Praváci z pravěku. Vědci řeší, kdy začali lidé využívat hlavně jednu ruku

V současnosti je na světě asi deset procent levorukých lidí a svůj Mezinárodní den leváků slaví právě 13. srpna. V minulosti ale převaha praváků nebyla zdaleka tak běžná a zřejmě existovaly i časy, kdy se u našich předků levo- nebo pravorukost vůbec nevyskytovala.

Otázka, proč vlastně existují leváci a praváci, stále nezná dokonalou odpověď. Přestože je mnoho hypotéz a teorií, mají stejně zastánců jako odpůrců. Problém je nejenom nedostatek důkazů, ale také rozmanitost problému i to, jak odlišně ho příroda řeší.

Přírodovědci prokázali, že například papoušci kromě zobáku k různým aktivitám používají spíše levý pařátek, u koček se dominantní končetina liší podle pohlaví. A nejbližší příbuzní člověka, lidoopi, zase žádnou končetinu neupřednostňují.

Podobně jako biologie moc nepomáhá ani genetika. Ještě nedávno se ani netušilo, zda je tato vlastnost dědičná, nebo ne. Nejnovější studie na dvojčatech ale ukazují, že levorukost nepochybně dědičná je, ovšem ne zcela triviálním způsobem.

„Jeden levák se oproti jinému levákovi může lišit v míře své levorukosti, levoruký člověk také nemusí mít zároveň dominantní levou nohu, levé oko,“ uvádí antropoložka Linda Horníková v odborném časopise Živá archeologie. „Navíc více než polovina potomků levorukých rodičů jsou praváci, a dokonce bylo zjištěno, že 18 procent jednovaječných dvojčat nemá shodnou dominanci jedné ruky,“ dodává vědkyně.

Tři teorie

Vědci pracují v současné době se třemi hlavními teoriemi o původu leváctví a všechny shodně hledají jeho kořeny až na úsvitu člověka, v době, kde se stával inteligentním. Proč? Protože opice a lidoopi ještě nejsou dominantní na některou ruku, ale dnešní člověk už ano. Změna se tedy musela odehrát někdy v té době.

Sluneční teorie říká, že při pohledu na sever je pravá ruka ta, která směřuje k východu Slunce. A protože bylo Slunce a den vůbec považováno za dobré, byla i pravá ruka považována za tu lepší a stala se tedy dominantní. Problém této úvahy spočívá v tom, že naši předkové vlastně neměli velký důvod upřednostňovat pohled na sever před pohledem k jihu a taky řada starověkých map byla orientována na jih.

Teorie meče vychází z toho, že lidské srdce leží více v těle tak, že se více vyplatí hlídat si ho štítem v levé ruce. Druhá ruka tedy musí ovládat zbraň, ať už je to meč, sekera nebo kopí – a protože je zbraň na ovládání složitější než štít, stala se pravá ruka tou šikovnější.

I tato hypotéza má ovšem řadu slabin, třeba už jen tu, že útočit na srdce je složité a vlastně i zbytečné, protože k vyřazení protivníka je řada jiných míst, kde je úder podobně smrtící, čili krk, hlava nebo široké tepny na končetinách. Ještě slabším místem hypotézy je pak praváctví žen, které bojovaly spíše výjimečně.

Teorie řeči upozorňuje na to, že pravá ruka mohla být ve skutečnosti jen jakousi znouzectností. Člověka člověkem totiž udělal vývoj strukturované řeči, a ta se vyvinula v lidském mozku zejména v jeho levé polovině. Neví se sice přesně proč, ale tyto dispozice mohly vést k tomu, že vznikla nějaká souvislost mezi touto pokročilou schopností a jinými vyspělými dovednostmi spojenými s jemnou motorikou.

Pravěká změna

Archeologové a antropologové mají řadu důkazů o tom, že na úsvitu lidstva to bylo s leváctvím a praváctvím značně složité.

Jedním ze zajímavých důkazů nástupu praváctví je tvar lebek u neandtálců. Jejich mozkovny naznačují, že už u nich existovala dominance pravačky.

Ještě zajímavější svědectví dávají vědcům jeskynní malby, respektive otisky lidských rukou na stěnách pravěkých jeskynní. Francouzští vědci prostudovali přibližně pět stovek známých otisků rukou z šestadvaceti nejznámějších jeskyní Francie a Španělska. Podle výsledků se zdá, že asi 23 procent autorů mohlo být levorukých.

„Což se neuvěřitelně shoduje s výsledkem 22,9 procenta, který výzkumníkům vyšel i při testování 179 současných francouzských studentů, kteří měli za úkol vytvářet negativní otisk své jedné ruky. Přitom levou rukou psalo z testované skupiny necelých devět procent účastníků experimentu,“ uvádí Linda Horníková ve výše zmíněném článku. To by naznačovalo, že už v době kamenné bylo leváků podobné množství jako nyní.

