Pacienti v Olomouci do nemocnice nemusejí. Problémy s lékaři mohou řešit přes internet

Odborníci z Národního telemedicínského centra při Fakultní nemocnici v Olomouci vyvinuli webovou aplikaci pro dálkovou videokonzultaci pacienta s lékařem. Reagovali tak na situaci, kdy pandemie nového typu koronaviru letos na jaře výrazně omezila kontakt zejména chronicky nemocných pacientů s ošetřujícími lékaři. Novou aplikaci nabízí výzkumníci z Olomouce zdarma dalším nemocnicím v Česku.

Komunikaci mezi chronicky nemocnými pacienty a lékaři na jaře omezila pandemie koronaviru. „Způsobila komplikaci nejen pacientům s akutními problémy, ale zasáhla zejména pacienty s chronickými onemocněními, kteří nemohli docházet na pravidelné kontroly a v případě zhoršení zdravotního stavu neměli možnost kontaktovat svého lékaře jinak než telefonicky,“ uvedl přednosta I. interní kliniky FN Olomouc a vedoucí Národního telemedicínského centra Miloš Táborský.

Pacienti konzultovali své problémy například přes skype a vznikly i další komerční aplikace, ale v olomoucké fakultní nemocnici vymysleli svoji vlastní webovou aplikaci. „Pacient může po registraci odeslat prostřednictvím aplikace lékaři žádost o videokonzultaci. Aplikaci si nastaví sám, nebo mu pomůže lékař,“ vysvětlil Michal Štýbnar koordinátor projektů Národního telemedicínského centra. Lékař nebo zdravotní sestra pacientovi potvrdí termín virtuální schůzky pomocí internetového videopřenosu, díky kterému pacientovi odpadne cesta do nemocnice.

3 minuty
Michal Štýbnar vysvětluje funkci webové aplikace
Zdroj: ČT24

Systém je podle informatiků bezpečný a jednoduchý

„Celé řešení bylo postaveno na open source aplikacích, které bylo možné integrovat do řešení bezplatně. Obrovskou výhodou je, že celé řešení videokonzultací běží na infrastruktuře FN Olomouc a neposílá citlivá data přes třetí stranu, jako je tomu u jiných komerčních řešení,“ řekl náměstek informačních technologií FN Olomouc Antonín Hlavinka.

Pomocí nového webového rozhraní lze také poslat online žádost o léky. „Většina chronicky nemocných pacientů, kteří docházejí do specializovaných ambulancí, neměla v době pandemie ani možnost zažádat si o léky jinak než telefonicky. A pokud jim lékař telefon nezvedal, tak neměli jinou možnost, jak léky získat,“ podotkl Táborský.

O aplikaci už má zájem Fakultní nemocnice u svaté Anny a Nemocnice Na Bulovce. Chtějí získat software a detaily si dovyvinou.

Vojtěch: zdravotnictví se v době koronaviru dobře přizpůsobilo

Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) se české zdravotnictví pandemii koronaviru velmi dobře přizpůsobilo, a to i díky už fungujícím elektronickým receptům, neschopenkám a sdílení dat.

Vojtěch upozornil, že telemedicína, jejíž rozvoj pandemie akcelerovala, má obrovský potenciál. Stát proto nastaví jasná pravidla pro její bezpečné fungování. Přispět by k tomu měl zákon o elektronizaci zdravotnictví, který by v září mohla projednat vláda. Vyřešit je třeba například elektronickou identitu lékaře, která souvisí s nahlížením do zdravotních záznamů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skupina vědců zpochybňuje výzkumy o množství mikroplastů v lidském těle

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 37 mminutami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 3 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 17 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 19 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánovčera v 09:52

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
14. 1. 2026Aktualizováno14. 1. 2026
Načítání...