Nepotismus, neprůhlednost, inbreeding. Důvody, proč se čeští vědci nevrací z ciziny

Čeští vědci působící v zahraničí by se rádi vrátili do Česka, ale odrazují je například netransparentnost a nejasné postupy ve výběrových řízeních, platových podmínkách a kariérním postupu. Vyplývá to z průzkumu spolku Czexpats in Science. Pozitivně naopak hodnotili odbornou kvalitu jednotlivců a některých českých vědeckých pracovišť.

Mezi další problémy českého vědeckého prostředí, které výzkumníky odrazují od návratu, patří nepotismus, tedy upřednostňování příbuzných a známých při dosazování do funkcí. Dalším faktorem je obsazování pracovních a vedoucích pozic absolventy dané instituce, takzvaný akademický inbreeding.

„Tyto jevy zásadně omezují otevřenost českého vědeckého prostředí pro lidi zvenčí a byly hned po nízkých platech nejčastějšími bariérami návratu,“ uvedla socioložka Markéta Doležalová, která je jednou z autorek průzkumu. Respondenti podle ní také vnímali negativně přístup české společnosti k ženám a k různým menšinám a málo mezinárodní prostředí.

Pro respondenty průzkumu nebylo jednoduché udržovat nebo si budovat kontakty v Česku ze zahraničí a ti, kdo se pokoušeli o návrat, mnohdy naráželi na neochotu kolegů nebo nedostatek informací o případných pozicích a výběrových řízeních. Vnímali české prostředí jako uzavřené a bez vážného zájmu o přilákání lidí ze zahraničí.

Ženy se podle průzkumu mnohem častěji setkávaly s bariérami návratu než muži. Průzkum upozornil na neochotu vedoucích pracovišť řešit problematické chování, jako jsou prohřešky proti vědecké etice a sexuální obtěžování. „Tato neochota byla pro některé respondenty podnětem k odchodu do zahraničí,“ řekla Doležalová.

Řešení existuje

Z výpovědí respondentů vyplývá, že ke zvýšení atraktivity českého prostředí pro vědce a vědkyně v zahraničí je nutné, aby bylo vnímáno jako otevřené a jako prostředí, ve kterém je o přilákání kolegů ze zahraničí a mezinárodní spolupráci zájem.

Doležalová na základě průzkumu navrhuje zvýšit transparentnost v obsazování pracovních pozic, odměňování a kariérním postupu, zlepšit podmínky pro zakládání nových nezávislých týmů vědců zvenčí a posilovat bezpečné prostředí a rovné příležitosti ve vědě.

Iniciativa Czexpats in Science spojuje komunitu více než tisícovky českých vědkyň a vědců, kteří působí či dříve působili v zahraničí. Organizace chce propojovat vědce s minulou, současnou i budoucí zahraniční zkušeností. Zároveň chce posouvat místní vědeckou komunitu na světovou úroveň. Ve své komunitě má iniciativa registrovaných přibližně 1500 členů. Čeští vědci působí nejčastěji například ve Spojených státech, Německu, Spojeném království, Švýcarsku nebo Nizozemsku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 13 mminutami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
před 23 hhodinami
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.