Potvrzeno: Údery do hlavy jsou rizikovým faktorem pro vznik Alzheimerovy choroby

Souvislost mezi zraněním mozku a pozdějším nástupem onemocnění jako Alzheimerova choroba a jiné formy demence odhalila mladá vědkyně Valentina Lacovich z Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně (ICRC).

Příčiny těchto chorob ani efektivní způsob jejich léčby nejsou dosud plně známy, uvedla mluvčí nemocnice Petra Veselá. Podle ní nové poznatky poslouží k dalšímu výzkumu a v budoucnu mohou mít přínos i pro léčbu.

Nahrávám video

Lacovich dostala za výzkum vztahu mezi poraněním hlavy a pozdějším nástupem neurodegenerativních onemocnění cenu Mezinárodní společnosti na podporu výzkumu Alzheimerovy choroby. „Je známo, že propuknutí Alzheimerovy choroby nějak souvisí s hromaděním beta-amyloidu a tau proteinu v mozku, které blokují přenos informací mezi strukturami mozku zvanými axony. Není však známo, proč se tyto proteiny začnou v mozku hromadit,“ řekla Valentina Lacovich.

Nárazy do hlavy zvyšují riziko

Proto se tomu věnovala více. „Zkoumali jsme, zda poranění mozku a začátek hromadění těchto proteinů spolu nějak přímo souvisí. Ukázalo se, že ano. Opakovaná poranění mozku například při nárazu hlavou vedou s určitým časovým zpožděním k vyšší produkci a hromadění amyloidních prekurzorových proteinů v mozku a ty poté s dalším časovým zpožděním vedou ke zvýšenému riziku vzniku Alzheimerovy choroby,“ uvedla Lacovich.

Výzkum se uskutečnil v laboratoři ICRC na modelu neuronů získaných z lidských kmenových buněk. „Porovnal se s modelem mozkových poranění na myších modelech, aby bylo možné závěry z buněčných kultur porovnat s výsledky pokusů na živých modelech,“ doplnila Veselá.

Podle ředitele Mezinárodního centra klinického výzkumu Gorazda B. Stokina jsou Alzheimerova choroba a demence jednou ze základních výzev současného medicínského výzkumu. „Vzhledem k tomu, že společnost ve většině zemí světa stárne, roste procento lidí trpících těmito nemocemi. Tím také rostou náklady na ošetřování. Platí je pojišťovny, stát i rodiny pacientů. V budoucnu budou tyto nemoci jedním z hlavních problémů zdravotnictví a sociálních služeb,“ doplnil ředitel nemocnice Martin Pavlík.

Podle Světové zprávy o Alzheimerově chorobě je na světě skoro 50 milionů lidí s Alzheimerem nebo jinou formou demence. V roce 2030 se očekává zhruba 75 milionů nemocných.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 9 hhodinami

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 10 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 12 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 12 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 16 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 18 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
3. 6. 2026

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
3. 6. 2026
Načítání...