Nový test odhalí rakovinu kůže, ještě než je vidět. Najde ji v kapičce krve

Australští vědci oznámili, že mají funkční test, který dokáže odhalit rakovinu kůže v raném stadiu, a to z jediného odebraného vzorku krve. Úspěšnost testu se pohybuje kolem osmdesáti procent.

Test je prvním svého druhu. Jeho hlavním cílem je odhalit rakovinu co nejdříve, tedy ještě v době, než se stane smrtící.

V současné době se lékaři spoléhají na vizuální prohlídky lidského těla. Pokud mají podezření, provedou biopsii – tedy odeberou vzorek a prozkoumají ho laboratorně. Největší problém je v první fázi, lidské oko je totiž nespolehlivé a omylné. Když lékař špatně nádor rozpozná, může být při další kontrole již pozdě – melanomy se totiž šíří lidským tělem velice rychle.

Už se testují například umělé inteligence, které by odhalovaly nádory pouhým pohledem; přes řadu uspokojivých výsledků ale tyto projekty ještě nejsou tak daleko, aby se vyrovnaly lékařům se cvičeným okem.

Krevní testy by ale mohly být použitelné již v blízké budoucnosti, přitom podle australských vědců jsou jejich výsledky mnohem spolehlivější než u vizuálního pozorování.

Jak funguje převratný test?

Nový test vznikl na Edith Cowan University. Je založený na jednoduchém principu: nehledá samotné nádory, ale snaží se v krvi vyhledat protilátky, které proti nim organismus už od okamžiku jejich vzniku vytváří. Zní to sice jednoduše až prostě, ale ve skutečnosti šlo o nesmírně náročný výzkum. Vědci totiž museli analyzovat 1627 proteinů, z nich po několika letech práce vybrali 10, které nejlépe naznačují přítomnost melanomu v těle.

Vědci schopnosti testu vyzkoušeli na poměrně malém vzorku 200 pacientů, z nichž polovina rakovinu měla a druhá nikoliv. Výsledek: test uspěl v 81,5 procentech případů. To je natolik přesvědčivý výsledek, že se jeho autoři nyní rozhodli pro další fázi výzkumu a přistoupili ke klinickým testům. Ty mají trvat dva roky a potvrdit, že test funguje, a současně zvýšit jeho úspěšnost na nejméně 90 procent. Autoři testu doufají, že bude pro pacienty dostupný už během pěti let.

Počet nemocných s melanomem a výdaje za léčbu
Zdroj: ČT24/VZP

Rychlost odhalení nádoru je zcela klíčová, vysvětlila jedna z autorek testu pro BBC. „Pokud odstraníme melanom, dokud je slabší než jeden milimetr, pohybuje se naděje na přežití mezi 98–99 procenty,“ uvedla profesorka Mel Zimanová. „Pokud se ale nádor rozšíří dál do kůže, pravděpodobnost přežití prudce klesá.“

Proč se bát melanomu

Melanomy jsou vůbec nejčastějšími druhy rakoviny, jen malá část je jich ale zhoubných. Přesto počet pacientů roste, za dvacet let se podle Národního onkologického registru zdvojnásobil. Nemocných ale díky včasnému odhalení a lepší léčbě umírá téměř stejně. Minulý rok byl zhoubný nádor kůže diagnostikován asi u 2500 lidí.

Nejčastěji onemocní lidé ve věku 55 až 59 let. Prvními příznaky jsou změny na mateřských znaménkách na kůži. Útvar typicky mění své zbarvení a okraje, mění svou velikost, vyklenuje se nad povrch nebo může svědit či krvácet. V pokročilých případech má pacient zvětšené lymfatické uzliny.

Úmrtnost na melanom
Zdroj: UZIS

Rizikem pro vznik nádorů je spálení kůže sluncem, zejména v dětském věku, a dlouhodobý nebo častý pobyt v rovníkových oblastech světa. Vliv má také takzvaný fototyp kůže, nejvíce ohrožení jsou lidé světlovlasí a modroocí se světlou kůží. U desetiny nemocných se nádor najde i u některého z rodinných příslušníků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 7 hhodinami

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 7 hhodinami

Pravěké ženy jedly mnohem méně masa než muži. Vědci zkoumají proč

Nový výzkum poprvé popsal na velkém vzorku kostí pravěkých Evropanů, jak zásadní byl rozdíl v konzumaci masa mezi muži a ženami, přičemž archeologové prozkoumali dobu deseti tisíc let.
před 12 hhodinami

Při několika vlnách veder už padaly podle vědců hranice smrtelného horka

Vědci nedávno překlasifikovali hranice smrtícího horka. Podle nich už byly splněny podmínky považované za smrtelné horko, které zranitelní lidé jen obtížně přežívají, rovnou v několika nedávných vlnách veder.
před 13 hhodinami

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
13. 4. 2026

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
13. 4. 2026

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
13. 4. 2026

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
12. 4. 2026
Načítání...