Sibiři hrozí masivní požáry, varuje evropská satelitní služba

Teplotní rekordy a lesní požáry v polární části Sibiře v uplynulém měsíci překonaly loňský červen, upozornila evropská služba Corpernicus. Varovala, že v příštích týdnech požárů nejspíš ještě přibude.

„Nejvíce znepokojivé je neuvěřitelné oteplení v polární Sibiři, kde průměrné teploty přesáhly normální červnový stav až o deset stupňů Celsia,“ uvedl Copernicus v tiskové zprávě. Teplotní průměr v celé polární Sibiři vzrostl o pět stupňů Celsia, což je o jeden stupeň víc než teploty za červen 2018 a 2019, které byly dosud označované za nejvyšší.

V polárních oblastech východní Sibiře byla 20. června na meteorologické stanici naměřena teplota 38 stupňů Celsia. Nové maximum v červnu je tak o jeden až dva °C teplejší, než předchozí odhadovaná maxima v polární oblasti z let 1969 (na Aljašce) a 1973 (na východní Sibiři).

Extrémní Sibiř

„Hledání toho, co vyvolává tyto rekordní teploty, není snadné a jednoduché. Ve hře je mnoho navzájem propojených činitelů. Sibiř a oblasti polárního kruhu mají obecně rok od roku obrovské výkyvy. Není to poprvé, co byly v červnu naměřeny tak vysoké teploty. Znepokojující je ale fakt, že se oblasti u polárního kruhu zahřívají rychleji než ostatní regiony na planetě. Západní Sibiř prochází neobvykle dlouhým obdobím s nadprůměrnými teplotami. Starost mi dělají velmi vysoké teploty v zimě a na jaře, maxima z letošního června 2020 jsou alarmující,“ prohlásil ředitel evropské služby Carlo Buontempo.

K mírným zimám a jarům na západní Sibiři a k horkým létům v polárních oblastech přispívá odlišné proudění vzduchu, domnívá se Copernicus. Poukázal také na rekordně nízkou sněhovou pokrývku a vlhkost půdy pod povrchem, což pravděpodobně také hraje roli v neobvykle vysokých teplotách.

Ideální podmínky pro vznik požárů

Navíc podprůměrná vlhkost v půdě nejspíše přispívá k požárům, hlavně v severovýchodních oblastech Sibiře. Množství a intenzita požárů v divočině se zvyšuje, zejména v oblastech Jakutska, Čukotky a v menší míře i na Aljašce a Yukonu, upozornili vědci. Odhadují, že za letošní červen se do atmosféry uvolnilo 59 megatun oxidu uhličitého (CO2), oproti loňským 53 megatunám.

„Je pozoruhodné, jak moc se letošní požáry na Sibiři podobají loňským - a to jak v zasažené oblasti, tak v intenzitě a velikosti. Už loňský rok byl v naší databázi požárů v polární oblasti, vedené od roku 2003, rekordní. Tento rok se vyvíjí podobně. Pokud se bude držet loňského modelu, pravděpodobně uvidíme ještě více požárů v příštích týdnech,“ varoval expert Mark Parrington.

„Vyšší teploty a sušší povrch jsou ideální podmínky pro dlouhodobé požáry. Hoří pak déle a na větší ploše. V průběhu našeho monitorování v posledních letech jsme viděli velmi podobné vzorce mezi ohnisky požárů a anomáliemi ve vlhkosti půdy v celém regionu,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
před 22 hhodinami

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026

V tělech volně žijících ryb se vyskytují antidepresiva, popsali jihočeští vědci

Vědci zjistili, že u jiker a následně i ryb se vyskytují psychoaktivní léky, které do vody unikají z odpadů. Na projektu mezinárodního týmu spolupracovali i zástupci Jihočeské univerzity (JU). Výzkum se konal na dvou místech na českých tocích. Psychoaktivní léky, které se používají například proti depresím, pak mohou negativně ovlivnit vývoj ryb.
19. 2. 2026
Načítání...