Pravěké hyeny lovily i na Sibiři. Byly zřejmě rychlé jako gepard

Moderní hyeny jsou spojené s Afrikou. Nové výzkumy ale potvrzují, že tato zvířata žila i v mnohem odlišnějším prostředí, například v ledem sevřené Arktidě. Hyeny navíc nepožíraly mršiny, ale aktivně lovily.

Výzkum zveřejněný v odborném časopise Open Quaternary poprvé popsal, jak vypadal život těchto zvířat v ledovém prostředí zmrzlé Arktidy.

Vědci vycházeli z nálezu dvou pozoruhodných zubů nalezených v Yukonu. Pečlivá analýza ukázala, že se jednalo o zuby dvou pravěkých „sprintujících hyen“ – tedy zvířat, která dostala jméno Chasmaporthetes. Tento druh byl poprvé popsán v sedmdesátých letech dvacátého století, ale teprve nyní vědci poprvé řádně určili, o jakého tvora se jedná.

Nový objev zaplňuje mezeru v poznání života i evoluce hyen. Zkameněliny těchto zvláštních hyen byly totiž dříve nalezeny v Mongolsku a na území Spojených států – ale doposud chyběly důkazy z míst mezi těmito lokacemi.

Podle vědců se zřejmě pravěké hyeny pohybovaly z Asie do Ameriky přes tehdy ještě zamrzlou Beringovu úžinu. V Americe pak postupovaly dále na jih, jejich pozůstatky byly nalezené až na území dnešního Mexika.

„Je úžasné představit si, jak tyto hyeny žily v drsných podmínkách nad polárním kruhem v době ledové,“ uvedl jeden z autorů práce, Grant Zazula. „Hyeny Chasmaporthetes zřejmě lovily stáda karibu a koní, nebo se krmily na mrtvých tělech mamutů,“ dodává vědec. Nalezené pozůstatky pocházejí zřejmě z doby mezi 850 tisíci až 1,4 miliony lety před naším letopočtem.

Pravěké hyeny byly velmi rychlí lovci

V současné době žijí na Zemi už jen čtyři druhy hyen. Tři z nich se živí primárně mršinami, výjimkou je hyenka hřivnatá, která se specializuje na termity – ti tvoří její jedinou potravu. 

Pravěké hyeny tvořily mnohem pestřejší skupinu. Právě Chasmaporthetes je ukázkou jejich tehdejší odlišnosti. Jejich končetiny byly dlouhé a štíhlé jako nohy dnešních gepardů a také ve tváři zřejmě připomínaly víc kočkovité kočky než dnešní hyeny.

Vědci soudí, že se jednalo o velmi rychlé obratné lovce, jejichž hlavními konkurenty tehdy byly v Evropě a Asii především obrovští gepardi a hlavní kořistí gazely a antilopy. Po migraci do Ameriky se staly více robustními a zřejmě lovily větší kořist.  Vymřely tam ale ještě předtím, než dorazili z Asie první lidé – zřejmě v době před asi 500 tisíci lety. Příčina je zatím neznámá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nadměrný čas u videoher může podle studie vytlačovat zdravé návyky

Dlouhé hraní videoher není zdravé, tvrdí článek, který vyšel v odborném časopise Nutrition. A nejde jen o tvrzení – studie přináší důkazy o tom, co konkrétně je rizikové a od jakého času tráveného touto aktivitou to začíná být hrozbou pro zdraví.
před 9 hhodinami

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
včera v 14:22

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
včera v 13:00

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
včera v 11:00
Načítání...