Proticovidová vakcína společnosti Moderna má účinnost 94,5 procenta, tvrdí výrobce

Americká biotechnologická společnost Moderna v pondělí oznámila, že její vakcína proti covidu-19 má účinnost 94,5 procenta. O výsledcích rozsáhlé klinické studie informovala týden po americké firmě Pfizer, jejíž očkovací látka má podle sdělení výrobce 90procentní účinnost. Evropská léková agentura (EMA) oznámila, že začala zkoumat předběžnou žádost firmy Moderna o registraci jejího přípravku na trhu Evropské unie.

Třetí fáze klinické studie přípravku mRNA-1273, který chce Moderna uvést na světový trh jako vakcínu proti covidu-19, se účastí 30 tisíc lidí. Polovina z nich očkovací látku dostala, druhá polovina je kontrolní a dostala tedy jen placebo. Onemocnění covidem-19 se zatím prokázalo u 95 účastníků studie. Jen pět z nich patří do očkované skupiny, zbylých 90 případů se prokázalo v kontrolní skupině.

Moderna z toho vypočítala účinnost svého přípravku na 94,5 procenta. Údaj se týká toho, do jaké míry dokáže vakcína zabránit propuknutí nemoci. Data, která by ukazovala, jak dokáže zabránit nákaze koronavirem, zatím k dispozici nejsou. Pro úplnou imunizaci je v případě vakcíny firmy Moderna podobně jako u jejích konkurentů zapotřebí dvou dávek.

K hlavním vedlejším účinkům látky podle Moderny patří únava, bolest svalů a bolest na místě vpichu.

Evropská komise jedná s americkým koncernem Moderna o dodávce až 160 milionů očkovacích dávek.

Která bude nejlepší?

Před týdnem oznámily americká společnost Pfizer a německá firma BioNTech, že jejich očkovací látka má 90procentní účinnost. Zpráva tehdy výrazně ovlivnila akciové trhy. Přípravek firem Pfizer a BioNTech se testuje na 43 500 lidech. Také ruské úřady minulý týden oznámily, že vakcína Sputnik V dosahuje 92procentní účinnosti. Ruský ministr zdravotnictví Michail Muraško současně ohlásil zahájení hromadné produkce této vakcíny.

Evropa hledá vakcínu

Evropská léková agentura (EMA) v pondělí oznámila, že zahájila předběžné zkoumání žádosti společnosti Moderna o registraci jejího výrobku na trhu Evropské unie. Takzvané rolling review, které EMA avizovala, umožňuje zrychlit proces registrace slibných léků a vakcín. V tomto typu řízení nyní EMA zkoumá i vakcíny firem Pfizer a AstraZeneca. Registrovat bude látky možné až v okamžiku, kdy bude mít EMA dostatek důkazů o jejich účinnosti, kvalitě a bezpečnosti. Výhodou je, že se může se zkoumáním začít ještě před koncem třetí fáze klinické studie a farmaceutické společnosti mohou data dodávat postupně.

Moderna chce v příštích týdnech požádat o nouzové použití očkovací látky také v USA i v dalších zemích. V případě schválení chce do konce roku dodat na americký trh asi 20 milionů dávek.

Konkurence je velká

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se počátkem tohoto měsíce nacházelo 47 kandidátních vakcín proti nemoci covid-19 v klinickém hodnocení a 155 vakcín je v předklinickém testování. V poslední, třetí fázi klinických studií WHO uvádí 11 vakcín.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
před 6 mminutami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 2 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 4 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 6 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 16 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
před 23 hhodinami

Archeologové nově přiblížili příběh lékaře, který zahynul v Pompejích

Stále existuje mnoho příběhů, které čekají na to, až budou vyprávěny, a které se vynořují z obrovského množství nálezů, jež pod vrstvami sopečných vyvrženin zůstaly v Pompejích. A řadu příběhů rozvíjí a zpřesňují opakovaná prostudování. Teď se to podařilo v jednom z nejlépe prozkoumaných míst – slavné Zahradě utečenců. Výpočetní tomografie pomohla vědcům přiblížit příběh lékaře.
včera v 10:26

Kamenný vrták, nemocný neandertálec a párátko. Experti popsali první operaci zubu

První známý zubařský zákrok se odehrál asi před šedesáti tisíci lety. Provedl ho neandertálec na jiném neandertálci – podle nové studie britských a ruských vědců „určitě úspěšně“.
včera v 07:30
Načítání...