SpaceX slaví. Dokázala letět se stejnou raketou do vesmíru už sedmkrát

Americká soukromá společnost SpaceX ve středu úspěšně dopravila na oběžnou dráhu kolem Země už šestnáctou sérii 60 satelitů sítě Starlink, která má v budoucnu umožnit připojení k internetu kdekoli na Zemi. SpaceX při tom úspěšně využila první stupeň rakety Falcon 9, který na oběžnou dráhu vynesl náklad rekordně už posedmé. A poté ve čtvrtek dokázal úspěšně přistát, nic tedy nebrání tomu, aby letěl do kosmu znovu.

Dvoustupňový Falcon 9 odstartoval z vesmírného střediska na mysu Canaveral ve středu po třetí hodině ráno středoevropského času. Když splnil svůj úkol vynesením nákladu do stanovené výšky, přistál první stupeň rakety hladce na jedné ze dvou plujících plošin společnosti SpaceX v Atlantském oceánu.

Aktuálně kolem Země už krouží 955 družic Starlink. Hlavním cílem tohoto projektu je poskytnout dostupnější přístup k vysokorychlostnímu internetu po celém světě, zejména ve venkovských a odlehlých oblastech.

SpaceX původně počítala s počtem 1440 satelitů, ale již získala souhlas pro celkových 12 tisíc aparátů. Výhledově dokonce uvažuje o rozšíření sítě, která by pak mohla využívat až 30 tisíc družic.

Tento let byl pro SpaceX významný v několika ohledech. Předně šlo o úspěch v úsilí společnosti snížit náklady na lety do vesmíru opakovaným využíváním stejného zařízení. První stupeň Falconu 9 už tímto letem dokázal vystoupat do vesmíru posedmé.

Sedmý start stejné rakety SpaceX
Zdroj: SpaceX

Web Space.com poznamenal, že ve středu šlo o 67. let opakovaně využitých prvních stupňů raket Falcon 9. Přitom to byl celkově jubilejní stý start těchto vesmírných nosičů.

Kromě toho tato událost pro společnost SpaceX znamená již rekordní 23. vypuštění vlastní rakety během jednoho roku. Předešlý rekord, zaznamenaný v loňském roce, byl 21 startů.

Znovupoužití se vyplatí

Elon Musk poprvé naznačil, jak výhodné je vyrábět rakety, které jsou znovupoužitelné, na konferenci All Things Digital v roce 2013. Tehdy uvedl, že první stupeň rakety tvoří asi tři čtvrtiny celkové ceny. Tehdy se přitom cena letu rakety Falcon 9 pohybovala kolem 62 milionů dolarů.

O pět let později Musk přišel s novou kalkulací. Tehdy tvrdil, že cena jednoho letu Falconu se dá rozložit do čtyř kategorií:

  • 60 procent tvoří cena prvního stupně rakety
  • 20 procent tvoří horní stupně rakety
  • 10 procent tvoří cena kosmické lodě
  • 10 procent jsou náklady spojené se samotným startem

Analýza stanice CNBC tehdy popsala, že cena prvního stupně se tedy pohybuje kolem 37 milionů dolarů, v přepočtu asi 814 milionů korun. Jde ale jen o základ, mnohdy se náklady velmi liší, například mise pro americké vojenské letectvo přijdou asi na jedenapůlnásobek základní částky kvůli bezpečnostním opatřením.

Jen čistě výrobní náklady na jednu raketu jsou vysoké. V květnu 2020 dal Elon Musk rozhovor odbornému webu Aviation Week, kde popsal, že základní cena znovupoužití jedné rakety Falcon 9 je asi 15 milionů dolarů.

Z Muskových čísel vyplývá, že se úprava rakety vyplatí velmi rychle. Kolikrát ale může jedna raketa do vesmíru letět? Musk věří, že vlastně neexistuje žádná horní hranice. S technickým pokrokem se dá raketa, která se vrátí z mise, teoreticky opravovat a připravovat na další starty znovu a znovu. Podle serveru Spaceflight Now Musk věří, že nejnovější verze rakety by to mohla bez zásadních úprav dokázat desetkrát a při pravidelných opravách možná až stokrát.

Na Twitteru pak doplnil, že novější modely raket společnosti SpaceX se připravují na znovupoužití výrazně lépe než ty starší. „Vyčistit všech devět turbín Merlin (motory rakety Falcon 9) je obtížné. U Raptorů (nový typ motorů) je to mnohem jednodušší, a to přesto, že se jedná o mnohem složitější stroj.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 2 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
před 13 hhodinami

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
před 14 hhodinami

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
před 16 hhodinami

Po miliardách dávek. Očkování na principu mRNA je účinné a bezpečné, říká metastudie

Kanadští vědci v rozsáhlé studii potvrdili účinnost i bezpečnost očkování na principu mRNA. Současně ale otevřeně hovoří i o vedlejších účincích, dezinformacích a dalších aspektech těchto vakcín.
před 16 hhodinami

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 18 hhodinami

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
před 18 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
30. 6. 2026

Evropský pohled