Nová predikce varuje před omikronem. V nemocnicích může skončit víc lidí než kvůli deltě

3 minuty
Události: Počty nových případů dál porostou
Zdroj: ČT24

Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) vydal nové předpovědi toho, jak se bude vyvíjet v dalších týdnech pandemie covidu-19 v Česku. Během ledna podle něj hrozí výrazný růst počtu nakažených a pod tlak se opět mohou dostat i nemocnice – a to přesto, že varianta omikron, která převládne, má lehčí průběh než předchozí delta.

Vánoční svátky znamenaly zdánlivý pokles počtu nakažených, jednalo se ale z velké části o výpadek v počtu testů. V prvním týdnu roku 2022 ale podle ÚZIS došlo k opětovnému růstu virové nálože v populaci.

Tento růst se zatím liší, nejvíce zatížená je populace Prahy a s ní propojených okresů Středočeského kraje. „Zesílení epidemie není patrné ve všech regionech, nejvíce rostoucí zátěž registrujeme v Praze, v okresech Praha-východ a Praha-západ a v některých vybraných městech,“ uvedl ředitel ÚZIS Ladislav Dušek. „Omikron nejde zastavit, je to vysoce nakažlivá respirační nákaza, to nejde zastavit. Ten populaci projde.“ Podle Duška by mohl počet případů v Praze začít už během příštího týdne klesat, ale počet nakažených ve zbytku republiky poroste, jak bude varianta státem procházet.

Epidemie ale začíná opět zesilovat, reprodukční číslo se pohybuje kolem 1,1 až 1,2 a týdenní počet nově zachycených případů překročil hranici 400 na 100 tisíc obyvatel. Nejvíc roste počet nakažených mezi lidmi ve věku 16 až 29 let, stále je ale vysoký i mezi zranitelnými seniory. „Omikron se již v Česku prokazatelně šíří komunitně, v Praze již překonal padesátiprocentní podíl v prevalenci aktivních nákaz, v celé populaci se tak stane nejpozději do konce týdne,“ popisuje aktuální situaci Dušek.

Dobrou zprávou je, že s klesající vlnou varianty delta klesá i zátěž nemocnic, tento pokles je ale významně pomalejší v případě intenzivní péče, kterou zatěžuje i vysoký podíl komplikovaných pacientů vyžadujících léčbu i po ukončení covidové pozitivity. „Zdravotní dopad omikronu zatím není patrný, v nemocnicích stále dochází hlavně k dozvuku odeznívající vlny delta,“ dodává Dušek.

Počet hospitalizovaných podle očkování
Zdroj: ÚZIS

Vývoj pandemie

Podle ÚZIS hovoří několik faktorů pro to, že pandemie stále představuje hrozbu. Tím hlavním je právě stále značná obsazenost nemocnic, které si nestihly po deltě odpočinout a v mnoha krajích ani neobnovily elektivní péčí. Současně je v populaci pořád hodně nakažených, což ukazuje pozitivita testů, která se pohybuje kolem dvaceti procent. Pozitivní je, že v nemocnicích je nyní méně lidí, než  se očekávalo v prosinci.

U významné části lidí tale aké hrozí vyčerpání imunity, kterou získali jak očkováním, tak i proděláním nemoci. Varianta omikron navíc do jisté míry umí imunitu prolamovat, zejména co se týká nákazy – proti těžkému průběhu je ochrana lepší.

Efekt očkování v Česku
Zdroj: ÚZIS

Varianta omikron má pro jednotlivce docela výhodné vlastnosti – riziko těžkého průběhu nemoci je u ní pravděpodobně nižší asi o 50 procent. Ale to se netýká společnosti jako celku – omikron je totiž současně nejméně 2,5krát nakažlivější než delta. Jeho „snížená zdravotní rizikovost je do značné míry kompenzována vysokou nakažlivostí,“ popisuje ÚZIS.

„Variantu nelze podceňovat. Ve velmi krátkém čase vytěsní variantu delta a nakazí velmi vysoký počet osob. I při významně snížené virulenci tak má potenciál zatížit nemocniční péči. A to i v důsledku zvýšeného rizika průlomových infekcí,“ upozorňuje Ústav zdravotnických informací a statistiky.

Senioři bez imunity

V řadě zemí světa, kudy už omikron prošel, nezaznamenaly nemocnice zásadní tlak na systém, ale v České republice tento optimistický scénář nastat nemusí, zejména proto, že je méně proočkovaná. Podle dat ÚZIS nejsou imunitou po prodělání nemoci ani očkování chráněny stále ještě asi tři miliony osob, přičemž 300 až 400 tisíc z nich jsou zranitelní senioři.

Reálná data za celé Česko přitom ukazují, že právě očkování poskytuje významný ochranný efekt. Klesá sice ochrana proti nákaze samotné u očkování dvěma dávkami, ale posilující dávka ji vrací zpět na více než 82 procent. Ochrana proti těžkému průběhu nemoci ale trvá dál, u zranitelných skupin vyšší než 90 procent.

V lednu hrozí víc než 50 tisíc nakažených denně

Takový vývoj situace by odpovídal takzvanému rizikovému scénáři ÚZIS. Ten předpokládá, že by se mohlo nakazit až šest milionů osob, z toho až jeden milion zranitelných. V druhé polovině ledna by tak mohlo přibývat přes 50 tisíc nově nakažených denně, to je téměř dvakrát tolik, než doposud Česko zaznamenalo. Záležet ale bude na tom, kolik bude provedených testů a jaká bude jejich pozitivita.

V číslech PCR testů se ale zřejmě na tyto hodnoty nedostaneme, část nákaz totiž bude skrytá a neodhalená.

Zátěž nemocnic na maximu v únoru

A tak vysoké počty nakažených se musí i přes nižší rizikovost omikronu přenést i do zátěže nemocnic. „Předpokládaný počet nakažených by významně překročil podzim 2021, očkovaní by nicméně byli ve významné většině chráněni proti těžkému průběhu nemoci. Zásah nemocnic by dosáhl až úrovně vlny delta,“ popisuje ÚZIS u rizikového scénáře. I pokud by se naplnil tzv. realistický scénář, což je momentálně podle Duška pravděpodobnější, došlo by k významnému zatížení nemocnic, které by dosáhlo asi 70 procent vlny delta.

„Při stávající obsazenosti nemocnic jde o vysoké riziko dalšího nárůstu zátěže. Rizikem je dále vysoký počet neočkovaných zranitelných osob a extrémní rychlost předpokládaného šíření viru. V tomto scénáři existuje riziko velmi vysoké zátěže nemocnic,“ varuje nová zpráva.

Počet nakažených by podle tohoto modelu zřejmě vrcholil na konci ledna, ale situace v nemocnicích by byla nejhorší až v polovině února – nutnost vyhledat pomoc je oproti nákaze vždy zpožděná.

Nejvíce nových případů tedy mohou nemocnice očekávat v druhé polovině února, kdy v nich může přibývat maximálně osm až devět stovek lidí denně, spíše to podle ÚZIS bude ale asi kolem pěti stovek lidí. Celkový počet lidí v nemocnicích s covidem tedy může v druhé polovině února v jednom dni dosáhnout zhruba na osm tisíc. Tato zátěž dopadne také na jednotky intenzivní péče, tam ÚZIS očekává na konci února kolem 1300 obsazených lůžek.

Důsledkem bude vyšší počet zemřelých na covid; na přelomu února a března by na něj mohlo umírat až 170 obyvatel České republiky denně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 2 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 16 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 19 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 21 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 22 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...