Nepotismus, neprůhlednost, inbreeding. Důvody, proč se čeští vědci nevrací z ciziny

Čeští vědci působící v zahraničí by se rádi vrátili do Česka, ale odrazují je například netransparentnost a nejasné postupy ve výběrových řízeních, platových podmínkách a kariérním postupu. Vyplývá to z průzkumu spolku Czexpats in Science. Pozitivně naopak hodnotili odbornou kvalitu jednotlivců a některých českých vědeckých pracovišť.

Mezi další problémy českého vědeckého prostředí, které výzkumníky odrazují od návratu, patří nepotismus, tedy upřednostňování příbuzných a známých při dosazování do funkcí. Dalším faktorem je obsazování pracovních a vedoucích pozic absolventy dané instituce, takzvaný akademický inbreeding.

„Tyto jevy zásadně omezují otevřenost českého vědeckého prostředí pro lidi zvenčí a byly hned po nízkých platech nejčastějšími bariérami návratu,“ uvedla socioložka Markéta Doležalová, která je jednou z autorek průzkumu. Respondenti podle ní také vnímali negativně přístup české společnosti k ženám a k různým menšinám a málo mezinárodní prostředí.

Pro respondenty průzkumu nebylo jednoduché udržovat nebo si budovat kontakty v Česku ze zahraničí a ti, kdo se pokoušeli o návrat, mnohdy naráželi na neochotu kolegů nebo nedostatek informací o případných pozicích a výběrových řízeních. Vnímali české prostředí jako uzavřené a bez vážného zájmu o přilákání lidí ze zahraničí.

Ženy se podle průzkumu mnohem častěji setkávaly s bariérami návratu než muži. Průzkum upozornil na neochotu vedoucích pracovišť řešit problematické chování, jako jsou prohřešky proti vědecké etice a sexuální obtěžování. „Tato neochota byla pro některé respondenty podnětem k odchodu do zahraničí,“ řekla Doležalová.

Řešení existuje

Z výpovědí respondentů vyplývá, že ke zvýšení atraktivity českého prostředí pro vědce a vědkyně v zahraničí je nutné, aby bylo vnímáno jako otevřené a jako prostředí, ve kterém je o přilákání kolegů ze zahraničí a mezinárodní spolupráci zájem.

Doležalová na základě průzkumu navrhuje zvýšit transparentnost v obsazování pracovních pozic, odměňování a kariérním postupu, zlepšit podmínky pro zakládání nových nezávislých týmů vědců zvenčí a posilovat bezpečné prostředí a rovné příležitosti ve vědě.

Iniciativa Czexpats in Science spojuje komunitu více než tisícovky českých vědkyň a vědců, kteří působí či dříve působili v zahraničí. Organizace chce propojovat vědce s minulou, současnou i budoucí zahraniční zkušeností. Zároveň chce posouvat místní vědeckou komunitu na světovou úroveň. Ve své komunitě má iniciativa registrovaných přibližně 1500 členů. Čeští vědci působí nejčastěji například ve Spojených státech, Německu, Spojeném království, Švýcarsku nebo Nizozemsku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 23 hhodinami

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
28. 8. 2026

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
28. 8. 2026

Letošní hurikánová sezona je zatím bez hurikánů. Meteorolog vysvětluje proč

Tropický Atlantik je na konci srpna nezvykle klidný. Od začátku letošní hurikánové sezony se v něm vytvořily pouze tři pojmenované tropické bouře – Arthur, Bertha a Cristobal – a ani jedna z nich nedosáhla síly hurikánu. Z hlediska celkové energie tropických cyklon je letošní začátek sezony dokonce nejslabší za téměř čtyři desetiletí. Přitom zrovna přichází období, kdy by měl tropický Atlantik začít naopak naplno ožívat. Co se v Atlantiku letos děje?
28. 8. 2026

Podívejte se na fotky částečného zatmění Měsíce

Na noční obloze nad značnou částí Evropy se v pátek nad ránem dalo pozorovat téměř úplné zatmění Měsíce. K tomuto jevu dochází, když se Země ocitne mezi Sluncem a Měsícem a vrhá svůj stín na Měsíc.
28. 8. 2026

Ve Španělsku ukradli druhý největší pravěký zlatý poklad Evropy

Na jihovýchodě Španělska v regionu Valencie ve čtvrtek časně ráno zloději ukradli soubor artefaktů považovaných za jednu z nejcennějších sbírek zlatých předmětů z doby bronzové v Evropě, informuje agentura AFP a místní média. Zatím není zcela jasné, jak velkou část tohoto takzvaného Pokladu z Villeny zloději ukradli.
27. 8. 2026

Katastrofu v Nepálu způsobil kolaps ledovce, přispěla i změna klimatu

Hlavní příčinou ničivé povodňové vlny, která v Nepálu připravila o život stovky lidí, je kolaps ledovce, na který se zřítil obrovský skalní masiv. Záchranáři dál pátrají po pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti zemí.
27. 8. 2026

Proč jsou alpské sesuvy stále intenzivnější a nepředvídatelnější

Vysoko v horách může náhlý liják během několika minut proměnit klidný svah nebo údolí v bouřlivou řeku bahna a kamenů. A podle předpovědí budou tyto intenzivní lijáky stále častější. Ředitel nového švýcarského výzkumného ústavu zabývajícího se horskými riziky hovořil s portálem Swissinfo o tom, jak klimatická krize mění povahu rizik v Alpách.
27. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.