Očkování proti rakovině děložního čípku snížilo významně počet nemocných, ukázala anglická studie

Studie zjistila, že anglický očkovací program zaměřený na prevenci rakoviny děložního čípku zabránil vzniku onemocnění a předrakovinných změn buněk u tisíců žen. Vakcína snížila počet nemocných u některých skupin o více než devadesát procent.

První opravdu rozsáhlý důkaz, že program, který byl v Anglii zahájen před třinácti lety, zachraňuje životy, přinesla studie financovaná britskou organizací Cancer Research UK. Ta zjistila, že výskyt rakoviny děložního čípku u žen, kterým byla vakcína nabídnuta ve věku 12 až 13 let, byl o 87 procent nižší než u neočkovaných.

  • Je onemocnění, které vzniká pod vlivem virové infekce. Papillomavirus se přenáší intimním kontaktem, stačí tedy jeden rizikový partner. Větší riziko, že se žena nakazí a onemocněním bude v budoucnosti ohrožena, znamená také větší frekvence partnerů.
  • Lidský papillomavirus je velmi častý, uvádí se, že se v běžné populaci nakazí asi osmdesát procent všech lidí, infekce je ale často imunitním systémem zlikvidována. Problém představuje infekce u těch lidí, jejichž imunitní systém se viru nezbaví. Ten začne proměňovat buňky v děložním čípku, které se posléze transformují až v buňky rakovinové. 

Vědci uvedli, že počet případů v této věkové skupině klesl z přibližně padesáti ročně na pouhých pět. Autoři studie podotýkají, že v této věkové skupině jsou případy rakoviny děložního čípku dost vzácné.

Ke snížení výskytu rakoviny děložního čípku o 62 procent došlo u žen, kterým bylo nabídnuto očkování ve věku 14 až 16 let, a o 34 procent u žen, které dostaly vakcínu ve věku 16 až 18 let.

Z čeho vědci vycházeli

Odborníci zkoumali údaje z programu očkování proti lidskému papilomaviru (HPV) vakcínou Cervarix, která byla dívkám v Anglii podávána od roku 2008 do září 2012. V současné době se už v tomto programu používá jiná vakcína (Gardasil), která se podává již nejen dívkám, ale i chlapcům ve věku 12 a 13 let.

Studie, která vyšla tento čtvrtek v odborném žurnálu Lancet, analyzovala a statisticky vyhodnocovala, jak byl tento očkovací program úspěšný. Do června 2019 bylo podle ní v Anglii u osob očkovaných proti HPV přibližně o 450 případů rakoviny děložního čípku méně oproti minulosti, a dokonce o 17 200 případů méně prekanceróz děložního čípku.

Navazuje na dva roky starou práci, která na menším vzorku a v kratším časovém horizontu dospěla k podobným závěrům – nové výsledky jsou ale díky většímu rozsahu podle autorů ještě povzbudivější.

Čím dříve, tím lépe

Nová studie zjistila sedmadevadesátiprocentní pokles předrakovinných změn buněk u žen očkovaných ve věku 12 až 13 let, pětasedmdesátiprocentní pokles u žen očkovaných ve věku 14 až 16 let a devětatřicetiprocentní pokles u žen očkovaných ve věku 16 až 18 let.

Podle autorů studie jsou tyto výsledky prvním globálním důkazem o tom, jak očkování může zabránit vzniku rakoviny děložního čípku. Organizace Cancer Research UK uvedla, že výsledky jsou ještě o něco lepší, než se očekávalo, a že rakovina děložního čípku by se díky vakcínám v kombinaci se screeningem mohla stát už v blízké budoucnosti přinejmenším v Británii vzácným onemocněním.

Profesor Peter Sasieni, hlavní autor studie z King's College London, uvedl: „Vakcína proti rakovině děložního čípku je velmi účinná. Je skvělé, že teď můžeme dokázat, jak zabránila vzniku rakoviny u stovek žen v Anglii. Už řadu let víme, že očkování proti HPV je velmi účinné při prevenci určitých kmenů viru, ale vidět skutečný dopad vakcíny je opravdu úžasné.“

„Vyzýváme všechny, kteří mají nárok na očkování proti HPV, aby se nechali očkovat, když je jim to ve škole nabízeno. Všichni, kteří mají nárok, mohou očkování podstoupit až do svých pětadvacátých narozenin. Spolu se screeningem děložního čípku to pomůže ochránit více žen před případy rakoviny děložního čípku, kterým lze předcházet,“ vyzvala epidemioložka Vanessa Salibová.

Vakcína proti rakovině v Česku

HPV mohou způsobovat rakovinu a další závažná onemocnění u mužů i žen. K nákaze těmito viry dochází nejčastěji při pohlavním styku, ale může k němu dojít i při intimním kontaktu, aniž by došlo k pohlavnímu styku. S HPV se za život setká asi osmdesát procent mužů a žen – na rakovinu děložního čípku zemře v České republice až čtyři sta žen ročně. Díky očkování si tělo vytvoří ochranu do budoucna.

Vakcína se doporučuje chlapcům a dívkám ještě před zahájením sexuálního života, tedy před možným prvním setkáním s virem. V tomto období je účinek očkování nejlepší.

Vakcinace je možná již od devíti let věku. V České republice je očkování proti HPV chlapcům i dívkám částečně hrazeno ve třinácti letech.

Problémy s očkováním?

Heidi Larsonová, ředitelka projektu Vaccine Confidence Project, pro britský The Guardian uvedla, že ohledně HPV vakcín existuje řada nevyjasněných témat. Došlo k problémům, které vypadají jako psychosomatické, ale objevují se relativně často, například na školách v Columbii postihly záchvaty asi šest set dívek.

Rodiče po celém světě pak tyto informace v obavě o zdraví svých potomků sdílí a k očkování se pak dostaví mnohem méně dívek, než se čeká. „Všichni jsme si mysleli, že v Arménii všechno půjde hladce, ale k očkování pak nikdo nepřišel,“ popsala Larsonová konkrétní situaci z nedávné doby.

Do roku 2017 bylo vydáno 270 milionů vakcín proti HPV a podle WHO je opakovaně potvrzeno, že jsou bezpečné. „Nepřátelství a strach mají potenciál zpomalit efektivní zavádění vakcín, které zachraňují životy. Musíme zcela jasně komunikovat, že miliony žen mohou být ušetřené zbytečného a hrozného utrpení spojeného s HPV, když se začne efektivně a globálně očkovat,“ dodala vědkyně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Endoprotéz rychle přibývá. Někde se ale čeká roky

Stárnutí české populace a lepší technologie vedou k tomu, že se za poslední roky téměř zdvojnásobil počet operací endoprotéz. Některé nemocnice ale stále nezvládají dodržet čekací hranici jednoho roku.
před 7 hhodinami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
5. 6. 2026

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
5. 6. 2026

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026
Načítání...