Ryby polykají umělou hmotu už od padesátých let, odhalili vědci

Množství mikroskopických částic plastů v útrobách ryb postupně roste. Poukázala na to nová studie zveřejněná časopisem Ecological Applications. Úlomky umělé hmoty se podle ní v tělech těchto obratlovců vyskytují už od padesátých let minulého století. Zjištění je znepokojující, dodávají vědci.

Ve snaze zjistit, zda mikroplasty byly přítomné ve vnitřnostech ryb už v minulém století, studovali odborníci exponáty ze sbírek zejména chicagského Field Museum of Natural History. Konkrétně se jednalo o těla sladkovodních ryb, která byla ve většině případů zakonzervovaná v alkoholu.

„Za posledních deset nebo patnáct let se plasty ve vodě dostávají do veřejného povědomí. Ve skutečnosti ale živočichové čelí tomuto problému už od doby, kdy byl plast vynalezen,“ poznamenal podle serveru EurekAlert! jeden z autorů studie Tim Hoellein. Zkoumání muzejních sbírek je podle něj způsob, jak se vědci mohou podívat do historie.

Postupný nárůst

Tým hledal malé částečky umělé hmoty v útrobách sladkovodních ryb z oblasti kolem Chicaga. Zaměřili se na čtyři běžné druhy těchto obratlovců, o nichž mělo muzeum chronologické záznamy od začátku minulého století. Jednalo se o okounka pstruhového, sumečka tečkovaného, jelečka durhamského a hlaváče černotlamého. 

„Vybrali jsme ryby, které byly průměrné, ne ty největší, ani nejmenší. Pak jsme pomocí skalpelů a pinzet rozložili jejich trávicí trakty,“ přiblížila hlavní autorka článku Loren Houová z Loyola University Chicago. Dodala, že za každé desetiletí se snažili získat alespoň pět vzorků.  

Během procesu tým ošetřil rybí zažívací ústrojí peroxidem vodíku. „Bublinkuje, šumí a rozbíjí veškerou organickou hmotu. Plast je však vůči tomuto procesu odolný,“ vysvětlila Houová. Poté se vědci pomocí speciálních metod ujistili, že miniaturní částečky, které v útrobách našli, jsou skutečně z umělé hmoty.  

Jedním ze zjištění bylo, že koncentrace mikroplastů ve vnitřnostech ryb postupem času v návaznosti na zvyšující se produkci umělohmotných výrobků dramaticky rostla. Poprvé se tyto částice v rybách objevily v padesátých letech, když se plasty začaly vyrábět ve velkém. „Kopíruje to obecný trend, že umělá hmota je všude,“ řekl spoluautor práce Caleb McMahan z Field Museum of Natural History.

Látky jako viník

Analýza také odhalila, že významného viníka v tomto ohledu představují textilie. „Mikroplasty mohou pocházet z fragmentovaných větších umělohmotných předmětů, často jsou ale právě z oděvů,“ poznamenala Houová. „Kdykoliv si vyperete legíny nebo polyesterovou košili, uvolní se drobné nitky,“ uvedla.

Jak konkrétně zmíněné mikroplasty ryby ovlivnily, studie neukazuje. Dosavadní poznatky ale naznačují, že se o nic pozitivního nejedná „Když se podíváme na dlouhodobé následky, požívání těchto částic může u ryb způsobovat změny v trávicím traktu nebo zvýšení stresu,“ upozornila Houová.

Autoři studie doufají, že jejich zjištění by mohla pomoct zvýšit povědomí o úskalích, které s sebou výroba plastů nese.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před 55 lety zasáhly Peru ničivé otřesy. Zahynula i celá československá expedice

Před 55 lety zasáhlo Peru velmi silné zemětřesení, které připravilo o život přes 70 tisíc lidí. Byli mezi nimi i členové československé horolezecké výpravy, kteří se pokoušeli zdolat Huascarán.
před 11 hhodinami

Syndrom bílého nosu zabíjí miliony netopýrů. Nejspíš pochází z ukrajinské jeskyně

Plíseň už zabila v USA miliony netopýrů, což způsobuje obrovské ekonomické škody. Vědcům se teď po mnoha letech podařilo s velkou pravděpodobností díky analýze genomu vystopovat zdroj tohoto problému do konkrétní jeskyně na východě Evropy.
před 12 hhodinami

Velitelé Pražského povstání osvobodili Prahu, komunisté je za to potrestali

Češi na konci války Prahu osvobodili sami – prostá pravda, která se ale přes čtyřicet let nesměla vyslovit. Rudá armáda přijela do města až ve chvíli, kdy měli povstalci metropoli už fakticky ve vlastních rukou. Boje na barikádách i jinde koordinovala povstalecká velitelství. Jejich představitelé, například velitel povstání Karel Kutlvašr, byli bezprostředně po válce za hrdiny. S nástupem komunismu se z nich ale stali psanci, kteří přišli nejen o vyznamenání a hodnosti, ale často i o majetek a dokonce i svobodu.
před 13 hhodinami

Los evropský z Česka mizí. Už podruhé hrozí jeho úplné vyhynutí

Už podruhé v historii mizí z české krajiny los evropský. Ještě v 80. letech tu žilo několik menších populací, ta na Třeboňsku už ale s největší pravděpodobností také zanikla. České televizi to potvrdil jak ředitel České krajiny Dalibor Dostál, tak zoolog Správy chráněné krajinné oblasti Třeboňsko Jiří Neudert. Poslední skupina losů v Česku v současnosti žije na Šumavě. K záchraně tohoto silně ohroženého druhu by podle odborníků mohla pomoci prevence střetů se zvěří na silnicích nebo výstavba ekoduktů na migračních trasách.
před 15 hhodinami
Načítání...