Předpovídat extrémní počasí se nedaří, přiznávají klimatologové. Týká se to i nynějších záplav v Evropě

Odborníci na vývoj podnebí připouštějí, že se jim nedaří předpovídat intenzitu extrémního počasí, jako jsou nynější záplavy v západní Evropě nebo červnová vedra na severozápadě amerického kontinentu. Obě události si vyžádaly stovky životů. V posledních desetiletích vědci přesto varovali, že rychle se oteplující klima přinese prudší srážky a ničivější vlny veder.

Počítače, s nimiž vědci pracují, nejsou dostatečně výkonné na to, aby přesně předpověděly závažnost extrémních výkyvů počasí. Experti proto vyzývají vlády, aby velkoryse investovaly do sdíleného superpočítače, který potřebné výpočty zvládne.

„Měli bychom být znepokojeni, protože modely Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) prostě nejsou dost dobré,“ domnívá se bývalá vedoucí pracovnice britské národní meteorologické služby Julia Slingová. Podle ní je potřeba pro výpočet počasí mezinárodní středisko.

Výpočetní kapacita nestačí

„Dokud středisko nebudeme mít, budeme dál podceňovat intenzitu a četnost extrémů a jejich čím dál tím více bezprecedentní podstatu,“ dodala vědkyně. Cena takového superpočítače by se podle ní pohybovala ve stovkách milionů liber – v porovnání s vyčíslením škod budoucích katastrof jde však o zanedbatelnou částku.

Slingová a další vědci se shodují, že změny klimatu jsou naléhavým problémem. Vyučující na Oxfordské univerzitě Tim Palmer si však není jist: „Je nemožné určit, jak naléhavé to je, protože k odpovědi na takovou otázku nemáme dostatečné nástroje. Pokud máme přijít s klimatickými modely, které budou přesně simulovat extrémní výkyvy klimatu, jako byla vedra v Kanadě, potřebujeme závazek a vizi v rozsahu (evropské laboratoře) CERN,“ dodává Palmer.

Jak časté budou extrémy? Nevíme

Jedním z cílů těchto klimatických modelů je určit, zda Severní Amerika nebo Německo mohou extrémy jako vedra a záplavy očekávat každých dvacet, deset nebo pět let – či dokonce každoročně. Taková míra přesnosti teď není možná.

Ničivé bouře z posledních dnů následované povodněmi v Evropě zasáhly Německo, Belgii, Nizozemsko či Lucembursko a Švýcarsko. Nejhorší situace je v Německu, kde celkový počet mrtvých překročil stovku, tisíce lidí se stále pohřešují. Červnová rekordní vlna veder na severozápadě USA a v Kanadě si vyžádala stovky životů. Obec Lytton severovýchodně od Vancouveru dokonce naměřila kanadský rekord 49,6 stupně Celsia.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
včera v 13:54

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
včera v 11:44

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
včera v 10:47

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24
Načítání...