Riziko hospitalizace je u omikronu nižší než u delty, ukazují první reálná data z Británie

U lidí nakažených variantou koronaviru omikron je o 40 procent nižší pravděpodobnost, že budou muset být hospitalizováni, než u nákazy variantou delta, uvedli ve studii zveřejněné ve středu večer vědci z Královské univerzity v Londýně. Britská agentura pro zdravotní bezpečnost (UKHSA) pak ve čtvrtek dokonce uvedla, že u lidí nakažených omikronem je pravděpodobnost hospitalizace o 50 až 70 procent nižší než u osob s variantou delta.

Riziko hospitalizace je sice u omikronu menší, varianta je ale podle dosavadních zjištění také nakažlivější a šíří se rychleji, varují výzkumníci z Královské univerzity v Londýně. Zatížení zdravotního systému tedy může být podobné jako při předchozích vlnách epidemie. 

„Vzhledem k vysoké přenosnosti viru varianty omikron existuje potenciál pro vyšší poptávku po zdravotnických službách, zejména pokud se omikron bude šířit takovou rychlostí jako dosud,“ uvedl profesor Neil Ferguson z centra pro výzkum infekčních nemocí. Výsledky tohoto výzkumu budou sloužit pro vznik matematických modelů, které už brzy předpoví, jak moc může tato covidová vlna zatížit nemocnice v Evropě, případně jaké další dopady může mít.

Výsledky jsou předběžné

Vědci brali v potaz výsledky všech PCR testů na přítomnost viru SARS-CoV-2 realizovaných v Anglii během první poloviny prosince. Data zahrnovala 56 tisíc případů omikronu a 269 tisíc případů varianty delta. Za hospitalizaci považovali jakoukoliv návštěvu nemocnice nakaženým člověkem do čtrnácti dní od pozitivního testu. Studie zatím čeká na odborné posouzení. 

Odhady naznačují, že u osob, které dostaly alespoň dvě dávky vakcín AstraZeneca, Pfizer nebo Moderna, je riziko hospitalizace podstatně nižší ve srovnání s první infekcí variantou delta u neočkovaných osob, a to i přesto, že ochrana proti infekci proti variantě omikron je u očkování proražená. 

Profesorka Azra Ghaniová z Imperial College London k výsledkům dodala: „I když je snížení rizika hospitalizace u varianty omikron uklidňující, riziko infekce zůstává extrémně vysoké. Po přidání posilovací dávky vakcína nadále nabízí nejlepší ochranu před infekcí a hospitalizací.“

Studie Edinburské univerzity, která vycházela ze zdravotních záznamů 5,4 milionu lidí ve Skotsku, zjistila, že riziko hospitalizace je u omikronu o dvě třetiny nižší než u delty. Omikron je ve Skotsku dominantní od minulého týdne. Také tato studie čeká na odborné posouzení.

Tyto práce jsou v souladu s podobnými předběžnými výsledky z Jižní Afriky a také z Dánska. Podle vědců zatím není úplně jasné, zda je to dobrá zpráva –⁠ rychlost šíření může být totiž u této varianty natolik vysoká, že i pouhé karantény, izolace a počet nemocných v domácí péči mohou mít negativní dopad na chod společnosti.

Agentura uvádí ještě nižší pravděpodobnost hospitalizace

S výsledky svého výzkumu pak ve čtvrtek přišla britská agentura pro zdravotní bezpečnost. U jedinců nakažených omikronem je o 31 až 45 procent nižší pravděpodobnost, že budou muset na pohotovost, než u lidí nakažených variantou delta. U nutnosti hospitalizace je pravděpodobnost nižší o 50 až 70 procent, uvedla agentura.

Zdůraznila, že analýza je „předběžná a velmi nejistá“, protože je pacientů s omikronem v britských nemocnicích jen několik a jsou to zejména mladí lidé.

Podle výzkumu agentury UKHSA se zdá, že posilující dávka vakcíny chrání proti symptomatické infekci omikronem přibližně deset týdnů a potom začne slábnout. Jako ochrana před vážným průběhem nemoci a hospitalizací ale funguje pravděpodobně déle.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 12 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 14 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 18 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
14. 1. 2026Aktualizováno14. 1. 2026

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
14. 1. 2026

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
14. 1. 2026
Načítání...