Nefritový králík se projíždí po odvrácené straně Měsíce

Čínské vesmírné vozítko Nefritový králík 2 se již pohybuje po odvrácené straně Měsíce. Robot vyjel ze sondy na měkký, jakoby zasněžený měsíční povrch ve čtvrtek ve 22:22 pekingského času, zhruba dvanáct hodin po přistání čínské sondy Čchang-e 4 na odvrácené straně Měsíce. Informovala o tom čínská vesmírná agentura. Odvrácená část přírodního satelitu Země je sice známá ze snímků, zblízka je ale neprobádaná – Číňané jsou první, komu se tam podařilo přistát.

Čínská vesmírná agentura zveřejnila na internetu snímky, na nichž jsou vidět stopy vesmírného vozítka, které opustilo sondu. Nefritový králík 2 má šest kol, solární panely a jeho maximální rychlost je 200 metrů za hodinu. Dokáže překonat překážky o výšce až 20 centimetrů a vyšplhat na svah se sklonem 20 stupňů.

„Povrch, po kterém se vozítko pohybuje, je měkký. Je to podobné, jako byste kráčeli po sněhu,“ řekl čínské televizi CCTV Šen Čen-žung z Čínské společnosti pro leteckou a vesmírnou vědu a techniku, jenž je jedním z expertů, kteří robotické vozítko navrhli.

Proč králík?

V dávných čínských mýtech žije nefritový králík na Měsíci jako společník nesmrtelné měsíční bohyně Čchang'e. Po ní byly pojmenovány všechny čtyři sondy, které Čína zatím k souputníku Země vyslala. Čínský mýtus o nefritovém králíkovi je prý odvozen od obrysů, které jsou patrné na povrchu Měsíce a podle některých pozorovatelů připomínají toto zvíře.

Sonda Čchang-e 4 má za cíl probádat Von Karmánův kráter, který se nachází v Aitkenově pánvi, jež podle předpokladu vědců vznikla při dopadu velkého tělesa v rané době měsíčních dějin. Aitkenova pánev, kam sonda ve čtvrtek dosedla, se nachází u lunárního jižního pólu. Jedná se o jeden z největších impaktních kráterů v celé sluneční soustavě a o největší, nejhlubší a nejstarší pánev na Měsíci.

Průzkum odvrácené strany Měsíce, která je oproti té druhé více hornatá, zvlněná a posetá krátery, by mohl vědcům poskytnout nové informace o počátcích sluneční soustavy, napsala agentura AP.

První měkké přistání na Měsíci zvládla v roce 1966 sovětská sonda Luna 9, prvním člověkem na Měsíci byl v roce 1969 Američan Neil Armstrong.

Číňané poprvé dobyli Měsíc v roce 2013, kdy zde čínská sonda Čchang-e 3 vypustila vesmírné vozítko Nefritový králík. Kromě snímání Měsíce měl robot zhruba 90 dnů pomocí radaru měřit měsíční kůru, zkoumat strukturu povrchu a pátrat po zdrojích surovin.

V lednu 2014 se ale těsně před začátkem lunární noci u stroje objevily problémy s mechanickým ovládáním, které vyvolaly obavy, že vozítko už neprocitne a neozve se. V polovině února však Nefritový králík začal znovu vysílat signály, nedokázal ale aktivovat svá kola. Ochromení vozítka bylo podle vědců s největší pravděpodobností způsobeno jeho nárazem do kamene. Stroj v omezeném režimu fungoval ještě celý rok 2015; v srpnu 2016 bylo oznámeno, že jeho veškeré operace byly ukončeny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Praze voperovali jako první na světě kardiostimulátor, který se sám nabíjí

První implantaci bezdrátového kardiostimulátoru na světě provedl v prosinci 2012 tým profesora Petra Neužila v pražské Nemocnici Na Homolce. Teď stejní lékaři poprvé na světě implantoval pacientovi bezdrátový kardiostimulátor, který nepotřebuje dobíjet a mohl by tak vydržet po celý život.
před 49 mminutami

Za Neptunem by mohla být ještě planeta, říká slovenská vědkyně spojená s objevem trpasličí planety

Mladá slovenská vědkyně Danica Žilková pracuje na jedné z nejmodernějších a nejlepších astronomických observatoří světa v chilských Andách. Má tam pod kontrolou obří dalekohled, který objevuje nejen tajemství temné hmoty a vzdálených galaxií, ale také může najít asteroidy, jež ohrozí Zemi. V rozhovoru pro ČT24 říká: „Když jsem v noci na observatoři, někdy se cítím, jako bych řídila ponorku.“
před 13 hhodinami

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
20. 11. 2026‌‌

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
20. 11. 2026‌‌

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
20. 11. 2026‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.