Nová predikce varuje před omikronem. V nemocnicích může skončit víc lidí než kvůli deltě

Nahrávám video

Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) vydal nové předpovědi toho, jak se bude vyvíjet v dalších týdnech pandemie covidu-19 v Česku. Během ledna podle něj hrozí výrazný růst počtu nakažených a pod tlak se opět mohou dostat i nemocnice – a to přesto, že varianta omikron, která převládne, má lehčí průběh než předchozí delta.

Vánoční svátky znamenaly zdánlivý pokles počtu nakažených, jednalo se ale z velké části o výpadek v počtu testů. V prvním týdnu roku 2022 ale podle ÚZIS došlo k opětovnému růstu virové nálože v populaci.

Tento růst se zatím liší, nejvíce zatížená je populace Prahy a s ní propojených okresů Středočeského kraje. „Zesílení epidemie není patrné ve všech regionech, nejvíce rostoucí zátěž registrujeme v Praze, v okresech Praha-východ a Praha-západ a v některých vybraných městech,“ uvedl ředitel ÚZIS Ladislav Dušek. „Omikron nejde zastavit, je to vysoce nakažlivá respirační nákaza, to nejde zastavit. Ten populaci projde.“ Podle Duška by mohl počet případů v Praze začít už během příštího týdne klesat, ale počet nakažených ve zbytku republiky poroste, jak bude varianta státem procházet.

Epidemie ale začíná opět zesilovat, reprodukční číslo se pohybuje kolem 1,1 až 1,2 a týdenní počet nově zachycených případů překročil hranici 400 na 100 tisíc obyvatel. Nejvíc roste počet nakažených mezi lidmi ve věku 16 až 29 let, stále je ale vysoký i mezi zranitelnými seniory. „Omikron se již v Česku prokazatelně šíří komunitně, v Praze již překonal padesátiprocentní podíl v prevalenci aktivních nákaz, v celé populaci se tak stane nejpozději do konce týdne,“ popisuje aktuální situaci Dušek.

Dobrou zprávou je, že s klesající vlnou varianty delta klesá i zátěž nemocnic, tento pokles je ale významně pomalejší v případě intenzivní péče, kterou zatěžuje i vysoký podíl komplikovaných pacientů vyžadujících léčbu i po ukončení covidové pozitivity. „Zdravotní dopad omikronu zatím není patrný, v nemocnicích stále dochází hlavně k dozvuku odeznívající vlny delta,“ dodává Dušek.

Počet hospitalizovaných podle očkování
Zdroj: ÚZIS

Vývoj pandemie

Podle ÚZIS hovoří několik faktorů pro to, že pandemie stále představuje hrozbu. Tím hlavním je právě stále značná obsazenost nemocnic, které si nestihly po deltě odpočinout a v mnoha krajích ani neobnovily elektivní péčí. Současně je v populaci pořád hodně nakažených, což ukazuje pozitivita testů, která se pohybuje kolem dvaceti procent. Pozitivní je, že v nemocnicích je nyní méně lidí, než  se očekávalo v prosinci.

U významné části lidí tale aké hrozí vyčerpání imunity, kterou získali jak očkováním, tak i proděláním nemoci. Varianta omikron navíc do jisté míry umí imunitu prolamovat, zejména co se týká nákazy – proti těžkému průběhu je ochrana lepší.

Efekt očkování v Česku
Zdroj: ÚZIS

Varianta omikron má pro jednotlivce docela výhodné vlastnosti – riziko těžkého průběhu nemoci je u ní pravděpodobně nižší asi o 50 procent. Ale to se netýká společnosti jako celku – omikron je totiž současně nejméně 2,5krát nakažlivější než delta. Jeho „snížená zdravotní rizikovost je do značné míry kompenzována vysokou nakažlivostí,“ popisuje ÚZIS.

„Variantu nelze podceňovat. Ve velmi krátkém čase vytěsní variantu delta a nakazí velmi vysoký počet osob. I při významně snížené virulenci tak má potenciál zatížit nemocniční péči. A to i v důsledku zvýšeného rizika průlomových infekcí,“ upozorňuje Ústav zdravotnických informací a statistiky.

Senioři bez imunity

V řadě zemí světa, kudy už omikron prošel, nezaznamenaly nemocnice zásadní tlak na systém, ale v České republice tento optimistický scénář nastat nemusí, zejména proto, že je méně proočkovaná. Podle dat ÚZIS nejsou imunitou po prodělání nemoci ani očkování chráněny stále ještě asi tři miliony osob, přičemž 300 až 400 tisíc z nich jsou zranitelní senioři.

Reálná data za celé Česko přitom ukazují, že právě očkování poskytuje významný ochranný efekt. Klesá sice ochrana proti nákaze samotné u očkování dvěma dávkami, ale posilující dávka ji vrací zpět na více než 82 procent. Ochrana proti těžkému průběhu nemoci ale trvá dál, u zranitelných skupin vyšší než 90 procent.

V lednu hrozí víc než 50 tisíc nakažených denně

Takový vývoj situace by odpovídal takzvanému rizikovému scénáři ÚZIS. Ten předpokládá, že by se mohlo nakazit až šest milionů osob, z toho až jeden milion zranitelných. V druhé polovině ledna by tak mohlo přibývat přes 50 tisíc nově nakažených denně, to je téměř dvakrát tolik, než doposud Česko zaznamenalo. Záležet ale bude na tom, kolik bude provedených testů a jaká bude jejich pozitivita.

