Nepalte kukuřici na biopaliva, jako jídlo se vyplatí víc, doporučují vědci

Kukuřice je nesmírně vytrvalá a užitečná plodina, která byla v Americe uctívána jako božstvo. V současné době se využívá nejen jako potrava, ale stále více také jako obnovitelný zdroj energie. Ale vyplatí se?

Popsat, jak výhodná či nevýhodná je nějaká plodina jako biopalivo, je nesmírně náročné – ve hře je totiž velké množství proměnných a proměnlivých faktorů. A také je rozdíl v tom, pro koho je plodina výhodná. Co nejkomplexněji se na její využití pro biopaliva podíval mezioborový tým vědců z University of Illinois.

Nahrávám video

Hlavním autorem práce je profesor Praven Kumar, jenž vydal výsledek svého výzkumu v odborném časopise Earths Future. Jeho studie je součástí velkého projektu americké National Science Foundation, který má za úkol studovat environmentální dopad biopaliv na americké zemědělství i přírodu – ale vždy vyjádřený pomocí hodnoty peněz.

Jaký je dopad biopaliv na půdu?

Vědci už řadu let ví, že půda je velmi zranitelná lidskou činností – a některé druhy zemědělství mohou k jejímu poškození výrazně přispívat. Tým z Illinois poměřoval cenu za pěstování kukuřice pro potřeby jídla a na biopaliva, vědci přepočítávali jejich hodnotu na dolary.

„Když se bavíme o dopadu biopaliv na životní prostředí, často se v této diskusi objevuje řada abstraktních pojmů, které lidé chápou odlišně,“ uvedli autoři práce. „A tak jsme se rozhodli prezentovat výsledky studie tak, aby byly univerzálně pochopitelné všemi lidmi stejně – tedy převeditelné na dolary. Chtěli jsme, aby bylo vidět, jaká je hodnota lidské energie vložené do výroby této plodiny a kolik jí vlastně získáme zpět, když kukuřici přeměníme na biopalivo.“

Kukuřici se nevyplatí pálit

Vědci přihlíželi k obrovskému množství faktorů: například k množství energie, která je potřebná pro přípravu i udržování plochy, na níž se kukuřice pěstuje, k nákladům na přeměnu kukuřice v palivo a k mnoha dalším. Také kvantifikovali environmentální dopady této činnosti – jak na samotnou půdu, tak i na atmosféru, hydrosféru a další faktory.

Vědcům vyšlo, že čistá hodnota jídla z hektaru kukuřice je 1492 dolarů – pokud se z ní pořídí biopalivo, je to ztráta 10 dolarů na hektar. Výsledek je podle autorů práce jednoznačný: dělat z kukuřice biopaliva se nevyplatí.

„Jedním z hlavních faktorů je půda,“ uvádí vědci. „Naše studie pracuje jak s krátkodobými, tak dlouhodobými dopady. Dospěli jsme k závěru, že velké množství problémů s půdou spočívá v nedostatku živin v ní,“ konstatují.

„Používání kukuřice jako zdroje paliva vypadá jako jednoduchá cesta k obnovitelné energii. Ale tento výzkum ukazuje, že environmentální cena tohoto procesu je příliš vysoká a benefitů je naopak moc málo,“ dodávají autoři práce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropě se daří snižovat znečištění ovzduší. Problémem je kouř z lesních požárů

Rostoucí počet vln veder a požárů ohrožuje snahy o zlepšení kvality ovzduší, varovala tento týden Světová meteorologická organizace (WMO). Ve své výroční zprávě o kvalitě ovzduší organizace spadající pod OSN také upozorňuje, že kouř z extrémních lesních požárů má zásadní zdravotní dopady.
před 3 hhodinami

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
před 16 hhodinami

Česko trápí stovky kontaminovaných míst. Podívejte se na aktuální mapu

Dědictví minulosti, ve které se nedbalo na ochranu životního prostředí, si Česko nese i v současné době. Aktuální kauza možného znečištění v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda na Klatovsku je jen pomyslným vrcholem ledovce. Míst, která by potřebovala sanaci, je totiž mnohem víc.
před 19 hhodinami

Připravte se na nový svět, radí OSN. Planeta se oteplí o víc než 1,5 stupně

Rok 2024 znamenal začátek nové éry. Byl totiž prvním, kdy průměrná globální teplota překročila úroveň před průmyslovou revolucí o 1,5 stupně Celsia. Nová zpráva OSN teď přiznává, že se lidstvo bude muset – přinejmenším dočasně – smířit s tím, že tato symbolická hranice bude překročená nejen na jeden rok a že oteplení dosáhne nejméně 1,8 stupně. Zpráva současně popisuje, co to pro civilizaci znamená.
před 21 hhodinami

Vědci z Harvardu připodobňují šíření umělé inteligence k šíření viru

Šíření umělé inteligence (AI) je neporovnatelně rychlejší než úspěch jakékoliv jiné technologie v dějinách lidstva. Její přijetí je výrazně dynamičtější než nástup automobilů, stolních počítačů i internetu. První veřejný chatbot ChatGPT sice vznikl teprve na podzim roku 2022, ale už dnes AI používá většina lidí. Podle nové studie amerických vědců je to podobné infekci virem.
včera v 07:00

Rybníky nejsou podle vědců ideální k zadržování vody v krajině

Čtyřletý výzkum vědců z Masarykovy univerzity a Výzkumného ústavu vodohospodářského ukázal, že rybníky nejsou dobrým způsobem, jak zadržovat vodu v krajině. Mapovali život v rybnících i v potocích pod nimi a zjistili, že z rybníků vytéká přehřátá a znečištěná voda, která neumožňuje existenci vodním živočichům. Může za to oteplování i způsob hospodaření. Ministerstvo zemědělství podporuje obnovu menších nádrží, které mají v krajině i další funkce. Aktuálně vypsalo další dotační výzvu.
7. 9. 2026

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
7. 9. 2026

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
7. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.