Rusko příští rok dopraví do kosmu další dva turisty. Cesty na ISS mu bere Muskova SpaceX

Rusko se chystá v závěru příštího roku dopravit na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) další dva „turisty“ na základě dohody s americkou společnostní Space Adventures. Podle tiskové agentury Interfax to oznámila ruská vesmírná korporace Roskosmos s tím, že jména soukromých cestovatelů budou zveřejněna začátkem roku.

Moskva již v červnu informovala, že ruská korporace RKK Eněrgija uzavřela se Space Adventures dohodu o cestě dvou turistů na ISS v roce 2023. Tento kontrakt se týká dvou účastníků krátkodobého letu lodí Sojuz MS s pobytem v ruské části ISS. Součástí programu má být i společný výstup z ISS jednoho z turistů s ruským profesionálním kosmonautem.

„Turistické zájezdy“ na oběžnou dráhu jsou pro Moskvu zajímavým zdrojem peněz. Podle agentury Interfax stojí taková „letenka“ zhruba 2,5 miliardy rublů (asi 725 milionů korun).

Dříve ruská média psala, že na základě obdobných dohod společností RKK Eněrgija a Space Adventures se v letech 2001 až 2009 uskutečnilo osm krátkodobých vesmírných expedic turistů s pobytem v ruské části orbitální stanice. Zájemce to prý přišlo na 20 až 35 milionů dolarů (až 780 milionů korun), a to včetně přípravy.

Prvním vesmírným turistou se stal v dubnu 2001 americký milionář Dennis Tito. Zatím poslední byl v září 2009 kanadský miliardář a zakladatel zábavní společnosti Cirque du Soleil (Sluneční cirkus) Guy Laliberté. Dvakrát letěl Američan maďarského původu Charles Simony.

Peníze z kosmu

Rusko získává z kosmického průmyslu značné množství financí, zejména z dopravy amerických astronautů na Mezinárodní vesmírnou stanici. Jeden let jednoho člověka s Roskosmosem vyjde NASA asi na 90,2 milionu dolarů, ale americká kosmická agentura stále častěji využívá zdrojů amerických společností –⁠ zejména Muskovy SpaceX, která už dokáže nosit nejen náklad, ale i astronauty.

A ti dokážou nabídnout i ceny, jimž Rusko nedokáže konkurovat: za místo na Crew Dragonu společnosti SpaceX platí NASA asi 55 milionů dolarů. Společnost Boeing chce za cestu jedné osoby kolem 90 milionů dolarů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
před 1 hhodinou

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
včera v 08:00

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.