TGM - prezident, který „znepokojoval všechny pohodlné“

Lidé v Česku si připomínají výročí úmrtí prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Zemřel 14. září 1937.  Pietní akt, kterého se mimo jiné zúčastnil předseda Senátu Milan Štěch, se uskutečnil ve čtvrtek před polednem na Hradčanském náměstí v Praze. Dopoledne proběhla vzpomínka i v Lánech.  V Českých Budějovicích zase odhalí Masarykovu bustu. Národní muzeum pak otevírá výstavu s názvem Fenomén Masaryk.

TGM se narodil 7. března 1850 v Čejkovicích u Hodonína. Maturoval v roce 1872 ve Vídni, kde o čtyři roky později dokončil vysokoškolská studia filozofie. Na studijním pobytu v Lipsku se seznámil s Američankou Charlottou Garriguovou, s níž se v březnu 1878 v New Yorku oženil a měl pět dětí. Přijal i její jméno. „Teprve manželství dovršilo mou výchovu,“ říkal.

Postupně se začal angažovat v politice a ve veřejném životě. V roce 1886 se jako vůdčí osobnost skupiny vylučující pravost Královédvorského a Zelenohorského rukopisu postavil proti nekritickému českému nacionalismu. Roku 1891 se za mladočechy stal poslancem říšské rady a českého zemského sněmu, v roce 1899 vystupoval v případu Leopolda Hilsnera odsouzeného za vraždu švadleny Anežky Hrůzové na jeho obranu a požadoval revizi procesu.

Masaryk dlouho zastával program autonomie českých zemí v rámci Rakouska-Uherska, což se změnilo po vypuknutí první světové války v roce 1914. Odešel do emigrace a stal se spolu s Edvardem Benešem a Milanem Rastislavem Štefánikem hlavním představitelem zahraničního odboje usilujícího o vytvoření samostatného československého státu. Posléze založil Národní radu československou a sehrál hlavní úlohu při získání vlád dohodových mocností pro ideu samostatného československého státu.

Tomáš Garrigue Masaryk
Zdroj: ČT24

Masaryk dokázal vyhmátnout ducha doby

První československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk jako silná a široce zaměřená osobnost přitahoval i odpuzoval. Zakladatel československého státu, „tatíček“ a „prezident Osvoboditel“, je vnímán jako symbol demokracie, humanity a mravnosti.

Podle Václava Klause byl Masaryk „největším politickým fenoménem v naší zemi“, filozof Karl Popper jej s Winstonem Churchillem prohlásil za dva největší státníky Evropy 20. století a například někdejší rakouský kancléř Bruno Kreisky o něm mluvil jako o jednom z největších Čechů v historii. Karel Čapek zase napsal: „Masaryk je princip“.

Podle odborníků se Masaryk do historie zapsal spíše jako muž činu než myslitel, který ve svých pětašedesáti letech zásadně změnil své postoje a začal aktivně bojovat za ideu československého státu. A to se mu po obratných politických krocích v roce 1918 podařilo.

Tomáš Garrigue Masaryk ve své pracovně
Zdroj: ČT24

Impulzivní a vytrvalý Masaryk stále zdůrazňoval odpovědnost a potřebu sebevzdělávání: „Hlavní věc je zdokonalovat sebe sama.“ Důraz kladl na mravnost, náboženství a vědecké poznání. „Jeho údělem bylo znepokojovat všechny pohodlné,“ napsal publicista Pavel Kosatík.

Masarykovo vědecké renomé přesáhlo hranice českých zemí. Hlavní jeho síla však podle historika Antonína Klimka spočívala „ve schopnosti vyhmátnout ducha doby a jednat. Kladl provokující otázky, byť jeho odpovědi nebyly vždy správné. Měl kuráž postavit se mocným, čelit veřejnému mínění, ať už v boji o Čechům posvátné podvržené Rukopisy, v aféře Žida Hilsnera obviněného z rituální vraždy, nebo při obraně Jihoslovanů, neprávem obžalovaných vídeňskými úřady“.

Podle historiků se ale Masaryk dopustil i některých chyb. „Muž, jenž napsal, že se státy udržují ideály, na nichž vznikly, vložil tomu svému do kolébky tři mylné předpoklady. První: existuje jediný státní národ československý. Druhý: převážně katoličtí Češi a Slováci jsou pokračovateli protestantských tradic. Třetí: národnostní poměry vyostřila teze, že země, v níž žily miliony Němců, tvoří odvěkou hráz proti germánstvu,“ napsal historik Antonín Klimek.

Prezidentem Československé republiky byl zvolen v nepřítomnosti v listopadu 1918 (znovu zvolen v letech 1920, 1927 a 1934). V prosinci 1935 abdikoval ze zdravotních důvodů ve prospěch Edvarda Beneše

Zejména v roce 1934 už byl ale Masaryk ke kandidatuře spíše donucen: „Politická situace nebyla vhodná k tomu, aby byl zvolen Edvard Beneš jeho nástupcem, což si Masaryk samozřejmě přál. Čili se snažil vyčkávat, aby pro Beneše byla nějaká jasná většina, což v květnu 1934 nebyla. Takže on musel počtvrté kandidovat na prezidenta, což by už určitě jinak nechtěl,“ vysvětloval ve Studiu 6 historik a redaktor Lidových novin Petr Zídek. 

