Covidová pandemie byla katastrofou, které se dalo předejít a která nemusela stát miliony životů, kdyby svět reagoval rychleji. Tvrdí to Nezávislý panel pro pandemickou připravenost, který v květnu 2020 založila Světová zdravotnická organizace (WHO). Zkritizoval světové politiky a vyzval k zásadním změnám, které by pandemii ukončily a zajistily, že se už nebude opakovat.
Zpráva panelu zveřejněná tento týden našla „slabé články v každém bodě řetězce“. Předsedaly mu bývalá premiérka Nového Zélandu Helen Clarková a bývalá prezidentka Libérie Ellen Johnsonová Sirleafová.
Ve zprávě její tvůrci konstatují, že příprava na pandemii byla nedůsledná a podfinancovaná, že výstražný systém byl příliš pomalý a málo důrazný. Kritiku sklidila také Světová zdravotnická organizace, která je podle zprávy nedostatečně výkonná. Autoři dospěli k závěru, že reakce na pandemii nového koronaviru navíc prohloubila nerovnost ve světě. „Chybělo globální politické vedení,“ stojí ve zprávě.
Únor 2020 – měsíc, kdy zmizela naděje
Clarková popsala únor 2020 jako „měsíc promarněné příležitosti odvrátit pandemii, protože tolik zemí se rozhodlo, že prostě jen počkají a uvidí“. Vyčkávání považuje za jednu z největších chyb v pandemii: „Pro některé to začalo až ve chvíli, kdy se začala plnit lůžka na JIP v nemocnicích, teprve potom začali podnikat nějaké akce,“ řekla. „A to už bylo příliš pozdě na to, abychom odvrátili dopad pandemie. Následovalo to, že země se popraly o léky a ochranné prostředky. Celosvětově byli zdravotníci vystaveni zátěži na hranici svých možností, a přitom množství nákaz, onemocnění a úmrtí stoupala – a stále stoupá.“
Podobný názor zastává i Sirleafová: „Situaci, ve které se dnes nacházíme, se dalo předejít. Epidemie nového viru SARS-CoV-2 se stala katastrofální pandemií, která dodnes zabila více než 3,25 milionu lidí a nadále ohrožuje životy a živobytí po celém světě. Je způsobena nesčetnými selháními, mezerami a zpožděními v připravenosti a reakci. Částečně to bylo způsobeno neschopností poučit se z minulosti,“ uvedla.
Podle Sirleafové je třeba podniknout naléhavé kroky, které by rychle a účinně pandemii potlačily. „Existuje mnoho analýz předchozích zdravotních krizí, které obsahují rozumná doporučení. Přesto se na ně ve sklepeních OSN a na vládních policích práší… Naše zpráva ukazuje, že většina zemí světa prostě nebyla na pandemii připravena,“ dodává autorka zprávy.
Zprávu zadal generální ředitel WHO na popud členských států, které na Světovém zdravotnickém shromáždění v květnu loňského roku vyzvaly k nestrannému přezkoumání toho, co se stalo a co lze z pandemie vyvodit.
Panel vyzývá k radikálním změnám, které by spojily hlavy států, aby dohlížely na přípravy pandemie a zajistily finance a nástroje, které svět potřebuje. Autoři zprávy také volají po rychlejší a lépe vybavené WHO, která by byla v podobných krizích akceschopnější. Od představitelů bohatých zemí zase chtějí závazek, že budou dodávat vakcíny pro zbytek světa.
Čína nese malý podíl viny
Zpráva uvádí, že Číňané nový virus okamžitě odhalili a identifikovali, když se na konci roku 2019 objevil, a dali varování, která měla být vyslyšena. „Když se podíváme na to období koncem prosince roku 2019, lékaři ve Wu-chanu jednali rychle, když rozpoznali ve skupině případů zápalu plic případy, které nebyly normální,“ řekla Sirleafová.
Z Wu-chanu tak podle ní vyšla výstraha ohledně potenciálně nového viru, který „rychle zachytily sousední oblasti, země, média – a na internetových stránkách informující o nemoci i WHO.“
Zpráva říká, že to ukazuje na přínos a rychlost hlášení z otevřených zdrojů – ale systémy, které měly reagovat na toto upozornění, byly příliš pomalé. „Varovný systém nefunguje dostatečně rychle, když se potýká s tak rychle se šířícím respiračním patogenem.“
WHO „byla brzděna a nepomáhaly jí mezinárodní zdravotní předpisy a postupy“, uvedla Clarková. Nařízení, která upravují, kdy může WHO vyhlásit stav ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu, byla přijata v roce 2007. Jenže jsou velmi nepružná – zavazují WHO k mlčenlivosti a ověřování, čímž brání rychlému jednání, a zakazují zemím zbytečně uzavírat hranice před obchodem.
Každý den se počítá, uvedl panel, který věří, že mimořádný stav mohl být vyhlášen už 22. ledna místo 30. ledna, jak se stalo. Během „ztraceného měsíce“ února se země měly připravovat. „Země s ambicí agresivně potlačit a zastavit šíření, kdykoli a kdekoli k němu dojde, ukázaly, že je to možné,“ uvádí zpráva.
Některé země vědu „devalvovaly a očernily“, což závažnost nemoci popíralo. „To mělo smrtelné následky,“ řekla Clarková. „K tomu se přidal nedostatek globálního vedení a koordinace geopolitického napětí a nacionalismus oslabující multilaterální systém, který by měl jednat tak, aby udržel svět v bezpečí.“
Zpráva doporučuje vytvoření „globální rady pro ohrožení zdraví“, kterou povedou hlavy států. Měla by věnovat pozornost hrozbám pandemií a sledovat, jestli se někde objeví potenciální hrozba. Pokud ano, má zajistit koordinaci kolektivní akce. Autoři zprávy žádají, aby se ještě letos konalo zvláštní zasedání valného shromáždění OSN, na němž by se dohodlo politické prohlášení. WHO musí mít více pravomocí a více finančních prostředků, přičemž její regionální ředitelé i generální ředitel by měli působit jen jedno funkční období v délce sedmi let.
Co dělat dál?
Panel uvádí, že je hluboce znepokojen současnou vysokou mírou přenosu viru a vznikem variant. Každá země musí přijmout nezbytná opatření k omezení šíření, uvádí zpráva. Země s vysokými příjmy, které mají dostatek očkovacích látek objednaných pro vlastní potřeby, se musí zavázat, že do 1. září poskytnou nejméně miliardové dávky projektu Covax, což je iniciativa podporovaná OSN, která má do poloviny roku 2022 dostat očkovací látky do 92 zemí s nízkými a středními příjmy.
