Ptakopyskovi hrozí v Austrálii vyhynutí, hlavně kvůli suchu

V Austrálii by mohl vyhynout ptakopysk podivný. Uvedla to agentura AFP s odkazem na novou studii místních vědců. Původní místo výskytu ptakopyska podivného, který obývá vodní toky Austrálie a Papuy-Nové Guineje, se již zmenšilo o 40 procent.

Příčinami zmenšování populace ptakopyska jsou podle vědců z Univerzity Nového Jižního Walesu (UNSW) nedostatek vody, lidské zásahy do přirozeného teritoria, znečištění nebo výstavba hrází, které narušují místa výskytu tohoto jedinečného ptakořitního savce, jenž klade vejce.

Badatelé odhadují, že pokud tyto hrozby budou trvat i nadále, poklesne populace ptakopyska v příštích padesáti letech o 47 až 66 procent. Je podle nich možné, že situaci ještě zhorší klimatická změna. V takovém případě by se výskyt exotického živočicha do roku 2070 mohl snížit až o 73 procent.

Ubývá vody – i ptakopysků

Mezinárodní svaz pro ochranu přírody (IUCN) v současnosti považuje ptakopyska za „téměř ohrožený“ druh. Badatelé se však domnívají, že pokles stavu vodních toků způsobený nedostatkem srážek a vlnami veder vyhlídky tohoto tvora schopného žít ve vodě i na souši zhoršuje.

„Tato nebezpečí vystavují ptakopyska riziku místního vyhynutí, neboť tito savci v určitých regionech nejsou schopni opětovného usídlení,“ vysvětluje hlavní autor výzkumu Gilad Bino.

Austrálie se navíc v poslední době potýká s velkými lesními požáry. Jejich rozsah se sice již podařilo snížit, stále však převyšuje rozlohu Portugalska.

Badatelé vyzvali k urychlenému vypracování celonárodní studie, která by analyzovala stupeň ohrožení tohoto savce. Cílem výzkumu by bylo vyhodnotit, zda je třeba ptakopyska považovat za zranitelný druh a přijmout případně ochranná opatření, která by minimalizovala riziko vyhynutí.

Podle závěrů současné studie se celková populace živočicha, kterou badatelé odhadují na 200 tisíc jedinců, od doby kolonizace kontinentu Evropany před dvěma staletími snížila o 50 procent.

Ptakopysk je plachý noční živočich, který se živí vegetací, hmyzem a malými korýši. Vyznačuje se hustou kožešinou a tlamou podobnou kachnímu zobáku. Samci ptakopyska mají na zadních nohách jedovaté ostruhy. Jed není pro člověka smrtelný, ale způsobuje silnou bolest a otoky, které můžou trvat i několik měsíců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Globální oteplování urychluje stárnutí, ukazují výzkumy

Horko prokazatelně škodí lidskému zdraví, hlavně při vlnách veder. Dlouhodobé dopady nadměrného tepla pak urychlují komplex procesů, jimž se zjednodušeně říká stárnutí.
před 5 hhodinami

Hitler nezemřel, tvrdili Sověti. Ze záměrné lži je usvědčily zuby

Vůdce padl – hlásaly noviny celého světa po 30. dubnu, kdy si Adolf Hitler vzal život ve svém berlínském bunkru. Sotva ale lidé stačili v květnu oslavit konec války, už se objevily spekulace, že největší zločinec světa má být stále naživu. A stopy prý vedou do Jižní Ameriky, kam se měli vytratit i jiní vrcholní nacisté. Tuto dezinformaci, která přerostla v několik desetiletí trvající konspirační teorii, přitom cíleně vypustili Sověti.
včera v 11:00

Nejbohatší lidé mají zásadní vliv na změny klimatu, popsal výzkum

Deset procent nejbohatších lidí na světě přispělo od roku 1990 ke dvěma třetinám globálního oteplování. Kdyby měl svět emise jako polovina chudších, tak by se změna klimatu v podstatě nekonala, konstatovala nová studie.
včera v 08:00

Muži, ženy i děti. V Rovensku pod Troskami vyvraždili před osmdesáti lety 356 lidí

V Rovensku pod Troskami v Českém ráji se před osmdesáti lety, 10. května 1945, odehrál jeden z nejhorších válečných zločinů na severu Čech. Sovětští vojáci s partyzány a některými místními tu u školy zastřelili celkem 365 neozbrojených německých vojáků, civilistů, žen a dětí. Pravděpodobným motivem byla msta.
včera v 07:00

Archeologové našli v Plzni zbytky vojenského tábora s polní nemocnicí

Vůbec poprvé v Evropě se archeologům podařilo přesně lokalizovat a prozkoumat relikty vojenského tábora spojeného s polní nemocnicí. V plzeňském Borském parku odhalil tým Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni pozůstatky zázemí 109. evakuační nemocnice Armády Spojených států, která v roce 1945 hrála klíčovou roli při osvobození města. Mezi nálezy zaujme odznak U.S. Army Nurse Corps – symbol obětavosti amerických zdravotnic.
9. 5. 2025

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
9. 5. 2025

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
8. 5. 2025

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
7. 5. 2025
Načítání...