Prezident České stomatologické komory Pavel Chrz v Devadesátce ČT24 kritizoval zákaz amalgámových plomb, který má podle evropské směrnice od poloviny příštího roku začít platit pro těhotné ženy a děti do šestnácti let. Varování před rtutí, kterou amalgám obsahuje, je podle Chrze liché a unijní rozhodnutí považuje za důsledek lobbingu ze strany výrobců jiných výplní.
Čeští zubaři kritizují unijní ústup od amalgámu. Je to důsledek lobby, tvrdí
91 minut
Chrz: Rušení amalgámu nedává smysl, jde o lobby
Amalgámovou plombu tvoří sloučenina slitiny stříbra, rtuti, mědi a cínu a v zubním lékařství se využívá více než 150 let. Poměr sloučených prvků se liší od výrobce a obchodní značky. Obvykle se k vytvoření amalgámové výplně používá padesát procent rtuti v poměru k hmotnosti dalších využitých kovů.
Rtuť při přípravě amalgámu se využívá především kvůli svým chemickým vlastnostem, které umožňují spojit dohromady potřebné kovy, podle Unie ale představuje potenciální zdravotní riziko a především zátěž pro životní prostředí; z odpadních trubek zubařských ordinací se může uvolňovat i mnoho let po ukončení činnosti kliniky.
Proti míchanému amalgámu proto minulý týden vykročil Evropský parlament, když schválil předpisy, které jeho používání od 1. července 2018 zakazují pro těhotné ženy a děti do 16 let. Cílem schválené právní normy je také úplné odstranění amalgámu z praktik zubního lékařství, a to do roku 2030.
Chrz: Zákaz amalgámu? Důsledek lobby
Prezident České stomatologické komory Pavel Chrz v Devadesátce ČT24 ale zdůraznil, že žádná ze studií toxicitu amalgámu na lidský organismus nikdy nepotvrdila (pokud vůbec dojde k uvolňování rtuti z plomb, jde o minimální množství, které se z organismu postupně vylučuje trávicím ústrojím), a doplnil, že hlavní důvod tedy leží v ochraně vody a životního prostředí. I zde ale vznáší pochybnosti.
„Že se do směrnice, která hovoří o nepoškozování životního prostředí, vloudil zákaz amalgámu u vyjmenovaných skupin pacientů, je zcela jednoznačně prolobbováno od někoho, kdo vyrábí alternativní materiály,“ prohlásil. „Je to naprosto nesmyslné. Jestliže by byl amalgám tak škodlivý, je potřeba ho zakázat hned a nečekat do roku 2030.“
Za lichý považuje i argument o vypařování rtuti v ordinacích při vlastním míchání výplní, navíc dodává, že od této praxe se stále častěji ustupuje a vedle toho zná zubní lékařství hojně používaný kapslovaný amalgám – zde je rtuť a prášek v uzavřené kapsli. Na rozdíl od míchaných plomb ho ale nehradí zdravotní pojišťovna.
Potíže bílých plomb
Třetí cestou pro zacelení zubu s odvrtaným kazem je bílá plomba z umělé pryskyřice. Ani ji nehradí pojišťovna, příprava trvá déle a pacienta vyjde na sedm set až dva a půl tisíce korun. Právě k širšímu užívání tohoto materiálu unijní směrnice míří, Chrz ale upozorňuje na to, že bílé výplně nejdou použít všude, u citlivějších pacientů mohou vyvolat alergie a především nevydrží tolik jako amalgám.
Jejich příprava navíc trvá déle, což se může zásadně promítnout do zubařské praxe a rozpočtu českého zdravotnictví. Stomatologové už řadu let upozorňují na to, že 270 korun proplácených pojišťovnami za obyčejnou amalgámovou plombu nemůže pokrýt jejich náklady. Jedná se totiž o jeden z nejčastějších úkonů, který provádějí, a kdyby měl být rentabilní, musel by od pacientova usednutí do křesla a odvrtání kazu trvat dvanáct minut. Pryskyřicová výplň se má ale vrstvit a podle zubařů by pro vytvoření kvalitní bílé výplně bylo potřeba cirka čtyřicet minut.
Nyní, s chystaným ústupem amalgámu, bude muset situaci řešit i ministerstvo zdravotnictví, které pojišťovnám určuje, jaké úkony budou zubařům proplácet – a bílé plomby ani jiné alternativní výplně mezi ně nepatří.
„Řešení je hledat alternativu amalgámu v cenách okolo tří set korun. Kvalitnější výplně bez systémového rozhodnutí a jiné alokace peněz nejsou možné,“ uvedl prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich s odkazem na to, že stávající růst peněz, které proudí do systému zdravotního pojištění, vláda směřuje na zvyšování platů místo na výraznější finanční krytí péče. „V systému veřejného zdravotního pojištění se prohlubují cenové diference mezi jednotlivými výkony a zubní výplně ve složce hrazené péče skutečně zaostávají.“
