Pandemií bude přibývat a budou horší než covid. Můžeme jim ale předejít, tvrdí zpráva

Pandemie se budou v dalších letech objevovat častěji, budou se rychleji šířit a budou také více škodit světovému hospodářství a budou zabíjet více lidí než covid-19. Varuje před tím nová zpráva o biologické rozmanitosti a pandemiích – situace se podle ní nezmění, pokud nedojde k zásadní změně globálního přístupu k infekčním nemocem.

Odborníci, které oslovil Mezivládní panel OSN pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES), se shodli, že uniknout éře pandemií je sice možné, ale že to bude vyžadovat zásadně odlišný posun v přístupu: od reakce k prevenci.

Covid-19 je přinejmenším šestou globální zdravotní pandemií od chřipkové pandemie z roku 1918. Přestože je jeho původcem virus přenášený zvířaty, stejně jako všechny předchozí pandemie byl jeho vznik zcela způsoben lidskou činností, uvádí zpráva zveřejněná ve čtvrtek. Experti přitom odhadují, že u savců a ptáků se vyskytuje dalších asi 1,7 milionu v současnosti nepopsaných druhů virů, přitom až 850 tisíc by mohlo mít schopnost nakazit lidi.

„Příčina pandemie covidu-19 ani jiné moderní pandemie není žádným velkým tajemstvím,“ uvedl Peter Daszak, prezident Ekologické aliance a předseda semináře IPBES.

„Lidské činnosti, které způsobují změnu klimatu a ztrátu biologické rozmanitosti, také vyvolávají pandemické riziko prostřednictvím svých dopadů na naše životní prostředí. Změny ve způsobu využívání půdy, rozšiřování a intenzifikace zemědělství a neudržitelný obchod, výroba i spotřeba narušují přírodu a zvyšují kontakt mezi volně žijícími živočichy, dobytkem, patogeny a lidmi. A to je cesta k pandemiím,“ upozornil Daszak.

Kde je řešení?

Pandemické riziko lze výrazně snížit omezením lidských činností, které způsobují ztrátu biologické rozmanitosti, větším zachováním chráněných oblastí a opatřeními, která snižují neudržitelné využívání oblastí s vysokou biologickou rozmanitostí. To omezí kontakt volně žijících živočichů a lidí a pomůže zabránit přelévání nových chorob, uvádí zpráva.

„Vědecké důkazy nám ukazují, že zpráva je nakonec pozitivní,“ řekl Daszak. „Máme stále větší schopnost předcházet pandemiím – ale způsob, jakým se s nimi nyní vypořádáváme, tuto schopnost do značné míry ignoruje. Náš přístup fakticky stagnuje: stále spoléháme na pokusy o potlačení a kontrolu nemocí poté, co se objeví, nejčastěji prostřednictvím vakcín a terapií. Můžeme uniknout éře pandemií, ale to vyžaduje mnohem větší zaměření na prevenci místo reakce,“ dodal.

„To, že lidská činnost dokázala tak zásadně změnit naše přirozené prostředí, není nutně negativní. Poskytuje totiž také přesvědčivý důkaz o naší schopnosti řídit změnu potřebnou ke snížení rizika budoucích pandemií – a zároveň prospívá ochraně přírody a zmírňuje změnu klimatu,“ představuje svou vizi IPBES.

Zpráva uvádí, že spoléhání se na reakce poté, co se nemoci objeví, je „pomalá a nejistá cesta“, která je navíc drahá a poškozuje ekonomiku i kvalitu lidských životů.

Zpráva také nabízí řadu politických možností, které by pomohly snížit a řešit riziko pandemie. Mezi ně patří například omezení obchodování s divokými zvířaty, lepší koordinace mezinárodních pandemických plánů nebo dosažení větší potravinové bezpečnosti a snížení lovu volně žijících živočichů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
před 15 hhodinami

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
před 17 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 20 hhodinami

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
před 21 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 22 hhodinami

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
před 23 hhodinami

Pacientů s Alzheimerovou chorobou přibývá, pomoci může nová léčba

Přibývá neurodegenerativních onemocnění. Jen počet případů Parkinsonovy choroby za posledních třicet let stoupl celosvětově o tři sta procent. Tempo předčilo i predikce lékařů spojené se stárnutím populace. V Česku je také zhruba pětaosmdesát tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou. Někteří z nich by mohli ještě letos dostat nové moderní léky, vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se ale na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.
před 23 hhodinami

AI skočily na falešné studie. Šířily varování před neexistující nemocí

Bixonimania je zdravotní problém, který vzniká po dlouhém zírání do monitoru, po němž mohou zarudnout oční víčka. Zajímavé na této chorobě je zejména to, že vůbec neexistuje. I přesto o ní umělé inteligence déle než rok informovaly.
15. 4. 2026
Načítání...