Ruská logistika válku na Ukrajině nezvládá. Slabinou je závislost na železnici i zastaralost

Pokud chce Rusko na Ukrajině udržet ofenzivní povahu operace, musí podle Pavla Crhonka z Centra bezpečnostních a vojenskostrategických studií Univerzity obrany doplnit zásoby. Schopnosti jeho logistiky se podle něj dostaly za hranu udržitelnosti.

Rusko zaútočilo na Ukrajinu před dvěma týdny. Podle dostupných zdrojů má jeho armáda při postupu potíže právě i v logistice. Podle Crhonka je dlouhodobě budována spíše s ohledem na „aktivní obranu“. Má sice vysokou schopnost bojovat na vlastním území nebo v blízkosti svých hranic, chybí jí ale schopnosti podporovat trvalou pozemní ofenzivu bez operační pauzy.

Tvrzení podle něj podporuje několik faktorů. Za prvé je to vysoká závislost ozbrojených sil na železnici. „Rusko je jedinečné v tom, že má železniční brigády a z logistického hlediska jsou ruské síly vázány na železnici od továrny po armádní sklad a pokud možno až na úroveň divize/brigády. Žádný jiný evropský národ nevyužívá železnice v takové míře,“ uvedl Crhonek.

V neprospěch využití železnice k možnému zásobování podle něj hovoří především její vysoká zranitelnost, jak se přesvědčili už Němci za druhé světové války. To znamená, že schopnost ruské armády podporovat zásobovací cyklus po železnici podle Crhonka končí na hranicích země. Za hranicemi vlastní železniční sítě je pak vojsko nucené spoléhat se především na zranitelné nákladní automobily.

Druhým faktorem hovořícím v neprospěch logistiky ruských jednotek je jejich velikost a množství, kdy schopnosti logistických jednotek jsou nižší, než je standardem v NATO. Z toho vyplývá omezená možnost přepravy materiálu, ať už jde o munici, pohonné hmoty nebo potraviny. S využíváním těžké techniky, jako je dělostřelectvo, raketová nebo tanková technika, se množství přepravovaných zásob k zabezpečení podpory ofenzivních sil navíc dramaticky zvětšuje.

Ukrajinci přesně vědí, na jaké cíle se vyplatí útočit

Třetím faktorem je podle experta taktika ukrajinských sil, které se zaměřují právě na ničení logistických a zásobovacích konvojů. „Již z povahy působnosti zásobovacích vozidel, která ve valné většině nejsou obrněná, navíc přepravující vysoce explozivní nebo hořlavé materiály, jako je například munice a pohonné hmoty, představují obecně v každém konfliktu 'snadný' cíl. Tím zásadně snižují schopnosti ruské logistiky účinně podporovat jejich manévrové jednotky,“ uvedl Crhonek.

Jako další faktor expert zmiňuje přímo zásobování palivem a vodou, kdy každá ruská logistická brigáda má pro tyto účely takzvaný taktický potrubní prapor. Ty mají podle Crhonka nižší propustnost než stejné jednotky v NATO, ale mohou být rozmístěny do tří až čtyř dnů po obsazení nového terénu. Do té doby jsou pro operační zásobování zapotřebí právě nákladní automobily s pohonnými hmotami. „Je otázkou, jakým způsobem lze tyto schopnosti uplatnit právě na Ukrajině vzhledem k již zmiňované zranitelnosti a povaze ofenzivního způsobu vedení konfliktu ze strany Ruska,“ uvedl Crhonek.

Problémy se zásobováním pohonnými hmotami vyvrcholily podle něj pravděpodobně v tažení ruských sil na Kyjev, kdy se mohutná kolona vojenské techniky zastavila asi dvacet kilometrů před metropolí. „Informační zdroje udávají nejen problém s doplněním pohonných hmot, ale navíc s vybitými bateriemi ve vojenské technice, čímž se tato stává nepoužitelná,“ uvedl Crhonek.

Zpomalená armáda

Obecně se podle něj s rostoucí vzdáleností od ruských hranic zvětšuje i takzvané zásobovací rameno a tím se prodlužuje celkový zásobovací cyklus. „Všechny tyto prvky, to znamená velikost logistických/zásobovacích jednotek, množství přepravovaných zásob, zásobovací rameno, navíc umocněno velkou spotřebou všech druhů zásob z důvodu překonávání tvrdého odporu ukrajinských sil, ukazují, že logistika hraje v konfliktu na Ukrajině velkou roli a je jednou z možných příčin, proč ruské síly nepostupují v takovém tempu, jak bylo nejspíš původně plánováno,“ uvedl Crhonek.

Schopnosti ruské logistiky se podle něj dostaly za hranu udržitelnosti sil nasazených při útoku. „V následujících dnech, pokud chce Rusko udržet ofenzivní povahu operace, lze předpokládat zvýšení logistického úsilí k obnově bojeschopnosti ruských sil a doplnění zásob tak, aby vůbec bylo schopné v konfliktu pokračovat,“ dodal Crhonek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Endoprotéz rychle přibývá. Někde se ale čeká roky

Stárnutí české populace a lepší technologie vedou k tomu, že se za poslední roky téměř zdvojnásobil počet operací endoprotéz. Některé nemocnice ale stále nezvládají dodržet čekací hranici jednoho roku.
před 10 hhodinami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
5. 6. 2026

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
5. 6. 2026

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026
Načítání...