Předpovídat extrémní počasí se nedaří, přiznávají klimatologové. Týká se to i nynějších záplav v Evropě

Odborníci na vývoj podnebí připouštějí, že se jim nedaří předpovídat intenzitu extrémního počasí, jako jsou nynější záplavy v západní Evropě nebo červnová vedra na severozápadě amerického kontinentu. Obě události si vyžádaly stovky životů. V posledních desetiletích vědci přesto varovali, že rychle se oteplující klima přinese prudší srážky a ničivější vlny veder.

Počítače, s nimiž vědci pracují, nejsou dostatečně výkonné na to, aby přesně předpověděly závažnost extrémních výkyvů počasí. Experti proto vyzývají vlády, aby velkoryse investovaly do sdíleného superpočítače, který potřebné výpočty zvládne.

„Měli bychom být znepokojeni, protože modely Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) prostě nejsou dost dobré,“ domnívá se bývalá vedoucí pracovnice britské národní meteorologické služby Julia Slingová. Podle ní je potřeba pro výpočet počasí mezinárodní středisko.

Výpočetní kapacita nestačí

„Dokud středisko nebudeme mít, budeme dál podceňovat intenzitu a četnost extrémů a jejich čím dál tím více bezprecedentní podstatu,“ dodala vědkyně. Cena takového superpočítače by se podle ní pohybovala ve stovkách milionů liber – v porovnání s vyčíslením škod budoucích katastrof jde však o zanedbatelnou částku.

Slingová a další vědci se shodují, že změny klimatu jsou naléhavým problémem. Vyučující na Oxfordské univerzitě Tim Palmer si však není jist: „Je nemožné určit, jak naléhavé to je, protože k odpovědi na takovou otázku nemáme dostatečné nástroje. Pokud máme přijít s klimatickými modely, které budou přesně simulovat extrémní výkyvy klimatu, jako byla vedra v Kanadě, potřebujeme závazek a vizi v rozsahu (evropské laboratoře) CERN,“ dodává Palmer.

Jak časté budou extrémy? Nevíme

Jedním z cílů těchto klimatických modelů je určit, zda Severní Amerika nebo Německo mohou extrémy jako vedra a záplavy očekávat každých dvacet, deset nebo pět let – či dokonce každoročně. Taková míra přesnosti teď není možná.

Ničivé bouře z posledních dnů následované povodněmi v Evropě zasáhly Německo, Belgii, Nizozemsko či Lucembursko a Švýcarsko. Nejhorší situace je v Německu, kde celkový počet mrtvých překročil stovku, tisíce lidí se stále pohřešují. Červnová rekordní vlna veder na severozápadě USA a v Kanadě si vyžádala stovky životů. Obec Lytton severovýchodně od Vancouveru dokonce naměřila kanadský rekord 49,6 stupně Celsia.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Schránku s pokladem našli mezi kameny, teď si turisté rozdělí štědré nálezné

Královéhradecký kraj vyplatí 11,7 milionu korun dvěma turistům, kteří loni nedaleko Dvora Králové nad Labem na úbočí kopce Zvičina našli zlatý poklad. Téměř šest set mincí a šperků vážilo přes pět kilogramů, podle dosavadních zjištění zlato někdo do země ukryl zřejmě v období druhé světové války. Nález zpracovávají konzervátoři, koncem roku si ho bude moci prohlédnout veřejnost. Podle odhadů jsou v tuzemsku celkem až desetitisíce amatérských hledačů, s nimiž spolupracují i profesionálové.
před 20 hhodinami

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
14. 4. 2026

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
14. 4. 2026

Pravěké ženy jedly mnohem méně masa než muži. Vědci zkoumají proč

Nový výzkum poprvé popsal na velkém vzorku kostí pravěkých Evropanů, jak zásadní byl rozdíl v konzumaci masa mezi muži a ženami, přičemž archeologové prozkoumali dobu deseti tisíc let.
14. 4. 2026
Načítání...