Moderní hyeny jsou spojené s Afrikou. Nové výzkumy ale potvrzují, že tato zvířata žila i v mnohem odlišnějším prostředí, například v ledem sevřené Arktidě. Hyeny navíc nepožíraly mršiny, ale aktivně lovily.
Pravěké hyeny lovily i na Sibiři. Byly zřejmě rychlé jako gepard
Výzkum zveřejněný v odborném časopise Open Quaternary poprvé popsal, jak vypadal život těchto zvířat v ledovém prostředí zmrzlé Arktidy.
Vědci vycházeli z nálezu dvou pozoruhodných zubů nalezených v Yukonu. Pečlivá analýza ukázala, že se jednalo o zuby dvou pravěkých „sprintujících hyen“ – tedy zvířat, která dostala jméno Chasmaporthetes. Tento druh byl poprvé popsán v sedmdesátých letech dvacátého století, ale teprve nyní vědci poprvé řádně určili, o jakého tvora se jedná.
Nový objev zaplňuje mezeru v poznání života i evoluce hyen. Zkameněliny těchto zvláštních hyen byly totiž dříve nalezeny v Mongolsku a na území Spojených států – ale doposud chyběly důkazy z míst mezi těmito lokacemi.
Podle vědců se zřejmě pravěké hyeny pohybovaly z Asie do Ameriky přes tehdy ještě zamrzlou Beringovu úžinu. V Americe pak postupovaly dále na jih, jejich pozůstatky byly nalezené až na území dnešního Mexika.
„Je úžasné představit si, jak tyto hyeny žily v drsných podmínkách nad polárním kruhem v době ledové,“ uvedl jeden z autorů práce, Grant Zazula. „Hyeny Chasmaporthetes zřejmě lovily stáda karibu a koní, nebo se krmily na mrtvých tělech mamutů,“ dodává vědec. Nalezené pozůstatky pocházejí zřejmě z doby mezi 850 tisíci až 1,4 miliony lety před naším letopočtem.
Pravěké hyeny byly velmi rychlí lovci
V současné době žijí na Zemi už jen čtyři druhy hyen. Tři z nich se živí primárně mršinami, výjimkou je hyenka hřivnatá, která se specializuje na termity – ti tvoří její jedinou potravu.
Pravěké hyeny tvořily mnohem pestřejší skupinu. Právě Chasmaporthetes je ukázkou jejich tehdejší odlišnosti. Jejich končetiny byly dlouhé a štíhlé jako nohy dnešních gepardů a také ve tváři zřejmě připomínaly víc kočkovité kočky než dnešní hyeny.
Vědci soudí, že se jednalo o velmi rychlé obratné lovce, jejichž hlavními konkurenty tehdy byly v Evropě a Asii především obrovští gepardi a hlavní kořistí gazely a antilopy. Po migraci do Ameriky se staly více robustními a zřejmě lovily větší kořist. Vymřely tam ale ještě předtím, než dorazili z Asie první lidé – zřejmě v době před asi 500 tisíci lety. Příčina je zatím neznámá.
