Před 65 lety spustili první jadernou elektrárnu, která dodávala elektřinu do domácností. Byla vzorem i pro Černobyl

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Asi sto kilometrů jihozápadně od Moskvy leží atomová elektrárna Obninsk, první jaderné zařízení, které lidem dodávalo energii. Bylo spuštěno přesně před 65 lety – 27. června 1954 v 17.45.

Reaktory, které vyráběly elektřinu, sice existovaly už dříve, ale právě Obninsk byl první, jenž energii posílal do běžné sítě. Plán na vznik této elektrárny se poprvé objevil roku 1950, o rok později se už začalo stavět. Místo projektanti vybrali pro jeho blízkost sovětskému vojenskému jadernému výzkumu a také díky nedalekým detenčním táborům, kde Sověti využívali znalosti zajatců z nacistického Německa.

Obninská elektrárna měla výkon pouhých 5 MW, pro srovnání výkon Temelína je ‎2110 MW.

Jak funguje jaderná elektrárna

Projekt dostal za úkol inženýr Nikolaj Dolležal z Ukrajiny – toto jméno zní českým uším povědomě a není to náhoda, jeho předkové opravdu pocházeli z českých zemí. Vytvořil reaktor, který dostal jméno RBMK, česky kanálový reaktor velkého výkonu. Obninsk fungoval v takzvaném dvouokruhovém uspořádání – podobně jako elektrárna Temelín.

V primárním okruhu se energie z rozpadu jader mění na energii tepelnou. Ohřeje se tak voda v reaktoru, která putuje do parogenerátoru. To je místo, kde se primární a sekundární okruh propojují. Horká voda z reaktoru předá teplo vodě ze sekundárního okruhu a ta se mění na páru, která roztáčí turbínu. Energie, jež se v turbíně vytvoří, se v generátoru mění na elektřinu a přes transformátory vstupuje do elektrické sítě.

Voda je proto pro elektrárnu nepostradatelná – třeba pro provoz Temelína jsou každou sekundu potřeba tři litry vody. Ta zaprvé ve formě páry roztáčí turbínu a zadruhé slouží jako chlazení celého zařízení. K tomu se používají speciální věže – a právě ty jsou viditelným symbolem jaderných elektráren. To, co z nich vidíme stoupat, je vodní pára, ve které nejsou žádné škodlivé látky.

Obninsk se stal vzorem pro další sovětské jaderné elektrárny, celkem se stavělo 25 reaktorů typu RBMK, deset z nich je ještě v provozu. Patřily mezi ně také všechny reaktory v Černobylu.

Jak získal Sovětský svaz náskok

Vůbec první jaderný reaktor byl spuštěn 12 let před Obninskem, v Chicagu. Přesto Spojené státy svou vlastní jadernou elektrárnu dodávající elektřinu do sítě spustily až tři roky po Obninsku. „Byl to reaktor, který původně pro americkou jadernou ponorku Nautilus navrhla a vyrobila firma Westinghouse,“ popsala jaderná fyzička Dana Drábová.

A čím si vysvětluje sovětský náskok? „Ve Spojených státech jsou všechny elektrárenské společnosti soukromé, takže vládě Spojených států trvalo poměrně dlouho je přesvědčit, že mírové využití jádra je ta správná cesta,“ uvedla ve Studiu 6 Drábová.

Souboj o prvenství v mírovém využití jaderné energie byl podle Drábové podobný zápolení o vesmír. Sovětský svaz měl ale silnější motivaci než USA – nedařilo se mu zásobovat své obyvatelstvo, takže energii a suroviny vyměňoval za plodiny.

Elektrárna Obninsk dodávala elektřinu do sítě jen asi pět let, pak se z ní stalo středisko výzkumu. Úplně přestala fungovat v roce 2002, tedy 48 let po spuštění. O dva roky později byl reaktor prohlášen za památku a dnes je otevřený pro návštěvníky. V provozu zůstala jen jedna část elektrárny – místnost, ze které se kontrolují vnitřní prostory budovy a grafit v reaktoru.

