Sibiři hrozí masivní požáry, varuje evropská satelitní služba

Teplotní rekordy a lesní požáry v polární části Sibiře v uplynulém měsíci překonaly loňský červen, upozornila evropská služba Corpernicus. Varovala, že v příštích týdnech požárů nejspíš ještě přibude.

„Nejvíce znepokojivé je neuvěřitelné oteplení v polární Sibiři, kde průměrné teploty přesáhly normální červnový stav až o deset stupňů Celsia,“ uvedl Copernicus v tiskové zprávě. Teplotní průměr v celé polární Sibiři vzrostl o pět stupňů Celsia, což je o jeden stupeň víc než teploty za červen 2018 a 2019, které byly dosud označované za nejvyšší.

V polárních oblastech východní Sibiře byla 20. června na meteorologické stanici naměřena teplota 38 stupňů Celsia. Nové maximum v červnu je tak o jeden až dva °C teplejší, než předchozí odhadovaná maxima v polární oblasti z let 1969 (na Aljašce) a 1973 (na východní Sibiři).

Extrémní Sibiř

„Hledání toho, co vyvolává tyto rekordní teploty, není snadné a jednoduché. Ve hře je mnoho navzájem propojených činitelů. Sibiř a oblasti polárního kruhu mají obecně rok od roku obrovské výkyvy. Není to poprvé, co byly v červnu naměřeny tak vysoké teploty. Znepokojující je ale fakt, že se oblasti u polárního kruhu zahřívají rychleji než ostatní regiony na planetě. Západní Sibiř prochází neobvykle dlouhým obdobím s nadprůměrnými teplotami. Starost mi dělají velmi vysoké teploty v zimě a na jaře, maxima z letošního června 2020 jsou alarmující,“ prohlásil ředitel evropské služby Carlo Buontempo.

K mírným zimám a jarům na západní Sibiři a k horkým létům v polárních oblastech přispívá odlišné proudění vzduchu, domnívá se Copernicus. Poukázal také na rekordně nízkou sněhovou pokrývku a vlhkost půdy pod povrchem, což pravděpodobně také hraje roli v neobvykle vysokých teplotách.

Ideální podmínky pro vznik požárů

Navíc podprůměrná vlhkost v půdě nejspíše přispívá k požárům, hlavně v severovýchodních oblastech Sibiře. Množství a intenzita požárů v divočině se zvyšuje, zejména v oblastech Jakutska, Čukotky a v menší míře i na Aljašce a Yukonu, upozornili vědci. Odhadují, že za letošní červen se do atmosféry uvolnilo 59 megatun oxidu uhličitého (CO2), oproti loňským 53 megatunám.

„Je pozoruhodné, jak moc se letošní požáry na Sibiři podobají loňským - a to jak v zasažené oblasti, tak v intenzitě a velikosti. Už loňský rok byl v naší databázi požárů v polární oblasti, vedené od roku 2003, rekordní. Tento rok se vyvíjí podobně. Pokud se bude držet loňského modelu, pravděpodobně uvidíme ještě více požárů v příštích týdnech,“ varoval expert Mark Parrington.

„Vyšší teploty a sušší povrch jsou ideální podmínky pro dlouhodobé požáry. Hoří pak déle a na větší ploše. V průběhu našeho monitorování v posledních letech jsme viděli velmi podobné vzorce mezi ohnisky požárů a anomáliemi ve vlhkosti půdy v celém regionu,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
Právě teď

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 1 hhodinou

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 14 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 15 hhodinami
Načítání...