Předpovídat extrémní počasí se nedaří, přiznávají klimatologové. Týká se to i nynějších záplav v Evropě

Odborníci na vývoj podnebí připouštějí, že se jim nedaří předpovídat intenzitu extrémního počasí, jako jsou nynější záplavy v západní Evropě nebo červnová vedra na severozápadě amerického kontinentu. Obě události si vyžádaly stovky životů. V posledních desetiletích vědci přesto varovali, že rychle se oteplující klima přinese prudší srážky a ničivější vlny veder.

Počítače, s nimiž vědci pracují, nejsou dostatečně výkonné na to, aby přesně předpověděly závažnost extrémních výkyvů počasí. Experti proto vyzývají vlády, aby velkoryse investovaly do sdíleného superpočítače, který potřebné výpočty zvládne.

„Měli bychom být znepokojeni, protože modely Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) prostě nejsou dost dobré,“ domnívá se bývalá vedoucí pracovnice britské národní meteorologické služby Julia Slingová. Podle ní je potřeba pro výpočet počasí mezinárodní středisko.

Výpočetní kapacita nestačí

„Dokud středisko nebudeme mít, budeme dál podceňovat intenzitu a četnost extrémů a jejich čím dál tím více bezprecedentní podstatu,“ dodala vědkyně. Cena takového superpočítače by se podle ní pohybovala ve stovkách milionů liber – v porovnání s vyčíslením škod budoucích katastrof jde však o zanedbatelnou částku.

Slingová a další vědci se shodují, že změny klimatu jsou naléhavým problémem. Vyučující na Oxfordské univerzitě Tim Palmer si však není jist: „Je nemožné určit, jak naléhavé to je, protože k odpovědi na takovou otázku nemáme dostatečné nástroje. Pokud máme přijít s klimatickými modely, které budou přesně simulovat extrémní výkyvy klimatu, jako byla vedra v Kanadě, potřebujeme závazek a vizi v rozsahu (evropské laboratoře) CERN,“ dodává Palmer.

Jak časté budou extrémy? Nevíme

Jedním z cílů těchto klimatických modelů je určit, zda Severní Amerika nebo Německo mohou extrémy jako vedra a záplavy očekávat každých dvacet, deset nebo pět let – či dokonce každoročně. Taková míra přesnosti teď není možná.

Ničivé bouře z posledních dnů následované povodněmi v Evropě zasáhly Německo, Belgii, Nizozemsko či Lucembursko a Švýcarsko. Nejhorší situace je v Německu, kde celkový počet mrtvých překročil stovku, tisíce lidí se stále pohřešují. Červnová rekordní vlna veder na severozápadě USA a v Kanadě si vyžádala stovky životů. Obec Lytton severovýchodně od Vancouveru dokonce naměřila kanadský rekord 49,6 stupně Celsia.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nadměrný čas u videoher může podle studie vytlačovat zdravé návyky

Dlouhé hraní videoher není zdravé, tvrdí článek, který vyšel v odborném časopise Nutrition. A nejde jen o tvrzení – studie přináší důkazy o tom, co konkrétně je rizikové a od jakého času tráveného touto aktivitou to začíná být hrozbou pro zdraví.
před 10 hhodinami

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
20. 1. 2026

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
20. 1. 2026

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
20. 1. 2026
Načítání...