Pondělní přistání sondy InSight je mimořádným úspěchem americké kosmonautiky, shodují se světová média i experti. Přestože je pravděpodobnost úspěšného přistání na rudé planetě asi čtyřicet procent, v tomto případě proběhlo zcela bez problémů. Podle Jima Brendestina, šéfa NASA, se jednalo o vynikající ukázku práce americké kosmické agentury.
„Skvělé bylo přistání, ale já se těším na vrtání,“ („Landing was thrilling, but I'm looking forward to the drilling“) komentoval úspěch sondy Bruce Banerdt z Jet Propulsion Laboratory.
„Když přijdou první snímky, naši inženýři a vědci začnou pracovat – budou plánovat, kam nejlépe nasadit naše přístroje. Během dvou nebo tří měsíců vysuneme robotické rameno s hlavními přístroji,“ dodal.
Těmi budou jednak SEIS, který měří zemětřesení, a HP3, který dokáže sledovat teplo pod povrchem planety.
Podívejte se, kde jsou na Marsu všechny funkční (zeleně) i nefunkční (červeně) sondy:
Dějiny poznávání Marsu
Mars je v současné době jedinou známou planetou ve vesmíru, která je osídlená pouze roboty, kromě InSightu na ní funguje ještě další americká sonda Curiosity. Snahy dostat se na Mars se přitom objevily už před bezmála šedesáti roky.
První neúspěšné pokusy o vyslání sond k Marsu neuskutečnily Spojené státy, ale Sovětský svaz. V říjnu 1960 vyslané sondy Marsnik 1 a Marsnik 2 se ale nedostaly ani za hranice zemské atmosféry.
Poslechněte si ve formě podcastu, jak přistání InSightu na Marsu probíhalo:
Jako první úspěšně prolétla kolem Marsu v červenci 1965 americká sonda Mariner 4, která také pořídila první snímky povrchu. Další americká sonda Mariner 9 byla v listopadu 1971 jako první navedena na oběžnou dráhu Marsu – byla to zároveň první sonda na oběžné dráze jiné planety.
Na povrch Marsu dopadl jako první v listopadu 1971 sovětský Mars 2, ale kontakt s ním nebyl navázán. Jen pár sekund trvalo 2. prosince 1971 spojení s jeho sesterskou sondou Mars 3.
Prvním úspěšným přistáním se tak až 20. července 1976 stala americká sonda Viking 1, která pak šest let (do listopadu 1982) mapovala povrch – délkou pobytu vytvořila na dlouho rekord, který překonalo až v roce 2010 vozítko Opportunity (to je na Marsu od ledna 2004 dodnes, po mohutné prachové bouři letos v červnu se ale odmlčelo).
Sonda Viking 1 na Zemi odeslala mimo jiné první barevnou fotografii povrchu Marsu a se sondou Viking 2, která přistála na Marsu o dva týdny později, pořídila přes 50 tisíc snímků, nicméně známky po životě nenašla.
Americká sonda Phoenix (na Marsu fungovala od května do listopadu 2008) tam našla 31. července 2008 definitivní důkaz o existenci vody. Zatím poslední americkou sondou na Marsu byla Maven, která odstartovala v listopadu 2013 a k planetě dolétla v září 2014. Jejím úkolem bylo zkoumání horních vrstev atmosféry, nyní má fungovat jako telekomunikační družice pro spojení sond na povrchu se Zemí.
Úspěšné sondy k Marsu vyslaly dosud jen Rusko (a předtím Sovětský svaz), Spojené státy, Evropská vesmírná agentura (ESA) a Indie, přičemž průzkum přímo na povrchu se zatím daří jen Američanům. Sovětské pokusy ze začátku 70. let nebyly příliš úspěšné, nedařilo se ale ani evropské agentuře ESA o dekády později. V prosinci 2003 sice na povrch Marsu dosedla sonda Beagle 2, nezačala ale komunikovat, protože se jí nepodařilo rozložit solární panely.
Před dvěma lety skončil neúspěchem i další evropský pokus o průzkum povrchu rudé planety. V říjnu 2016 měl na Marsu přistát v rámci společného projektu ESA a ruské agentury Roskosmos modul Schiaparelli, zaměřený na hledání případných stop života. Během přistávacího manévru se ale roztříštil o povrch, a to kvůli špatné technické a programové přípravě. Modul předčasně odhodil padáky a na povrch narazil rychlostí 540 kilometrů v hodině.
Asijské pokusy
Sondy k Marsu neúspěšně vyslaly také Japonsko a Čína. V listopadu 2013 se pak čtvrtou mocností světa, jež dosáhla rudé planety, stala Indie s družicí Mangalján, která se podobně jako americký Maven zaměřuje na průzkum atmosféry.
Nyní zkoumá Mars kromě InSightu dalších sedm sond, z toho šest z jeho oběžné dráhy: Mars Odyssey (od října 2001; USA), Mars Express (od prosince 2003; ESA), Mars Reconnaissance Orbiter (od března 2006, USA), Maven (od září 2014, USA), Mangalján (od září 2014, Indie) a Trace Gas Orbiter (přinesla modul Schiaparelli; od října 2016, ESA). Na povrchu Marsu je pak po letošním odmlčení Opportunity jediné robotické vozítko, americké Curiosity (od srpna 2012).