A asi nejpřesvědčivějším důkazem, že leváci byli mezi lidmi od pravěku, jsou pazourkové nástroje, které byly vyrobené tak, že seděly v ruce lépe levákovi. Je to doložená například u srpů, kde se to dá snadno poznat. Zajímavé je, že jedenáctiprocentní podíl nástrojů pro leváky pochází i z jednoho z vůbec nejstarších nalezišť světa, které je staré asi milion let a nachází se v Keni.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Univerzita Karlova láká mladé vědce zpátky domů

Země jako Česko mají s vědou spoustu problémů. Jsou sice dost bohaté na to, aby nechaly studenty získat velmi kvalitní vzdělání, a dokonce jim mnohdy dopomohou i k zisku toho špičkového v zahraničí. Jenže pak už chybí prostředky pro to, aby se tito nadějní mladí vědci vrátili a své znalosti využívali dál „doma“, kde z toho bude mít Česko největší prospěch. Řešit se to snaží Univerzita Karlova.
před 9 hhodinami

Fyzicky silnější ženy mají více sexuálních partnerů, odhalil výzkum

Když vědci ověřovali platnost známé teorie o tom, že silnější muži mívají i více sexuálních partnerek, narazili na něco nečekaného. Ukázalo se totiž, že stejná úměra se týká i žen.
před 10 hhodinami

Zemřel Ivan Holoubek, vědec, který chránil českou přírodu před chemií

V noci na pondělí zemřel emeritní profesor Masarykovy univerzity v Brně Ivan Holoubek. Bylo mu 73 let. Holoubek byl jedním ze zakladatelů centra Recetox spadajícího pod univerzitu, které se zabývá environmentálními a zdravotními riziky souvisejícími s chemickými látkami. Od roku 1990 byl téměř čtvrt století jeho ředitelem. Za rok 2016 dostal Cenu města Brna.
před 13 hhodinami

Žraloci žijící na volném moři mizí. Za půlstoletí jich ubyly skoro tři čtvrtiny

Populace žraloků na volném moři klesla od roku 1970 téměř o tři čtvrtiny – konkrétně o 71 procent. Hlavní příčinou je podle nové studie nadměrný rybolov, kvůli němuž hrozí většině těchto predátorů vyhynutí.
před 14 hhodinami

Vědci laserem rekonstruovali staletí stará tetování mumií

Mezinárodní tým vědců poprvé pomocí laserů odkryl tetování stovky let starých mumií v Peru. Paprsky odhalily nesmírně složité vzory. Až doposud nebylo možné si tuto uměleckou formu původních obyvatel Ameriky prohlédnout. Nový objev podle autorů ukazuje, jak vysoká byla úroveň dovedností tamních umělců.
před 15 hhodinami

Nadace Neuron ocenila chemika Jungwirtha nebo učitele Černého

Hlavní cenu Nadace Neuron za celoživotní přínos vědě získal při ceremoniálu v Národním muzeu fyzikální chemik Pavel Jungwirth. Letos poprvé vědecká rada udělila ocenění také za rozvíjení lásky k vědě. Jeho držitelem se stal pedagog a popularizátor vědy Jan Černý. Cena za propojení vědy a byznysu byla udělena start-upu SophoMer, který vyvinul syntetický materiál zlepšující kvalitu diagnostických testů. Oceněno bylo i sedm mladých nadějných vědců. Nadace laureátům rozdala dohromady 7 milionů korun.
19. 1. 2025Aktualizováno19. 1. 2025

Již nelze poznat, kdy je obraz vygenerovaný AI, míní expert

Čipy používané v oblasti umělé inteligence se dají přirovnat k lidskému mozku, popsal v pořadu 90' ČT24 Vladimír Janíček z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického (ČVUT). „Bavíme se o něčem, co je na špičce výkonu,“ dodal. Umělá inteligence se v posledních měsících nesmírně posunula, podle expertů se u výtvorů vytvořených kvalitní technologií nedá určit, zda je vytvořila právě AI. „Musíme si zvyknout, že technologie změní způsob, jakým věci kolem sebe vidíme,“ míní ředitel spolku prg.ai Lukáš Kačena.
18. 1. 2025

Archeologové v Pompejích objevili luxusní soukromé lázně

Archeologové v Pompejích objevili přepychové soukromé lázně, možná největší, jaké tam kdy našli. Lázně tvoří čtyři bohatě zdobené místnosti, jednu služební místnost a velký bazén. Podle archeologů jde o objev století, napsal server BBC.
17. 1. 2025
Načítání...