Zdá se, že lidé s nižší emocionální inteligencí a s nízkými výsledky v inteligenčních testech mají během života vyšší pravděpodobnost úmrtí sebevraždou. Ukazuje to studie švédského Karolinska Institutet, která sledovala 50 tisíc mužů od roku 1970 až do současnosti.
Nižší inteligence má u mužů vliv na pravděpodobnost sebevražd, tvrdí švédská studie
Že mezi nižší inteligencí a horší emocionální kontrolou existuje nějaká souvislost, ukázalo už větší množství starších výzkumů. Nový výzkum to nejen potvrdil, ale především ukázal, jak tento vztah vzniká a vyvíjí se.
Práce prokázala, že lidé s nejnižší naměřenou inteligencí mají šestkrát vyšší pravděpodobnost na úmrtí sebevraždou než ti s nejvyšší inteligencí. Znamená to důležitý signál pro lékaře i úředníky zodpovědné za organizaci zdravotní péče. Lidé s nižší inteligencí jsou velmi zranitelnou skupinou a je potřeba právě u nich začít s prevencí.
Mechanismy, které spojují nízkou inteligenci s rizikem sebevraždy, zatím nejsou úplně známé, ale zřejmě jich je více. Obecně totiž platí, že lidé s nižší inteligencí trpí více socio-ekonomickými problémy, a to především v pozdějších částech života. Vyšší inteligence je spojená s vyšším úspěchem při vzdělávání, které zase průměrně vede k lepší kvalitě života.
Podle vědců je dopad nižší inteligence na kvalitu života dobře viditelný i v tak bohaté a sociálně rovnostářské zemi, jako je Švédsko.
Studie také prokázala, že zdaleka nejsilnější propojení mezi nízkou inteligencí a sebevražedností existuje v době dospívání, později se snižuje. Například u mužů nad padesát let už vědci tento vztah téměř nepozorovali. Podporuje to definici sebevraždy jako „pedantního řešení krátkodobých problémů“.
Pro autory výzkumu jsou výsledky velmi pozitivní – ukazují totiž jasně definovanou skupinu, na kterou je potřeba zaměřit péči a díky tomu by se dalo množství případů předcházet.
Výsledky tohoto výzkumu vyšly v odborném žurnálu Psychological Medicine.