Sibiři hrozí masivní požáry, varuje evropská satelitní služba

Teplotní rekordy a lesní požáry v polární části Sibiře v uplynulém měsíci překonaly loňský červen, upozornila evropská služba Corpernicus. Varovala, že v příštích týdnech požárů nejspíš ještě přibude.

„Nejvíce znepokojivé je neuvěřitelné oteplení v polární Sibiři, kde průměrné teploty přesáhly normální červnový stav až o deset stupňů Celsia,“ uvedl Copernicus v tiskové zprávě. Teplotní průměr v celé polární Sibiři vzrostl o pět stupňů Celsia, což je o jeden stupeň víc než teploty za červen 2018 a 2019, které byly dosud označované za nejvyšší.

V polárních oblastech východní Sibiře byla 20. června na meteorologické stanici naměřena teplota 38 stupňů Celsia. Nové maximum v červnu je tak o jeden až dva °C teplejší, než předchozí odhadovaná maxima v polární oblasti z let 1969 (na Aljašce) a 1973 (na východní Sibiři).

Extrémní Sibiř

„Hledání toho, co vyvolává tyto rekordní teploty, není snadné a jednoduché. Ve hře je mnoho navzájem propojených činitelů. Sibiř a oblasti polárního kruhu mají obecně rok od roku obrovské výkyvy. Není to poprvé, co byly v červnu naměřeny tak vysoké teploty. Znepokojující je ale fakt, že se oblasti u polárního kruhu zahřívají rychleji než ostatní regiony na planetě. Západní Sibiř prochází neobvykle dlouhým obdobím s nadprůměrnými teplotami. Starost mi dělají velmi vysoké teploty v zimě a na jaře, maxima z letošního června 2020 jsou alarmující,“ prohlásil ředitel evropské služby Carlo Buontempo.

K mírným zimám a jarům na západní Sibiři a k horkým létům v polárních oblastech přispívá odlišné proudění vzduchu, domnívá se Copernicus. Poukázal také na rekordně nízkou sněhovou pokrývku a vlhkost půdy pod povrchem, což pravděpodobně také hraje roli v neobvykle vysokých teplotách.

Ideální podmínky pro vznik požárů

Navíc podprůměrná vlhkost v půdě nejspíše přispívá k požárům, hlavně v severovýchodních oblastech Sibiře. Množství a intenzita požárů v divočině se zvyšuje, zejména v oblastech Jakutska, Čukotky a v menší míře i na Aljašce a Yukonu, upozornili vědci. Odhadují, že za letošní červen se do atmosféry uvolnilo 59 megatun oxidu uhličitého (CO2), oproti loňským 53 megatunám.

„Je pozoruhodné, jak moc se letošní požáry na Sibiři podobají loňským - a to jak v zasažené oblasti, tak v intenzitě a velikosti. Už loňský rok byl v naší databázi požárů v polární oblasti, vedené od roku 2003, rekordní. Tento rok se vyvíjí podobně. Pokud se bude držet loňského modelu, pravděpodobně uvidíme ještě více požárů v příštích týdnech,“ varoval expert Mark Parrington.

„Vyšší teploty a sušší povrch jsou ideální podmínky pro dlouhodobé požáry. Hoří pak déle a na větší ploše. V průběhu našeho monitorování v posledních letech jsme viděli velmi podobné vzorce mezi ohnisky požárů a anomáliemi ve vlhkosti půdy v celém regionu,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
před 1 hhodinou

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 4 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 20 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026
Načítání...