Rusko příští rok dopraví do kosmu další dva turisty. Cesty na ISS mu bere Muskova SpaceX

Rusko se chystá v závěru příštího roku dopravit na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) další dva „turisty“ na základě dohody s americkou společnostní Space Adventures. Podle tiskové agentury Interfax to oznámila ruská vesmírná korporace Roskosmos s tím, že jména soukromých cestovatelů budou zveřejněna začátkem roku.

Moskva již v červnu informovala, že ruská korporace RKK Eněrgija uzavřela se Space Adventures dohodu o cestě dvou turistů na ISS v roce 2023. Tento kontrakt se týká dvou účastníků krátkodobého letu lodí Sojuz MS s pobytem v ruské části ISS. Součástí programu má být i společný výstup z ISS jednoho z turistů s ruským profesionálním kosmonautem.

„Turistické zájezdy“ na oběžnou dráhu jsou pro Moskvu zajímavým zdrojem peněz. Podle agentury Interfax stojí taková „letenka“ zhruba 2,5 miliardy rublů (asi 725 milionů korun).

Dříve ruská média psala, že na základě obdobných dohod společností RKK Eněrgija a Space Adventures se v letech 2001 až 2009 uskutečnilo osm krátkodobých vesmírných expedic turistů s pobytem v ruské části orbitální stanice. Zájemce to prý přišlo na 20 až 35 milionů dolarů (až 780 milionů korun), a to včetně přípravy.

Prvním vesmírným turistou se stal v dubnu 2001 americký milionář Dennis Tito. Zatím poslední byl v září 2009 kanadský miliardář a zakladatel zábavní společnosti Cirque du Soleil (Sluneční cirkus) Guy Laliberté. Dvakrát letěl Američan maďarského původu Charles Simony.

Peníze z kosmu

Rusko získává z kosmického průmyslu značné množství financí, zejména z dopravy amerických astronautů na Mezinárodní vesmírnou stanici. Jeden let jednoho člověka s Roskosmosem vyjde NASA asi na 90,2 milionu dolarů, ale americká kosmická agentura stále častěji využívá zdrojů amerických společností –⁠ zejména Muskovy SpaceX, která už dokáže nosit nejen náklad, ale i astronauty.

A ti dokážou nabídnout i ceny, jimž Rusko nedokáže konkurovat: za místo na Crew Dragonu společnosti SpaceX platí NASA asi 55 milionů dolarů. Společnost Boeing chce za cestu jedné osoby kolem 90 milionů dolarů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
před 1 hhodinou

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 23 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
včera v 08:00

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
včera v 07:00

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026
Načítání...