Pandemií bude přibývat a budou horší než covid. Můžeme jim ale předejít, tvrdí zpráva

Pandemie se budou v dalších letech objevovat častěji, budou se rychleji šířit a budou také více škodit světovému hospodářství a budou zabíjet více lidí než covid-19. Varuje před tím nová zpráva o biologické rozmanitosti a pandemiích – situace se podle ní nezmění, pokud nedojde k zásadní změně globálního přístupu k infekčním nemocem.

Odborníci, které oslovil Mezivládní panel OSN pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES), se shodli, že uniknout éře pandemií je sice možné, ale že to bude vyžadovat zásadně odlišný posun v přístupu: od reakce k prevenci.

Covid-19 je přinejmenším šestou globální zdravotní pandemií od chřipkové pandemie z roku 1918. Přestože je jeho původcem virus přenášený zvířaty, stejně jako všechny předchozí pandemie byl jeho vznik zcela způsoben lidskou činností, uvádí zpráva zveřejněná ve čtvrtek. Experti přitom odhadují, že u savců a ptáků se vyskytuje dalších asi 1,7 milionu v současnosti nepopsaných druhů virů, přitom až 850 tisíc by mohlo mít schopnost nakazit lidi.

„Příčina pandemie covidu-19 ani jiné moderní pandemie není žádným velkým tajemstvím,“ uvedl Peter Daszak, prezident Ekologické aliance a předseda semináře IPBES.

„Lidské činnosti, které způsobují změnu klimatu a ztrátu biologické rozmanitosti, také vyvolávají pandemické riziko prostřednictvím svých dopadů na naše životní prostředí. Změny ve způsobu využívání půdy, rozšiřování a intenzifikace zemědělství a neudržitelný obchod, výroba i spotřeba narušují přírodu a zvyšují kontakt mezi volně žijícími živočichy, dobytkem, patogeny a lidmi. A to je cesta k pandemiím,“ upozornil Daszak.

Kde je řešení?

Pandemické riziko lze výrazně snížit omezením lidských činností, které způsobují ztrátu biologické rozmanitosti, větším zachováním chráněných oblastí a opatřeními, která snižují neudržitelné využívání oblastí s vysokou biologickou rozmanitostí. To omezí kontakt volně žijících živočichů a lidí a pomůže zabránit přelévání nových chorob, uvádí zpráva.

„Vědecké důkazy nám ukazují, že zpráva je nakonec pozitivní,“ řekl Daszak. „Máme stále větší schopnost předcházet pandemiím – ale způsob, jakým se s nimi nyní vypořádáváme, tuto schopnost do značné míry ignoruje. Náš přístup fakticky stagnuje: stále spoléháme na pokusy o potlačení a kontrolu nemocí poté, co se objeví, nejčastěji prostřednictvím vakcín a terapií. Můžeme uniknout éře pandemií, ale to vyžaduje mnohem větší zaměření na prevenci místo reakce,“ dodal.

„To, že lidská činnost dokázala tak zásadně změnit naše přirozené prostředí, není nutně negativní. Poskytuje totiž také přesvědčivý důkaz o naší schopnosti řídit změnu potřebnou ke snížení rizika budoucích pandemií – a zároveň prospívá ochraně přírody a zmírňuje změnu klimatu,“ představuje svou vizi IPBES.

Zpráva uvádí, že spoléhání se na reakce poté, co se nemoci objeví, je „pomalá a nejistá cesta“, která je navíc drahá a poškozuje ekonomiku i kvalitu lidských životů.

Zpráva také nabízí řadu politických možností, které by pomohly snížit a řešit riziko pandemie. Mezi ně patří například omezení obchodování s divokými zvířaty, lepší koordinace mezinárodních pandemických plánů nebo dosažení větší potravinové bezpečnosti a snížení lovu volně žijících živočichů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
před 1 hhodinou

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 4 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 20 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026
Načítání...