TGM - prezident, který „znepokojoval všechny pohodlné“

Lidé v Česku si připomínají výročí úmrtí prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Zemřel 14. září 1937.  Pietní akt, kterého se mimo jiné zúčastnil předseda Senátu Milan Štěch, se uskutečnil ve čtvrtek před polednem na Hradčanském náměstí v Praze. Dopoledne proběhla vzpomínka i v Lánech.  V Českých Budějovicích zase odhalí Masarykovu bustu. Národní muzeum pak otevírá výstavu s názvem Fenomén Masaryk.

TGM se narodil 7. března 1850 v Čejkovicích u Hodonína. Maturoval v roce 1872 ve Vídni, kde o čtyři roky později dokončil vysokoškolská studia filozofie. Na studijním pobytu v Lipsku se seznámil s Američankou Charlottou Garriguovou, s níž se v březnu 1878 v New Yorku oženil a měl pět dětí. Přijal i její jméno. „Teprve manželství dovršilo mou výchovu,“ říkal.

Postupně se začal angažovat v politice a ve veřejném životě. V roce 1886 se jako vůdčí osobnost skupiny vylučující pravost Královédvorského a Zelenohorského rukopisu postavil proti nekritickému českému nacionalismu. Roku 1891 se za mladočechy stal poslancem říšské rady a českého zemského sněmu, v roce 1899 vystupoval v případu Leopolda Hilsnera odsouzeného za vraždu švadleny Anežky Hrůzové na jeho obranu a požadoval revizi procesu.

Masaryk dlouho zastával program autonomie českých zemí v rámci Rakouska-Uherska, což se změnilo po vypuknutí první světové války v roce 1914. Odešel do emigrace a stal se spolu s Edvardem Benešem a Milanem Rastislavem Štefánikem hlavním představitelem zahraničního odboje usilujícího o vytvoření samostatného československého státu. Posléze založil Národní radu československou a sehrál hlavní úlohu při získání vlád dohodových mocností pro ideu samostatného československého státu.

Tomáš Garrigue Masaryk
Zdroj: ČT24

Masaryk dokázal vyhmátnout ducha doby

První československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk jako silná a široce zaměřená osobnost přitahoval i odpuzoval. Zakladatel československého státu, „tatíček“ a „prezident Osvoboditel“, je vnímán jako symbol demokracie, humanity a mravnosti.

Podle Václava Klause byl Masaryk „největším politickým fenoménem v naší zemi“, filozof Karl Popper jej s Winstonem Churchillem prohlásil za dva největší státníky Evropy 20. století a například někdejší rakouský kancléř Bruno Kreisky o něm mluvil jako o jednom z největších Čechů v historii. Karel Čapek zase napsal: „Masaryk je princip“.

Podle odborníků se Masaryk do historie zapsal spíše jako muž činu než myslitel, který ve svých pětašedesáti letech zásadně změnil své postoje a začal aktivně bojovat za ideu československého státu. A to se mu po obratných politických krocích v roce 1918 podařilo.

Tomáš Garrigue Masaryk ve své pracovně
Zdroj: ČT24

Impulzivní a vytrvalý Masaryk stále zdůrazňoval odpovědnost a potřebu sebevzdělávání: „Hlavní věc je zdokonalovat sebe sama.“ Důraz kladl na mravnost, náboženství a vědecké poznání. „Jeho údělem bylo znepokojovat všechny pohodlné,“ napsal publicista Pavel Kosatík.

Masarykovo vědecké renomé přesáhlo hranice českých zemí. Hlavní jeho síla však podle historika Antonína Klimka spočívala „ve schopnosti vyhmátnout ducha doby a jednat. Kladl provokující otázky, byť jeho odpovědi nebyly vždy správné. Měl kuráž postavit se mocným, čelit veřejnému mínění, ať už v boji o Čechům posvátné podvržené Rukopisy, v aféře Žida Hilsnera obviněného z rituální vraždy, nebo při obraně Jihoslovanů, neprávem obžalovaných vídeňskými úřady“.

Podle historiků se ale Masaryk dopustil i některých chyb. „Muž, jenž napsal, že se státy udržují ideály, na nichž vznikly, vložil tomu svému do kolébky tři mylné předpoklady. První: existuje jediný státní národ československý. Druhý: převážně katoličtí Češi a Slováci jsou pokračovateli protestantských tradic. Třetí: národnostní poměry vyostřila teze, že země, v níž žily miliony Němců, tvoří odvěkou hráz proti germánstvu,“ napsal historik Antonín Klimek.

Prezidentem Československé republiky byl zvolen v nepřítomnosti v listopadu 1918 (znovu zvolen v letech 1920, 1927 a 1934). V prosinci 1935 abdikoval ze zdravotních důvodů ve prospěch Edvarda Beneše

Zejména v roce 1934 už byl ale Masaryk ke kandidatuře spíše donucen: „Politická situace nebyla vhodná k tomu, aby byl zvolen Edvard Beneš jeho nástupcem, což si Masaryk samozřejmě přál. Čili se snažil vyčkávat, aby pro Beneše byla nějaká jasná většina, což v květnu 1934 nebyla. Takže on musel počtvrté kandidovat na prezidenta, což by už určitě jinak nechtěl,“ vysvětloval ve Studiu 6 historik a redaktor Lidových novin Petr Zídek. 

