Polský hrdina boje za nezávislost USA byl asi žena či intersexuál. Prokázal to výzkum jeho ostatků

Hrdina boje za nezávislost Spojených států amerických Casimir Pulaski mohl být ve skutečnosti ženou či intersexuálem, tedy jedincem, který anatomicky vykazuje znaky obou pohlaví. Vyplývá to z nové studie amerických vědců, kteří zkoumali ostatky varšavského rodáka, jenž zahynul na následky zranění z bitvy v roce 1779.

Casimir Pulaski, který se narodil v roce 1745 do polské šlechtické rodiny jako Kazimierz Michal Wladyslaw Wiktor Pulaski, bojoval v Polsko-litevské unii proti rostoucímu vlivu Ruska. Po vojenské porážce protiruských sil odešel do exilu ve Francii, kde se seznámil s Benjaminem Franklinem, který jej získal pro boj amerických kolonií za nezávislost na Británii.

Casimir Pulaski v hostinci
Zdroj: Korneli Szlegel/Wikimedia Commons

Pulaski je dnes považován za hrdinu v Polsku i ve Spojených státech, kde v roce 1777 údajně zachránil život pozdějšímu prvnímu prezidentovi Georgi Washingtonovi, když našel únikovou cestou z britského obklíčení. Zemřel ve věku 34 let v roce 1779 poté, co byl zraněn při obléhání města Savannah.

Výsledek, který nikdo nečekal

Ostatky generála Pulaského byly více než dvě stovky let uloženy v kovové schránce pod pomníkem v Savannahu ve státě Georgia. Před dvěma desítkami let vědci kosti vyzvedli a prozkoumali. K překvapení antropologů se ale u ostatků jednalo o kosti s jednoznačnými ženskými rysy. „Ta kostra je tak ženská, jak jen může být,“ popsal výsledek svého zkoumání forenzní antropolog z Arizonské státní univerzity Charles Merbs.

Zaskočení vědci se následně pokoušeli prokázat, že kosti patří skutečně hrdinovi války za nezávislost, a vyloučit tak, že někdo ostatky vyměnil za kosti ženské. Opotřebení kostí podle výzkumu odpovídala jízdě na koni a zraněním, která bylo možné utrpět v bitvách.

Tým vědců v čele s Charlesem Merbsem a Karen Burnsovou odebral rovněž vzorky DNA z ostatků Pulaského praneteře, tehdejší metody jim ale neumožnily určit, zda jsou příbuzní. Svou domněnku, že byl polský šlechtic ve skutečnosti ženou nebo intersexuálem, tak museli vědci označit za pouhou hypotézu.

Fort Pulaski v USA
Zdroj: Edibobb/Wikimedia Commons

Nedávno se však k výzkumu Merbse a Burnsové vrátil jiný tým vědců, který na základě lepšího testu DNA zjistil, že srovnání vzorků z kostí ze schránky nalezené pod pomníkem v Savannahu a z ostatků Pulaského praneteře dokazuje, že šlo o příbuzné.

Kdo je intersexuál?

Hrdina bojů za nezávislost, po kterém je v USA pojmenováno i několik měst, byl tak podle vědců geneticky žena nebo intersexuál, tedy jedinec, který se narodil s odlišnými vnitřními či vnějšími pohlavními znaky, než jsou typické pro muže nebo ženu. Podle Organizace spojených národů se až 1,7 procenta populace rodí jako intersexuálové.

Podle antropologa Merbse ale není pravděpodobné, že si generál Pulaski, který byl vychován jako muž, někdy myslel, že je žena. Mohl si podle něj myslet nanejvýš to, že s jeho tělem není něco tak docela v pořádku. „Tehdy o tom prostě ještě nevěděli,“ řekl s odkazem na intersexualitu, o které se v lékařských záznamech začíná poprvé psát až v 19. století.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili místo, kde tokali dinosauři

Tokání je aktivita, která je v současné době spojená hlavně s ptáky, u nás hlavně tetřevy. Paleontologové ale našli zajímavé důkazy, že stejné námluvy před pářením provozovali i velcí dinosauři.
před 14 hhodinami

Česko chce postavit vlastní AI gigafactory. Vyrůst má v Praze

České Radiokomunikace (ČRa) podaly k Evropské komisi projekt na vybudování jednoho ze zvažovaných velkých evropských datových center pro umělou inteligenci, takzvanou AI gigafactory. Stát by měla v Praze na Zbraslavi, kde už Radiokomunikace na pozemku po bývalých vysílačích datové centrum budují. Informovalo o tom ministerstvo průmyslu a obchodu a ČRa.
20. 6. 2025Aktualizováno20. 6. 2025

Národní muzeum otevře na víkend depozitář. Teprve podruhé za dvě stě let

Do depozitářů Národního muzea se nedá jen tak dostat. Od doby, co bylo před 207 lety otevřeno, měla veřejnost tuto šanci jen jednou – před sedmi lety. Teď ji dostane znovu: od pátku do neděle.
20. 6. 2025

Americké úřady schválily preventivní injekci proti HIV

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) schválil dvakrát ročně podávanou injekci americké farmaceutické společnosti Gilead Sciences na prevenci viru HIV. Látka lenakapavir, která bude uvedena na trh pod názvem Yeztugo, by mohla hrát důležitou roli v boji proti tomuto sexuálně přenosnému viru, jenž způsobuje nemoc AIDS.
20. 6. 2025

Raketa SpaceX miliardáře Muska vybuchla při testu ještě na zemi

Raketa s kosmickou lodí Starship ve čtvrtek ráno středoevropského času explodovala při testu na kosmodromu společnosti SpaceX. Ukazují to záběry z místa. Společnost informovala o anomálii, která nastala při testu. Později majitel a zakladatel společnosti Elon Musk uvedl, že pravděpodobně selhala tlaková nádoba na dusík. Nikdo nebyl zraněn a ani obyvatelé v okolí nemají důvod k obavám, informovala média.
19. 6. 2025Aktualizováno19. 6. 2025

Vědci zachytili na Antarktidě signály, které si neumí vysvětlit

Zařízení, které má vyřešit tajemství částic známých jako neutrina, narazilo na možná ještě podivnější fenomén. Rádiové vlny, které zdánlivě putují skrze Zemi i led.
19. 6. 2025

Do oteplení Země o 1,5 stupně zbývají při současném tempu emisí tři roky

Množství oxidu uhličitého, které může lidstvo ještě vypustit do atmosféry, aniž překročí hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia, bude při současném tempu emisí vyčerpáno za něco málo přes tři roky. Vyplývá to z nové studie s názvem Indicators of Global Climate Change.
19. 6. 2025

Vědci objevili kosmickou hmotu, kterou dosud postrádali

„Modely měly pravdu,“ oznámili evropští astronomové. Tvrdí, že vyřešili jednu z největších záhad astronomie, s níž se věda potýká už desítky let. Našli totiž „chybějící“ hmotu, kterou postrádali.
19. 6. 2025
Načítání...