Obezita může zhoršit účinnost očkování proti covidu-19, obávají se vědci

Obezita je rizikovým faktorem při covidu-19 a stejné faktory mohou způsobit, že lidé s výraznou nadváhou budou představovat problém také při očkování.

Od počátku pandemie nového koronaviru je zřejmé, že obezita patří k jednomu z nejvíce rizikových faktorů, jež jsou s nemocí spojené. Už když epidemioložka Sü Lin zkoumala první data z Číny, všimla si vzorce: „BMI tam byl vždy. Vždycky byl spojen s vážným průběhem covidu-19,“ uvedla.

Její studie byla v březnu první, která na tento problém upozornila Světovou zdravotnickou organizaci; od té doby to stejné potvrdila řada rozsáhlých výzkumů z celého světa: obézní lidé mají vyšší pravděpodobnost, že na covid-19 zemřou a že budou mít těžký průběh, a to i když se vezmou v úvahu jiné rizikové faktory.

Například ze studie, které se účastnilo 5200 nakažených, z nichž 35 procent bylo obézních, vyplynulo, že pravděpodobnost, že člověk skončí v nemocnici, byla větší u lidí s vyšším indexem tělesné hmotnosti (BMI).

Obezita jako hrozba

Obezita je hrozbou při covidu-19 rovnou z několika důvodů. Lidé s vysokým BMI představují problém především z hlediska zdravotní péče: je mnohem složitější se o ně starat i léčit je. Problematická je u nich intubace i připojení na ventilátor –⁠ náročnější je i manipulace s nimi, například nutné otáčení. A také mívají nižší kapacitu plic.

Jenže to není zdaleka všechno, další příčiny mohou být a zřejmě jsou skrytější –⁠ týkají se totiž molekulární úrovně. Takzvaná inzulinová rezistence způsobuje, že tělo hůř reaguje na cukr a může předcházet vzniku cukrovky. Je výrazně častější u osob s vysokým indexem BMI –⁠ a také může zhoršovat dopady koronavirové infekce.

Lidé s nadváhou nebo obezitou v české populaci (v %)
Zdroj: Česko v datech

Ukázalo se také, že samotná tuková tkáň covidu-19 prospívá, využívá ji jako jakési hnízdo. Virus napadá buňky tak, že se přichytí na receptory na povrchu určitých buněk. Na tukových buňkách se takové receptory vyskytují v hojném počtu a vědci proto zkoumají, zda kvůli tomu fungují jako „dobré hnízdo pro virus“, vysvětluje François Pattou z univerzity ve francouzském Lille, který se podílí na výzkumu spojitosti mezi obezitou a těžkou formou covidu-19.

Obezita a záněty

Největším problémem je ale dopad obezity na imunitní systém. Obezita totiž způsobuje dlouhodobé slabší záněty, které zřejmě přispívají k vyšší pravděpodobnosti vzniku cukrovky i srdečních chorob.

Kvůli tomu mohou lidé s obezitou mít vyšší úroveň proteinů, které řídí imunitu –⁠ a to včetně často zmiňovaných cytokinů. Právě takzvané cytokinové bouře, kdy imunita nefunguje správně, jsou spojené s těmi nejhoršími průběhy covidu-19.

Obezita je vážný problém v tomto století
Zdroj: Edenred

Předběžné výsledky studií také naznačují, že u obézních virus vydrží průměrně o pět dní déle –⁠ jejich tělo má tedy větší problém se ho zbavit.

A existuje ještě jeden důvod k obavám: obezita je totiž spojená s méně rozmanitou populací mikrobů v zažívacím traktu. A jak se dobře ví, právě tento mikrobiom má významný vliv na schopnost odolávat patogenům.

Varování pro očkování

Všechny tyto faktory by podle odborného časopisu Science mohly znamenat problém také pro očkování proti viru SARS-CoV-2, a to zejména v zemích, které mají obéznější populaci. Podle dat WHO se tento problém týká asi 13 procent dospělých na planetě, v některých bohatých zemí západu je to ale až třetina populace.

A u řady vakcín je jejich účinnost u lidí se silnou nadváhou omezená. Ukázalo se to například u očkování proti chřipce, hepatitidě B a vzteklině –⁠ zejména u chřipky o tom existují jasné důkazy.

U koronaviru se zatím takové závěry neobjevily, ale je možné, že se objeví. Podle lékařů se na to dá připravit –⁠ například tím, že se obézním, podobně jako seniorům, bude podávat větší množství očkovací látky, anebo se bude vakcinace opakovat další dávkou.

Například americký vakcinolog Gregory Poland z Mayo Clinic, který se dlouhodobě problému očkování u obézních věnuje, pro Science uvedl: „Nebyl bych překvapený, kdyby úroveň protilátek byla u nich nižší a kdyby u nich vydržela kratší dobu.“

I kdyby se ale v testech ukázala protilátková odpověď u obézních zcela v pořádku, stále by to mohlo být zavádějící. Melinda Becková, která se věnuje zejména souvislosti imunity a stravy, upozorňuje, že něco podobného je vidět i u očkování na chřipku. Také u něj vypadá reakce protilátek při testech v normě, přesto mají obézní asi dvakrát větší pravděpodobnost, že přes očkování chřipku dostanou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 9 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...