Wroclaw - Přesné příčiny nemoci mozku způsobující u desítek milionů lidí předčasnou demenci zatím nikdo neobjevil. Neexistuje proti tomu zatím ani žádný lék. Znám je však německý psychiatr a neuropatolog, který změny v mozkové kůře jako první objevil a popsal. Povedlo se mu to již na počátku předminulého století. Alois Alzheimer, po němž je nemoc pojmenována, zemřel 19. prosince 1915 ve slezské Vratislavi na selhání srdce.
Alzheimer se narodil v malém bavorského městečku Merkbreit, kde jeho otec působil jako notář. Studoval medicínu na univerzitách v Berlíně a Würzburgu, přičemž na té druhé v roce 1887 získal lékařský titul. Hned další rok strávil mladý lékař pět měsíců prací v psychiatrické léčebně ve Frankfurtu nad Mohanem, když pomáhal nemocným ženám na zdravotních cestách. Právě zde nejspíše v Alzheimerovi vzrostl zájem o psychiatrii a zejména o neuropatologii.
V sanatoriu pro „šílence a epileptiky“ se seznámil s uznávaným neurologem Franzem Nisslem, s nímž spojil více než dvanáct let svého profesionálního života. Společně se pustili do experimentálního studia anatomie a poruch mozkové kůry a do zkoumání reakce mozkových buněk na různé podněty, své hypotézy si rovněž ověřovali na pacientech domovského ústavu. Z frankfurtského sanatoria Alzheimer odešel do Heidelbergu, aby se posléze usadil na univerzitní psychiatrické klinice v Mnichově - v té době věhlasném pracovišti, kde se scházely ty největší kapacity německé psychiatrie.
Mozek Augusty D.
Na vědecké konferenci v roce 1906 představil Alzheimer kolegům případ psychicky narušené ženy, která zemřela ve svých pětapadesáti letech. Augusta Deterová se postupně nebyla schopna starat sama o sebe, avšak zároveň odmítala pomoc ostatních. Po hospitalizaci se u ní dále objevila dezorientace, zhoršená paměť nebo problémy se čtením a psaním. Symptomy se postupně zhoršovaly, až do té míry, kdy propukly halucinace a celkové omezení vyšších mentálních funkcí.
Posmrtné vyšetření mozku poté ukázalo, že mozková kůra pacientky byla mnohem tenčí, než je to obvyklé u zdravých. Alzheimer navíc na mozku zjistil i další dvě abnormality. Byl to jednak takzvaný senilní plak, který bývá diagnostikován u mnohem starších pacientů, ale také pozměněná struktura buněk v mozkové kůře. Taková spletitost nervů nebyla nikdy dříve popsána, a proto především tato abnormalita definovala nový druh onemocnění.
Presenilní demence má jméno Alzheimer
Vzhledem k nízkému věku pacientky byla choroba nejdříve Alzheimerem považována za jednu z forem presenilní demence, nyní se však objevuje především u lidí starších 65 let. V roce 1910 byly popsané poruchy mozku způsobující demenci nakonec pojmenovány po jejich objeviteli, vešla tak ve známost Alzheimerova choroba. Sám vědec se o to zasloužil provedením stovek pitev a rozborů mozkových tkání, proslul rovněž jako expert na práci s mikroskopem, jehož vývoj byl dosud ještě v plenkách.
Přestože byla Alzheimerova choroba odhalena před více než sto lety, dosud se nepodařilo zjistit, co přesně degenerativní změny v mozkových buňkách způsobuje. V České republice tímto postižením trpí přibližně 120 tisíc lidí. Celkově jich je ve světě na 37 milionů, přičemž počet se neustále zvyšuje. Na Alzheimerovu chorobu zemřela řada známých osobností, například herci Rita Hayworthová a Charles Bronson, brazilský fotbalista Leonidas nebo bývalý americký prezident Ronald Reagan.
Po většinu své vědecké kariéry v Mnichově Alois Alzheimer vyučoval na klinice. Studenti jeho přednášky milovali. Vždy na něj vzpomínali, jak pobíhá po laboratoři mezi mikroskopy a za sebou zanechává stopu popela z doutníku, který neodložil ani při experimentech. Nikdy o svých výzkumech nevydal soubornou knihu, ale pracoval na rukopise pro vysokoškolskou učebnici s názvem Die Anatomie der Geisteskrankheiten (Anatomie duševních nemocí).
