Rusko začalo zkoumat viry uvězněné tisíce let v sibiřském permafrostu

Ruská státní laboratoř oznámila, že začíná s výzkumem pravěkých virů, které byly celé desetitisíce let uvězněné ve zvířecích tělech v permafrostu a mohou být potenciálně nebezpečné i pro člověka.

Laboratoř Vektor, která sídlí na Sibiři, v úterý zveřejnila prohlášení, v němž uvedla, že cílem projektu je identifikovat tazvané paleoviry a provádět jejich pokročilý výzkum. Výraz paleoviry označuje právě prehistorické viry, které lidská imunita nezná a ani znát nemůže, protože se s nimi člověk nemohl nikdy setkat – existovaly totiž ještě v dobách, kdy lidé do oblastí s permafrostem nepronikli.

Výzkum, který laboratoř podniká ve spolupráci se Severovýchodní federální univerzitou v Jakutsku, začal analýzou tkání získaných z pravěkého koně, o němž se předpokládá, že je starý nejméně 4500 let.

Laboratoř Vektor oznámila, že pozůstatky tohoto zvířete byly objevené roku 2009 v Jakutské oblasti Ruské federace – na místě, kde místní lidé v ustupujícím permafrostu pravidelně objevují pozůstatky paleolitických zvířat včetně mamutů. Vědci uvedli, že v rámci tohoto výzkumu budou také analyzovat pozůstatky mamutů, losů, psů, koroptví, zajíců a dalších prehistorických zvířat.

Maxim Čeprasov, vedoucí laboratoře Mamutího muzea na Severovýchodní federální univerzitě, v tiskové zprávě uvedl, že nalezená zvířata již jsou zkoumána s ohledem na bakterie, které jejich těla obsahovala. „Teď ale poprvé provádíme výzkumy o paleovirech,“ uvedl.

Laboratoř Vektor v sibiřském Novosibirsku, bývalém středisku vývoje biologických zbraní za sovětských dob, je pro práci s tak potenciálně nebezpečnými viry výborně připravená a vybavená. Jedná se například o jedno ze dvou zařízení na celém světě, které smí skladovat virus pravých neštovic.

Permafrost
Zdroj: ČT24

Společnost Vektor se výzkumem virů zabývá dlouhodobě – a úspěšně. Vyvinula například vakcínu proti novému koronaviru EpiVacCorona, která byla schválena v říjnu v Rusku a jejíž sériová výroba je naplánována na tento měsíc.

Proč je výzkum paleovirů důležitý

Klimatologové tvrdí, že Arktida se otepluje dvakrát rychleji, než je celosvětový průměr, což ohrožuje místní volně žijící živočichy a také vypouští skleníkové plyny uložené v tajícím permafrostu.

Desítky metrů promrzlá půda, která byla v tomto stavu od dob ledových, je přirozeným úložištěm mrtvých těl zvířat, která v této oblasti zemřela – jak se permafrost rozpouští, těla se dostávají ven a mohou z nich unikat viry nebo bakterie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 19 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 21 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...