Nebe nad Novým Zélandem rozzářila ohnivá koule. Šlo o padající družici

O víkendu zaznamenaly televizní kamery na Novém Zélandu pád záhadného ohnivého tělesa. Zachytily ho během kriketového zápasu. Rusko nyní potvrdilo, že se jednalo o jeho vojenskou družici.

Rusko podle deníku Guardian ve čtvrtek potvrdilo, že ohnivá koule, která proletěla v sobotu nad Novým Zélandem, byla ve skutečnosti ruská družice programu včasného varování, jež vstoupila do atmosféry, kde shořela. „Vypadalo to ze začátku jako tryskáč, myslel jsem si, že to letadlo vidím. Ale pak se to roztříštilo na milion kousků,“ uvedl očitý svědek Steve Blor pro web New Zealand Herald.

Dramatický pád družice zachytily v přímém přenosu televizní kamery, které natáčely zápas v kriketu mezi Novým Zélandem a Srí Lankou, jenž se odehrával na předměstí Tarungy. Komentátory výrazný jev na obloze překvapil, předpokládali, že se jedná o meteor.
Podle vyjádření ruských ozbrojených sil však šlo o satelit Kosmos 2430, který je součástí systému včasného varování před nepřátelskými mezikontinentálními střelami. Jeho kontrolovaný pád byl podle ruských úřadů dopředu plánovanou operací, jež se podařila podle předpokladů.

Bezpečný a kontrolovaný zánik

„Satelit kompletně shořel v husté atmosféře nad Atlantským oceánem ve výšce přibližně sto kilometrů nad zemí,“ uvedla Moskva. Sestup byl podle ní po celou dobu pod kontrolou. Tato družice nefungovala už od roku 2012, v kosmu byla od roku 2007 v rámci systému OKO.

Rusko v současné době systém včasného varování před mezikontinentálními balistickými střelami, který pochází ještě z éry Sovětského svazu, vylepšuje a modernizuje. Zastaralé družice nahrazuje a doplňuje od roku 2015 modernějšími satelity Tundra.

Že se jednalo právě o ruský vojenský satelit Kosmos 2430, potvrdilo také Severoamerické velitelství protivzdušné obrany (NORAD), které sleduje případné letecké nebo raketové útoky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 16 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026
Načítání...