj: SpaceX

Web Space.com poznamenal, že ve středu šlo o 67. let opakovaně využitých prvních stupňů raket Falcon 9. Přitom to byl celkově jubilejní stý start těchto vesmírných nosičů.

Kromě toho tato událost pro společnost SpaceX znamená již rekordní 23. vypuštění vlastní rakety během jednoho roku. Předešlý rekord, zaznamenaný v loňském roce, byl 21 startů.

Znovupoužití se vyplatí

Elon Musk poprvé naznačil, jak výhodné je vyrábět rakety, které jsou znovupoužitelné, na konferenci All Things Digital v roce 2013. Tehdy uvedl, že první stupeň rakety tvoří asi tři čtvrtiny celkové ceny. Tehdy se přitom cena letu rakety Falcon 9 pohybovala kolem 62 milionů dolarů.

O pět let později Musk přišel s novou kalkulací. Tehdy tvrdil, že cena jednoho letu Falconu se dá rozložit do čtyř kategorií:

  • 60 procent tvoří cena prvního stupně rakety
  • 20 procent tvoří horní stupně rakety
  • 10 procent tvoří cena kosmické lodě
  • 10 procent jsou náklady spojené se samotným startem

Analýza stanice CNBC tehdy popsala, že cena prvního stupně se tedy pohybuje kolem 37 milionů dolarů, v přepočtu asi 814 milionů korun. Jde ale jen o základ, mnohdy se náklady velmi liší, například mise pro americké vojenské letectvo přijdou asi na jedenapůlnásobek základní částky kvůli bezpečnostním opatřením.

Jen čistě výrobní náklady na jednu raketu jsou vysoké. V květnu 2020 dal Elon Musk rozhovor odbornému webu Aviation Week, kde popsal, že základní cena znovupoužití jedné rakety Falcon 9 je asi 15 milionů dolarů.

Z Muskových čísel vyplývá, že se úprava rakety vyplatí velmi rychle. Kolikrát ale může jedna raketa do vesmíru letět? Musk věří, že vlastně neexistuje žádná horní hranice. S technickým pokrokem se dá raketa, která se vrátí z mise, teoreticky opravovat a připravovat na další starty znovu a znovu. Podle serveru Spaceflight Now Musk věří, že nejnovější verze rakety by to mohla bez zásadních úprav dokázat desetkrát a při pravidelných opravách možná až stokrát.

Na Twitteru pak doplnil, že novější modely raket společnosti SpaceX se připravují na znovupoužití výrazně lépe než ty starší. „Vyčistit všech devět turbín Merlin (motory rakety Falcon 9) je obtížné. U Raptorů (nový typ motorů) je to mnohem jednodušší, a to přesto, že se jedná o mnohem složitější stroj.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 6 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 19 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
včera v 11:03

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánovčera v 07:34
Načítání...