Plně očkované covid téměř nenapadá, ukázala americká studie

V USA se mezi lednem a dubnem nakazilo koronavirem jen 0,01 procenta lidí plně imunizovaných proti covidu-19. Vyplývá to z rozsáhlé studie amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC), která vychází z údajů nasbíraných od 101 milionů sledovaných. Výsledek podle střediska potvrzuje velkou účinnost vakcín proti covidu-19.

Administrativa prezidenta Joea Bidena v reakci na tuto zprávu oznámila, že plně imunizována je nyní už více než polovina americké dospělé populace.

Studie současně potvrzuje, že i když jsou již schválené vakcíny vysoce účinné, dají se očekávat vzácné případy nákazy, „zejména dokud se nepodaří dosáhnout dostatečné úrovně imunity v populaci, která sníží přenos viru,“ poznamenává v závěrech ze své studie CDC.

U koho hrozí nákaza nejvíc

Středisko zaznamenalo nákazu u celkem 10 262 lidí po více než dvou týdnech od druhé dávky vakcíny, nebo po naočkování jednodávkovou vakcínou firmy Johnson & Johnson. Téměř 6500 případů byly ženy a střední věk infikovaných činil 58 let.

U 2725 lidí se neobjevily příznaky covidu-19, 706 jich muselo být hospitalizováno a 132 jich zemřelo z důvodů spojovaných s covidem-19.

Po plné imunizaci se tedy koronavirem nakazilo 0,01 procenta lidí, 0,0007 procenta jich muselo být hospitalizováno a 0,0001 procenta jich po nákaze zemřelo.

Jen o několik dní dříve vydalo CDC zprávu o účinnosti mRNA vakcín mezi zaměstnancí ve zdravotnictví – tedy u těch, kdo jsou vystaveni velkému riziku nákazy a vysoké koncentraci viru. Podle ní je reálná účinnost těchto očkovacích látek 94 procent.

CDC však upozorňuje, že počet infikovaných bude téměř jistě vyšší, protože zejména řadu bezpříznakových případů nákazy se lékařům nepodaří zaznamenat. Středisko přitom oznámilo, že od 1. května bude nadále evidovat jen ty případy nákazy u naočkovaných lidí, které povedou k hospitalizaci či úmrtí. Takové rozhodnutí nicméně kritizují někteří experti, podle nichž tím vědci přijdou o důležitá data.

Očkování v USA

V USA je už plně naočkováno proti covidu-19 již téměř 130 milionů lidí, tedy více než polovina všech dospělých, oznámil Bílý dům. V distribučních centrech napříč USA je přitom k dispozici dalších asi 70 milionů dávek.

Biden již dříve prohlásil, že by chtěl, aby do oslav Dne nezávislosti, který připadá na 4. července, dostalo alespoň jednu dávku vakcíny nejméně 70 procent Američanů. Vládní koordinátor boje proti pandemii Andy Slavitt v úterý řekl, že této úrovně dosáhlo již devět z 50 amerických států.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 13 hhodinami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 16 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 17 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 19 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 20 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 21 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
12. 10. 2026Aktualizováno12. 10. 2026‌‌

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
12. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.