Čínské vesmírné vozítko Nefritový králík 2 se již pohybuje po odvrácené straně Měsíce. Robot vyjel ze sondy na měkký, jakoby zasněžený měsíční povrch ve čtvrtek ve 22:22 pekingského času, zhruba dvanáct hodin po přistání čínské sondy Čchang-e 4 na odvrácené straně Měsíce. Informovala o tom čínská vesmírná agentura. Odvrácená část přírodního satelitu Země je sice známá ze snímků, zblízka je ale neprobádaná – Číňané jsou první, komu se tam podařilo přistát.
Nefritový králík se projíždí po odvrácené straně Měsíce
Čínská vesmírná agentura zveřejnila na internetu snímky, na nichž jsou vidět stopy vesmírného vozítka, které opustilo sondu. Nefritový králík 2 má šest kol, solární panely a jeho maximální rychlost je 200 metrů za hodinu. Dokáže překonat překážky o výšce až 20 centimetrů a vyšplhat na svah se sklonem 20 stupňů.
„Povrch, po kterém se vozítko pohybuje, je měkký. Je to podobné, jako byste kráčeli po sněhu,“ řekl čínské televizi CCTV Šen Čen-žung z Čínské společnosti pro leteckou a vesmírnou vědu a techniku, jenž je jedním z expertů, kteří robotické vozítko navrhli.
Proč králík?
V dávných čínských mýtech žije nefritový králík na Měsíci jako společník nesmrtelné měsíční bohyně Čchang'e. Po ní byly pojmenovány všechny čtyři sondy, které Čína zatím k souputníku Země vyslala. Čínský mýtus o nefritovém králíkovi je prý odvozen od obrysů, které jsou patrné na povrchu Měsíce a podle některých pozorovatelů připomínají toto zvíře.
Sonda Čchang-e 4 má za cíl probádat Von Karmánův kráter, který se nachází v Aitkenově pánvi, jež podle předpokladu vědců vznikla při dopadu velkého tělesa v rané době měsíčních dějin. Aitkenova pánev, kam sonda ve čtvrtek dosedla, se nachází u lunárního jižního pólu. Jedná se o jeden z největších impaktních kráterů v celé sluneční soustavě a o největší, nejhlubší a nejstarší pánev na Měsíci.
Průzkum odvrácené strany Měsíce, která je oproti té druhé více hornatá, zvlněná a posetá krátery, by mohl vědcům poskytnout nové informace o počátcích sluneční soustavy, napsala agentura AP.
První měkké přistání na Měsíci zvládla v roce 1966 sovětská sonda Luna 9, prvním člověkem na Měsíci byl v roce 1969 Američan Neil Armstrong.
Číňané poprvé dobyli Měsíc v roce 2013, kdy zde čínská sonda Čchang-e 3 vypustila vesmírné vozítko Nefritový králík. Kromě snímání Měsíce měl robot zhruba 90 dnů pomocí radaru měřit měsíční kůru, zkoumat strukturu povrchu a pátrat po zdrojích surovin.
V lednu 2014 se ale těsně před začátkem lunární noci u stroje objevily problémy s mechanickým ovládáním, které vyvolaly obavy, že vozítko už neprocitne a neozve se. V polovině února však Nefritový králík začal znovu vysílat signály, nedokázal ale aktivovat svá kola. Ochromení vozítka bylo podle vědců s největší pravděpodobností způsobeno jeho nárazem do kamene. Stroj v omezeném režimu fungoval ještě celý rok 2015; v srpnu 2016 bylo oznámeno, že jeho veškeré operace byly ukončeny.
