TGM - prezident, který „znepokojoval všechny pohodlné“

Lidé v Česku si připomínají výročí úmrtí prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Zemřel 14. září 1937.  Pietní akt, kterého se mimo jiné zúčastnil předseda Senátu Milan Štěch, se uskutečnil ve čtvrtek před polednem na Hradčanském náměstí v Praze. Dopoledne proběhla vzpomínka i v Lánech.  V Českých Budějovicích zase odhalí Masarykovu bustu. Národní muzeum pak otevírá výstavu s názvem Fenomén Masaryk.

TGM se narodil 7. března 1850 v Čejkovicích u Hodonína. Maturoval v roce 1872 ve Vídni, kde o čtyři roky později dokončil vysokoškolská studia filozofie. Na studijním pobytu v Lipsku se seznámil s Američankou Charlottou Garriguovou, s níž se v březnu 1878 v New Yorku oženil a měl pět dětí. Přijal i její jméno. „Teprve manželství dovršilo mou výchovu,“ říkal.

Postupně se začal angažovat v politice a ve veřejném životě. V roce 1886 se jako vůdčí osobnost skupiny vylučující pravost Královédvorského a Zelenohorského rukopisu postavil proti nekritickému českému nacionalismu. Roku 1891 se za mladočechy stal poslancem říšské rady a českého zemského sněmu, v roce 1899 vystupoval v případu Leopolda Hilsnera odsouzeného za vraždu švadleny Anežky Hrůzové na jeho obranu a požadoval revizi procesu.

Masaryk dlouho zastával program autonomie českých zemí v rámci Rakouska-Uherska, což se změnilo po vypuknutí první světové války v roce 1914. Odešel do emigrace a stal se spolu s Edvardem Benešem a Milanem Rastislavem Štefánikem hlavním představitelem zahraničního odboje usilujícího o vytvoření samostatného československého státu. Posléze založil Národní radu československou a sehrál hlavní úlohu při získání vlád dohodových mocností pro ideu samostatného československého státu.

Tomáš Garrigue Masaryk
Zdroj: ČT24

Masaryk dokázal vyhmátnout ducha doby

První československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk jako silná a široce zaměřená osobnost přitahoval i odpuzoval. Zakladatel československého státu, „tatíček“ a „prezident Osvoboditel“, je vnímán jako symbol demokracie, humanity a mravnosti.

Podle Václava Klause byl Masaryk „největším politickým fenoménem v naší zemi“, filozof Karl Popper jej s Winstonem Churchillem prohlásil za dva největší státníky Evropy 20. století a například někdejší rakouský kancléř Bruno Kreisky o něm mluvil jako o jednom z největších Čechů v historii. Karel Čapek zase napsal: „Masaryk je princip“.

Podle odborníků se Masaryk do historie zapsal spíše jako muž činu než myslitel, který ve svých pětašedesáti letech zásadně změnil své postoje a začal aktivně bojovat za ideu československého státu. A to se mu po obratných politických krocích v roce 1918 podařilo.

Tomáš Garrigue Masaryk ve své pracovně
Zdroj: ČT24

Impulzivní a vytrvalý Masaryk stále zdůrazňoval odpovědnost a potřebu sebevzdělávání: „Hlavní věc je zdokonalovat sebe sama.“ Důraz kladl na mravnost, náboženství a vědecké poznání. „Jeho údělem bylo znepokojovat všechny pohodlné,“ napsal publicista Pavel Kosatík.

Masarykovo vědecké renomé přesáhlo hranice českých zemí. Hlavní jeho síla však podle historika Antonína Klimka spočívala „ve schopnosti vyhmátnout ducha doby a jednat. Kladl provokující otázky, byť jeho odpovědi nebyly vždy správné. Měl kuráž postavit se mocným, čelit veřejnému mínění, ať už v boji o Čechům posvátné podvržené Rukopisy, v aféře Žida Hilsnera obviněného z rituální vraždy, nebo při obraně Jihoslovanů, neprávem obžalovaných vídeňskými úřady“.

Podle historiků se ale Masaryk dopustil i některých chyb. „Muž, jenž napsal, že se státy udržují ideály, na nichž vznikly, vložil tomu svému do kolébky tři mylné předpoklady. První: existuje jediný státní národ československý. Druhý: převážně katoličtí Češi a Slováci jsou pokračovateli protestantských tradic. Třetí: národnostní poměry vyostřila teze, že země, v níž žily miliony Němců, tvoří odvěkou hráz proti germánstvu,“ napsal historik Antonín Klimek.

Prezidentem Československé republiky byl zvolen v nepřítomnosti v listopadu 1918 (znovu zvolen v letech 1920, 1927 a 1934). V prosinci 1935 abdikoval ze zdravotních důvodů ve prospěch Edvarda Beneše

Zejména v roce 1934 už byl ale Masaryk ke kandidatuře spíše donucen: „Politická situace nebyla vhodná k tomu, aby byl zvolen Edvard Beneš jeho nástupcem, což si Masaryk samozřejmě přál. Čili se snažil vyčkávat, aby pro Beneše byla nějaká jasná většina, což v květnu 1934 nebyla. Takže on musel počtvrté kandidovat na prezidenta, což by už určitě jinak nechtěl,“ vysvětloval ve Studiu 6 historik a redaktor Lidových novin Petr Zídek. 