Masaryk už měl v té době značně podlomené zdraví a podle Zídka se nedokázal ani sám podepsat. Proto bylo v létě 1934 vyrobené podpisové razítko, kterým prezident stvrzoval zákony. Navenek se ovšem příliš pravdivých informací o zdravotním stavu prezidenta nedostávalo. Tomáš Garrigue Masaryk zemřel 14. září 1937 v Lánech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Čína je dle české vlády odpovědná za kyberkampaň proti resortu zahraničí

Česká vláda označila Čínu za zodpovědnou za škodlivou kybernetickou kampaň proti jedné z komunikačních sítí ministerstva zahraničí, oznámil úřad. Čína mohla získat přístup k tisícům e-mailů, a to i z doby, kdy Česko předsedalo EU, píše Politico. Šéf diplomacie Jan Lipavský (nestr.) na síti X dodal, že nechal kvůli kyberútokům předvolat čínského velvyslance v Praze. Na ministerstvu šéf resortu zavedl nový a podle něj bezpečnější komunikační systém. Čínské velvyslanectví v Česku se ohradilo proti obviněním vůči Číně v souvislosti s kyberšpionáží.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Armáda bez důvěry veřejnosti neznamená nic, řekl Řehka na veletrhu IDET

Přeletem armádních vrtulníků a bojových letounů začala na brněnském výstavišti trojice bezpečnostních veletrhů v čele s obranným veletrhem IDET. Jsou největší v historii, představuje se 650 firem z 34 zemí. IDET skončí v pátek, souběžné veletrhy požární techniky a služeb PYROS a bezpečnostní techniky a služeb ISET v sobotu. Veletrhu IDET se účastní i prezident Petr Pavel, ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a náčelník generálního štábu Karel Řehka.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Deník N: Odsouzený muž daroval ministerstvu bitcoiny, řeší to policie

Člověk odsouzený za obchod s drogami daroval letos ministerstvu spravedlnosti 468 kusů kryptoměny bitcoin, které pak resort v aukcích prodal za skoro miliardu korun. Darováním se zabývá policejní Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). Deníku N to potvrdil přímo ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Podle resortu bylo nicméně vše v souladu s právem.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Násilí mezi mladými je na vzestupu, trend má zvrátit nový program

Resort vnitra a další úřady upozorňují na radikalizaci a násilí u dětí a mladistvých. Všímá si toho i zpráva o extremismu, kterou ve středu projednala vláda. Trend potvrzují i policejní statistiky. Podle odborníků selhává prevence. Vláda proto přichystala Program bezpečného dětství, který se chce zaměřit na zvrácení tohoto trendu. Kabinet by jej měl představit a projednat příští týden.
před 5 hhodinami

Loňské povodně odnesly z rybníků část ryb, stát majitelům vyplatí kompenzace

Sto milionů korun rozdělí ministerstvo zemědělství mezi majitele rybníků a další chovatele. Bude to kompenzace za loňské povodně, kdy část ryb odnesla voda. Škody majitelé teprve vyčíslují, největší byly pravděpodobně na Rožmberku. Rybáři tu loni na podzim vylovili zhruba o polovinu ryb méně, než původně očekávali. Přesné ztráty ještě nevyčíslili. Musí je prokázat podle metodiky ministerstva. Žádost o dotaci mohou podat v červnu.
před 6 hhodinami

Trump způsobuje cly chaos, míní Švejnar

Americký prezident Donald Trump pozastavil padesátiprocentní cla na dovoz z Evropy, nejpozději 9. července se uvidí, co bude dál. Způsobuje obrovský chaos tím, že jednoho dne cla uvalí, druhý den je oddálí, pro některé země dá vyšší, pro některé nižší, uvedl v Interview ČT24 ekonom a profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku Jan Švejnar. Cla budou mít podle něj velice silný negativní efekt na USA, protože se zvednou ceny a nastane inflace. V tomhle si myslím, že se Trump strašně přepočítává, dodal Švejnar. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 6 hhodinami

Na odškodnění za nezákonné sterilizace půjde dalších 200 milionů, schválila vláda

Ministerstvo zdravotnictví počítá na odškodné za nezákonné sterilizace s dalšími dvěma sty miliony korun. Přidělení financí schválila vláda ve středu. Dosud bylo vyplaceno přes 210 milionů, nárok úřad potvrdil u devíti stovek podaných žádostí. Poslanci souhlasili s prodloužením lhůty pro jejich podávání o další dva roky, původně měla lhůta vypršet loni. Kabinet na středečním zasedání rovněž schválil dohodu o přeshraniční spolupráci záchranné služby se Slovenskem či novou koncepci zahraniční politiky.
před 8 hhodinami

Sněmovna schválila zjednodušení rozvodů a úpravy péče o děti

Zjednodušení a zrychlení rozvodu i úpravy péče o děti z rozvedených manželství má od příštího roku zajistit novela občanského zákoníku, kterou schválila sněmovna. Předloha mimo jiné ruší požadavek na zjišťování příčin rozvratu manželství a také slučuje rozvodové a opatrovnické řízení. Zakotví i povinnost rodičů zajistit dětem výchovu bez tělesného trestání a duševního strádání. Novelu teď čeká posouzení v Senátu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...