Očkování proti rakovině děložního čípku snížilo významně počet nemocných, ukázala anglická studie

Studie zjistila, že anglický očkovací program zaměřený na prevenci rakoviny děložního čípku zabránil vzniku onemocnění a předrakovinných změn buněk u tisíců žen. Vakcína snížila počet nemocných u některých skupin o více než devadesát procent.

První opravdu rozsáhlý důkaz, že program, který byl v Anglii zahájen před třinácti lety, zachraňuje životy, přinesla studie financovaná britskou organizací Cancer Research UK. Ta zjistila, že výskyt rakoviny děložního čípku u žen, kterým byla vakcína nabídnuta ve věku 12 až 13 let, byl o 87 procent nižší než u neočkovaných.

  • Je onemocnění, které vzniká pod vlivem virové infekce. Papillomavirus se přenáší intimním kontaktem, stačí tedy jeden rizikový partner. Větší riziko, že se žena nakazí a onemocněním bude v budoucnosti ohrožena, znamená také větší frekvence partnerů.
  • Lidský papillomavirus je velmi častý, uvádí se, že se v běžné populaci nakazí asi osmdesát procent všech lidí, infekce je ale často imunitním systémem zlikvidována. Problém představuje infekce u těch lidí, jejichž imunitní systém se viru nezbaví. Ten začne proměňovat buňky v děložním čípku, které se posléze transformují až v buňky rakovinové. 

Vědci uvedli, že počet případů v této věkové skupině klesl z přibližně padesáti ročně na pouhých pět. Autoři studie podotýkají, že v této věkové skupině jsou případy rakoviny děložního čípku dost vzácné.

Ke snížení výskytu rakoviny děložního čípku o 62 procent došlo u žen, kterým bylo nabídnuto očkování ve věku 14 až 16 let, a o 34 procent u žen, které dostaly vakcínu ve věku 16 až 18 let.

Z čeho vědci vycházeli

Odborníci zkoumali údaje z programu očkování proti lidskému papilomaviru (HPV) vakcínou Cervarix, která byla dívkám v Anglii podávána od roku 2008 do září 2012. V současné době se už v tomto programu používá jiná vakcína (Gardasil), která se podává již nejen dívkám, ale i chlapcům ve věku 12 a 13 let.

Studie, která vyšla tento čtvrtek v odborném žurnálu Lancet, analyzovala a statisticky vyhodnocovala, jak byl tento očkovací program úspěšný. Do června 2019 bylo podle ní v Anglii u osob očkovaných proti HPV přibližně o 450 případů rakoviny děložního čípku méně oproti minulosti, a dokonce o 17 200 případů méně prekanceróz děložního čípku.

Navazuje na dva roky starou práci, která na menším vzorku a v kratším časovém horizontu dospěla k podobným závěrům – nové výsledky jsou ale díky většímu rozsahu podle autorů ještě povzbudivější.

Čím dříve, tím lépe

Nová studie zjistila sedmadevadesátiprocentní pokles předrakovinných změn buněk u žen očkovaných ve věku 12 až 13 let, pětasedmdesátiprocentní pokles u žen očkovaných ve věku 14 až 16 let a devětatřicetiprocentní pokles u žen očkovaných ve věku 16 až 18 let.

Podle autorů studie jsou tyto výsledky prvním globálním důkazem o tom, jak očkování může zabránit vzniku rakoviny děložního čípku. Organizace Cancer Research UK uvedla, že výsledky jsou ještě o něco lepší, než se očekávalo, a že rakovina děložního čípku by se díky vakcínám v kombinaci se screeningem mohla stát už v blízké budoucnosti přinejmenším v Británii vzácným onemocněním.

Profesor Peter Sasieni, hlavní autor studie z King's College London, uvedl: „Vakcína proti rakovině děložního čípku je velmi účinná. Je skvělé, že teď můžeme dokázat, jak zabránila vzniku rakoviny u stovek žen v Anglii. Už řadu let víme, že očkování proti HPV je velmi účinné při prevenci určitých kmenů viru, ale vidět skutečný dopad vakcíny je opravdu úžasné.“

„Vyzýváme všechny, kteří mají nárok na očkování proti HPV, aby se nechali očkovat, když je jim to ve škole nabízeno. Všichni, kteří mají nárok, mohou očkování podstoupit až do svých pětadvacátých narozenin. Spolu se screeningem děložního čípku to pomůže ochránit více žen před případy rakoviny děložního čípku, kterým lze předcházet,“ vyzvala epidemioložka Vanessa Salibová.

Vakcína proti rakovině v Česku

HPV mohou způsobovat rakovinu a další závažná onemocnění u mužů i žen. K nákaze těmito viry dochází nejčastěji při pohlavním styku, ale může k němu dojít i při intimním kontaktu, aniž by došlo k pohlavnímu styku. S HPV se za život setká asi osmdesát procent mužů a žen – na rakovinu děložního čípku zemře v České republice až čtyři sta žen ročně. Díky očkování si tělo vytvoří ochranu do budoucna.

Vakcína se doporučuje chlapcům a dívkám ještě před zahájením sexuálního života, tedy před možným prvním setkáním s virem. V tomto období je účinek očkování nejlepší.

Vakcinace je možná již od devíti let věku. V České republice je očkování proti HPV chlapcům i dívkám částečně hrazeno ve třinácti letech.

Problémy s očkováním?

Heidi Larsonová, ředitelka projektu Vaccine Confidence Project, pro britský The Guardian uvedla, že ohledně HPV vakcín existuje řada nevyjasněných témat. Došlo k problémům, které vypadají jako psychosomatické, ale objevují se relativně často, například na školách v Columbii postihly záchvaty asi šest set dívek.

Rodiče po celém světě pak tyto informace v obavě o zdraví svých potomků sdílí a k očkování se pak dostaví mnohem méně dívek, než se čeká. „Všichni jsme si mysleli, že v Arménii všechno půjde hladce, ale k očkování pak nikdo nepřišel,“ popsala Larsonová konkrétní situaci z nedávné doby.

Do roku 2017 bylo vydáno 270 milionů vakcín proti HPV a podle WHO je opakovaně potvrzeno, že jsou bezpečné. „Nepřátelství a strach mají potenciál zpomalit efektivní zavádění vakcín, které zachraňují životy. Musíme zcela jasně komunikovat, že miliony žen mohou být ušetřené zbytečného a hrozného utrpení spojeného s HPV, když se začne efektivně a globálně očkovat,“ dodala vědkyně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 12 mminutami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 23 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026
Načítání...