Masaryk už měl v té době značně podlomené zdraví a podle Zídka se nedokázal ani sám podepsat. Proto bylo v létě 1934 vyrobené podpisové razítko, kterým prezident stvrzoval zákony. Navenek se ovšem příliš pravdivých informací o zdravotním stavu prezidenta nedostávalo. Tomáš Garrigue Masaryk zemřel 14. září 1937 v Lánech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Válek chce kvůli kauze Motol debatovat o omezení funkčního období šéfů nemocnic

Zakázka na motolské onkologické centrum by měla být v pořádku, uvedl po vypuknutí korupční kauzy spojené s motolskou nemocnicí ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Zároveň řekl, že všechny personální změny v nemocnici může provést její pověřená ředitelka. Má také přezkoumat nastavení kontrol kvůli jejich možným úpravám. Kauzu kolem bývalého vedení nemocnice označil ministr za vyděračské a mafiánské praktiky. Taky nemocnice vyjádřila politování nad korupční kauzou a ujistila pacienty, že úroveň zdravotní péče je zachována.
11:29Aktualizovánopřed 45 mminutami

Ekonomika loni vzrostla o procento, potvrdili statistici

Česká ekonomika loni vzrostla o procento, potvrdil v pátek zveřejněný zpřesněný odhad Českého statistického úřadu. V posledním čtvrtletí loňského roku hrubý domácí produkt (HDP) stoupl meziročně o 1,8 procenta a mezikvartálně o 0,7 procenta. Obě čísla jsou o dvě desetiny procentního bodu příznivější než podle lednového odhadu. Ekonomiku podle analytiků loni táhla spotřeba domácností, letos tomu podle nich bude stejně.
09:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Řidič tramvaje v Praze napadl ukrajinské cestující. Případ řeší i policie

Řidič tramvaje v Praze slovně a fyzicky napadl ukrajinské cestující a vyhodil je z vozu. Případ řeší dopravní podnik a zabývat se jím chce i primátor Bohuslav Svoboda (ODS) a náměstek pro dopravu Zdeněk Hřib (Piráti). Primátor očekává, že dopravní podnik situaci důkladně prošetří a vyvodí z ní jasné důsledky. Video, které se ve čtvrtek objevilo na sociálních sítích, šetří i policie.
před 3 hhodinami

Čápi se letos do Česka vrátili dřív. Jejich zvyky mění klima

Do Česka se vrátili první čápi bílí, letos rekordně brzy. Zpět jsou nejméně v pěti hnízdech, třeba v Horažďovicích na Klatovsku. Úplně první letošní čáp přiletěl do Kdyně na Domažlicku už třetího února – běžně se tito ptáci přitom v Česku objevují až od poloviny března do poloviny dubna.
před 4 hhodinami

Začíná pylová sezona. Potíže se ale mohou objevit i o Vánocích, říká lékařka

S koncem klimatické zimy se nyní už objevuje určité množství vzdušných pylových alergenů, které u silně citlivých osob vyvolávají řadu potíží. Nejvýznamnějšími alergeny jsou pylová zrna lísky a olše. Lidí s alergiemi podle imunoložky a alergoložky Jitky Petanové jednoznačně přibývá. Příznaky by neměli podcenit a obrátit se na odborníka.
před 4 hhodinami

Razič, rubač nebo lampářka. Profese kvůli konci těžby uhlí zaniknou

S končící těžbou černého uhlí na Karvinsku přestanou existovat i mnohé profese. A v jiných oborech tihle odborníci jako třeba razič, práč nebo lampářka uplatnění nenajdou. Nové zaměstnání budou v regionu hledat stovky lidí. Z OKD jich nejpozději začátkem příštího roku odejdou přes tři tisíce.
před 7 hhodinami

Zima byla teplotně nadprůměrná. Sucho se začíná projevovat už nyní

O víkendu nastane meteorologické jaro. Končící zima přitom byla opět teplotně nadprůměrná – podle předběžných odhadů zhruba o jeden stupeň. Sněhu bylo málo a v únoru skoro nepršelo. Na některých místech se tak už teď začíná projevovat sucho, které se může prohlubovat. Podle předpovědi bude i březen teplý a chudý na srážky.
před 7 hhodinami

Kriminalisté řeší jen v Praze napadení pomocí nože či mačety více než dvěstěkrát za rok

Kriminalisté jen v metropoli řeší napadení pomocí nože, mačety nebo baseballové pálky více než dvěstěkrát za rok. Velká část takových incidentů se odehraje v domácnostech, ale dochází k nim i na ulici.
před 8 hhodinami
Načítání...