Čeští zubaři kritizují unijní ústup od amalgámu. Je to důsledek lobby, tvrdí

Nahrávám video

Prezident České stomatologické komory Pavel Chrz v Devadesátce ČT24 kritizoval zákaz amalgámových plomb, který má podle evropské směrnice od poloviny příštího roku začít platit pro těhotné ženy a děti do šestnácti let. Varování před rtutí, kterou amalgám obsahuje, je podle Chrze liché a unijní rozhodnutí považuje za důsledek lobbingu ze strany výrobců jiných výplní.

Amalgámovou plombu tvoří sloučenina slitiny stříbra, rtuti, mědi a cínu a v zubním lékařství se využívá více než 150 let. Poměr sloučených prvků se liší od výrobce a obchodní značky. Obvykle se k vytvoření amalgámové výplně používá padesát procent rtuti v poměru k hmotnosti dalších využitých kovů.

Rtuť při přípravě amalgámu se využívá především kvůli svým chemickým vlastnostem, které umožňují spojit dohromady potřebné kovy, podle Unie ale představuje potenciální zdravotní riziko a především zátěž pro životní prostředí; z odpadních trubek zubařských ordinací se může uvolňovat i mnoho let po ukončení činnosti kliniky.

Proti míchanému amalgámu proto minulý týden vykročil Evropský parlament, když schválil předpisy, které jeho používání od 1. července 2018 zakazují pro těhotné ženy a děti do 16 let. Cílem schválené právní normy je také úplné odstranění amalgámu z praktik zubního lékařství, a to do roku 2030.

Chrz: Zákaz amalgámu? Důsledek lobby

Prezident České stomatologické komory Pavel Chrz v Devadesátce ČT24 ale zdůraznil, že žádná ze studií toxicitu amalgámu na lidský organismus nikdy nepotvrdila (pokud vůbec dojde k uvolňování rtuti z plomb, jde o minimální množství, které se z organismu postupně vylučuje trávicím ústrojím), a doplnil, že hlavní důvod tedy leží v ochraně vody a životního prostředí. I zde ale vznáší pochybnosti.

„Že se do směrnice, která hovoří o nepoškozování životního prostředí, vloudil zákaz amalgámu u vyjmenovaných skupin pacientů, je zcela jednoznačně prolobbováno od někoho, kdo vyrábí alternativní materiály,“ prohlásil. „Je to naprosto nesmyslné. Jestliže by byl amalgám tak škodlivý, je potřeba ho zakázat hned a nečekat do roku 2030.“

Za lichý považuje i argument o vypařování rtuti v ordinacích při vlastním míchání výplní, navíc dodává, že od této praxe se stále častěji ustupuje a vedle toho zná zubní lékařství hojně používaný kapslovaný amalgám – zde je rtuť a prášek v uzavřené kapsli. Na rozdíl od míchaných plomb ho ale nehradí zdravotní pojišťovna.

Potíže bílých plomb

Třetí cestou pro zacelení zubu s odvrtaným kazem je bílá plomba z umělé pryskyřice. Ani ji nehradí pojišťovna, příprava trvá déle a pacienta vyjde na sedm set až dva a půl tisíce korun. Právě k širšímu užívání tohoto materiálu unijní směrnice míří, Chrz ale upozorňuje na to, že bílé výplně nejdou použít všude, u citlivějších pacientů mohou vyvolat alergie a především nevydrží tolik jako amalgám.

Jejich příprava navíc trvá déle, což se může zásadně promítnout do zubařské praxe a rozpočtu českého zdravotnictví. Stomatologové už řadu let upozorňují na to, že 270 korun proplácených pojišťovnami za obyčejnou amalgámovou plombu nemůže pokrýt jejich náklady. Jedná se totiž o jeden z nejčastějších úkonů, který provádějí, a kdyby měl být rentabilní, musel by od pacientova usednutí do křesla a odvrtání kazu trvat dvanáct minut. Pryskyřicová výplň se má ale vrstvit a podle zubařů by pro vytvoření kvalitní bílé výplně bylo potřeba cirka čtyřicet minut.

Nyní, s chystaným ústupem amalgámu, bude muset situaci řešit i ministerstvo zdravotnictví, které pojišťovnám určuje, jaké úkony budou zubařům proplácet – a bílé plomby ani jiné alternativní výplně mezi ně nepatří.

