Fenomén Masaryk. Národní muzeum vystavuje památné orlí pero i Rukopisy

V Nové budově pražského Národního muzea byla ve čtvrtek otevřena výstava Fenomén Masaryk, která připomíná 80 let od smrti prvního československého prezidenta. Expozice do konce ledna příštího roku nabídne 220 sbírkových předmětů, například vycházkový oblek prezidenta, jeho posmrtnou masku a různé filmové a zvukové materiály. Pouze do začátku října jsou mimořádně vystaveny originály Rukopisů královédvorského a zelenohorského.

„Nechtěli jsme Masaryka představit pouze jako politika, ale podívali jsme se na něj jako na člověka. Nemá to být žádná vzpomínající výstava na důstojného pána s bradkou na koni. Chceme se pokusit zaměřit především na mladou generaci, aby sem přišla a zkusila Masaryka pochopit a třeba trochu jeho myšlenek a ideálů převzala do svého konání,“ uvedl generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Jednotlivé výstavní sekce s názvy jako Tomáš, Profesor, Garrigue, Prezident nebo Obraz ukazují Masaryka v několika rovinách, včetně pohledů do soukromí. Mezi vystavenými předměty je třeba orlí pero, kterým podepsal roku 1918 ve Filadelfii Deklaraci společných zájmů nezávislých středoevropských států. Dále společenské šaty jeho manželky Charlotty nebo knihovna, která prezentuje jeho bohaté literární dílo.

Nechybí ani připomínka jeho sporů s různými oponenty. „Dokumenty z období sporů o rukopisy nebo procesu s Leopoldem Hilsnerem ukazují Masaryka jako člověka, který se nebál postavit většině, pokud byl přesvědčený o své pravdě,“ uvedl Lukeš.

Komentovaná procházka výstavou:

Výstavu Fenomén Masaryk doplní tři menší doprovodné výstavy, které se věnují tématům souvisejícím se životem TGM. První z nich se od 15. září do 2. října zaměří na Rukopis královédvorský a Rukopis zelenohorský, druhá se od 3. října do 30. listopadu bude věnovat procesům s Hilsnerem.

Třetí menší expozice od 1. prosince do 31. ledna 2018 představí snímky z Hradního fotoarchivu, který vznikl z činnosti tiskového odboru prezidia ministerské rady v letech 1918 až 1933.

Tomáš Garrigue Masaryk, označovaný jako TGM nebo prezident Osvoboditel, zemřel přesně před osmdesáti v Lánech. Roku 1930 byl přijat zákon o zásluhách Masaryka obsahující větu „Tomáš Garrigue Masaryk zasloužil se o stát“. Po odchodu z funkce roku 1935 ho parlament znovu ocenil za jeho úsilí o vybudování Československa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 7 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 8 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026
Načítání...