O Okavango mají zájem těžaři ropy. V oblasti chtějí vybudovat stovky vrtů

Ochránci přírody z Namibie a Botswany varují před nevratným poškozením oblasti řeky Okavango. Kanadská společnost ReconAfrica zde totiž chce těžit ropu a plyn. Podle ekologů by to mohlo ohrozit nejen vzácný ekosystém, ale také přístup k vodě pro tisíce místních lidí.

Podle časopisu National Geographic získala korporace ReconAfrica sídlící v Kanadě licenci na průzkum asi 35 tisíc kilometrů čtverečních na území Namibie a Botswany. Cílem je otevřít zde nová ropná pole. V regionu se může podle geologů ukrývat více než 31 miliard barelů „černého zlata“. 

Web Oilprice.com uvádí, že jde možná o největší ropné naleziště desetiletí. Tyto zásoby by plně pokryly spotřebu USA na čtyři roky.

Průzkumné vrty

Namibijská vláda schválila, že v prosinci letošního roku mohou těžaři začít s asi dva kilometry hlubokými vrty, které by měly zjistit, zda je zde ropa snadno dosažitelná. Podobná dohoda se chystá i v Botswaně.

Během únorové prezentace investorům společnost ReconAfrica uvedla, že by chtěla v oblasti zřídit stovky vrtů, některé z nich by měly využívat technologii kontroverzního frakování.

Těžaři ujišťují, že jejich činnost přírodu nezničí

Na dotčeném území žije asi 200 tisíc lidí. Jeho součástí je řada ekologicky důležitých regionů: šest rezervací a jedno světové přírodní dědictví UNESCO. Nedaleko se nachází delta řeky Okavango, ve které se vyskytují největší stáda slonů a dalších ohrožených zvířat. Jediněčné jsou i místní rostliny.

Plány těžařů neznamenají jen vrtné věže, ale také výstavbu komplexní infrastruktury – od silnic, ropovodů, až po domy zaměstnanců.

Problematické je i frakování, které je založené na čerpání velkého množství vody pod zem. Navíc má značné vedlejší účinky, od znečištění až po lokální zemětřesení.

Společnost ReconAfrica tvrdí, že její aktivity nebudou mít žádný negativní environmentální dopad, protože s unikátními podmínkami její plány počítají a jsou chválené auditory se specializací na životní prostředí.

Namibijská vláda věří, že tento projekt bude mít na život místních pozitivní dopad – od vyšší zaměstnanosti, až po nové zdroje vody. Vláda přitom drží ve společnosti ReconAfrica desetiprocentní podíl.

Důležité Okavango

Řeka Okavango je výjimečně důležitá pro ekologickou i ekonomickou stabilitu celé této části Afriky. Pramení na planině Bie v Angole. Její tok nikdy nedosáhne oceánu, končí v bezodtoké oblasti pouště Kalahari, kde vytváří unikátní bažinatou vnitrozemskou deltu, která je od roku 2014 na seznamu světového přírodního dědictví UNESCO. 

Během období dešťů se delta Okavanga rozšíří přibližně na trojnásobek běžné rozlohy, pak je celá oblast velká asi jako Belgie. Během tohoto období sem přichází obrovské množství zvířat z okolí a vytvoří jednu z největších koncentrací divoké zvěře v Africe.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Monogamie se uchytila kvůli soupeření o dědictví, míní čeští vědci

Proč se v některých společnostech prosadilo monogamní manželství, i když většina lidských kultur historicky umožňovala polygynii, tedy vztah muže s více ženami? Nová mezinárodní studie vedená vědci z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity ukazuje, že hlavním důvodem nebyla snaha o omezení násilí nebo zvýšení společenské stability, ale soupeření o dědičný majetek – hlavně o zemědělskou půdu.
před 2 hhodinami

Pod mezinárodním tlakem Čína zavřela tábory pro Ujgury, píše český vědec

Čína se prezentuje jako imunní vůči mezinárodnímu tlaku, především v otázce lidských práv. Praxe ale ukazuje, že Peking je ve skutečnosti na mezinárodní tlak citlivý, ukazuje nový výzkum Jana Švece z Ústavu mezinárodních vztahů. Právě tento tlak měl podle něj vést k tomu, že Čína zrušila většinu táborů, kde věznila milion Ujgurů, a zadržené propustila nebo je přesunula jinam.
před 5 hhodinami

Projekt Akademie věd má zajistit peníze výzkumu a vynálezy veřejnosti

Nově vznikající dceřiná akciová společnost Akademie věd ČR (AV ČR) má za cíl propojit výzkum s investory. Společnost je plně v rukou ústavů AV ČR, oznámil předseda Akademie Radomír Pánek. Základem bude inkubační program, který propojí vědecké týmy se strategickými partnery. Program je zaměřen na komplexní přípravu vzniku nových start-upů.
před 21 hhodinami

Roje AI mohou rozvrátit demokracie, varují výzkumníci

Schopnosti umělých inteligencí (AI) mohou být rizikem mnoha různými způsoby. Na novou hrozbu pro samotnou podstatu demokracie teď upozornila skupina německých vědců. Roje AI agentů by mohly zaplavit komunikační platformy a cíleně měnit náladu v zasažených zemích, tvrdí výzkumníci v rozhovoru pro ČT24.
před 22 hhodinami

Čínské AI modely vykradly ty americké, zlobí se firma

Umělé inteligence (AI) vznikly mnohdy na základě toho, že jejich provozovatelé je trénovali na nelegálně získaných datech. Tato praktika funguje dál a cílí na samotné modely AI. Vývojáři společnosti Anthropic tento týden upozornili, že tři čínské společnosti zabývající se umělou inteligencí „nelegálně získaly“ schopnosti modelu Claude. Ten je považovaný za jednu z nejvyspělejších AI současnosti.
včera v 10:08

Přichází jaro v zimě. Teploty se mohou přiblížit osmnácti stupňům

Po týdnech, kdy člověk na obloze nezahlédl Slunce a z nebe padal sníh nebo déšť, se počasí nad Evropou v posledním únorovém týdnu dramaticky mění. Velká část kontinentu už zažívá nebo zažije teplotně výrazně nadprůměrné dny a také velkou oblačnost v mnoha oblastech vystřídá slunečnější ráz počasí. V některých oblastech teplota letos poprvé dokonce dosáhne nebo přesáhne hranici dvaceti stupňů. Závěr klimatologické zimy tak přinese poměrně výraznou ochutnávku pravého jara.
včera v 08:00

Vědci se domnívají, že našli prastarého předchůdce písma

První písmo podle učebnic dějepisu vzniklo na Blízkém východě, někdy kolem roku 3400 před naším letopočtem. Němečtí vědci ze Saarlandské univerzity teď ale tvrdí, že našli důkazy o tom, že historie písma je mnohem, mnohem starší. Možná dokonce o desítky tisíc let.
24. 2. 2026

USA se na Trumpův pokyn vrací ke glyfosátu. Ministr Kennedy otočil

Prezident Donald Trump minulý týden vydal exekutivní příkaz, kterým se rozhodl podpořit domácí produkci fosforu a herbicidu glyfosátu. Chemikálii řada organizací viní z negativních dopadů na lidské zdraví, i kvůli možnému riziku rakoviny. Aktivně proti ní v minulosti vystupoval i současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Ve vládním angažmá otočil s tím, že na glyfosátu je závislé americké zemědělství.
24. 2. 2026
Načítání...