Pravěké hyeny lovily i na Sibiři. Byly zřejmě rychlé jako gepard

Moderní hyeny jsou spojené s Afrikou. Nové výzkumy ale potvrzují, že tato zvířata žila i v mnohem odlišnějším prostředí, například v ledem sevřené Arktidě. Hyeny navíc nepožíraly mršiny, ale aktivně lovily.

Výzkum zveřejněný v odborném časopise Open Quaternary poprvé popsal, jak vypadal život těchto zvířat v ledovém prostředí zmrzlé Arktidy.

Vědci vycházeli z nálezu dvou pozoruhodných zubů nalezených v Yukonu. Pečlivá analýza ukázala, že se jednalo o zuby dvou pravěkých „sprintujících hyen“ – tedy zvířat, která dostala jméno Chasmaporthetes. Tento druh byl poprvé popsán v sedmdesátých letech dvacátého století, ale teprve nyní vědci poprvé řádně určili, o jakého tvora se jedná.

Nový objev zaplňuje mezeru v poznání života i evoluce hyen. Zkameněliny těchto zvláštních hyen byly totiž dříve nalezeny v Mongolsku a na území Spojených států – ale doposud chyběly důkazy z míst mezi těmito lokacemi.

Podle vědců se zřejmě pravěké hyeny pohybovaly z Asie do Ameriky přes tehdy ještě zamrzlou Beringovu úžinu. V Americe pak postupovaly dále na jih, jejich pozůstatky byly nalezené až na území dnešního Mexika.

„Je úžasné představit si, jak tyto hyeny žily v drsných podmínkách nad polárním kruhem v době ledové,“ uvedl jeden z autorů práce, Grant Zazula. „Hyeny Chasmaporthetes zřejmě lovily stáda karibu a koní, nebo se krmily na mrtvých tělech mamutů,“ dodává vědec. Nalezené pozůstatky pocházejí zřejmě z doby mezi 850 tisíci až 1,4 miliony lety před naším letopočtem.

Pravěké hyeny byly velmi rychlí lovci

V současné době žijí na Zemi už jen čtyři druhy hyen. Tři z nich se živí primárně mršinami, výjimkou je hyenka hřivnatá, která se specializuje na termity – ti tvoří její jedinou potravu. 

Pravěké hyeny tvořily mnohem pestřejší skupinu. Právě Chasmaporthetes je ukázkou jejich tehdejší odlišnosti. Jejich končetiny byly dlouhé a štíhlé jako nohy dnešních gepardů a také ve tváři zřejmě připomínaly víc kočkovité kočky než dnešní hyeny.

Vědci soudí, že se jednalo o velmi rychlé obratné lovce, jejichž hlavními konkurenty tehdy byly v Evropě a Asii především obrovští gepardi a hlavní kořistí gazely a antilopy. Po migraci do Ameriky se staly více robustními a zřejmě lovily větší kořist.  Vymřely tam ale ještě předtím, než dorazili z Asie první lidé – zřejmě v době před asi 500 tisíci lety. Příčina je zatím neznámá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hladiny oceánů stouply víc, než se předpokládalo, dokazuje výzkum

Nová studie, která vyšla v odborném časopise Nature, ukazuje, že hladina moře podél pobřeží po celém světě je výrazně vyšší, než se dosud předpokládalo. V některých místech dokonce téměř o jeden metr – podle autorů svět podceňuje rozsah této hrozby i rychlost změn.
před 15 hhodinami

Vědci popsali, jak Mars zasáhla superbouře, která na Zemi způsobila polární záři

Co se stane, když sluneční superbouře zasáhne Mars? Díky orbitálním sondám Evropské kosmické agentury (ESA) to nyní víme – poruchy kosmických lodí a nadměrné nabití horní atmosféry. Detaily toho, jak setkání kosmické superbouře a Marsu vypadalo, teď astronomové popsali v odborném časopise Nature Communications.
6. 3. 2026

Američané vyzkoušeli klimatické inženýrství v oceánu. Fungovalo bez problémů

Tým oceánologů a klimatologů vyzkoušel u amerického pobřeží, jestli by se dala chemie využít na snížení množství oxidu uhličitého v mořské vodě, aniž by to uškodilo zvířatům a rostlinám. Podle zprávy o výsledcích experiment proběhl bez chyby.
6. 3. 2026

Vědci z Liberce vyvinuli zubní nanonit ke snížení rizika parodontózy

Probiotickou zubní nanonit, která může snížit riziko parodontózy, vyvinul tým vědců Technické univerzity v Liberci ve spolupráci s lékaři a odborníky z několika českých institucí. Nový typ zubní nitě je na světě unikátem, obsahuje živé probiotické kultury, které mají pomáhat potlačovat bakterie spojené se záněty dásní, a mohou tak přispět k prevenci parodontitidy.
6. 3. 2026

VideoZa úbytek ptactva může intenzivní zemědělství, ukazuje nový výzkum

Množství ptactva klesá v Severní Americe plošně a čím dál rychleji. Takové jsou závěry nového výzkumu, podíleli se na něm i čeští vědci. Na vině je podle výzkumníků intenzivní celoroční zemědělství na velké ploše i používání speciálních hnojiv a pesticidů. S pomocí tisíců lokálních výzkumů vědci zjistili, že v Severní Americe létá o miliardy ptáků méně než před několika desítkami let. Podobné trendy je ale podle expertů možné sledovat i na českých polích nebo v českých lesech.
6. 3. 2026

Stalinův Velký teror stál život stovky Čechů. Historici popsali jejich osudy

Když režim Josifa Stalina zabíjel v Sovětském svazu statisíce lidí, neumírali jen Rusové. Procesy těžce dopadly i na Čechy, kteří v SSSR žili, popsal v rozhovoru pro Českou televizi historik Adam Hradilek, který o tomto tématu napsal knihu.
6. 3. 2026

Alternativní medicína proti rakovině nepomáhá. Ani v kombinaci s moderní léčbou

Lidé, kteří kombinují alternativní metody s těmi, jež přináší moderní lékařství, mají nižší pravděpodobnost přežití rakoviny než ti, kteří se léčí jen klasicky. Prokázal to americký výzkum na více než dvou milionech pacientkách.
5. 3. 2026

Íránský jaderný program spustily západní země. Hrozbou se stal až s ajatolláhy

Už třetinu století čelí Írán podezření, že se snaží získat jadernou zbraň. Obávají se toho nejen velké západní velmoci a Izrael, ale také – a možná ještě víc – jeho sousedé. Jeho snaha o ovládnutí energie z jádra začala ještě v době, kdy ajatolláhové Persii nevládli.
5. 3. 2026
Načítání...