Očkování proti rakovině děložního čípku snížilo významně počet nemocných, ukázala anglická studie

Studie zjistila, že anglický očkovací program zaměřený na prevenci rakoviny děložního čípku zabránil vzniku onemocnění a předrakovinných změn buněk u tisíců žen. Vakcína snížila počet nemocných u některých skupin o více než devadesát procent.

První opravdu rozsáhlý důkaz, že program, který byl v Anglii zahájen před třinácti lety, zachraňuje životy, přinesla studie financovaná britskou organizací Cancer Research UK. Ta zjistila, že výskyt rakoviny děložního čípku u žen, kterým byla vakcína nabídnuta ve věku 12 až 13 let, byl o 87 procent nižší než u neočkovaných.

  • Je onemocnění, které vzniká pod vlivem virové infekce. Papillomavirus se přenáší intimním kontaktem, stačí tedy jeden rizikový partner. Větší riziko, že se žena nakazí a onemocněním bude v budoucnosti ohrožena, znamená také větší frekvence partnerů.
  • Lidský papillomavirus je velmi častý, uvádí se, že se v běžné populaci nakazí asi osmdesát procent všech lidí, infekce je ale často imunitním systémem zlikvidována. Problém představuje infekce u těch lidí, jejichž imunitní systém se viru nezbaví. Ten začne proměňovat buňky v děložním čípku, které se posléze transformují až v buňky rakovinové. 

Vědci uvedli, že počet případů v této věkové skupině klesl z přibližně padesáti ročně na pouhých pět. Autoři studie podotýkají, že v této věkové skupině jsou případy rakoviny děložního čípku dost vzácné.

Ke snížení výskytu rakoviny děložního čípku o 62 procent došlo u žen, kterým bylo nabídnuto očkování ve věku 14 až 16 let, a o 34 procent u žen, které dostaly vakcínu ve věku 16 až 18 let.

Z čeho vědci vycházeli

Odborníci zkoumali údaje z programu očkování proti lidskému papilomaviru (HPV) vakcínou Cervarix, která byla dívkám v Anglii podávána od roku 2008 do září 2012. V současné době se už v tomto programu používá jiná vakcína (Gardasil), která se podává již nejen dívkám, ale i chlapcům ve věku 12 a 13 let.

Studie, která vyšla tento čtvrtek v odborném žurnálu Lancet, analyzovala a statisticky vyhodnocovala, jak byl tento očkovací program úspěšný. Do června 2019 bylo podle ní v Anglii u osob očkovaných proti HPV přibližně o 450 případů rakoviny děložního čípku méně oproti minulosti, a dokonce o 17 200 případů méně prekanceróz děložního čípku.

Navazuje na dva roky starou práci, která na menším vzorku a v kratším časovém horizontu dospěla k podobným závěrům – nové výsledky jsou ale díky většímu rozsahu podle autorů ještě povzbudivější.

Čím dříve, tím lépe

Nová studie zjistila sedmadevadesátiprocentní pokles předrakovinných změn buněk u žen očkovaných ve věku 12 až 13 let, pětasedmdesátiprocentní pokles u žen očkovaných ve věku 14 až 16 let a devětatřicetiprocentní pokles u žen očkovaných ve věku 16 až 18 let.

Podle autorů studie jsou tyto výsledky prvním globálním důkazem o tom, jak očkování může zabránit vzniku rakoviny děložního čípku. Organizace Cancer Research UK uvedla, že výsledky jsou ještě o něco lepší, než se očekávalo, a že rakovina děložního čípku by se díky vakcínám v kombinaci se screeningem mohla stát už v blízké budoucnosti přinejmenším v Británii vzácným onemocněním.

Profesor Peter Sasieni, hlavní autor studie z King's College London, uvedl: „Vakcína proti rakovině děložního čípku je velmi účinná. Je skvělé, že teď můžeme dokázat, jak zabránila vzniku rakoviny u stovek žen v Anglii. Už řadu let víme, že očkování proti HPV je velmi účinné při prevenci určitých kmenů viru, ale vidět skutečný dopad vakcíny je opravdu úžasné.“

„Vyzýváme všechny, kteří mají nárok na očkování proti HPV, aby se nechali očkovat, když je jim to ve škole nabízeno. Všichni, kteří mají nárok, mohou očkování podstoupit až do svých pětadvacátých narozenin. Spolu se screeningem děložního čípku to pomůže ochránit více žen před případy rakoviny děložního čípku, kterým lze předcházet,“ vyzvala epidemioložka Vanessa Salibová.

Vakcína proti rakovině v Česku

HPV mohou způsobovat rakovinu a další závažná onemocnění u mužů i žen. K nákaze těmito viry dochází nejčastěji při pohlavním styku, ale může k němu dojít i při intimním kontaktu, aniž by došlo k pohlavnímu styku. S HPV se za život setká asi osmdesát procent mužů a žen – na rakovinu děložního čípku zemře v České republice až čtyři sta žen ročně. Díky očkování si tělo vytvoří ochranu do budoucna.

Vakcína se doporučuje chlapcům a dívkám ještě před zahájením sexuálního života, tedy před možným prvním setkáním s virem. V tomto období je účinek očkování nejlepší.

Vakcinace je možná již od devíti let věku. V České republice je očkování proti HPV chlapcům i dívkám částečně hrazeno ve třinácti letech.

Problémy s očkováním?

Heidi Larsonová, ředitelka projektu Vaccine Confidence Project, pro britský The Guardian uvedla, že ohledně HPV vakcín existuje řada nevyjasněných témat. Došlo k problémům, které vypadají jako psychosomatické, ale objevují se relativně často, například na školách v Columbii postihly záchvaty asi šest set dívek.

Rodiče po celém světě pak tyto informace v obavě o zdraví svých potomků sdílí a k očkování se pak dostaví mnohem méně dívek, než se čeká. „Všichni jsme si mysleli, že v Arménii všechno půjde hladce, ale k očkování pak nikdo nepřišel,“ popsala Larsonová konkrétní situaci z nedávné doby.

Do roku 2017 bylo vydáno 270 milionů vakcín proti HPV a podle WHO je opakovaně potvrzeno, že jsou bezpečné. „Nepřátelství a strach mají potenciál zpomalit efektivní zavádění vakcín, které zachraňují životy. Musíme zcela jasně komunikovat, že miliony žen mohou být ušetřené zbytečného a hrozného utrpení spojeného s HPV, když se začne efektivně a globálně očkovat,“ dodala vědkyně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 3 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 12 hhodinami

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
včera v 14:51

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
včera v 11:44

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
včera v 07:01

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
9. 4. 2026

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
9. 4. 2026
Načítání...