Drobná rybka pyskoun rozpůlený uspěla v testu inteligence, který nezvládají ani psi nebo kočky. Kontroverzní studie tvrdí, že žebříčky chytrosti zvířat by se měly přepracovat.
Schopnost rozpoznat se v zrcadle je považována za jeden z vrcholů inteligence u zvířat. Přestože to může znít banálně, drtivá většina živočichů toho není schopná – dokonce ani natolik chytrá a dobře domestikovaná zvířata, jako jsou psi nebo kočky, to nezvládají.
Zatím jedinými tvory, kteří v tomto testu uspěli, byli velcí primáti jako šimpanzi nebo gorily, kosatky, straky a také jediný exemplář slona indického. Nyní se k nim připojil další tvor, zcela nepravděpodobný: malá nenápadná rybka jménem pyskoun rozpůlený.
„Tyto rybky jsou fascinující – zejména, co se týká jejich inteligence,“ uvedl evoluční biolog Alex Jordan, který pracuje na Institutu Maxe Plancka v Německu. Volá teď po přehodnocení dosavadních žebříčků zvířecí inteligence, protože ryby podle posledních výzkumů skrývají netušený intelekt.
Jordan a jeho kolegové se pokoušeli o vydání této práce dlouhých pět let, celou tu dobu byla odmítána s tím, že je příliš kontroverzní. Vědci proto museli hledat stále více důkazů a vylepšovat svou metodologii. Teprve na začátku roku 2019 mohl text o rybí inteligenci vyjít v odborném časopise PNAS. „Některé části akademické komunity trvají na tom, že ryby se nemají zařadit do pantheonu nejchytřejších tvorů, protože zvířata, která tito kolegové zkoumají, by pak z tohoto žebříčku vypadla,“ tvrdí Jordan.
Pyskouni měří asi deset centimetrů, snadno se dají poznat podle výrazného černého pruhu na boku. „Jsou to zřejmě nejznámější čistící rybky, které si zřizují čisticí stanice po celé indopacifické oblasti. Celý život žijí na jednom místě a okolní ryby se proto rychle naučí, kde hledat pomoc od parazitů. Pyskouni si většinou vybírají nápadná místa na okrajích útesů, aby si je ryby snáze zapamatovaly. Jsou to klidné, společenské rybky. V přírodě se všichni rodí jako samice a jen některé změní pohlaví,“ uvádí o nich zlínská zoo, která je chová. Když v oblasti, kde žijí, uhyne samec, dominantní samice změní pohlaví na samčí.
Kvůli bezohlednému lovu ale jejich stavy v současné době ve volné přírodě klesají. Mají také značně složitý společenský život – neustále tvoří nejrůznější aliance, které se ale rychle mění. Navíc žijí v partnerství s většími rybami, z nichž okusují mrtvou kůži a parazity. To vše přírodovědcům naznačovalo, že se u nich mohly vyvinout nečekané intelektuální vlastnosti.
Jak poznat chytrou rybu
Během testu namalovali vědci pyskounům na tělo tečku, kterou mohly rybky vidět jen při pohledu na svůj odraz v zrcadle. Zpočátku rybky reagovaly na zrcadlový obraz agresivně. Pokoušeli se nepřítele pokousat a opakovaně na něj útočily. Ale během několika dní, kdy byly zrcadlu vystavené, se začaly chovat „divně“. Přestaly útočit, zrychlovaly a zpomalovaly před zrcadlem, nebo se otáčely břichem vzhůru – také jen před zrcadlem. Často se zajímaly o tečku na těle svého zrcadlového dvojníka.
Podle autorů práce si tímto způsobem rybky testovaly, zda jejich obraz bude dělat stejné pohyby, a ověřovaly si tak, jak vlastně zrcadlo funguje. „Rozhodně se nedá říct, že by tyto ryby byly chytré jako šimpanzi,“ poznamenal Jordan. „Ale ukazuje se, že v tomto úkolu se chovají podobně jako oni. Chápou, co zrcadlo dělá, a používají ho, aby pozorovaly své tělo,“ dodal.
Rozhodně se podle něj nedá z tohoto výzkumu usuzovat, že by měli pyskouni vlastní vědomí. Ale současně platí, že dnešní obraz rozložení zvířecí inteligence, v němž jsou šimpanzi na vrcholu a ryby na dně této pomyslné pyramidy, neplatí.
