Pandemie podle seismografů. Že lidé zůstávají doma, pocítily i přístroje měřící záchvěvy země

Seismometry na mnoha místech planety v uplynulém týdnu zaznamenaly výrazně menší aktivitu, než je běžné. Může za to pandemie koronaviru, respektive karanténní pravidla, jimiž se nyní část obyvatel planety řídí.

Seismometry jsou přístroje, která sledují seismické vlny v Zemi – nejčastěji jsou to zemětřesení, ale tyto přístroje jsou natolik citlivé, že zachytávají také pohyb dopravy, průmysl a další projevy lidské civilizace.

Belgický geolog a seismolog Thomas Lecocq prostudoval přístroje tamní Královské observatoře a zjistil, že zastavení země v důsledku koronavirové pandemie je tak výrazné, že se dá vidět i na datech ze seismometrů. Ty totiž ukazují, že hluk zachycovaný senzory odpovídá nejvíce době zimních prázdnin, kdy většina Belgičanů odjíždí na hory nebo k moři, a ne všedním pracovním dnům, kdy měřil.

Podobná data i z dalších míst

Královská observatoř stávala dříve na předměstí, ale jak se Brusel zvětšoval, ocitla se ve městě. Proto jsou nyní data z ní masivně ovlivňována ruchem v jejím okolí. „Když sněží, tak máme ticho, ale když se běží maraton, vidíme na datech lidi běžet,“ uvedl vědec pro web Gizmodo.

Královská akademie zveřejnila údaje se záznamy, rozdíl je na nich jasně vidět. Tato pozorování potvrdila i řada dalších expertů ve stejném oboru, podobné záznamy zveřejnili také seismologové ve Velké Británii, Francii a na Novém Zélandu:

Belgie patří v Evropě mezi země, které jsou pandemií postiženy nejvíc: onemocnělo už téměř 12 tisíc osob a zemřelo jich přes pět stovek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 19 hhodinami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 21 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...