Očkování proti rakovině děložního čípku snížilo významně počet nemocných, ukázala anglická studie

Studie zjistila, že anglický očkovací program zaměřený na prevenci rakoviny děložního čípku zabránil vzniku onemocnění a předrakovinných změn buněk u tisíců žen. Vakcína snížila počet nemocných u některých skupin o více než devadesát procent.

První opravdu rozsáhlý důkaz, že program, který byl v Anglii zahájen před třinácti lety, zachraňuje životy, přinesla studie financovaná britskou organizací Cancer Research UK. Ta zjistila, že výskyt rakoviny děložního čípku u žen, kterým byla vakcína nabídnuta ve věku 12 až 13 let, byl o 87 procent nižší než u neočkovaných.

  • Je onemocnění, které vzniká pod vlivem virové infekce. Papillomavirus se přenáší intimním kontaktem, stačí tedy jeden rizikový partner. Větší riziko, že se žena nakazí a onemocněním bude v budoucnosti ohrožena, znamená také větší frekvence partnerů.
  • Lidský papillomavirus je velmi častý, uvádí se, že se v běžné populaci nakazí asi osmdesát procent všech lidí, infekce je ale často imunitním systémem zlikvidována. Problém představuje infekce u těch lidí, jejichž imunitní systém se viru nezbaví. Ten začne proměňovat buňky v děložním čípku, které se posléze transformují až v buňky rakovinové. 

Vědci uvedli, že počet případů v této věkové skupině klesl z přibližně padesáti ročně na pouhých pět. Autoři studie podotýkají, že v této věkové skupině jsou případy rakoviny děložního čípku dost vzácné.

Ke snížení výskytu rakoviny děložního čípku o 62 procent došlo u žen, kterým bylo nabídnuto očkování ve věku 14 až 16 let, a o 34 procent u žen, které dostaly vakcínu ve věku 16 až 18 let.

Z čeho vědci vycházeli

Odborníci zkoumali údaje z programu očkování proti lidskému papilomaviru (HPV) vakcínou Cervarix, která byla dívkám v Anglii podávána od roku 2008 do září 2012. V současné době se už v tomto programu používá jiná vakcína (Gardasil), která se podává již nejen dívkám, ale i chlapcům ve věku 12 a 13 let.

Studie, která vyšla tento čtvrtek v odborném žurnálu Lancet, analyzovala a statisticky vyhodnocovala, jak byl tento očkovací program úspěšný. Do června 2019 bylo podle ní v Anglii u osob očkovaných proti HPV přibližně o 450 případů rakoviny děložního čípku méně oproti minulosti, a dokonce o 17 200 případů méně prekanceróz děložního čípku.

Navazuje na dva roky starou práci, která na menším vzorku a v kratším časovém horizontu dospěla k podobným závěrům – nové výsledky jsou ale díky většímu rozsahu podle autorů ještě povzbudivější.

Čím dříve, tím lépe

Nová studie zjistila sedmadevadesátiprocentní pokles předrakovinných změn buněk u žen očkovaných ve věku 12 až 13 let, pětasedmdesátiprocentní pokles u žen očkovaných ve věku 14 až 16 let a devětatřicetiprocentní pokles u žen očkovaných ve věku 16 až 18 let.

Podle autorů studie jsou tyto výsledky prvním globálním důkazem o tom, jak očkování může zabránit vzniku rakoviny děložního čípku. Organizace Cancer Research UK uvedla, že výsledky jsou ještě o něco lepší, než se očekávalo, a že rakovina děložního čípku by se díky vakcínám v kombinaci se screeningem mohla stát už v blízké budoucnosti přinejmenším v Británii vzácným onemocněním.

Profesor Peter Sasieni, hlavní autor studie z King's College London, uvedl: „Vakcína proti rakovině děložního čípku je velmi účinná. Je skvělé, že teď můžeme dokázat, jak zabránila vzniku rakoviny u stovek žen v Anglii. Už řadu let víme, že očkování proti HPV je velmi účinné při prevenci určitých kmenů viru, ale vidět skutečný dopad vakcíny je opravdu úžasné.“

„Vyzýváme všechny, kteří mají nárok na očkování proti HPV, aby se nechali očkovat, když je jim to ve škole nabízeno. Všichni, kteří mají nárok, mohou očkování podstoupit až do svých pětadvacátých narozenin. Spolu se screeningem děložního čípku to pomůže ochránit více žen před případy rakoviny děložního čípku, kterým lze předcházet,“ vyzvala epidemioložka Vanessa Salibová.

