Polský hrdina boje za nezávislost USA byl asi žena či intersexuál. Prokázal to výzkum jeho ostatků

Hrdina boje za nezávislost Spojených států amerických Casimir Pulaski mohl být ve skutečnosti ženou či intersexuálem, tedy jedincem, který anatomicky vykazuje znaky obou pohlaví. Vyplývá to z nové studie amerických vědců, kteří zkoumali ostatky varšavského rodáka, jenž zahynul na následky zranění z bitvy v roce 1779.

Casimir Pulaski, který se narodil v roce 1745 do polské šlechtické rodiny jako Kazimierz Michal Wladyslaw Wiktor Pulaski, bojoval v Polsko-litevské unii proti rostoucímu vlivu Ruska. Po vojenské porážce protiruských sil odešel do exilu ve Francii, kde se seznámil s Benjaminem Franklinem, který jej získal pro boj amerických kolonií za nezávislost na Británii.

Casimir Pulaski v hostinci
Zdroj: Korneli Szlegel/Wikimedia Commons

Pulaski je dnes považován za hrdinu v Polsku i ve Spojených státech, kde v roce 1777 údajně zachránil život pozdějšímu prvnímu prezidentovi Georgi Washingtonovi, když našel únikovou cestou z britského obklíčení. Zemřel ve věku 34 let v roce 1779 poté, co byl zraněn při obléhání města Savannah.

Výsledek, který nikdo nečekal

Ostatky generála Pulaského byly více než dvě stovky let uloženy v kovové schránce pod pomníkem v Savannahu ve státě Georgia. Před dvěma desítkami let vědci kosti vyzvedli a prozkoumali. K překvapení antropologů se ale u ostatků jednalo o kosti s jednoznačnými ženskými rysy. „Ta kostra je tak ženská, jak jen může být,“ popsal výsledek svého zkoumání forenzní antropolog z Arizonské státní univerzity Charles Merbs.

Zaskočení vědci se následně pokoušeli prokázat, že kosti patří skutečně hrdinovi války za nezávislost, a vyloučit tak, že někdo ostatky vyměnil za kosti ženské. Opotřebení kostí podle výzkumu odpovídala jízdě na koni a zraněním, která bylo možné utrpět v bitvách.

Tým vědců v čele s Charlesem Merbsem a Karen Burnsovou odebral rovněž vzorky DNA z ostatků Pulaského praneteře, tehdejší metody jim ale neumožnily určit, zda jsou příbuzní. Svou domněnku, že byl polský šlechtic ve skutečnosti ženou nebo intersexuálem, tak museli vědci označit za pouhou hypotézu.

Fort Pulaski v USA
Zdroj: Edibobb/Wikimedia Commons

Nedávno se však k výzkumu Merbse a Burnsové vrátil jiný tým vědců, který na základě lepšího testu DNA zjistil, že srovnání vzorků z kostí ze schránky nalezené pod pomníkem v Savannahu a z ostatků Pulaského praneteře dokazuje, že šlo o příbuzné.

Kdo je intersexuál?

Hrdina bojů za nezávislost, po kterém je v USA pojmenováno i několik měst, byl tak podle vědců geneticky žena nebo intersexuál, tedy jedinec, který se narodil s odlišnými vnitřními či vnějšími pohlavními znaky, než jsou typické pro muže nebo ženu. Podle Organizace spojených národů se až 1,7 procenta populace rodí jako intersexuálové.

Podle antropologa Merbse ale není pravděpodobné, že si generál Pulaski, který byl vychován jako muž, někdy myslel, že je žena. Mohl si podle něj myslet nanejvýš to, že s jeho tělem není něco tak docela v pořádku. „Tehdy o tom prostě ještě nevěděli,“ řekl s odkazem na intersexualitu, o které se v lékařských záznamech začíná poprvé psát až v 19. století.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Země se může stát skleníkem dřív, než se čekalo, konstatuje mezinárodní výzkum

Rovnou několik složek klimatického systému Země může být destabilizaci blíž, než se doposud předpokládalo. Tvrdí to mezinárodní analýza vedená vědci z Oregonské státní univerzity. To podle nich vystavuje planetu zvýšenému nebezpečí, že se vydá cestou, na které budou nejrůznější, navzájem působící zpětné vazby zesilovat skleníkový efekt, což může ještě víc zesílit důsledky globálního oteplování.
před 7 hhodinami

Pravěká čelenka šamanky naznačuje kontakty mezi původními obyvateli a migranty

Evropa byla v pravěku kontinentem lovců. Ti ovládali světadíl desítky tisíc let, než sem přišli zemědělci z území dnešního Turecka. A ti narazili na původní obyvatele. Jak přesně tento střet vypadal, se téměř neví, známý je ale vítěz – byli jím zemědělci. Nový výzkum ukazuje na slavném artefaktu, jak mohl vypadat kontakt mezi oběma skupinami.
před 8 hhodinami

Americké úřady otočily, mRNA vakcínu proti chřipce začnou schvalovat

Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) změnil svůj postoj a oznámil společnosti Moderna, že nakonec přece jen přezkoumá její žádost o registraci nové vakcíny proti chřipce, oznámila společnost. Úřad přitom ještě minulý týden tvrdil, že žádost zamítl a vůbec se jí nebude zabývat.
před 9 hhodinami

Rizika AI vůči lidstvu jsou jasná, ale rozhoduje tlak investorů, obává se expert

Umělé inteligence (AI) představují podle kalifornského experta Stuarta Russella zásadní bezpečnostní riziko v mnoha oblastech. Vědec před nimi varoval na konferenci v Indii, kde tato technologie může velmi rychle zlikvidovat miliony pracovních míst.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Nově popsaný pravěký krokodýl připomínal chrta. Jméno má po učiteli fyziky

Nově popsaný druh pravěkého krokodýlovitého tvora patřil zřejmě k nejrychlejším zástupcům svého druhu. Byl sice jen poměrně drobný, ale byl schopný dohnat jakoukoliv kořist, na kterou svými rozměry stačil.
17. 2. 2026

Lajkuj v pokoji. Meta si patentovala AI, která na sítích zastoupí zesnulého

Společnost Meta získala patent na jazykový model, jenž by v nepřítomnosti uživatele pokračoval v jeho aktivitě na sociálních sítích, napsal server Business Insider. Nástroj vycvičený na datech konkrétního účtu by vytvořil „digitální klon“, který by dle firmy byl vhodný k zastoupení dotyčného třeba v případě dovolené – nebo smrti. Meta tvrdí, že eticky sporného robota nemá v plánu dál rozvíjet.
17. 2. 2026

Klíčový úřad v USA končí s programy připravenosti na pandemie

Americké úřady plánují kompletní transformaci agentury, která se doposud starala o připravenost na možné budoucí pandemie a o ochranu Spojených států před AIDS. Kritici kroku varují, že to zemi oslabí v případě budoucích epidemií infekčních nemocí.
17. 2. 2026

Slovensko-český tým objevil nejstarší kovový vrták z Egypta. Vznikl před faraony

Nový objev dvoučlenného vědeckého týmu naznačuje, že vyspělými technologiemi disponovali lidé v Egyptě už před 5300 lety, tedy v době, kdy této zemi ještě nevládli faraoni. Mladí vědci vzácný artefakt objevili, když znovu zkoumali dávno popsané předměty v muzeu.
17. 2. 2026
Načítání...