První země zaznamenávají covidovou variantu deltacron. Podle WHO není bezprostřední hrozbou

V Brazílii se potvrdily první dva případy možné nové varianty koronaviru, která je zřejmě kombinací delty a omikronu a kterou některá média nazvala deltacron. Informovala o tom agentura EFE s odvoláním na brazilské ministerstvo zdravotnictví. Světová zdravotnická organizace (WHO) už minulý týden uvedla, že se ve Francii, Nizozemsku a Dánsku objevilo několik případů nové kombinace koronaviru, kterou ale zatím experti nijak nepojmenovali. Deltacron je pouze neoficiální označení.

Brazilský ministr zdravotnictví Marcelo Queiroga v úterý novinářům řekl, že první dva případy kombinace delty a omikronu se objevily na severu Brazílie v amazonských státech Pará a Amapá, které sousedí se Surinamem a Francouzskou Guayanou. Podle Queirogy ale zatím není na místě se znepokojovat, protože místní úřady situaci bedlivě sledují.

Ministr též uvedl, že není třeba měnit nic na uvolňování protikoronavirových opatření. Přísné restrikce zavedené kvůli šíření covidu-19 už byly téměř v celé Brazílii zrušeny, připomíná EFE.

Podle britského deníku The Guardian se varianta přezdívaná médii deltacron objevila letos už také v některých francouzských regionech, ve Spojených státech a asi tři desítky případů zaznamenali i ve Velké Británii. Americká epidemioložka Maria van Kerkhoveová, která působí ve Světové zdravotnické organizaci, minulý týden uvedla, že počty těchto případů jsou zatím velmi nízké.

Rovněž William Lee z kalifornské laboratoře Helix se domnívá, že nová kombinace se zřejmě nerozvine v novou variantu, která by dostala od WHO jméno podle dalšího písmena řecké abecedy.

Co je deltacron?

Jak napovídá název, je deltacron varianta, která obsahuje jak prvky varianty delta, tak i omikronu. Jinými slovy, obsahuje geny z obou variant, takže se jedná o takzvaný rekombinantní virus.

Tyto rekombinanty vznikají, když u stejného člověka ve stejných buňkách dojde k infekci více než jednou variantou najednou a obě se pak v nich množí. 

Tento týden Gisaid, celosvětová komunita vědců, která sdílí informace o virech, zveřejnila, že první spolehlivý důkaz o této variantě eviduje Pasteurův institut ve Francii. Gisaid uvádí, že tato varianta byla identifikována v několika oblastech Francie a zdá se, že tam koluje už nejméně od začátku roku.

Rekombinantní viry se liší

Současně platí, že zřejmě není deltacron jako deltacron. Doktor Etienne Simon-Loriere z Pasteurova ústavu upozornil, že z virů delta a omicron může vzniknout několik různých rekombinantních virů. „Ten, který vidíme ve Francii a v Dánsku/Nizozemsku, vypadá velmi podobně a může se jednat o stejný rekombinant (tedy o variantu se stejnými rodičovskými viry), který putoval populací,“ řekl. Dodal však, že možné rekombinanty delty a omicronu, které byly zaznamenány v zemích včetně Velké Británie a USA, zřejmě kombinují různé části svých rodičovských virů, a proto se liší od deltacronu pozorovaného ve Francii.

„Možná budeme muset najít jiný název pro označení těchto rekombinantů, nebo jim začít přidávat nějaké číslo,“ upozornil. Platí přitom, že rekombinantní varianty nejsou neobvyklé a že deltacron není první a nebude ani poslední, který se u covidu objevil.

„Stává se to vždy, když se nacházíme v období přechodu z jedné dominantní varianty na jinou, a obvykle jde o vědeckou kuriozitu, ale ne o nic víc,“ říká doktor Jeffrey Barrett, který dříve vedl genomickou iniciativu covid-19 ve Wellcome Trust Sanger Institute. 

Soumya Swaminathan, hlavní vědecký pracovník Světové zdravotnické organizace, v úterý na Twitteru uvedl: „Víme, že u lidí nebo zvířat může dojít k rekombinantním událostem s více cirkulujícími variantami viru Sars-CoV-2. Je třeba počkat na experimenty, které určí vlastnosti tohoto viru.“

Souhlasí s ním i profesor virologie Lawrence Young z univerzity ve Warwicku. „Musíme sledovat chování tohoto rekombinantu, pokud jde o jeho přenosnost a schopnost uniknout imunitní ochraně vyvolané vakcínou,“ říká. „To také posiluje potřebu udržovat genetický dohled. Vzhledem k tomu, že virus nadále cirkuluje, zejména v nedostatečně očkovaných populacích a u lidí, jejichž imunita navozená očkováním slábne, je velmi pravděpodobné, že se setkáme s dalšími variantami, včetně těch, které vznikly rekombinací.“

Deltacron v Česku

Česká republika zatím nemá jediný záchyt této vartanty. „V ČR žádný záchyt deltacronu nedetekujeme,“ uvedla tisková mluvčí Státního zdravotního ústavu Štěpánka Čechová. „V rámci celosvětové analýzy jsou definovány tři varianty rekombinantních sekvencí, které odborně nesou označení XA XB XC. V rámci zemí ECDC jsou zaznamenávány pouze dvě z těchto linií, jsou zatím pouze monitorovány a nejsou z dostupných informací spojovány s vyšším epidemiologickým, nebo klinickým rizikem,“ dodává Čechová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 18 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 19 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 22 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
včera v 08:20

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
včera v 06:30

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
18. 5. 2026

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
18. 5. 2026
Načítání...