Masaryk už měl v té době značně podlomené zdraví a podle Zídka se nedokázal ani sám podepsat. Proto bylo v létě 1934 vyrobené podpisové razítko, kterým prezident stvrzoval zákony. Navenek se ovšem příliš pravdivých informací o zdravotním stavu prezidenta nedostávalo. Tomáš Garrigue Masaryk zemřel 14. září 1937 v Lánech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Papež Lev XIV. v minulosti pobýval i v Brně

Nový papež Lev XIV. (vlastním jménem Robert F. Prevost) navštívil Českou republiku v minulosti nejméně desetkrát. K brněnské diecézi má podle tamního biskupa Pavla Konzbula blízko. Konkrétně k augustiniánskému klášteru na Starém Brně, protože je členem řádu. Při výkonu funkce generálního převora řádu v Brně pobýval Prevost jako host někdejšího opata. Provinciál řádu Juan Provecho potvrdil, že se měl původně příští neděli v Praze účastnit biřmování.
před 2 hhodinami

Vulgarity i kopanec do krku. Policisté se zabývají šikanou na jihu Moravy

Policie se zabývá případy šikany a napadení na Znojemsku. Videa ze dvou incidentů, ke kterým došlo v Miroslavi, kolují na sociálních sítích. Jedná se o konflikty mezi dětmi a mladistvými. Strážci zákona už totožnost účastníků potyček znají.
před 10 hhodinami

Podvodníci udeřili na WhatsAppu. Napálení lidé jim poslali i statisíce

Objevuje se nový typ podvodů využívající aplikaci WhatsApp. Její uživatelé po kliknutí na příslušný odkaz poskytnou útočníkům do aplikace přístup. Podvodníci pak jejich jménem žádají uložené kontakty o peníze. Policie eviduje hned několik případů, kdy lidé finanční obnos odeslali.
před 12 hhodinami

Závody ve zbrojení dávají jistotu míru, řekla Černochová

Lidé po sametové revoluci nepočítali s tím, že by mohly přijít větší konflikty, takže Česko a další země zaspaly a ruský vpád na Ukrajinu je zastihl nepřipravené. V Interview ČT24 předtočeném ke čtvrtečnímu 80. výročí konce druhé světové války v Evropě to uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Politici podle ní pořádají závody ve zbrojení, protože to dává určitou jistotu bezpečí a míru. Že se neválčí i v tuzemsku, je podle Černochové jen proto, že Ukrajina Rusko zadržela. Rozhovor vedl Daniel Takáč.
před 13 hhodinami

Růst tržeb obchodníků meziročně zrychlil

Tržby v českém maloobchodě bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel v březnu mírně zrychlily meziroční růst na 3,4 procenta po únorovém revidovaném zvýšení o 3,2 procenta. V meziměsíčním srovnání stouply o 0,6 procenta, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). K meziročnímu růstu podle statistiků stejně jako o měsíc dřív nejvíc přispěl internetový prodej a prodej pohonných hmot. Tržby za služby se oproti stejnému období loni zvýšily o tři procenta.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Pacienti i lékaři na Příbramsku podvodně vykazovali péči

Celkem šestnáct lidí v případu podvodného vykazování péče v nemocnici na Pleši na Příbramsku doznalo vinu a státní zástupce jejich stíhání podmíněně zastavil. Na účet pro oběti trestných činů museli složit víc než jeden milion korun, uvedl pro ČT Jakub Bílý z příbramského okresního státního zastupitelství. V případu čelila obvinění i samotná nemocnice. Ta se předloni s žalobkyní Janou Jahodovou dohodla na patnáctimilionovém peněžitém trestu.
před 20 hhodinami

Hotel na Frýdecko-Místecku, kde se zřítil strop, se podle starosty rekonstruoval

Hotel Zámeček v Čeladné na Frýdecko-Místecku, kde se v noci na pátek zřítil strop a zbortily vnitřní konstrukce, se rekonstruoval. Hosté v něm ale byli ubytováni, uvedl starosta obce Pavol Lukša (Dobrá volba 2016). Majitel podle něj vnitřní úpravy oznámil s tím, že se nebude zasahovat do nosných konstrukcí. Při neštěstí utrpěli tři lidé ve věku 17, 18 a 29 let středně těžká zranění, v objektu bylo v době zřícení stropu dvacet lidí včetně cizinců. Příčinu policisté vyšetřují.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

OBRAZEM: Barikáda 2025 připomněla Pražské povstání

Ukázky bojů na barikádách na konci druhé světové války nabídla ve čtvrtek akce v pražských Nuslích Barikáda 2025. Zapojily se stovky účinkujících z vojenskohistorických klubů, k vidění byly dobová technika, uniformy i civilní oblečení tehdejších obyvatel. Před samotnou inscenací bojů si návštěvníci mohli zbraně i vozidla prohlédnout na dvoře nuselské sokolovny a v ulici na Květnici.
včera v 07:23
Načítání...