Nepotismus, neprůhlednost, inbreeding. Důvody, proč se čeští vědci nevrací z ciziny

Čeští vědci působící v zahraničí by se rádi vrátili do Česka, ale odrazují je například netransparentnost a nejasné postupy ve výběrových řízeních, platových podmínkách a kariérním postupu. Vyplývá to z průzkumu spolku Czexpats in Science. Pozitivně naopak hodnotili odbornou kvalitu jednotlivců a některých českých vědeckých pracovišť.

Mezi další problémy českého vědeckého prostředí, které výzkumníky odrazují od návratu, patří nepotismus, tedy upřednostňování příbuzných a známých při dosazování do funkcí. Dalším faktorem je obsazování pracovních a vedoucích pozic absolventy dané instituce, takzvaný akademický inbreeding.

„Tyto jevy zásadně omezují otevřenost českého vědeckého prostředí pro lidi zvenčí a byly hned po nízkých platech nejčastějšími bariérami návratu,“ uvedla socioložka Markéta Doležalová, která je jednou z autorek průzkumu. Respondenti podle ní také vnímali negativně přístup české společnosti k ženám a k různým menšinám a málo mezinárodní prostředí.

Pro respondenty průzkumu nebylo jednoduché udržovat nebo si budovat kontakty v Česku ze zahraničí a ti, kdo se pokoušeli o návrat, mnohdy naráželi na neochotu kolegů nebo nedostatek informací o případných pozicích a výběrových řízeních. Vnímali české prostředí jako uzavřené a bez vážného zájmu o přilákání lidí ze zahraničí.

Ženy se podle průzkumu mnohem častěji setkávaly s bariérami návratu než muži. Průzkum upozornil na neochotu vedoucích pracovišť řešit problematické chování, jako jsou prohřešky proti vědecké etice a sexuální obtěžování. „Tato neochota byla pro některé respondenty podnětem k odchodu do zahraničí,“ řekla Doležalová.

Řešení existuje

Z výpovědí respondentů vyplývá, že ke zvýšení atraktivity českého prostředí pro vědce a vědkyně v zahraničí je nutné, aby bylo vnímáno jako otevřené a jako prostředí, ve kterém je o přilákání kolegů ze zahraničí a mezinárodní spolupráci zájem.

Doležalová na základě průzkumu navrhuje zvýšit transparentnost v obsazování pracovních pozic, odměňování a kariérním postupu, zlepšit podmínky pro zakládání nových nezávislých týmů vědců zvenčí a posilovat bezpečné prostředí a rovné příležitosti ve vědě.

Iniciativa Czexpats in Science spojuje komunitu více než tisícovky českých vědkyň a vědců, kteří působí či dříve působili v zahraničí. Organizace chce propojovat vědce s minulou, současnou i budoucí zahraniční zkušeností. Zároveň chce posouvat místní vědeckou komunitu na světovou úroveň. Ve své komunitě má iniciativa registrovaných přibližně 1500 členů. Čeští vědci působí nejčastěji například ve Spojených státech, Německu, Spojeném království, Švýcarsku nebo Nizozemsku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
12:56Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Schopnost přírody „vzpamatovat se“ značně přeceňujeme, varuje studie

Rozsáhlá analýza britských výzkumníků popsala, jakými způsoby rozmanitost přírody chrání člověka. A ukázala, jak složité je pro poškozené ekosystémy, jež lidem pomáhají k přežití, vrátit se k plné funkčnosti poté, co jsou nějak poškozené.
před 4 hhodinami

Snovačka a skákavka. Na jižní Moravě objevili dva v Česku dosud neznámé druhy pavouků

Přírodovědci z Masarykovy univerzity objevili skákavku Attulus inexpectus na slanisku Trkmane-Rybníčky u Rakvic a vzácnou snovačku Crustulina sticta na Kosteliskách u Dubňan.
před 6 hhodinami

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za výzkum zrcadlové chemie

Švédská akademie věd oznámila, že nositeli Nobelovy ceny za chemii za letošní rok se stali Henri Kagan a Koenso Soai, kteří se věnují výzkumu nelineárních jevů a autokatalýzy v asymetrické organické syntéze.
11:55Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Vanilin by mohl pomoci při léčbě chronických ran, ukazuje studie

Vanilin má výrazné antioxidační, protizánětlivé a antibakteriální účinky, díky nimž by mohl být slibnou složkou přípravků určených k hojení ran. Vyplývá to ze studie výzkumného týmu z Laboratoře biomedicínské nanomechaniky Flindersovy univerzity v Austrálii, která byla zveřejněna v časopise International Journal of Pharmaceutics.
včera v 14:25‌‌

Trosky starověkého Týru přečkaly útoky, teď se k nim vracejí potápěči

Ve středomořských vodách u jiholibanonského města Súr (známého jako Týr či Týros) proplouvají potápěči kolem kamenných zdí, starověkých konstrukcí a potopené cesty. Jde o pozůstatky města, které kdysi stávalo nad vodou. S vratkým příměřím mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh se tak návštěvníci vracejí do míst známých troskami z dob starověkého Říma a ještě starší fénickou historií, píše agentura AP.
včera v 13:34‌‌

Nobelovu cenu za fyziku dostal Francis Halzen za výzkum neutrin v obří ledové kostce

Švédská akademie věd oznámila, že nositelem Nobelovy ceny za fyziku za letošní rok se stal belgicko-americký vědec Francis Halzen, který se věnuje výzkumu neutrin, kosmických částic, které dopadají na Zemi.
včeraAktualizovánovčera v 12:24‌‌

Whisky se má poprvé destilovat ve vesmíru, experiment začne v roce 2028

Whisky se má vůbec poprvé destilovat ve vesmíru. Experiment má zároveň ukázat, jak zrání nápoje ovlivní podmínky mimo zemskou atmosféru. Skotští a japonští experti plánují v roce 2028 vyslat do vesmíru družici se vzorky whisky a surovinami potřebnými k její výrobě. Na oběžné dráze Země by měla zůstat pět let.
včera v 08:00‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.