Ruská logistika válku na Ukrajině nezvládá. Slabinou je závislost na železnici i zastaralost

Pokud chce Rusko na Ukrajině udržet ofenzivní povahu operace, musí podle Pavla Crhonka z Centra bezpečnostních a vojenskostrategických studií Univerzity obrany doplnit zásoby. Schopnosti jeho logistiky se podle něj dostaly za hranu udržitelnosti.

Rusko zaútočilo na Ukrajinu před dvěma týdny. Podle dostupných zdrojů má jeho armáda při postupu potíže právě i v logistice. Podle Crhonka je dlouhodobě budována spíše s ohledem na „aktivní obranu“. Má sice vysokou schopnost bojovat na vlastním území nebo v blízkosti svých hranic, chybí jí ale schopnosti podporovat trvalou pozemní ofenzivu bez operační pauzy.

Tvrzení podle něj podporuje několik faktorů. Za prvé je to vysoká závislost ozbrojených sil na železnici. „Rusko je jedinečné v tom, že má železniční brigády a z logistického hlediska jsou ruské síly vázány na železnici od továrny po armádní sklad a pokud možno až na úroveň divize/brigády. Žádný jiný evropský národ nevyužívá železnice v takové míře,“ uvedl Crhonek.

V neprospěch využití železnice k možnému zásobování podle něj hovoří především její vysoká zranitelnost, jak se přesvědčili už Němci za druhé světové války. To znamená, že schopnost ruské armády podporovat zásobovací cyklus po železnici podle Crhonka končí na hranicích země. Za hranicemi vlastní železniční sítě je pak vojsko nucené spoléhat se především na zranitelné nákladní automobily.

Druhým faktorem hovořícím v neprospěch logistiky ruských jednotek je jejich velikost a množství, kdy schopnosti logistických jednotek jsou nižší, než je standardem v NATO. Z toho vyplývá omezená možnost přepravy materiálu, ať už jde o munici, pohonné hmoty nebo potraviny. S využíváním těžké techniky, jako je dělostřelectvo, raketová nebo tanková technika, se množství přepravovaných zásob k zabezpečení podpory ofenzivních sil navíc dramaticky zvětšuje.

Ukrajinci přesně vědí, na jaké cíle se vyplatí útočit

Třetím faktorem je podle experta taktika ukrajinských sil, které se zaměřují právě na ničení logistických a zásobovacích konvojů. „Již z povahy působnosti zásobovacích vozidel, která ve valné většině nejsou obrněná, navíc přepravující vysoce explozivní nebo hořlavé materiály, jako je například munice a pohonné hmoty, představují obecně v každém konfliktu 'snadný' cíl. Tím zásadně snižují schopnosti ruské logistiky účinně podporovat jejich manévrové jednotky,“ uvedl Crhonek.

Jako další faktor expert zmiňuje přímo zásobování palivem a vodou, kdy každá ruská logistická brigáda má pro tyto účely takzvaný taktický potrubní prapor. Ty mají podle Crhonka nižší propustnost než stejné jednotky v NATO, ale mohou být rozmístěny do tří až čtyř dnů po obsazení nového terénu. Do té doby jsou pro operační zásobování zapotřebí právě nákladní automobily s pohonnými hmotami. „Je otázkou, jakým způsobem lze tyto schopnosti uplatnit právě na Ukrajině vzhledem k již zmiňované zranitelnosti a povaze ofenzivního způsobu vedení konfliktu ze strany Ruska,“ uvedl Crhonek.

Problémy se zásobováním pohonnými hmotami vyvrcholily podle něj pravděpodobně v tažení ruských sil na Kyjev, kdy se mohutná kolona vojenské techniky zastavila asi dvacet kilometrů před metropolí. „Informační zdroje udávají nejen problém s doplněním pohonných hmot, ale navíc s vybitými bateriemi ve vojenské technice, čímž se tato stává nepoužitelná,“ uvedl Crhonek.

Zpomalená armáda

Obecně se podle něj s rostoucí vzdáleností od ruských hranic zvětšuje i takzvané zásobovací rameno a tím se prodlužuje celkový zásobovací cyklus. „Všechny tyto prvky, to znamená velikost logistických/zásobovacích jednotek, množství přepravovaných zásob, zásobovací rameno, navíc umocněno velkou spotřebou všech druhů zásob z důvodu překonávání tvrdého odporu ukrajinských sil, ukazují, že logistika hraje v konfliktu na Ukrajině velkou roli a je jednou z možných příčin, proč ruské síly nepostupují v takovém tempu, jak bylo nejspíš původně plánováno,“ uvedl Crhonek.

Schopnosti ruské logistiky se podle něj dostaly za hranu udržitelnosti sil nasazených při útoku. „V následujících dnech, pokud chce Rusko udržet ofenzivní povahu operace, lze předpokládat zvýšení logistického úsilí k obnově bojeschopnosti ruských sil a doplnění zásob tak, aby vůbec bylo schopné v konfliktu pokračovat,“ dodal Crhonek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rojí se v sadech i na vinicích. Itálie se potýká s broukem z Dálného východu

Duhově zelení brouci s měňavými krovkami, jejichž původní domovinou je Japonsko, se stávají čím dál větší hrozbou v Itálii. Rojí se po sadech a vinicích a zanechávají za sebou listy s vykousanými mřížkami, což oslabuje rostliny a snižuje úrodu. Brouk se šíří i do dalších evropských zemí.
před 17 hhodinami

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 23 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
1. 8. 2026

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.