Očkování proti rakovině děložního čípku snížilo významně počet nemocných, ukázala anglická studie

Studie zjistila, že anglický očkovací program zaměřený na prevenci rakoviny děložního čípku zabránil vzniku onemocnění a předrakovinných změn buněk u tisíců žen. Vakcína snížila počet nemocných u některých skupin o více než devadesát procent.

První opravdu rozsáhlý důkaz, že program, který byl v Anglii zahájen před třinácti lety, zachraňuje životy, přinesla studie financovaná britskou organizací Cancer Research UK. Ta zjistila, že výskyt rakoviny děložního čípku u žen, kterým byla vakcína nabídnuta ve věku 12 až 13 let, byl o 87 procent nižší než u neočkovaných.

  • Je onemocnění, které vzniká pod vlivem virové infekce. Papillomavirus se přenáší intimním kontaktem, stačí tedy jeden rizikový partner. Větší riziko, že se žena nakazí a onemocněním bude v budoucnosti ohrožena, znamená také větší frekvence partnerů.
  • Lidský papillomavirus je velmi častý, uvádí se, že se v běžné populaci nakazí asi osmdesát procent všech lidí, infekce je ale často imunitním systémem zlikvidována. Problém představuje infekce u těch lidí, jejichž imunitní systém se viru nezbaví. Ten začne proměňovat buňky v děložním čípku, které se posléze transformují až v buňky rakovinové. 

Vědci uvedli, že počet případů v této věkové skupině klesl z přibližně padesáti ročně na pouhých pět. Autoři studie podotýkají, že v této věkové skupině jsou případy rakoviny děložního čípku dost vzácné.

Ke snížení výskytu rakoviny děložního čípku o 62 procent došlo u žen, kterým bylo nabídnuto očkování ve věku 14 až 16 let, a o 34 procent u žen, které dostaly vakcínu ve věku 16 až 18 let.

Z čeho vědci vycházeli

Odborníci zkoumali údaje z programu očkování proti lidskému papilomaviru (HPV) vakcínou Cervarix, která byla dívkám v Anglii podávána od roku 2008 do září 2012. V současné době se už v tomto programu používá jiná vakcína (Gardasil), která se podává již nejen dívkám, ale i chlapcům ve věku 12 a 13 let.

Studie, která vyšla tento čtvrtek v odborném žurnálu Lancet, analyzovala a statisticky vyhodnocovala, jak byl tento očkovací program úspěšný. Do června 2019 bylo podle ní v Anglii u osob očkovaných proti HPV přibližně o 450 případů rakoviny děložního čípku méně oproti minulosti, a dokonce o 17 200 případů méně prekanceróz děložního čípku.

Navazuje na dva roky starou práci, která na menším vzorku a v kratším časovém horizontu dospěla k podobným závěrům – nové výsledky jsou ale díky většímu rozsahu podle autorů ještě povzbudivější.

Čím dříve, tím lépe

Nová studie zjistila sedmadevadesátiprocentní pokles předrakovinných změn buněk u žen očkovaných ve věku 12 až 13 let, pětasedmdesátiprocentní pokles u žen očkovaných ve věku 14 až 16 let a devětatřicetiprocentní pokles u žen očkovaných ve věku 16 až 18 let.

Podle autorů studie jsou tyto výsledky prvním globálním důkazem o tom, jak očkování může zabránit vzniku rakoviny děložního čípku. Organizace Cancer Research UK uvedla, že výsledky jsou ještě o něco lepší, než se očekávalo, a že rakovina děložního čípku by se díky vakcínám v kombinaci se screeningem mohla stát už v blízké budoucnosti přinejmenším v Británii vzácným onemocněním.

Profesor Peter Sasieni, hlavní autor studie z King's College London, uvedl: „Vakcína proti rakovině děložního čípku je velmi účinná. Je skvělé, že teď můžeme dokázat, jak zabránila vzniku rakoviny u stovek žen v Anglii. Už řadu let víme, že očkování proti HPV je velmi účinné při prevenci určitých kmenů viru, ale vidět skutečný dopad vakcíny je opravdu úžasné.“

„Vyzýváme všechny, kteří mají nárok na očkování proti HPV, aby se nechali očkovat, když je jim to ve škole nabízeno. Všichni, kteří mají nárok, mohou očkování podstoupit až do svých pětadvacátých narozenin. Spolu se screeningem děložního čípku to pomůže ochránit více žen před případy rakoviny děložního čípku, kterým lze předcházet,“ vyzvala epidemioložka Vanessa Salibová.

Vakcína proti rakovině v Česku

HPV mohou způsobovat rakovinu a další závažná onemocnění u mužů i žen. K nákaze těmito viry dochází nejčastěji při pohlavním styku, ale může k němu dojít i při intimním kontaktu, aniž by došlo k pohlavnímu styku. S HPV se za život setká asi osmdesát procent mužů a žen – na rakovinu děložního čípku zemře v České republice až čtyři sta žen ročně. Díky očkování si tělo vytvoří ochranu do budoucna.

Vakcína se doporučuje chlapcům a dívkám ještě před zahájením sexuálního života, tedy před možným prvním setkáním s virem. V tomto období je účinek očkování nejlepší.

Vakcinace je možná již od devíti let věku. V České republice je očkování proti HPV chlapcům i dívkám částečně hrazeno ve třinácti letech.

Problémy s očkováním?

Heidi Larsonová, ředitelka projektu Vaccine Confidence Project, pro britský The Guardian uvedla, že ohledně HPV vakcín existuje řada nevyjasněných témat. Došlo k problémům, které vypadají jako psychosomatické, ale objevují se relativně často, například na školách v Columbii postihly záchvaty asi šest set dívek.

Rodiče po celém světě pak tyto informace v obavě o zdraví svých potomků sdílí a k očkování se pak dostaví mnohem méně dívek, než se čeká. „Všichni jsme si mysleli, že v Arménii všechno půjde hladce, ale k očkování pak nikdo nepřišel,“ popsala Larsonová konkrétní situaci z nedávné doby.

Do roku 2017 bylo vydáno 270 milionů vakcín proti HPV a podle WHO je opakovaně potvrzeno, že jsou bezpečné. „Nepřátelství a strach mají potenciál zpomalit efektivní zavádění vakcín, které zachraňují životy. Musíme zcela jasně komunikovat, že miliony žen mohou být ušetřené zbytečného a hrozného utrpení spojeného s HPV, když se začne efektivně a globálně očkovat,“ dodala vědkyně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 16 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 18 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 20 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 20 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 21 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 23 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...