Nepalte kukuřici na biopaliva, jako jídlo se vyplatí víc, doporučují vědci

Kukuřice je nesmírně vytrvalá a užitečná plodina, která byla v Americe uctívána jako božstvo. V současné době se využívá nejen jako potrava, ale stále více také jako obnovitelný zdroj energie. Ale vyplatí se?

Popsat, jak výhodná či nevýhodná je nějaká plodina jako biopalivo, je nesmírně náročné – ve hře je totiž velké množství proměnných a proměnlivých faktorů. A také je rozdíl v tom, pro koho je plodina výhodná. Co nejkomplexněji se na její využití pro biopaliva podíval mezioborový tým vědců z University of Illinois.

Nahrávám video

Hlavním autorem práce je profesor Praven Kumar, jenž vydal výsledek svého výzkumu v odborném časopise Earths Future. Jeho studie je součástí velkého projektu americké National Science Foundation, který má za úkol studovat environmentální dopad biopaliv na americké zemědělství i přírodu – ale vždy vyjádřený pomocí hodnoty peněz.

Jaký je dopad biopaliv na půdu?

Vědci už řadu let ví, že půda je velmi zranitelná lidskou činností – a některé druhy zemědělství mohou k jejímu poškození výrazně přispívat. Tým z Illinois poměřoval cenu za pěstování kukuřice pro potřeby jídla a na biopaliva, vědci přepočítávali jejich hodnotu na dolary.

„Když se bavíme o dopadu biopaliv na životní prostředí, často se v této diskusi objevuje řada abstraktních pojmů, které lidé chápou odlišně,“ uvedli autoři práce. „A tak jsme se rozhodli prezentovat výsledky studie tak, aby byly univerzálně pochopitelné všemi lidmi stejně – tedy převeditelné na dolary. Chtěli jsme, aby bylo vidět, jaká je hodnota lidské energie vložené do výroby této plodiny a kolik jí vlastně získáme zpět, když kukuřici přeměníme na biopalivo.“

Kukuřici se nevyplatí pálit

Vědci přihlíželi k obrovskému množství faktorů: například k množství energie, která je potřebná pro přípravu i udržování plochy, na níž se kukuřice pěstuje, k nákladům na přeměnu kukuřice v palivo a k mnoha dalším. Také kvantifikovali environmentální dopady této činnosti – jak na samotnou půdu, tak i na atmosféru, hydrosféru a další faktory.

Vědcům vyšlo, že čistá hodnota jídla z hektaru kukuřice je 1492 dolarů – pokud se z ní pořídí biopalivo, je to ztráta 10 dolarů na hektar. Výsledek je podle autorů práce jednoznačný: dělat z kukuřice biopaliva se nevyplatí.

„Jedním z hlavních faktorů je půda,“ uvádí vědci. „Naše studie pracuje jak s krátkodobými, tak dlouhodobými dopady. Dospěli jsme k závěru, že velké množství problémů s půdou spočívá v nedostatku živin v ní,“ konstatují.

„Používání kukuřice jako zdroje paliva vypadá jako jednoduchá cesta k obnovitelné energii. Ale tento výzkum ukazuje, že environmentální cena tohoto procesu je příliš vysoká a benefitů je naopak moc málo,“ dodávají autoři práce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ebola v Evropě není velkou hrozbou, ukazují zkušenosti

Pacient, který může mít ebolu a bude hospitalizovaný v Česku, může vyvolávat obavy. Ale zkušenosti naznačují, že kvalitní přijatá opatření i samotné vlastnosti viru dokáží šíření nemoci účinně zabránit.
před 8 hhodinami

Příznaky Alzheimera odhalí rychlý test. Zkuste si ho

První příznaky demence může odhalit nový test kognitivních funkcí, jako je paměť nebo porozumění. Ve věku 65 až 80 let je teď součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře, dostupný je i na internetu. Trvá jen několik minut, informovala Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP).
před 10 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánovčera v 18:41

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
včera v 13:58

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
včera v 13:00

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
včera v 10:19

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
včera v 08:20

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
včera v 06:30
Načítání...