Americká loď Starliner odstartovala. Vesmírný Boeing ovšem netrefil správnou oběžnou dráhu

Z floridského Mysu Canaveral odletěla v pátek odpoledne našeho času k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) nová americká pilotovaná loď společnosti Boeing CST-100 Starliner. Jde o její první testovací let bez posádky, jen s nákladem. Kvůli problémům po startu se ale ani nepokusí o původně plánované přistání u orbitálního komplexu.

Boeing vyrobil Starliner pro americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), který netrpělivě čeká na to, až bude moci přestat s kupováním míst v ruských kosmických lodích Sojuz. Ty jsou nyní, po ukončení programu amerických raketoplánů v červenci 2011, jediným přepravním prostředkem schopným dostat lidi na oběžnou dráhu kolem Země.

Kolem 13:30 vydala společnost Boeing informaci, že Starliner má problémy a že tým zvažuje, co dále dělat.

Část problému se už zřejmě podařilo vyřešit, informoval na Twitteru ředitel agentury NASA Jim Bridenstine a později i oficiálně NASA. Loď je sice na stabilní oběžné dráze, ale nepodařil se zážeh motorů potřebný pro setkání s ISS. Starliner je tedy na nevhodné oběžné dráze, kde se vůbec neměl ocitnout. Chyba nastala kvůli špatně fungujícímu automatickému zařízení, které loď mylně informovalo o času vhodném k zažehnutí motorů.  

Podle Bridenstina se nyní pomocí zážehů oběžná dráha pomalu zvyšuje. Ke stanici se už nicméně loď nepřipojí, nemá na to dostatek paliva – místo toho se v NASA rozhodli, že teď napřou všechny síly na bezpečné přistání lodě, které je nyní prioritou mise. To proběhne už v neděli, tedy o týden dříve, než bylo plánováno.

Zatím není jasné, jestli se budou kvůli tomuto incidentu měnit další plány ohledně Starlineru. Původně měla být tato mise jeho jediná bez posádky a ta příští už měla dopravit na ISS lidi – je možné, že problém s automatickým zařízením přinese nutnost další mise bez posádky. 

Vesmírní dopravci

Boeing počítal s tím, že pokud bude zkušební let Starlineru k ISS i jeho návrat za týden v sobotu úspěšný, bude mít za sebou všechny klíčové prověrky k tomu, aby dostal od NASA „zelenou“ k přepravě astronautů. 

Boeing obdržel od NASA kontrakt na přepravu astronautů na Mezinárodní vesmírnou stanici a zpět na Zemi s využitím nosné rakety a pilotované lodě podobně jako soukromá společnost SpaceX Elona Muska. Ta se svou lodí Crew Dragon úspěšný zkušební let bez posádky na ISS a zpět na Zemi už zdárně absolvovala v březnu. Před sebou má nyní letový test záchranného systému lodi, který je předběžně stanoven na 11. ledna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Arktidě je rekordně málo mořského ledu

Za běžných okolností v lednu v Arktidě mořského ledu přibývá. Letos ale v druhé polovině měsíce ledu příliš nepřibývalo, anebo ho dokonce mírně ubylo. Rozsah mořského ledu v Arktidě celkově klesá dlouhodobě. Chaotické však byly i srážky, kdy například v Texasu bylo víc sněhu než na Aljašce.
před 14 hhodinami

Středověké konference popularizovaly vědu. Historik popsal roli Jana Husa

Když se řekne kvodlibet, drtivé většině Čechů se zřejmě nevybaví vůbec nic. Ale právě za studium kvodlibetů byl nyní oceněn český historik a filozof Ota Pavlíček – v lednu 2025 obdržel Cenu Neuron pro nadějné vědce a s ní spojenou odměnu 500 tisíc korun na další výzkum. Roli v nich hrál i český mistr Jan Hus. Proč je právě kvodlibet tak zajímavý a možná i důležitý pro moderní dobu?
před 17 hhodinami

Kjótský protokol se pokusil před 20 lety snížit emise

Před dvaceti lety, 16. února 2005, vstoupil po ratifikaci Ruskem v platnost Kjótský protokol o snížení emisí skleníkových plynů. Podle dokumentu měly být v letech 2008 až 2012 sníženy celkové světové emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů v průměru o 5,2 procenta v porovnání s rokem 1990. Platnost protokolu byla nakonec prodloužena do roku 2020. Nahradila ho pařížská úmluva OSN o změně klimatu, která vstoupila v platnost v listopadu 2016.
před 17 hhodinami

Před 90 lety představil vědec první antibiotikum. Testoval ho na vlastní dceři

Penicilin je sice nejznámějším antibiotikem, ale přestože byl prvním objeveným lékem tohoto typu, nestal se prvním, který se začal využívat. Předstihl ho preparát, který je dnes už v podstatě zapomenutý – Prontosil.
15. 2. 2025

Observatoř změnila informace o ženě, jejíž jméno nese. Odporovaly Trumpovu dekretu

Americký prezident Donald Trump krátce po uvedení do úřadu zakázal programy rovnosti, rozmanitosti a inkluze. Důsledky cítí i vesmírná agentura NASA a také například nová observatoř Very Rubinové. Vedení této instituce ze stránek smazalo informace spojené s odkazem slavné astronomky, jejíž jméno organizace nese.
15. 2. 2025

Spojenecké bomby na sklonku války omylem připravily o život sedm set Pražanů

Před 80 lety proběhl nálet na Prahu, jehož se zúčastnilo 62 amerických bombardérů B-17. Poškozeno bylo 2500 domů, zahynulo 701 lidí a dalších 1184 utrpělo zranění. Praha přitom vůbec neměla být cílem tohoto útoku.
14. 2. 2025Aktualizováno14. 2. 2025

Prahu před osmdesáti lety bombardovaly „létající pevnosti“

Před 80 lety, za druhé světové války, zažila Praha nejničivější bombardování. Stroje, které v Praze bomby shazovaly, byly americké těžké bombardéry B-17, kterým se přezdívalo „létající pevnosti“. Jeden letoun vážil téměř 25 tun. Poháněly ho čtyři speciálně vyrobené motory, díky kterým dokázal létat rychlostí až 460 kilometrů za hodinu. Jedna B-17 dokázala unést téměř osm tun výbušnin. Během druhé světové války jich tyto stroje shodily na nepřátelské území přes 640 tisíc tun.
14. 2. 2025

Hlubokomořský detektor zachytil zatím nejsilnější „přízračnou částici“

Vědci tento týden oznámili, že detektor neutrin ponořený ve Středozemním moři odhalil částici tohoto typu s dosud nejvyšší energií, jakou se kdy podařilo najít. Výzkumníky to zaskočilo: objev naznačuje, že takto silná neutrina jsou mnohem častější, než se myslelo.
14. 2. 2025
Načítání...