Plná pusa robotů. Vědci přišli na to, jak mohou odstranit plak ze zubů

Návštěva zubaře zabere spoustu času i peněz a stojí spoustu bolesti. Zákroky mohou vykonávat jen experti s velmi úzkou specializací. Teď ale vědci pracují na zcela novém přístupu: plak by mohly zlikvidovat armády miniaturních robotů.

Na vývoji mikroskopických zubařských robotů pracují experti na nanotechnologie z Pensylvánské univerzity. Vytvořili dva typy těchto stroječků, jeden na práci v otevřených prostorách, druhý specializovaný na uzavřené dutiny.

Vědci prokázali v laboratorních podmínkách, že společně jsou tito roboti schopní ničit biofilmy, tedy lepkavé povrchy bakterií, které se umí chránit společně před poškozením. Tento postup má velké množství použití, především v medicíně, ale také v dalších oborech.

Autoři objevu hovoří například o tom, že by se dal využít u autonomního čištění potrubí a trubek, ale také na odstraňování biologického povlaku v katetrech. A také by mohly bránit poškození zubů plakem, který je jednou z příčin vzniku kazů.

Od zubů po potrubí

Vědci svůj výzkum zveřejnili v odborném časopise Science Robotics. „Jednalo se o synergickou a multidisciplinární spolupráci,“ popsali. „Využili jsme zkušeností mikrobiologů, lékařů i inženýrů, abychom vytvořili ten nejlepší možný systém na likvidaci mikrobů. Je to ale důležité i pro mnoho dalších oborů biomedicíny, protože čelíme stále většímu množství biofilmů odolných vůči antibiotikům,“ uvedli.

Zbavit se biofilmů, které se vyskytují na zubech, je velmi náročné – jak pro pacienta, tak pro experta. Zubní plak je měkká a do jisté míry neviditelná vrstva, která se tvoří na zubech a hlavně na okrajích dásní. Usazují se v ní mimo jiné mikroorganismy způsobující rozklad sacharidů na organické kyseliny, které spolu s bakteriálními enzymy odvápňují sklovinu, což způsobuje zubní kaz.

Odstranit takové povlaky je nesmírně složité, jsou schopné ukládat se a udržet díky tomu, jak jsou v nich mikroorganismy uspořádané. Stejný vědecký tým se pokoušel najít netradiční cesty k jejich zničení už dříve, ale žádný ze způsobů nebyl příliš účinný.

Navádění magnetem

Roboti, které na místo navádí magnetické pole, se v laboratorních testech osvědčili na jedničku. V plaku totiž fungují jako škrabka, která pomocí částic oxidů železa nános spolehlivě likviduje. Poté, co se tento přístup podařilo aplikovat v laboratorních podmínkách při likvidaci biofilmů v Petriho miskách, vyzkoušeli ho vědci také v reálném lidském zubu.

Ukázalo se, že roboti byli schopní poškodit a odstranit bakteriální biofilmy nejen z povrchu zubu, ale dokonce i z velmi obtížně dostupných míst v zubu, například z mezer mezi zuby, kde se často plaky objevují.

„Dnešní ničení biofilmů není dost efektivní, protože neumí současně likvidovat ochrannou vrstvu, zabíjet bakterie a ještě odstraňovat zbytky. Roboti mohou dělat všechny tři tyto činnosti velmi efektivně, nezbude po nich ani špetka biofilmu,“ uvedli výzkumníci v tiskové zprávě.

A právě to je zásadní – pokud totiž zbude na zubu byť jen trošku této biologické hmoty, velmi snadno se na ní mikroorganismy znovu namnoží. 

Vědci by rádi, aby jejich roboti pracovali autonomně; sami se rozhodovali, jaká místa mají ošetřit. Informace by měli získávat od dalších robotů vybavených kamerami. Tímto způsobem by se mohly dát chránit nejen zuby, ale především velké systémy trubek, kam se jinak lidé jen těžko dostávají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 1 hhodinou

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 2 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 3 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 4 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 8 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 10 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
včera v 15:00

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15
Načítání...