Řešení pro institut robotiky: Zůstane pod ČVUT, odvolaný šéf Mařík bude vědeckým ředitelem

Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) bude podle nové dohody pokračovat v rámci Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT). Odvolaný šéf institutu Vladimír Mařík pak bude zastávat novou pozici vědeckého ředitele. Prohlášení podepsali zástupci ministerstva průmyslu a školství, Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), ČVUT a CIIRC.

Výběrové řízení, které v úterý vypsal rektor ČVUT Vojtěch Petráček, se týká místa generálního ředitele CIIRC.

Vznikne také nový supervizorní orgán, který bude dohlížet na to, aby nebyla disharmonie mezi ČVUT a vedeními CIIRC a vědeckého projektu RICAIP, který Mařík vede a jehož se účastní partneři z Německa a Vysoké učení technické v Brně.

Podle ministryně průmyslu Marty Novákové (za ANO) bude mít tento orgán pět členů. Vedle ní to bude ještě ministr školství Robert Plaga (ANO), místopředseda RVVI Karel Havlíček a dva děkani, kteří mají podepsanou smlouvu s CIIRC. 

Zástupci resortů a institucí nechtěli komentovat detaily dohody. Nejprve chtějí informovat premiéra Andreje Babiše (ANO) a prezidenta Miloše Zemana.

Mařík: Mohla by tu být nová cesta dopředu

Napjatá situace v CIIRC vznikla poté, co letos 4. června Petráček odvolal Maříka z čela institutu s odůvodněním, že Mařík nepřispívá k vzájemné spolupráci fakult a ústavů ČVUT. Mařík a jeho příznivci označili odvolání za odplatu za jeho nelichotivá slova vůči škole, která zazněla v dokumentu České televize.

„Šli jsme do toho s tím, že když se dokázal domluvit Trump s Kimem, tak by se měli domluvit i pan Petráček s panem Maříkem,“ řekl místopředseda RVVI Havlíček s odkazem na amerického prezidenta a severokorejského vůdce. Podstatné podle Havlíčka je, že se Petráček i Mařík dokázali povznést nad osobní záležitosti. „Směřovali jsme k zachování špičkového kybernetického centra, k tomu, že nesmí dojít k mezinárodní ostudě, a také k udržení unikátního týmu výzkumníků, který v rámci ústavu vznikl,“ dodal Havlíček.

Mařík v nové pozici vidí možnost oprostit se od každodenní administrativy a více se soustředit na řízení strategických projektů a výchovu dalších lidí. „Možná že to bude zúžení mé zodpovědnosti. Pokud dojde k rozumné dohodě v souvislosti s výběrem nového ředitele, mohla by tu být nová cesta dopředu,“ řekl. Rozdělení na operativního a vědeckého ředitele je ve světě podle něj běžné.

Uvedl také, že s rektorem Petráčkem nejsou nepřátelé. „Spíše je to spor o koncepci univerzity. O tom, jestli půjdeme cestou mezinárodního zviditelnění, velkých grantů, anebo postaru budeme podporovat ty, kteří čekají na rozdělení státních dotací. Je to věcný rozpor, nikoli osobní,“ doplnil. Petráček poznamenal, že ČVUT našlo sílu a schopnost znovu se posunout vpřed. 

Dohody bylo podle aktérů nutné dosáhnout i kvůli projektu RICAIP, který se týká propojení robotů na různých vzdálených místech takovým způsobem, aby se mohli ovládat z jediného místa. V pondělí Havlíček uvedl, že pokud by se nepodařilo podat žádost do 15. listopadu, znamenalo by to ztrátu 50 milionů eur (asi 1,3 miliardy korun). „Projekt je v takové fázi rozpracování, že by nemělo nic bránit tomu, žádost podat. Profesor Mařík bude dále klíčovým manažerem projektu RICAIP,“ uvedla Nováková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hladiny oceánů stouply víc, než se předpokládalo, dokazuje výzkum

Nová studie, která vyšla v odborném časopise Nature, ukazuje, že hladina moře podél pobřeží po celém světě je výrazně vyšší, než se dosud předpokládalo. V některých místech dokonce téměř o jeden metr – podle autorů svět podceňuje rozsah této hrozby i rychlost změn.
před 44 mminutami

Vědci popsali, jak Mars zasáhla superbouře, která na Zemi způsobila polární záři

Co se stane, když sluneční superbouře zasáhne Mars? Díky orbitálním sondám Evropské kosmické agentury (ESA) to nyní víme – poruchy kosmických lodí a nadměrné nabití horní atmosféry. Detaily toho, jak setkání kosmické superbouře a Marsu vypadalo, teď astronomové popsali v odborném časopise Nature Communications.
před 20 hhodinami

Američané vyzkoušeli klimatické inženýrství v oceánu. Fungovalo bez problémů

Tým oceánologů a klimatologů vyzkoušel u amerického pobřeží, jestli by se dala chemie využít na snížení množství oxidu uhličitého v mořské vodě, aniž by to uškodilo zvířatům a rostlinám. Podle zprávy o výsledcích experiment proběhl bez chyby.
před 22 hhodinami

Vědci z Liberce vyvinuli zubní nanonit ke snížení rizika parodontózy

Probiotickou zubní nanonit, která může snížit riziko parodontózy, vyvinul tým vědců Technické univerzity v Liberci ve spolupráci s lékaři a odborníky z několika českých institucí. Nový typ zubní nitě je na světě unikátem, obsahuje živé probiotické kultury, které mají pomáhat potlačovat bakterie spojené se záněty dásní, a mohou tak přispět k prevenci parodontitidy.
před 23 hhodinami

VideoZa úbytek ptactva může intenzivní zemědělství, ukazuje nový výzkum

Množství ptactva klesá v Severní Americe plošně a čím dál rychleji. Takové jsou závěry nového výzkumu, podíleli se na něm i čeští vědci. Na vině je podle výzkumníků intenzivní celoroční zemědělství na velké ploše i používání speciálních hnojiv a pesticidů. S pomocí tisíců lokálních výzkumů vědci zjistili, že v Severní Americe létá o miliardy ptáků méně než před několika desítkami let. Podobné trendy je ale podle expertů možné sledovat i na českých polích nebo v českých lesech.
včera v 07:27

Stalinův Velký teror stál život stovky Čechů. Historici popsali jejich osudy

Když režim Josifa Stalina zabíjel v Sovětském svazu statisíce lidí, neumírali jen Rusové. Procesy těžce dopadly i na Čechy, kteří v SSSR žili, popsal v rozhovoru pro Českou televizi historik Adam Hradilek, který o tomto tématu napsal knihu.
včera v 07:00

Alternativní medicína proti rakovině nepomáhá. Ani v kombinaci s moderní léčbou

Lidé, kteří kombinují alternativní metody s těmi, jež přináší moderní lékařství, mají nižší pravděpodobnost přežití rakoviny než ti, kteří se léčí jen klasicky. Prokázal to americký výzkum na více než dvou milionech pacientkách.
5. 3. 2026

Íránský jaderný program spustily západní země. Hrozbou se stal až s ajatolláhy

Už třetinu století čelí Írán podezření, že se snaží získat jadernou zbraň. Obávají se toho nejen velké západní velmoci a Izrael, ale také – a možná ještě víc – jeho sousedé. Jeho snaha o ovládnutí energie z jádra začala ještě v době, kdy ajatolláhové Persii nevládli.
5. 3. 2026
Načítání...