SpaceX slaví. Dokázala letět se stejnou raketou do vesmíru už sedmkrát

Americká soukromá společnost SpaceX ve středu úspěšně dopravila na oběžnou dráhu kolem Země už šestnáctou sérii 60 satelitů sítě Starlink, která má v budoucnu umožnit připojení k internetu kdekoli na Zemi. SpaceX při tom úspěšně využila první stupeň rakety Falcon 9, který na oběžnou dráhu vynesl náklad rekordně už posedmé. A poté ve čtvrtek dokázal úspěšně přistát, nic tedy nebrání tomu, aby letěl do kosmu znovu.

Dvoustupňový Falcon 9 odstartoval z vesmírného střediska na mysu Canaveral ve středu po třetí hodině ráno středoevropského času. Když splnil svůj úkol vynesením nákladu do stanovené výšky, přistál první stupeň rakety hladce na jedné ze dvou plujících plošin společnosti SpaceX v Atlantském oceánu.

Aktuálně kolem Země už krouží 955 družic Starlink. Hlavním cílem tohoto projektu je poskytnout dostupnější přístup k vysokorychlostnímu internetu po celém světě, zejména ve venkovských a odlehlých oblastech.

SpaceX původně počítala s počtem 1440 satelitů, ale již získala souhlas pro celkových 12 tisíc aparátů. Výhledově dokonce uvažuje o rozšíření sítě, která by pak mohla využívat až 30 tisíc družic.

Tento let byl pro SpaceX významný v několika ohledech. Předně šlo o úspěch v úsilí společnosti snížit náklady na lety do vesmíru opakovaným využíváním stejného zařízení. První stupeň Falconu 9 už tímto letem dokázal vystoupat do vesmíru posedmé.

Sedmý start stejné rakety SpaceX
Zdroj: SpaceX

Web Space.com poznamenal, že ve středu šlo o 67. let opakovaně využitých prvních stupňů raket Falcon 9. Přitom to byl celkově jubilejní stý start těchto vesmírných nosičů.

Kromě toho tato událost pro společnost SpaceX znamená již rekordní 23. vypuštění vlastní rakety během jednoho roku. Předešlý rekord, zaznamenaný v loňském roce, byl 21 startů.

Znovupoužití se vyplatí

Elon Musk poprvé naznačil, jak výhodné je vyrábět rakety, které jsou znovupoužitelné, na konferenci All Things Digital v roce 2013. Tehdy uvedl, že první stupeň rakety tvoří asi tři čtvrtiny celkové ceny. Tehdy se přitom cena letu rakety Falcon 9 pohybovala kolem 62 milionů dolarů.

O pět let později Musk přišel s novou kalkulací. Tehdy tvrdil, že cena jednoho letu Falconu se dá rozložit do čtyř kategorií:

  • 60 procent tvoří cena prvního stupně rakety
  • 20 procent tvoří horní stupně rakety
  • 10 procent tvoří cena kosmické lodě
  • 10 procent jsou náklady spojené se samotným startem

Analýza stanice CNBC tehdy popsala, že cena prvního stupně se tedy pohybuje kolem 37 milionů dolarů, v přepočtu asi 814 milionů korun. Jde ale jen o základ, mnohdy se náklady velmi liší, například mise pro americké vojenské letectvo přijdou asi na jedenapůlnásobek základní částky kvůli bezpečnostním opatřením.

Jen čistě výrobní náklady na jednu raketu jsou vysoké. V květnu 2020 dal Elon Musk rozhovor odbornému webu Aviation Week, kde popsal, že základní cena znovupoužití jedné rakety Falcon 9 je asi 15 milionů dolarů.

Z Muskových čísel vyplývá, že se úprava rakety vyplatí velmi rychle. Kolikrát ale může jedna raketa do vesmíru letět? Musk věří, že vlastně neexistuje žádná horní hranice. S technickým pokrokem se dá raketa, která se vrátí z mise, teoreticky opravovat a připravovat na další starty znovu a znovu. Podle serveru Spaceflight Now Musk věří, že nejnovější verze rakety by to mohla bez zásadních úprav dokázat desetkrát a při pravidelných opravách možná až stokrát.

Na Twitteru pak doplnil, že novější modely raket společnosti SpaceX se připravují na znovupoužití výrazně lépe než ty starší. „Vyčistit všech devět turbín Merlin (motory rakety Falcon 9) je obtížné. U Raptorů (nový typ motorů) je to mnohem jednodušší, a to přesto, že se jedná o mnohem složitější stroj.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
před 11 hhodinami

Google zodpovídá za obsah a pravdivost svých AI shrnutí, rozhodl německý soud

Soud v Bavorsku rozhodl, že Google je přímo zodpovědný za obsah a pravdivost souhrnů ve výsledcích vyhledávání, které společnost sestavuje pomocí umělé inteligence (AI) a předkládá uživatelům. Současně přikázal nejpoužívanějšímu vyhledávači světa, aby skrze tato AI shrnutí přestal poškozovat pověst dvou společností. Byly to právě ony, kdo se na soud obrátil.
před 14 hhodinami

Ve zmrzlých výkalech pravěkých syslů se v Kanadě našla mamutí DNA

Vědci objevili obrovský „poklad“ v podobě starověké DNA zvířat – včetně dnes již vyhynulých mamutů. Nalezli ho v exkrementech syslů, které se uchovaly v kanadském permafrostu, plyne z nové studie, píše agentura AFP.
před 14 hhodinami

„Bojím se, že vše, co umím, přes noc zastará.“ Strach z AI je reálný, tvrdí studie

Menší americký výzkum popsal sedm nejčastějších pocitů, které lidé mají, když je o práci připraví umělá inteligence (AI). Ukázalo se, že dojmy celé řady těchto osob jsou velmi negativní a spojují obavy, vztek a rezignaci.
před 16 hhodinami

V Číně operovali s lokální anestezií už před 600 lety. Využívali vlčí mor

Už ve středověku se v Číně za dynastie Ming snažili tehdejší zdravotníci o operaci tak, aby pacienti netrpěli bolestí. Používali k tomu rostliny, které dokázali pomocí příslušné reakce zbavit jejich jinak smrtící toxicity. Použité anestetikum nyní vědci identifikovali s využitím moderních technologií.
před 18 hhodinami

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
10. 6. 2026

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
10. 6. 2026

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
10. 6. 2026
Načítání...