Vakcína proti rakovině v Česku

HPV mohou způsobovat rakovinu a další závažná onemocnění u mužů i žen. K nákaze těmito viry dochází nejčastěji při pohlavním styku, ale může k němu dojít i při intimním kontaktu, aniž by došlo k pohlavnímu styku. S HPV se za život setká asi osmdesát procent mužů a žen – na rakovinu děložního čípku zemře v České republice až čtyři sta žen ročně. Díky očkování si tělo vytvoří ochranu do budoucna.

Vakcína se doporučuje chlapcům a dívkám ještě před zahájením sexuálního života, tedy před možným prvním setkáním s virem. V tomto období je účinek očkování nejlepší.

Vakcinace je možná již od devíti let věku. V České republice je očkování proti HPV chlapcům i dívkám částečně hrazeno ve třinácti letech.

Problémy s očkováním?

Heidi Larsonová, ředitelka projektu Vaccine Confidence Project, pro britský The Guardian uvedla, že ohledně HPV vakcín existuje řada nevyjasněných témat. Došlo k problémům, které vypadají jako psychosomatické, ale objevují se relativně často, například na školách v Columbii postihly záchvaty asi šest set dívek.

Rodiče po celém světě pak tyto informace v obavě o zdraví svých potomků sdílí a k očkování se pak dostaví mnohem méně dívek, než se čeká. „Všichni jsme si mysleli, že v Arménii všechno půjde hladce, ale k očkování pak nikdo nepřišel,“ popsala Larsonová konkrétní situaci z nedávné doby.

Do roku 2017 bylo vydáno 270 milionů vakcín proti HPV a podle WHO je opakovaně potvrzeno, že jsou bezpečné. „Nepřátelství a strach mají potenciál zpomalit efektivní zavádění vakcín, které zachraňují životy. Musíme zcela jasně komunikovat, že miliony žen mohou být ušetřené zbytečného a hrozného utrpení spojeného s HPV, když se začne efektivně a globálně očkovat,“ dodala vědkyně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
před 41 mminutami

Google zodpovídá za obsah a pravdivost svých AI shrnutí, rozhodl německý soud

Soud v Bavorsku rozhodl, že Google je přímo zodpovědný za obsah a pravdivost souhrnů ve výsledcích vyhledávání, které společnost sestavuje pomocí umělé inteligence (AI) a předkládá uživatelům. Současně přikázal nejpoužívanějšímu vyhledávači světa, aby skrze tato AI shrnutí přestal poškozovat pověst dvou společností. Byly to právě ony, kdo se na soud obrátil.
před 3 hhodinami

Ve zmrzlých výkalech pravěkých syslů se v Kanadě našla mamutí DNA

Vědci objevili obrovský „poklad“ v podobě starověké DNA zvířat – včetně dnes již vyhynulých mamutů. Nalezli ho v exkrementech syslů, které se uchovaly v kanadském permafrostu, plyne z nové studie, píše agentura AFP.
před 4 hhodinami

„Bojím se, že vše, co umím, přes noc zastará.“ Strach z AI je reálný, tvrdí studie

Menší americký výzkum popsal sedm nejčastějších pocitů, které lidé mají, když je o práci připraví umělá inteligence (AI). Ukázalo se, že dojmy celé řady těchto osob jsou velmi negativní a spojují obavy, vztek a rezignaci.
před 5 hhodinami

V Číně operovali s lokální anestezií už před 600 lety. Využívali vlčí mor

Už ve středověku se v Číně za dynastie Ming snažili tehdejší zdravotníci o operaci tak, aby pacienti netrpěli bolestí. Používali k tomu rostliny, které dokázali pomocí příslušné reakce zbavit jejich jinak smrtící toxicity. Použité anestetikum nyní vědci identifikovali s využitím moderních technologií.
před 8 hhodinami

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
před 23 hhodinami

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
včera v 11:48

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
včera v 09:00
Načítání...