Fenomén Masaryk. Národní muzeum vystavuje památné orlí pero i Rukopisy

V Nové budově pražského Národního muzea byla ve čtvrtek otevřena výstava Fenomén Masaryk, která připomíná 80 let od smrti prvního československého prezidenta. Expozice do konce ledna příštího roku nabídne 220 sbírkových předmětů, například vycházkový oblek prezidenta, jeho posmrtnou masku a různé filmové a zvukové materiály. Pouze do začátku října jsou mimořádně vystaveny originály Rukopisů královédvorského a zelenohorského.

„Nechtěli jsme Masaryka představit pouze jako politika, ale podívali jsme se na něj jako na člověka. Nemá to být žádná vzpomínající výstava na důstojného pána s bradkou na koni. Chceme se pokusit zaměřit především na mladou generaci, aby sem přišla a zkusila Masaryka pochopit a třeba trochu jeho myšlenek a ideálů převzala do svého konání,“ uvedl generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Jednotlivé výstavní sekce s názvy jako Tomáš, Profesor, Garrigue, Prezident nebo Obraz ukazují Masaryka v několika rovinách, včetně pohledů do soukromí. Mezi vystavenými předměty je třeba orlí pero, kterým podepsal roku 1918 ve Filadelfii Deklaraci společných zájmů nezávislých středoevropských států. Dále společenské šaty jeho manželky Charlotty nebo knihovna, která prezentuje jeho bohaté literární dílo.

Nechybí ani připomínka jeho sporů s různými oponenty. „Dokumenty z období sporů o rukopisy nebo procesu s Leopoldem Hilsnerem ukazují Masaryka jako člověka, který se nebál postavit většině, pokud byl přesvědčený o své pravdě,“ uvedl Lukeš.

Komentovaná procházka výstavou:

Výstavu Fenomén Masaryk doplní tři menší doprovodné výstavy, které se věnují tématům souvisejícím se životem TGM. První z nich se od 15. září do 2. října zaměří na Rukopis královédvorský a Rukopis zelenohorský, druhá se od 3. října do 30. listopadu bude věnovat procesům s Hilsnerem.

Třetí menší expozice od 1. prosince do 31. ledna 2018 představí snímky z Hradního fotoarchivu, který vznikl z činnosti tiskového odboru prezidia ministerské rady v letech 1918 až 1933.

Tomáš Garrigue Masaryk, označovaný jako TGM nebo prezident Osvoboditel, zemřel přesně před osmdesáti v Lánech. Roku 1930 byl přijat zákon o zásluhách Masaryka obsahující větu „Tomáš Garrigue Masaryk zasloužil se o stát“. Po odchodu z funkce roku 1935 ho parlament znovu ocenil za jeho úsilí o vybudování Československa.