Pandemií bude přibývat a budou horší než covid. Můžeme jim ale předejít, tvrdí zpráva

Pandemie se budou v dalších letech objevovat častěji, budou se rychleji šířit a budou také více škodit světovému hospodářství a budou zabíjet více lidí než covid-19. Varuje před tím nová zpráva o biologické rozmanitosti a pandemiích – situace se podle ní nezmění, pokud nedojde k zásadní změně globálního přístupu k infekčním nemocem.

Odborníci, které oslovil Mezivládní panel OSN pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES), se shodli, že uniknout éře pandemií je sice možné, ale že to bude vyžadovat zásadně odlišný posun v přístupu: od reakce k prevenci.

Covid-19 je přinejmenším šestou globální zdravotní pandemií od chřipkové pandemie z roku 1918. Přestože je jeho původcem virus přenášený zvířaty, stejně jako všechny předchozí pandemie byl jeho vznik zcela způsoben lidskou činností, uvádí zpráva zveřejněná ve čtvrtek. Experti přitom odhadují, že u savců a ptáků se vyskytuje dalších asi 1,7 milionu v současnosti nepopsaných druhů virů, přitom až 850 tisíc by mohlo mít schopnost nakazit lidi.

„Příčina pandemie covidu-19 ani jiné moderní pandemie není žádným velkým tajemstvím,“ uvedl Peter Daszak, prezident Ekologické aliance a předseda semináře IPBES.

„Lidské činnosti, které způsobují změnu klimatu a ztrátu biologické rozmanitosti, také vyvolávají pandemické riziko prostřednictvím svých dopadů na naše životní prostředí. Změny ve způsobu využívání půdy, rozšiřování a intenzifikace zemědělství a neudržitelný obchod, výroba i spotřeba narušují přírodu a zvyšují kontakt mezi volně žijícími živočichy, dobytkem, patogeny a lidmi. A to je cesta k pandemiím,“ upozornil Daszak.

Kde je řešení?

Pandemické riziko lze výrazně snížit omezením lidských činností, které způsobují ztrátu biologické rozmanitosti, větším zachováním chráněných oblastí a opatřeními, která snižují neudržitelné využívání oblastí s vysokou biologickou rozmanitostí. To omezí kontakt volně žijících živočichů a lidí a pomůže zabránit přelévání nových chorob, uvádí zpráva.

„Vědecké důkazy nám ukazují, že zpráva je nakonec pozitivní,“ řekl Daszak. „Máme stále větší schopnost předcházet pandemiím – ale způsob, jakým se s nimi nyní vypořádáváme, tuto schopnost do značné míry ignoruje. Náš přístup fakticky stagnuje: stále spoléháme na pokusy o potlačení a kontrolu nemocí poté, co se objeví, nejčastěji prostřednictvím vakcín a terapií. Můžeme uniknout éře pandemií, ale to vyžaduje mnohem větší zaměření na prevenci místo reakce,“ dodal.

„To, že lidská činnost dokázala tak zásadně změnit naše přirozené prostředí, není nutně negativní. Poskytuje totiž také přesvědčivý důkaz o naší schopnosti řídit změnu potřebnou ke snížení rizika budoucích pandemií – a zároveň prospívá ochraně přírody a zmírňuje změnu klimatu,“ představuje svou vizi IPBES.

Zpráva uvádí, že spoléhání se na reakce poté, co se nemoci objeví, je „pomalá a nejistá cesta“, která je navíc drahá a poškozuje ekonomiku i kvalitu lidských životů.

Zpráva také nabízí řadu politických možností, které by pomohly snížit a řešit riziko pandemie. Mezi ně patří například omezení obchodování s divokými zvířaty, lepší koordinace mezinárodních pandemických plánů nebo dosažení větší potravinové bezpečnosti a snížení lovu volně žijících živočichů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
před 11 hhodinami

Česko trápí stovky kontaminovaných míst. Podívejte se na aktuální mapu

Dědictví minulosti, ve které se nedbalo na ochranu životního prostředí, si Česko nese i v současné době. Aktuální kauza možného znečištění v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda na Klatovsku je jen pomyslným vrcholem ledovce. Míst, která by potřebovala sanaci, je totiž mnohem víc.
před 13 hhodinami

Připravte se na nový svět, radí OSN. Planeta se oteplí o víc než 1,5 stupně

Rok 2024 znamenal začátek nové éry. Byl totiž prvním, kdy průměrná globální teplota překročila úroveň před průmyslovou revolucí o 1,5 stupně Celsia. Nová zpráva OSN teď přiznává, že se lidstvo bude muset – přinejmenším dočasně – smířit s tím, že tato symbolická hranice bude překročená nejen na jeden rok a že oteplení dosáhne nejméně 1,8 stupně. Zpráva současně popisuje, co to pro civilizaci znamená.
před 16 hhodinami

Vědci z Harvardu připodobňují šíření umělé inteligence k šíření viru

Šíření umělé inteligence (AI) je neporovnatelně rychlejší než úspěch jakékoliv jiné technologie v dějinách lidstva. Její přijetí je výrazně dynamičtější než nástup automobilů, stolních počítačů i internetu. První veřejný chatbot ChatGPT sice vznikl teprve na podzim roku 2022, ale už dnes AI používá většina lidí. Podle nové studie amerických vědců je to podobné infekci virem.
před 21 hhodinami

Rybníky nejsou podle vědců ideální k zadržování vody v krajině

Čtyřletý výzkum vědců z Masarykovy univerzity a Výzkumného ústavu vodohospodářského ukázal, že rybníky nejsou dobrým způsobem, jak zadržovat vodu v krajině. Mapovali život v rybnících i v potocích pod nimi a zjistili, že z rybníků vytéká přehřátá a znečištěná voda, která neumožňuje existenci vodním živočichům. Může za to oteplování i způsob hospodaření. Ministerstvo zemědělství podporuje obnovu menších nádrží, které mají v krajině i další funkce. Aktuálně vypsalo další dotační výzvu.
7. 9. 2026

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
7. 9. 2026

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
7. 9. 2026

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
7. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.