Rusko začalo zkoumat viry uvězněné tisíce let v sibiřském permafrostu

Ruská státní laboratoř oznámila, že začíná s výzkumem pravěkých virů, které byly celé desetitisíce let uvězněné ve zvířecích tělech v permafrostu a mohou být potenciálně nebezpečné i pro člověka.

Laboratoř Vektor, která sídlí na Sibiři, v úterý zveřejnila prohlášení, v němž uvedla, že cílem projektu je identifikovat tazvané paleoviry a provádět jejich pokročilý výzkum. Výraz paleoviry označuje právě prehistorické viry, které lidská imunita nezná a ani znát nemůže, protože se s nimi člověk nemohl nikdy setkat – existovaly totiž ještě v dobách, kdy lidé do oblastí s permafrostem nepronikli.

Výzkum, který laboratoř podniká ve spolupráci se Severovýchodní federální univerzitou v Jakutsku, začal analýzou tkání získaných z pravěkého koně, o němž se předpokládá, že je starý nejméně 4500 let.

Laboratoř Vektor oznámila, že pozůstatky tohoto zvířete byly objevené roku 2009 v Jakutské oblasti Ruské federace – na místě, kde místní lidé v ustupujícím permafrostu pravidelně objevují pozůstatky paleolitických zvířat včetně mamutů. Vědci uvedli, že v rámci tohoto výzkumu budou také analyzovat pozůstatky mamutů, losů, psů, koroptví, zajíců a dalších prehistorických zvířat.

Maxim Čeprasov, vedoucí laboratoře Mamutího muzea na Severovýchodní federální univerzitě, v tiskové zprávě uvedl, že nalezená zvířata již jsou zkoumána s ohledem na bakterie, které jejich těla obsahovala. „Teď ale poprvé provádíme výzkumy o paleovirech,“ uvedl.

Laboratoř Vektor v sibiřském Novosibirsku, bývalém středisku vývoje biologických zbraní za sovětských dob, je pro práci s tak potenciálně nebezpečnými viry výborně připravená a vybavená. Jedná se například o jedno ze dvou zařízení na celém světě, které smí skladovat virus pravých neštovic.

Permafrost
Zdroj: ČT24

Společnost Vektor se výzkumem virů zabývá dlouhodobě – a úspěšně. Vyvinula například vakcínu proti novému koronaviru EpiVacCorona, která byla schválena v říjnu v Rusku a jejíž sériová výroba je naplánována na tento měsíc.

Proč je výzkum paleovirů důležitý

Klimatologové tvrdí, že Arktida se otepluje dvakrát rychleji, než je celosvětový průměr, což ohrožuje místní volně žijící živočichy a také vypouští skleníkové plyny uložené v tajícím permafrostu.

Desítky metrů promrzlá půda, která byla v tomto stavu od dob ledových, je přirozeným úložištěm mrtvých těl zvířat, která v této oblasti zemřela – jak se permafrost rozpouští, těla se dostávají ven a mohou z nich unikat viry nebo bakterie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci poprvé léčili člověka virem, který navrhla AI. Výsledky jsou zatím neznámé

Kontroverzní výzkum virů, které nyní navrhují a upravují umělé inteligence (AI), poprvé dospěl do fáze, kdy byla tato technologie použita u lidského pacienta. Společnost Radical Numerics, která za experimentem stojí, ale řadu klíčových informací nezveřejnila.
před 40 mminutami

Lidmi způsobená změna klimatu zastavila nástup nové doby ledové, naznačuje výzkum

Až doposud se předpokládalo, že nástup doby ledové nehrozil další tisíce let. Nová studie teď popsala, že se ve dvacátém století objevily náznaky toho, že ledovce začaly růst, což představuje začátek takzvaného glaciálního období doby ledové. Následně ale bylo vše jinak.
před 2 hhodinami

Začíná Týden Akademie věd, zdarma nabízí stovky akcí po celém Česku

Tradiční akce Týden Akademie věd České republiky letos nabízí stovky přednášek, výstav i prohlídek míst, kam se veřejnost běžně nedostane. Žádná z akcí není zpoplatněná, lidé tak mohou zjistit, jak vypadá špičková tuzemská věda, zcela zdarma.
před 3 hhodinami

Skoro tři miliony „úhořů“ na jednom místě. Vědci popsali obří mumraj u Tasmánie

Mořští biologové zdokumentovali hejno téměř tří milionů ryb, které se pravidelně objevuje u jedné podmořské hory poblíž pobřeží Tasmánie jižně od Austrálie. Vědci dokázali spočítat, kolik tvorů hejno tvoří, díky kombinaci hned několika metod.
před 4 hhodinami

Studie odhalila skrytou souvislost mezi zpěvem ptáků, řečí a hudbou

Ptačí cvrlikání má s lidskou řečí a hudbou společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Studie zveřejněná v časopise Science odhalila společné akustické vzorce u stovek druhů ptáků a v lidské řeči a písních z 52 jazyků.
včera v 09:00‌‌

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
31. 10. 2026‌‌

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Úspěšné vědecké granty mají skončit. Ať pokračují, vyzývá učená společnost

Rada Učené společnosti České republiky vyzvala vládu a sněmovnu, aby umožnily pokračování programu ERC CZ zaměřeného na podporu špičkového tuzemského výzkumu.
30. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.