V číslech PCR testů se ale zřejmě na tyto hodnoty nedostaneme, část nákaz totiž bude skrytá a neodhalená.

Zátěž nemocnic na maximu v únoru

A tak vysoké počty nakažených se musí i přes nižší rizikovost omikronu přenést i do zátěže nemocnic. „Předpokládaný počet nakažených by významně překročil podzim 2021, očkovaní by nicméně byli ve významné většině chráněni proti těžkému průběhu nemoci. Zásah nemocnic by dosáhl až úrovně vlny delta,“ popisuje ÚZIS u rizikového scénáře. I pokud by se naplnil tzv. realistický scénář, což je momentálně podle Duška pravděpodobnější, došlo by k významnému zatížení nemocnic, které by dosáhlo asi 70 procent vlny delta.

„Při stávající obsazenosti nemocnic jde o vysoké riziko dalšího nárůstu zátěže. Rizikem je dále vysoký počet neočkovaných zranitelných osob a extrémní rychlost předpokládaného šíření viru. V tomto scénáři existuje riziko velmi vysoké zátěže nemocnic,“ varuje nová zpráva.

Počet nakažených by podle tohoto modelu zřejmě vrcholil na konci ledna, ale situace v nemocnicích by byla nejhorší až v polovině února – nutnost vyhledat pomoc je oproti nákaze vždy zpožděná.

Nejvíce nových případů tedy mohou nemocnice očekávat v druhé polovině února, kdy v nich může přibývat maximálně osm až devět stovek lidí denně, spíše to podle ÚZIS bude ale asi kolem pěti stovek lidí. Celkový počet lidí v nemocnicích s covidem tedy může v druhé polovině února v jednom dni dosáhnout zhruba na osm tisíc. Tato zátěž dopadne také na jednotky intenzivní péče, tam ÚZIS očekává na konci února kolem 1300 obsazených lůžek.

Důsledkem bude vyšší počet zemřelých na covid; na přelomu února a března by na něj mohlo umírat až 170 obyvatel České republiky denně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vydavatel: AI nejprve nahradí překladatele a ilustrátory

Šéfredaktor nakladatelství Tänapäev řekl estonskému ERR, že původní rukopisy vytvořené pomocí umělé inteligence (AI) jsou stále vzácné, ale že tato technologie už pronikla do překládání a ilustrací.
před 2 hhodinami

„Věčný“ sníh z vrcholků hor na Nové Guineji může zmizet do dvou let

V indonéské části ostrova Nová Guinea rychle mizí poslední zbytky „věčného sněhu“ z vrcholů hor nedaleko rovníku. Úbytek tamních ledovců je výrazným příkladem dopadů klimatických změn a dle odhadů expertů by tamní ledovce mohly do jednoho až dvou let zmizet úplně. Ještě před sto lety přitom pokrýval sníh a trvalý led všechny čtyři hlavní vrcholy 300 kilometrů dlouhého pohoří Sudirman, napsal server BBC.
před 22 hhodinami

Vláda USA hodlá rozvolnit normy pro efektivitu aut, aby ceny vozů klesly

Americké ministerstvo dopravy oznámilo, že dokončilo předpis, který má zvrátit normy pro efektivitu automobilů schválené za vlády předchozího prezidenta USA Joea Bidena. Současná vláda si od toho slibuje, že cena vozů pro koncové spotřebitele klesne. Část expertů ale varuje, že změny mohou poškodit postavení amerických automobilek na světovém trhu.
včera v 10:34‌‌

Pravěká svatyně Göbekli Tepe zřejmě nebyla spojená s kultem lebek

Archeologové oznámili, že našli vysvětlení, proč se v nejstarším kamenném sídle světa nacházelo tolik lidských ostatků. Příčina je podle nich mnohem méně romantická než různé kulty smrti, o nichž se spekulovalo.
29. 9. 2026‌‌

Vídeňští vědci testují na orbitě kvantový počítač

Kvantové počítače by mohly lidstvu vyřešit spoustu jeho problémů. Na oběžné dráze mohou například zjednodušit a posílit posílání informací přes satelity. Už rok to testuje skupina expertů z Vídeňské univerzity, která se pokouší tuto technologii zkoušet v těch nejobtížnějších podmínkách.
29. 9. 2026‌‌

Vědci vytvořili kopii oceánu Enceladu a vypustili tam pozemské mikroorganismy

Na Saturnově měsíci Enceladu by pod ledovým příkrovem, v tamním hlubokém oceánu, mohly přežívat i pozemské organismy. Potvrdil to experiment berlínských vědců, kteří se pokusili napodobit co nejpřesněji tamní podmínky.
29. 9. 2026‌‌

Loď Starship se z oběžné dráhy vrátila na Zemi

Kosmická loď Starship se poprvé dostala na oběžnou dráhu a následně se vrátila na Zemi, uvedla společnost SpaceX. Kvůli problému s jedním z motorů firma první orbitální let o několik hodin zkrátila, píše server BBC News. Během čtrnáctého zkušebního letu měla loď šestkrát obletět Zemi. Předtím úspěšně vypustila satelity služby Starlink.
28. 9. 2026Aktualizováno28. 9. 2026‌‌

Vědci objevili nové mořské pavouky „jako z noční můry“

V moři mezi USA a Kanadou objevil mladý vědec dva druhy doposud neznámých bezobratlých tvorů, kteří se lidově označují jako mořští pavouci. Oba jsou parazitické, ale přitom mají na svých tělech vlastní parazity.
27. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.