Riziko hospitalizace je u omikronu nižší než u delty, ukazují první reálná data z Británie

U lidí nakažených variantou koronaviru omikron je o 40 procent nižší pravděpodobnost, že budou muset být hospitalizováni, než u nákazy variantou delta, uvedli ve studii zveřejněné ve středu večer vědci z Královské univerzity v Londýně. Britská agentura pro zdravotní bezpečnost (UKHSA) pak ve čtvrtek dokonce uvedla, že u lidí nakažených omikronem je pravděpodobnost hospitalizace o 50 až 70 procent nižší než u osob s variantou delta.

Riziko hospitalizace je sice u omikronu menší, varianta je ale podle dosavadních zjištění také nakažlivější a šíří se rychleji, varují výzkumníci z Královské univerzity v Londýně. Zatížení zdravotního systému tedy může být podobné jako při předchozích vlnách epidemie. 

„Vzhledem k vysoké přenosnosti viru varianty omikron existuje potenciál pro vyšší poptávku po zdravotnických službách, zejména pokud se omikron bude šířit takovou rychlostí jako dosud,“ uvedl profesor Neil Ferguson z centra pro výzkum infekčních nemocí. Výsledky tohoto výzkumu budou sloužit pro vznik matematických modelů, které už brzy předpoví, jak moc může tato covidová vlna zatížit nemocnice v Evropě, případně jaké další dopady může mít.

Výsledky jsou předběžné

Vědci brali v potaz výsledky všech PCR testů na přítomnost viru SARS-CoV-2 realizovaných v Anglii během první poloviny prosince. Data zahrnovala 56 tisíc případů omikronu a 269 tisíc případů varianty delta. Za hospitalizaci považovali jakoukoliv návštěvu nemocnice nakaženým člověkem do čtrnácti dní od pozitivního testu. Studie zatím čeká na odborné posouzení. 

Odhady naznačují, že u osob, které dostaly alespoň dvě dávky vakcín AstraZeneca, Pfizer nebo Moderna, je riziko hospitalizace podstatně nižší ve srovnání s první infekcí variantou delta u neočkovaných osob, a to i přesto, že ochrana proti infekci proti variantě omikron je u očkování proražená. 

Profesorka Azra Ghaniová z Imperial College London k výsledkům dodala: „I když je snížení rizika hospitalizace u varianty omikron uklidňující, riziko infekce zůstává extrémně vysoké. Po přidání posilovací dávky vakcína nadále nabízí nejlepší ochranu před infekcí a hospitalizací.“

Studie Edinburské univerzity, která vycházela ze zdravotních záznamů 5,4 milionu lidí ve Skotsku, zjistila, že riziko hospitalizace je u omikronu o dvě třetiny nižší než u delty. Omikron je ve Skotsku dominantní od minulého týdne. Také tato studie čeká na odborné posouzení.

Tyto práce jsou v souladu s podobnými předběžnými výsledky z Jižní Afriky a také z Dánska. Podle vědců zatím není úplně jasné, zda je to dobrá zpráva –⁠ rychlost šíření může být totiž u této varianty natolik vysoká, že i pouhé karantény, izolace a počet nemocných v domácí péči mohou mít negativní dopad na chod společnosti.

Agentura uvádí ještě nižší pravděpodobnost hospitalizace

S výsledky svého výzkumu pak ve čtvrtek přišla britská agentura pro zdravotní bezpečnost. U jedinců nakažených omikronem je o 31 až 45 procent nižší pravděpodobnost, že budou muset na pohotovost, než u lidí nakažených variantou delta. U nutnosti hospitalizace je pravděpodobnost nižší o 50 až 70 procent, uvedla agentura.

Zdůraznila, že analýza je „předběžná a velmi nejistá“, protože je pacientů s omikronem v britských nemocnicích jen několik a jsou to zejména mladí lidé.

Podle výzkumu agentury UKHSA se zdá, že posilující dávka vakcíny chrání proti symptomatické infekci omikronem přibližně deset týdnů a potom začne slábnout. Jako ochrana před vážným průběhem nemoci a hospitalizací ale funguje pravděpodobně déle.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
před 11 hhodinami

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 14 hhodinami

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
před 17 hhodinami

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
8. 10. 2026‌‌

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.