„Řešení je hledat alternativu amalgámu v cenách okolo tří set korun. Kvalitnější výplně bez systémového rozhodnutí a jiné alokace peněz nejsou možné,“ uvedl prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich s odkazem na to, že stávající růst peněz, které proudí do systému zdravotního pojištění, vláda směřuje na zvyšování platů místo na výraznější finanční krytí péče. „V systému veřejného zdravotního pojištění se prohlubují cenové diference mezi jednotlivými výkony a zubní výplně ve složce hrazené péče skutečně zaostávají.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Poslanci přerušili debatu o rozpočtu, jednali třináct hodin

Poslanci v úvodním kole od středečního rána debatovali nad návrhem státního rozpočtu na příští rok. V prvním čtení budou schvalovat základní parametry rozpočtu, tedy jeho příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navrhovaný schodek 386 miliard korun je proti tomu letošnímu schválenému o 76 miliard vyšší. Koalice opět prosadila možnost nočního jednání s ohledem na očekávanou delší debatu. Po 23. hodině zákonodárci projednávání přerušili, debata trvala zhruba po 13 hodin. Opozice si vyžádala přestávky na porady klubů, tím jednání ukončila.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

NÚKIB vyzval weby s PHP k aktualizaci. Úřad vlády odstavil své stránky

Vlády v Evropě i dalších částech světa ve středu vypínaly své webové stránky kvůli nově odhaleným bezpečnostním chybám v programovacím jazyku PHP, informovala agentura Reuters. Ve středu večer byl kvůli provedení bezpečnostních oprav zhruba na dvě hodiny preventivně odstaven také web Úřadu vlády ČR. Je k dispozici aktualizace PHP, která chyby eliminuje. Vývojáři PHP vyzvali uživatele k její okamžité instalaci. Tento postup doporučil i Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Kabinet plánuje koupit další letadla pro vládní představitele, píší Seznam Zprávy

Vláda plánuje nakoupit další letadla, kterými létají na zahraniční cesty vládní představitelé, řekl Seznam Zprávám (SZ) ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Letka 24. základny dopravního letectva, která má vládní letouny na starosti, má v současnosti pro tyto účely k dispozici dva airbusy A-319CJ. Součástí armádní letky jsou od roku 2007, Česko za ně tehdy zaplatilo asi tři miliardy korun. Zůna uvedl, že armáda by měla obdržet celkem čtyři letadla.
před 6 hhodinami

Ceny dálničních známek se nebudou pravidelně zvyšovat, umožnil to Senát

Ceny dálničních známek se nebudou pravidelně zvyšovat, i příští rok mají zůstat na současné výši. Senátoři navzdory opoziční kritice zrušení valorizace umožnili. Novelu o pozemních komunikacích přímo neschválili, ale ani neodmítli a neupravili zavedení podílu krajů na výnosu spotřební daně z pohonných hmot, jak požadovala část senátorů. Horní komora rozhodla také o tom, že povolování a rušení pobytu cizinců v Česku čeká digitalizace. Elektronizaci přinese návrh cizineckého zákona, který Senát schválil. Normu teď dostane k podpisu prezident.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

V Senátu vznikl klub SEN 21 a nezávislých kandidátů, předsedou bude Láska

Senátor Václav Láska bude předsedat novému senátorskému klubu – SEN 21 se v něm spojil s nezávislými kandidáty. Klub má nejnižší možný počet členů pro vznik, tedy pět. Kromě Lásky jsou mezi nimi Hana Kordová Marvanová, Přemysl Rabas, Martin Krsek a Petr Kazík. Václav Láska dosud vedl společný klub SEN 21 a Pirátů – jejich zástupci ale ve volbách přímé zastoupení v horní komoře ztratili.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

V Praze opět platí cenová regulace taxislužeb s taxametrem

V Praze od středy opět platí cenová regulace taxislužeb s taxametrem, a to v původní výši cenového stropu 42 korun za kilometr a sedm korun za minutu čekání. Informoval o tom mluvčí magistrátu Vít Hofman. Důvodem opatření jsou podle něj stížnosti na vysoké ceny. Úřad původní regulaci od října zrušil s tím, že o tom rozhodlo vedení města. To tehdy popřel primátorův náměstek Jaromír Beránek (Piráti) a uvedl, že bude chtít ukončení regulace zvrátit.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Dehonestovaný americký vědec vyhrál soud nad ženou, která ho obvinila. Teď pracuje pro Česko

Sexuální skandál připravil amerického vědce Davida Sabatiniho o prestižní místo i důvěru kolegů. Teprve po pěti letech od začátku kauzy se mu podařilo získat vysoké odškodné od kolegyně, která ho z nevhodného chování obvinila. Vědec v současné době spojil svou kariéru s Českem.
před 10 hhodinami

Zemřel rektor Univerzity Hradec Králové Jan Kříž

Zemřel rektor Univerzity Hradec Králové (UHK) Jan Kříž, bylo mu 51 let. Univerzita zřídila pietní místo v zasedací místnosti rektorátu UHK v Rokitanského ulici, informovali zástupci školy na webu. Kříž byl rektorem od října 2024 a v končícím volebním období také zastupitelem Hradce Králové za ODS. Zemřel po vleklé nemoci.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.