Obezita může zhoršit účinnost očkování proti covidu-19, obávají se vědci

Obezita je rizikovým faktorem při covidu-19 a stejné faktory mohou způsobit, že lidé s výraznou nadváhou budou představovat problém také při očkování.

Od počátku pandemie nového koronaviru je zřejmé, že obezita patří k jednomu z nejvíce rizikových faktorů, jež jsou s nemocí spojené. Už když epidemioložka Sü Lin zkoumala první data z Číny, všimla si vzorce: „BMI tam byl vždy. Vždycky byl spojen s vážným průběhem covidu-19,“ uvedla.

Její studie byla v březnu první, která na tento problém upozornila Světovou zdravotnickou organizaci; od té doby to stejné potvrdila řada rozsáhlých výzkumů z celého světa: obézní lidé mají vyšší pravděpodobnost, že na covid-19 zemřou a že budou mít těžký průběh, a to i když se vezmou v úvahu jiné rizikové faktory.

Například ze studie, které se účastnilo 5200 nakažených, z nichž 35 procent bylo obézních, vyplynulo, že pravděpodobnost, že člověk skončí v nemocnici, byla větší u lidí s vyšším indexem tělesné hmotnosti (BMI).

Obezita jako hrozba

Obezita je hrozbou při covidu-19 rovnou z několika důvodů. Lidé s vysokým BMI představují problém především z hlediska zdravotní péče: je mnohem složitější se o ně starat i léčit je. Problematická je u nich intubace i připojení na ventilátor –⁠ náročnější je i manipulace s nimi, například nutné otáčení. A také mívají nižší kapacitu plic.

Jenže to není zdaleka všechno, další příčiny mohou být a zřejmě jsou skrytější –⁠ týkají se totiž molekulární úrovně. Takzvaná inzulinová rezistence způsobuje, že tělo hůř reaguje na cukr a může předcházet vzniku cukrovky. Je výrazně častější u osob s vysokým indexem BMI –⁠ a také může zhoršovat dopady koronavirové infekce.

Lidé s nadváhou nebo obezitou v české populaci (v %)
Zdroj: Česko v datech

Ukázalo se také, že samotná tuková tkáň covidu-19 prospívá, využívá ji jako jakési hnízdo. Virus napadá buňky tak, že se přichytí na receptory na povrchu určitých buněk. Na tukových buňkách se takové receptory vyskytují v hojném počtu a vědci proto zkoumají, zda kvůli tomu fungují jako „dobré hnízdo pro virus“, vysvětluje François Pattou z univerzity ve francouzském Lille, který se podílí na výzkumu spojitosti mezi obezitou a těžkou formou covidu-19.

Obezita a záněty

Největším problémem je ale dopad obezity na imunitní systém. Obezita totiž způsobuje dlouhodobé slabší záněty, které zřejmě přispívají k vyšší pravděpodobnosti vzniku cukrovky i srdečních chorob.

Kvůli tomu mohou lidé s obezitou mít vyšší úroveň proteinů, které řídí imunitu –⁠ a to včetně často zmiňovaných cytokinů. Právě takzvané cytokinové bouře, kdy imunita nefunguje správně, jsou spojené s těmi nejhoršími průběhy covidu-19.

Obezita je vážný problém v tomto století
Zdroj: Edenred

Předběžné výsledky studií také naznačují, že u obézních virus vydrží průměrně o pět dní déle –⁠ jejich tělo má tedy větší problém se ho zbavit.

A existuje ještě jeden důvod k obavám: obezita je totiž spojená s méně rozmanitou populací mikrobů v zažívacím traktu. A jak se dobře ví, právě tento mikrobiom má významný vliv na schopnost odolávat patogenům.

Varování pro očkování

Všechny tyto faktory by podle odborného časopisu Science mohly znamenat problém také pro očkování proti viru SARS-CoV-2, a to zejména v zemích, které mají obéznější populaci. Podle dat WHO se tento problém týká asi 13 procent dospělých na planetě, v některých bohatých zemí západu je to ale až třetina populace.

A u řady vakcín je jejich účinnost u lidí se silnou nadváhou omezená. Ukázalo se to například u očkování proti chřipce, hepatitidě B a vzteklině –⁠ zejména u chřipky o tom existují jasné důkazy.

U koronaviru se zatím takové závěry neobjevily, ale je možné, že se objeví. Podle lékařů se na to dá připravit –⁠ například tím, že se obézním, podobně jako seniorům, bude podávat větší množství očkovací látky, anebo se bude vakcinace opakovat další dávkou.

Například americký vakcinolog Gregory Poland z Mayo Clinic, který se dlouhodobě problému očkování u obézních věnuje, pro Science uvedl: „Nebyl bych překvapený, kdyby úroveň protilátek byla u nich nižší a kdyby u nich vydržela kratší dobu.“

I kdyby se ale v testech ukázala protilátková odpověď u obézních zcela v pořádku, stále by to mohlo být zavádějící. Melinda Becková, která se věnuje zejména souvislosti imunity a stravy, upozorňuje, že něco podobného je vidět i u očkování na chřipku. Také u něj vypadá reakce protilátek při testech v normě, přesto mají obézní asi dvakrát větší pravděpodobnost, že přes očkování chřipku dostanou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Animace ukazuje, jak válka zastavila dopravu Hormuzským průlivem

Hormuzský průliv je klíčová vodní cesta, kterou denně proudí asi pětina světové ropy. Je spojnicí mezi největšími producenty ropy v Perském zálivu s jejich zákazníky v ostatních částech světa – hlavně v Asii. Data ukazují, jak se od pátku do pondělí zpomalovala doprava touto dopravní tepnou, až se zastavila úplně. V sobotu zahájily USA a Izrael útok na Írán, ke kterému průliv přiléhá.
před 4 hhodinami

Ohnivé tornádo by mohlo pomoct oceánům od ropných skvrn. Vědci ho otestovali

Texaští vědci otestovali novou nadějnou metodu, jak se zbavit ropných skvrn, které je nutné co nejrychleji odstranit. Navrhují je likvidovat pomocí plamenných vírů.
před 5 hhodinami

Americká armáda údajně využila při útoku na Írán AI, od níž se přitom Trump distancoval

Americká média jako Wall Street Journal a Axios píší, že při bombardování Íránu využily americké jednotky umělou inteligenci společnosti Anthropic, která přitom vede s armádou spory.
před 7 hhodinami

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
před 10 hhodinami

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
včera v 07:00

Trump nařídil úřadům ukončit využívání AI od Anthropicu

Americký prezident Donald Trump nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání technologií umělé inteligence (AI) od firmy Anthropic. Učinil tak poté, co společnost odmítla ustoupit americkému ministerstvu obrany ve sporu o bezpečnost využívání AI pro vojenské účely. Americké ministerstvo obrany podotklo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun).
27. 2. 2026Aktualizováno28. 2. 2026

Čeští vědci jako první popsali na Marsu masivní výboj připomínající blesk

Čeští vědci ukázali, že v atmosféře Marsu dochází k elektrickým výbojům podobným bleskům. Čtyřčlennému výzkumnému týmu z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR se to povedlo zjistit na základě měření americké sondy Maven.
27. 2. 2026

Mise Artemis III na Měsíci nepřistane, oznámil šéf NASA

Na páteční tiskové konferenci oznámil ředitel americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman, že se odkládá pokus o přistání lidské posádky na Měsíci. Původně ji měla mít za úkol mise Artemis III, podle Isaacmana to ale má teď provést až Artemis IV.
27. 2. 2026
Načítání...