Jaderné rekordy

Po celém světě dnes funguje přes 400 jaderných elektráren. Nejvíc jich je ve Spojených státech, Francii a Japonsku. Tam mají i nejvýkonnější jadernou elektrárnu světa – vyrobí asi čtyřikrát víc energie než Temelín. Ten přitom spolu s jadernou elektrárnou v Dukovanech zajišťuje přibližně třetinu celkové výroby elektřiny v Česku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Napoleonův tajný dopis z roku 1809 dešifrovala AI za pár hodin

Když francouzský císař Napoleon Bonaparte nařídil sepsat válečný dopis v šifře, vznikla hádanka, která byla nevyřešená více než 200 let. Dokud ji umělá inteligence (AI) nerozluštila během několika hodin. Ať už jde o dešifrování korespondence nebo o to, aby promluvily starověké ohořelé papyry, AI otevírá nové cesty pro historický výzkum, napsala agentura AFP.
před 8 hhodinami

Nejstarší vražda? Archeologové popsali neandertálce zabitého před 75 tisíci lety

Kruhový otvor v lopatce neandertálce, jehož kosti vědci našli v jeskyni v iráckém Kurdistánu, může být nejstarším známým příkladem úmyslného zabití člověka jiným člověkem. Podle nové studie se to stalo asi před 75 tisíci lety.
před 16 hhodinami

Ruská ornitoložka má strávit léta v trestanecké kolonii. Za pětistovku pro neziskovku

Ruská vědkyně Sofja Rozenfeldová se dostala do problémů poté, co odjela na expedici do Arktidy. Nechala běžet automatické platby pro neziskovou organizaci spojenou s opozicí, kterou mezitím ruské úřady prohlásily za extremistickou. Expertka poté byla odsouzena za podporu extremistického hnutí.
včera v 12:53‌‌

Hurikán Simon rozvibroval atmosféru desítky kilometrů nad Zemí

Hurikán Simon způsobil nejen velké škody v Mexiku, ale také se projevil mnohem výš. Podle pozorování NASA rozkmital atmosféru asi osmdesát kilometrů na povrchem tak, že vyvolal jev známý jako atmosférické gravitační vlny.
včera v 11:17‌‌

Astronomové spustili teleskopy, které mají pátrat po největších tajemstvích kosmu

Na Kanárských ostrovech slavnostně zahájila provoz čtveřice velkých teleskopů LST (Large-Sized Telescope). Stojí na observatoři Roque de los Muchachos na ostrově La Palma a tvoří základ severní části budoucí největší observatoře pro hledání kosmického gama záření na světě.
včera v 10:50‌‌

AI může pomoci ptákům objevit ztracené melodie

Umělá inteligence a nahrávky zpěvu by mohly pomoci ohroženým druhům ptáků znovu se naučit melodie, které v jejich populacích postupně zanikají. Ukazuje to pokus v argentinském Buenos Aires, kde se podařilo obnovit jednu z téměř zapomenutých „písní“ místního druhu strnadce ranního.
včera v 06:30‌‌

U pobřeží Turecka našli dosud nejstarší pozůstatky lodi

Lidé se plavili po Středozemním moři už před skoro pěti tisíci lety, naznačuje nový archeologický objev. Nedaleko tureckého ostrova se našel vrak starověké lodi, který přepisuje dějiny mořeplavby.
15. 10. 2026‌‌

Česko je třetí na světě v počtu transplantací. Pokrok za dvacet let je obrovský, říká lékařka

Tématu transplantací se lékařka Silvie Rajnochová-Bloudíčková věnuje celý svůj profesní život. V rozhovoru pro ČT24 vysvětluje, že za dvacet let doznal obor obrovského pokroku, a přibližuje, jak vypadá budoucnost pro lidi, kteří jednou budou potřebovat nové orgány.
15. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.