Výstava Národního muzea v Praze zavede návštěvníky do světa Keltů, tedy do období vrcholného pravěku ve střední Evropě. Stovky vystavených archeologických nálezů ukazují náboženské rituály pohřbů i všední život Keltů. Novinářům ve čtvrtek výstavu představili její autoři, Pavel Sankot a Viktoria Čisťakova. Výstava v Nové budově Národního muzea začíná tento pátek a potrvá do 24. února příštího roku.
Keltové žili od osmého do prvního století před Kristem v západní, střední, východní a jihovýchodní části Evropy. „Již z toho je patrné, že se nejedná o jednotné etnikum, ale o různé skupiny, které ovšem byly spojeny svým kulturním a uměleckým stylem,“ uvedl Sankot.
Obyvatelstvo, které položilo základy pro další historický vývoj Evropy, přejímalo i podněty ze vzdálených míst. Mezi vystavenými artefakty jsou tak i etruské bronzové nádoby, řecká černofigurální keramika ze severovýchodní Itálie či skleněné nádoby ze Středozemí, které byly nalezeny v Čechách.
Největším lákadlem výstavy je slavná „kamenná hlava z Mšeckých Žehrovic“. Pochází zřejmě ze třetího století před naším letopočtem a na našem území se jedná o jediný doklad keltské monumentální plastiky. Je vyrobená z opuky a pravděpodobně ukazuje druida nebo jinou společensky významnou postavu.
Plastika byla nalezená 19. května 1943 v pískovně u Mšeckých Žehrovic na Rakovnicku.
Ve dvou místnostech Nové budovy muzea jsou vystavené dochované nádoby, mince, šperky i sochy. Z některých předmětů byly nalezeny pouze úlomky. Mezi historickými artefakty tak jsou i rekonstrukce nebo repliky.
Významným prvkem je hrob, který byl objeven v roce 1911 ve Straškově-Račiněvsi a dosud nebyl vystavován. V hrobové komoře bylo mimo jiné nalezeno jho, které sloužilo jako zápřah pro koně. „To jho je organické. V našem prostředí je to obrovská výjimka, těch jeh se dochovalo po celé Evropě jenom několik,“ řekla Čisťakova. Kromě bohatě zdobeného jha byly v hrobě nalezeny nádoby i pozůstatky vozu, což svědčí o vysokém postavení pohřbeného.
Jak žili Keltové?
Druhá část výstavy představuje život na keltských sídlištích, hradištích a oppidech. Součástí jsou vizualizace keltských osad, videa o způsobu výroby keramiky, skla nebo zpracování kovu. Jsou zde vystavené zemědělské nástroje a jednou z dominant jsou nálezy z oppida ve Stradonicích u Berouna. Ukazují škálu materiální kultury týkající se přípravy, skladování i konzumace pokrmů. Návštěvníci tu uvidí keramické nádoby i části příborů.
Na základě poznatků archeobotaniky, která se zabývá plodinami rostoucími na území v určitém období, a archeozoologie, která pomáhá identifikovat zvířecí pozůstatky a jejich případné řeznické zpracování, autoři výstavy sepsali recepty na jídla, na kterých si mohli pravěcí Keltové pochutnávat. Vytištěné recepty jsou připraveny pro kulinářské nadšence.
V relaxační části výstavy, kde je stylizovaný vhled do domu Keltů, je několik replik předmětů, jakými jsou nádoby, zbraně a šperky, které je možné vzít do ruky. Jejich popis je i ve slepeckém Braillově písmu.
Dále je zde možné vyzkoušet oblečení Keltů a pro děti je připraven dětský koutek s hračkami. Ty jsou stylizované do keltského světa a výzdoba koutku odpovídá archeologickým nálezům.
