Než lidstvo začne zkoumat mezihvězdný prostor jinak než teleskopy, může to trvat stovky let. Ale můžeme zkoumat části mezihvězdného prostoru, které se dostaly na Zemi. A právě to udělali vědci z Harvardu.
Roku 2014 na Zemi dopadlo těleso z jiné hvězdné soustavy. Je to jako zpráva v lahvi, říkají astronomové
Jakmile se objeví nějaký objekt, který by mohl mít původ za jejími hranicemi, vzbudí to obrovskou pozornost; takové těleso totiž prozrazuje spoustu informací o vesmíru za hranicemi naší soustavy.
„Většina toho, co spadne na Zemi, je ze Sluneční soustavy – je to složené z těch stejných materiálů, z nichž je složený náš hvězdný systém,“ uvedl profesor Abraham Loeb, který na této studii pracoval. „Ale ty mezihvězdné pocházejí z jiného zdroje. Je to jako objevit zprávy v lahvi pocházející ze vzdálené cizí země. A my je můžeme prozkoumat.“
Přirovnal to k mušlím vyplaveným na mořský břeh, i z nich se můžeme dozvědět spoustu informací o tom, co se děje v moři, aniž bychom se do něj museli potápět.
- Meteor je světelný jev, který nastane při průletu drobného kosmického tělíska zemskou atmosférou.
- Meteorit je drobné kosmické tělísko, jehož průlet zemskou atmosférou vyvolává světelný jev nazývaný meteor.
- Meteoroid je jakýkoli objekt, který vyvolá meteor, bez ohledu na jeho velikost.
Loeb a jeho kolegové zkoumali dráhy objektů, které vstupují do zemské atmosféry. Podle nich se dá poznat, odkud pocházejí. A jedno z těchto těles, právě meteor, který proletěl oblohou a pak dopadl do oceánu u Papuy Nové Guiney, mělo všechny vlastnosti naznačující, že k nám přiletělo z velké dálky. Vědci tedy nezkoumali přímo těleso, jež skončilo v oceánu, ale jen jeho trasu po obloze a vesmírem.
„Tělesu letícímu takovou rychlostí by trvalo překonat vzdálenost od jedné hvězdy ke druhé desítky, nebo dokonce stovky tisíc let,“ vysvětluje Loeb. „A protože nevíme, kde vznikl, nemůžeme říct, jak je starý, ale možná je opravdu prastarý. Jeho let galaxií mohl trvat stovky milionů let,“ dodává vědec.
Přišel život z jiné galaxie?
Na tomto objevu je nejzajímavější možnost, že právě taková mezihvězdná tělesa mohla do Sluneční soustavy přinést život z jiných částí vesmíru. „Je tu možnost, že život by se mohl přenášet mezi hvězdami,“ vysvětluje Loeb. „V principu může život přežívat v jádru kamene. Bakterie nebo želvušky mohou přežívat i v drsných podmínkách vesmíru a putovat jím,“ říká vědec.
Objekt, který nová studie popisuje, je prvním takto zaznamenaným mezihvězdným tělesem, které zasáhlo Zemi. Autoři práce ale odhadují, že tělesa se stejným původem na naši planetu dopadají přibližně každých deset let. A to znamená, že se naší soustavou pohybují možná až miliony menších či větších těles s původem u jiné hvězdy. A všechna čekají na prozkoumání.
Poutník jménem Oumuamua
Roku 2017 se další podobné těleso prohnalo Sluneční soustavou, jednalo se o asi 400 metrů dlouhý mezihvězdný objekt, který dostal jméno Oumuamua. Poprvé byl tento návštěvník identifikován teleskopem Pan-STARRS 1 na Havaji.
Dalekohled zaznamenal slabý záblesk světla na obloze, který zpočátku připomínal pomalu se pohybující malý asteroid. Další pozorování během následujících dní ale umožnila vědcům, aby spočítali s velkou přesností jeho dráhu.
Výpočty odhalily, že bez jakékoliv pochybnosti tento objekt nepochází ze sluneční soustavy – na rozdíl od všech ostatních asteroidů a komet, které doposud astronomové měli možnost pozorovat.